Cukrovka, cukr prosinec 1998 - zpráva MZe ČR (zkráceno)

Situacní a výhledová zpráva

Cukrovka

Cukr

Prosinec 1998

Vzdává Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

Odbor marketingu a komodit MZe CR

Odpovedný odborný redaktor:

Ing. Robert Adamec MZe

Reditel odboru:

Ing. Jan Pellar

Zdroje informací, zpracovatelé podkladu

Cukrovarnický spolek

Ceský statistický úrad Praha

Ceskomoravský cukrovarnický spolek

Economical Research Service USDA - Sugar and Sweetener Situation and Outlook Report

FAO Stat Database

F.O.Licht - International Sugar and Sweetener Report

Ministerstvo financí Ceské republiky

Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky

Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

Výzkumný ústav zemedelské ekonomiky v Praze

Zuckerwirtschaft, Bartens, Nemecko

Autor touto cestou dekuje za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkum.

Predkládaná Situacní a výhledová zpráva Cukrovka, cukr navazuje na zprávu vydanou v cervenci roku 1998. Použité údaje jsou zpracovány podle dostupných údaju k mesíci zárí 1998, není-li uvedeno jinak.

Situacní a výhledové zprávy jsou pro všechny podnikatelské subjekty k dispozici na územních odborech MZe, na okresních pracovištích Agrární komory a v budove Ministerstva zemedelství. Dále vycházejí jako prílohy periodik Zemedelské listy, Agrární noviny, Agrospoj a také v informacní síti Agronet. Souhrn situacní a výhledové zprávy je také k dispozici na síti Internet, na adrese: http://www.mze.cz/statistické informace.

OBSAH

Úvod

Souhrn

Zásahy státu u komodity cukrovka, cukr

Svetový trh s cukrem

Pestování cukrovky a výroba cukru v Ceské republice

Pestování cukrovky v Ceské republice

Výroba cukru v Ceské republice

Zahranicní obchod

Regulace trhu cukru v zemích Evropské unie

ÚVOD

Cukrovarnický prumysl má na území Ceské republiky velkou tradici. Výroba rafinovaného cukru se pohybovala v rozpetí od 919 tis. tun (rok 1979) až po 551 tis. tun vyrobených v roce 1988.

Prestože produkce cukru poklesla (prumerná výroba cukru za období 1992 - 1997 ciní 519,3 tis. t), plní cukrovarnictví významnou a nezastupitelnou úlohu v zemedelsko-potravinárském komplexu CR i nyní. Postupným vývojem dochází k omezení poctu pestitelu a k stabilizaci perspektivních pestitelu cukrovky pri restrukturalizaci cukrovarnických spolecností a významném snižování poctu cukrovaru. Nastává trend snižování osevních ploch. Pokles ploch je však kompenzován vyšší intenzitou výroby, tedy zvyšováním hektarových výnosu cukrovky a výroby cukru z jednoho hektaru.

V cukrovarnickém sektoru byly dve možné cesty rešení. První ponechat stávající stav zpracovatelského sektoru za cenu nízké produktivity práce, malé zpracovatelské kapacity, vyšších nákladu a nekonkurenceschopnosti výrobku a tím následného útlumu ci dokonce ukoncení pestování cukrovky v CR. Druhá cesta vede pres dramatickou restrukturalizaci, kdy v období 1990 - 1998 bylo celkem uzavreno 40 cukrovaru (z puvodních 56). Duvodem ukoncení cinnosti techto cukrovaru byla jejich velmi nízká produktivita a nedostatecná zpracovatelská kapacita. Uzavírání neproduktivních cukrovaru v CR bylo duležitým prínosem pro celý cukrovarnický sektor, nebot kdyby byla jejich cinnost dále prodlužovaná, došlo by dríve ci pozdeji ke kolapsu celého cukrovarnického sektoru. Cukrovarnické spolecnosti zvolily trend investování do perspektivních cukrovaru.

V soucasné dobe je situace v celém cukrovarnickém sektoru složitá. Cukrovary vykazují velkou zásobu neprodaného cukru, což je duvodem jeho sníženého prodeje na tuzemském trhu v porovnání s predchozími roky, vlivem zvyšujících se dovozu cukru a sladidel. Dalším problémem se znacným dopadem na ekonomiku celého sektoru je nemožnost cukr exportovat a to vzhledem k nízkým svetovým cenám cukru a znacným svetovým zásobám. Z techto duvodu nemají dostatek financních prostredku pro dofinancování cukrovarnické kampane 1998/99. Lze ocekávat, že soucasný stav zásob cukru povede k tlaku na další snižování osevních ploch cukrovky pro marketingový rok 1999/2000. Snížená výroba cukrovky se projeví i v dalším snížení zpracovatelských kapacit.

SOUHRN

Svetová produkce cukru v marketingovém roce dosáhne úrovne 130 mil. tun, címž se prevýší celosvetová poptávka o 3 - 5 mil. tun. Nízké svetové ceny cukru budou tlumit rust celosvetové produkce a limitovat možnosti exportu. Vzhledem k vysokým svetovým zásobám cukru bude proces obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou vyžadovat delší casové období presahující do dalšího tisíciletí. Na evropském kontinentu bude produkce cukru cinit 21,3 mil. tun, což je o 1 mil. tun cukru méne než v marketingovém roce 1997/98. V zemích Evropské unie je v marketingovém roce 1998/99 ocekáván mezirocní pokles výroby o 1,3 mil tun cukru a bude vyrobeno 17,8 mil. tun.

V zemích strední a východní Evropy došlo ke kumulaci zásob cukru, což vedlo ke snižování osevních ploch cukrovky a tím i ke snížení produkce cukru, která se odhaduje na 8,0 mil. tun.

V krátkodobém výhledu bude prevažovat pusobení faktoru s negativním dopadem na vývoj svetových cen cukru a celkovou situaci na svetovém trhu s cukrem. Prumerná mesícní cena na burze v Londýne cinila v zárí 221,52 USD/t, což po prepoctu aktuálním kurzem ciní 6500 Kc/t. Prozatím se neocekává, že by se tato neuspokojivá situace v blízké budoucnosti zmenila.

Skliznové plochy cukrovky v Ceské republice pro marketingový rok 1998/99 se odhadují na 84,6 tis. ha, což je od roku 1989 nejméne. Ocekává se, že celková sklizen cukrovky z této plochy bude cinit 3 501 tis. tun pri hektarovém výnosu 41,39 tun cukrovky, což je více než v predchozím marketingovém roce. Výtežek cukru z repy bude cinit 13,72 % a výroba cukru z jednoho hektaru 5,68 tun, což znamená celkovou produkci cca 481,0 tis. tun za predpokladu, že se podarí sklidit veškerou cukrovku i z podmácených a zamrzlých pozemku.

Celková zpracovatelská kapacita všech 16 cukrovaru, které se roce 1998 úcastní kampane, ciní asi 43 800 tun zpracované repy denne, z toho cca 58,7 % v Cechách a 41,3 % na Morave, prumerná denní kapacita cinní 2 576 tun repy denne.

V soucasné dobe je situace velmi napjatá. Cukrovary vykazují velkou zásobu neprodaného cukru, nízký prodej cukru proti normálním prodejum vlivem zvyšujících se dovozu cukru a sladidel a nemožnosti cukr exportovat. Z techto duvodu nemají dostatek financních prostredku pro dofinancování cukrovarnické kampane 1998/99 a na zaplacení cukrové repy zemedelcum. Mezi cukrovary a pestiteli zacala jednání o nutnosti zmen v placení cukrovky.

Spotreba cukru v Ceské republice se rok od roku snižuje a odhaduje se že v marketingovém roce 1999/2000 poklesne až na úroven 400 tis. tun cukru. Na zabezpecení tohoto objemu cukru bude postacovat pestitelská plocha 60 - 65 tis. ha.

Lze predpokládat, že pokracující transformací dojde k uzavrení dalších cukrovaru, až na asi 10 cukrovaru, které budou v Ceské republice v provozu v marketingovém roce 1999/2000 a celková zpracovatelská kapacita poklesne o více než tretinu.

Soucasná cena prumyslových výrobcu krystalového cukru ve velkospotrebitelském balení se pohybuje od 13 000 do 14 000 Kc/t podle druhu obalu. Po ukoncení kampane, pri expedici ze skladu se ocekává cena až 15 000 Kc/t.

V prubehu marketingového roku 1997/98 bylo dovezeno 17 376 tun cukru a z toho 11 943 tun ze Slovenska. Tento dovoz byl realizován za nízkou cenu. Velkým problémem byl dovoz izoglukózy ze Slovenska, které bylo dovezeno 4 982 tun v prepoctu na cukr 3 487 tun za období od 1. 1. do 30. 9. 98. Dovozy cukru a izoglukózy za nízkou cenu mely vliv na snížení poptávky cukru z tuzemské produkce.

Na základe vyhlášky MPO c.261/98 Sb. ze dne 9.11.98 jsou na dovoz cukru puvodem ze Slovenské republiky vydávány neautomatické dovozní licence se stanoveným omezením ve výši 3 500 tun za rok. V soucasné dobe probíhají jednání o možnostech regulace dovozu izoglukózy ze Slovenska.

Z Ceské republiky bylo v marketingovém roce 1998/99 celkem vyvezeno 77,8 tis. tun cukru, a z toho 66,3 % bylo uplatneno na trhu v Rusku a ostatních zemích bývalého SNS.

ZÁSAHY STÁTU U KOMODITY CUKROVKA - CUKR

1. Celní opatrení

Narízením vlády c.312/97 Sb., zverejneným ve Sbírce zákonu v cástce 91, vešel od 1. 1. 1998 v platnost nový celní sazebník, kterým se stanoví sazby dovozních cel pro zboží a podmínky pro jejich uplatnení.

Smluvní celní sazby se uplatnují na zboží s puvodem v zemi, které Ceská republika poskytuje doložku nejvyšších výhod. Smluvní celní sazby zahrnují celní koncese aplikované od 1. 1. 1998 podle výsledku UK GATT.

Na položky celního sazebníku v rámci skupiny 1701 - Trtinový nebo repný cukr a chemicky cistá sacharóza, v pevném stavu se nevztahuje smluvní celní kvóta. Pri dovozu do Ceské republiky se uplatnuje smluvní sazba cla 63,0 % (mimo položky 1701 1190 - 72,0 %).

Smluvní kvóty

Položka celního Název položky Množství kvóty Celní sazba Cerpání kvóty k:

sazebníku v rámci kvóty v % 27.11.1998

1702 3010,59,99

4010,90 Glukóza a glukózový sirup 1 000 tun 50,0 47,51 %

1702 3051,91 Glukóza ve forme bílého

krystal. prášku 421,9 tun 50,0 vycerpáno

1703 10 Melasa trtinová 5 000 tun 6,0 10,24 %

2105 Zmrzlina, eskymo apod. 1813,1 tun 11,0 vycerpáno

2202 10 Voda, vc. minerál. vod a

sodovek s prídavkem cukru

nebo jiných sladidel 112 736,5 hl na Q 11,0 2,39 % (4. ctvrtletí)

Koncese poskytované CR pri dovozu cukru a výrobku z cukru nebo cukr obsahující

Položka celního Název položky Smluvní celní Zeme s koncesí Preferencní sazba

sazebníku sazba cla %

1701 Trtinový a repný cukr 63,0 Polsko 40,0

1702 11,19 Laktóza a laktóz. sirup 21,3 Polsko, Madarsko,

Slovinsko, Rumunsko 20,0

1702 30,40 Glukóza a glukóz. sirup 79,0 Polsko, Madarsko, Litva (30,0) 40,0

1702 60 Ost. fruktóza, a frukt. sirup 43,3 Polsko, Madarsko,

Slovinsko, Rumunsko 30,0

1703 Melasa 36,0 Polsko, Madarsko

Slovinsko, Rumunsko 14,0

1704 Cukrovinky 13,5 Polsko, Madarsko 12,0

Bulharsko, Izrael (bez 1704 10) 7,5 (kv.200 t)

Lotyšsko, Estonsko bez

1806 10 Kakaový prášek s cukrem 13,5 Polsko, Madarsko, 12,0

1806 20 Cokoláda Slovinsko; Rumunsko 10,0

EU (6 - 12) Bulharsko 7,5 (kv. 200 t)

Lotyšsko 10,0 (kv. 50 t)

Izrael 7,5 (kv. 200 t)

2105 Zmrzlina, eskymo apod. 30,9 Evropská unie 15,0

ESVO 6,0

Polsko 15,0

Madarsko 15,0 (kv.1500 t)

Lotyšsko 10,0 (kv. 50 t)

2202 10 Voda, vc. minerál. vod a

sodovek s prídavkem

cukru nebo jiných sladidel 32,6 Evropská unie 15,0

ESVO 11,0

Polsko, Madarsko 19,0

Koncese pri vývozu cukru a výrobku z cukru nebo cukr obsahující

Položka celního Název položky Zeme s koncesí Preferencní sazba cla

sazebníku dovozní zeme %

1701 Trtinový a repný cukr Rumunsko 25,0 (kv.1000 t)

1702 11,19 Laktóza a laktóz. sirup Polsko, Madarsko,Slovinsko 20,0

1702 30,40 Glukóza a glukóz. sirup Polsko, Madarsko, 40,0

1702 Ostatní cukry Bulharsko 12,5 (kv. 50t)

1703 Melasa Polsko, Madarsko 14,0

1704 Cukrovinky Polsko, Madarsko,Slovinsko 12,0

Bulharsko 30,0 (kv.200 t)

Lotyšsko, Estonsko bez

Izrael (1704 90 30) 7,5 (kv. 200 t)

1806 10 Kakaový prášek s cukrem Polsko, Madarsko,Slovinsko 12,0

1806 20 Cokoláda Polsko, Madarsko, Slovinsko 10,0

Bulharsko 30,0 (kv. 200 t)

Lotyšsko 10,0 (kv. 200 t)

Izrael 7,5 (kv. 200 t)

2105 Zmrzlina, eskymo apod. Polsko, Slovinsko 15,0

Madarsko 15,0 ( kv.1500 t)

Lotyšsko 10,0 (kv. 50 t)

Izrael 12 + 0,22 - 0,76 USD/kg (kv.80 t)

2202 10 Voda, vc. minerál. vod a

sodovek s prídavkem

cukru nebo jiných sladidel Polsko, Madarsko 19,0

2. Licencní politika

Licence na dovoz a vývoz jsou všeobecne udelovány na základe vyhlášky Ministerstva prumyslu a obchodu c. 56/98 Sb. Licencnímu rízení pri vývozu se stanoveným množstevním omezením podléhá trtinový, repný cukr a chemicky cistá sacharóza (1701) s rocním množství 120 000 t a melasa (1703) s rocním množství 30 000 t.

Na základe záveru meziresortní licencní komise MZe a MPO byl zvýšen limit pro vývoz trtinového a repného cukru na 75 000 tun s platností do 30. 9. 1998.

Licencnímu rízení bez množstevníhoomezení podléhá dovoz trtinového a repného cukru krome dovozu ze Slovenska.

Na základe vyhlášky MPO c.261/98 Sb. ze dne 9.11.98 jsou na dovoz cukru puvodem ze Slovenské republiky vydávány neautomatické dovozní licence se stanoveným omezením ve výši 3 500 tun za rok.

3. Danová politika

V platnosti zustává zákon c.588/92 Sb., o dani z pridané hodnoty, ve znení pozdejších predpisu a úplného znení c.208/97 Sb.

4. Dotacní politika státu

Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond

PGRLF pro rok 1998 obnovil program Export, zamerený na podporu vývozu repného cukru. Limit podpory se stanovuje do výše nevycerpaného objemu financních prostredku 100 mil. Kc z roku 1997. Výše podpory je stanovena na úhradu 10 procentních bodu z úroku z úveru. Rozhodné období pro realizaci exportu je urceno od 19.5. do 31. 12. 1998.

Zásady pro poskytování investicních a neinvesticních dotací MZe pro rok 1997

Zásady pro poskytování investicních a neinvesticních dotací Ministerstvem zemedelství Ceské republiky pro rok 1998 byly vydány na základe zákona 252/1997 Sb., o zemedelství. Zásady byly zverejneny pod c.j. 5216/97-1000.

SVETOVÝ TRH S CUKREM

Svetové ceny cukru mají od pocátku roku 1998 výrazne klesající tendenci, které mohou klesnout až na hranici 6 centu/lb surového cukru. Cena klesnoucí do intervalu 6 - 8 centu/lb surového cukru prináší velké financní ztráty mnoha producentum cukru. Tento stav je zaprícinen predevším proti ocekávání vyšší produkcí cukru v marketingovém roce 1997/98 a tím znacným rustem celosvetových zásob, a to predevším ve vyvážejících zemích.

Financní krize v Asii a ekonomický kolaps v nejvetším svetovém dovozci cukru - Rusku velmi sníží poptávku po dovozu, to vše vede k tlaku na snižování svetových cen cukru. Ekonomické problémy v uvedených regionech posílí duležitost zemí Latinské Ameriky, což povede k celkové recesi s nepredpovídatelnou spotrebu cukru.

V prvním letošním odhadu F. O. Licht uvádí, že i pres odbytové problémy svetová produkce cukru pro marketingový rok 1998/99 poroste až na úroven 130 mil. tun což prevýší celosvetovou poptávku o 3 až 5 mil. Pravdepodobne nedojde k redukci exportních prebytku z predchozích marketingových obdobích. Lze ocekávat, že nízké svetové ceny cukru budou tlumit další rust produkce a limitovat možnosti vývozu. Expertní odhady ukazují, že proces obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou bude vyžadovat delší casové období presahující do dalšího století. Na celosvetovou situaci v cukerním sektoru lépe reagují výrobci vyrábející repný cukr, jehož výroba by v marketingovém roce 1998/99 mela klesnout na 37,5 mil. tun cukru z 38,3 mil. tun v predchozím marketingovém roce. Nižší výroba je ocekávána predevším z duvodu poklesu svetových cen, ale prícinou je také ekonomické a politické nepokoje, predevším v nekterých cástech východní Evropy. Naopak lze dle analýzy v marketingovém roce ocekávat nárust výroby trtinového cukru na úroven 92,5 mil. tun o proti 87,9 mil. tun v predchozím marketingovém roce a 85,6 mil. tun v marketingovém roce 1996/97. Na svetové produkci trtinového cukru se bude Asie podílet z 37,4 % (proti 40,0 % v predchozím období), Latinská Amerika z 26,0 % (24,3 %), Severní a Centrální Amerika z 16,1 % (17,0 %), Afrika z 8,7 % (9,0 %) a Oceánie z 5,9 % (6,0 %).

Celosvetová situaci v cukerním sektoru bude ovlivnena další nadprumernou produkcí v Brazílii, kde se však díky vyšší spotrebe cukru na výrobu lihu zvyšuje celková spotreba cukru. Vliv bude mít situace v Indii, kde se v dusledku zvýšení ploch cukrové trtiny o 15 - 20 % výrazne sníží dovozní poptávka.

PRODUKCE CUKRU V EVROPE

První analýzy produkce cukru na evropském trhu ukazují, že pokles výroby cukru v Evrope, jako faktoru ke zlepšení situace v celkové bilanci cukru, nebude výrazný. Puvodne se ocekávalo, že by západoevropská produkce cukru mohla klesnout na 20,5 mil. tun z 22,3 mil. tun v predcházejícím marketingovém roce. Soucasná realita však tomuto ocekávání neodpovídá, protože mezirocní pokles západoevropské produkce je v dusledku príznivého vývoje klimatických podmínek nižší a soucasné odhady již pocítají spíše s objemem 21,3 mil. tun cukru.

Lze ocekávat, že proti predchozímu marketingovému roku poklesne produkce cukru i ve východní Evrope na úroven 8,0 mil. tun.

EVROPSKÁ UNIE

Duležitým faktorem pro narovnání celosvetové rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou bude vývoj v zemích Evropské unii - nejvetším celosvetovým vývozcem bílého cukru. Puvodní odhad produkce bílého cukru v marketingovém roce 1998/99 v zemích Evropské unie cinil 18,1 mil. tun. Tato prognóza však byla z duvodu zhoršeného pocasí snížena na 17,8 mil. tun, tj. proti predchozímu období 1997/98 predstavuje pokles o 1,3 mil tun cukru. Od analýzy F.O.Licht se prognóza Evropské komise velmi neliší a udává výrobu bílého repného cukru v objemu 16,3 mil. tun celková výroba se odhaduje na 17,8 mil. tun. Velikost kvóty A a B pro marketingový rok 1998/99 zustane nezmenená. O proti predchozímu marketingovému roku bude snížena o 20 % úroven cukru C a bude cinit 3,488 mil tun cukru. Jak velká cást tohoto množství bude vyvezena závisí na objemu, který bude preveden do dalšího marketingového roku 1999/2000.

Prehled ukazatelu výroby cukru v zemích EU

Osevní plochy cukrovky Produkce cukru z Produkce

(tis. ha) 1 ha (t) (tis. t)

1996/97 97/98 98/99 96/97 97/98 98/99 96/97 97/98 98/99

odhad odhad odhad

Rakousko 52 51 49 10,29 10,31 9,53 535 526 500

Belgie - Luc. 104 102 98 9,96 10,82 9,98 1 036 1 104 935

Dánsko 68 68 66 8,04 8,60 7,95 547 585 595

Finsko 34 34 34 4,41 5,79 4,32 150 197 142

Francie 422 421 413 10,89 12,27 12,18 4 594 5 165 4 760

Nemecko 515 504 503 8,87 8,73 8,79 4 569 4 395 4 365

Recko 40 53 40 7,20 7,47 7,08 288 396 272

Irsko 34 31 33 7,26 6,76 6,76 247 223 224

Itálie 254 275 279 6,5 6,88 6,13 1 561 1 891 1 685

Nizozemí 117 114 111 9,62 9,99 9,89 1 125 1 109 1 016

Portugalsko 1 4 4 2,0 18,00 18,75 2 76 76

Španelsko 159 149 143 8,18 8,40 8,44 1 305 1 250 1 291

Švédsko 59 60 60 7,34 7,17 6,70 432 430 402

Velká Británie 170 170 164 9,44 10,18 9,09 1 605 1 728 1 560

Evropská

unie 2 029 2 035 1 997 8,87 9,39 9,04 17 997 19 075 17 823

Pramen: F.O.Licht

Nejvýznamnejšími producenty v rámci Evropské unie jsou Nemecko a Francie. Osevní plochy cukrovky ve Francii se snížily o 1,9 % na 413 tis. ha z 421 tis. ha v predchozím období. Vzhledem k odhadum o nižší výrobe cukru z jednoho hektaru lze ocekávat i pokles celkové výroby cukru ve všech clenských zemích EU mimo Portugalska a Španelska. Nejvetší pokles výroby proti minulému marketingovému roku postihne Belgii o 15,3 % a Francii o 7,8 %.

Zeme strední a východní Evropy (SVE)

Celková výmera skliznových ploch cukrovky v zemích SVE pro marketingový rok 1998/99 je odhadována na 2 824 tis. ha, což je o 8,8 % méne než v marketingovém roce 1997/98. Celková výroba cukru v tomto regionu se proti predchozímu marketingovému roku sníží o 172 tis. tun a bude cinit 7 980 tis. tun.

Celkem optimistické jsou oficiální výhledy na Ukrajine, dle kterých bude cukrovka sklizena z 1 023 tis. ha, zdroje dále uvádí produkci cukrovky na 22 mil. tun cukrovky vypestovaných pro rok 1997/98 a výrobu cukru více než 2 250 tis. tun. Podobné optimistické výhledy však byly i v predchozím roce, avšak skutecnost byla velmi odlišná. Asociace ukrajinských producentu cukru však tvrdí, že osevní plochy poklesnou na pouhých 600 - 700 tis. ha, z duvodu velkého nedostatku osiva repy. Pokud se tyto prognózy naplní, bude na Ukrajine vyrobeno 1 400 - 1 600 tis. tun cukru, což nebude postacovat ani na pokrytí domácí spotreby, která se odhaduje na 1 800 tis. tun cukru.

V Ruské federaci poklesla produkce cukrovky v market. roce 1997/98 proti 16,2 mil. tunám vyprodukovaných v market. roce 1996/97 na pouhých 13,8 mil. tun. Sklizen cukrovky v tomto roce byla nejnižší za posledních 40 let. Pro nadcházející market. rok se ocekává produkce cukrovky v objemu 13,5 mil. tun ze skliznové plochy 816 tis. ha, pri prumerné výrobe cukru z jednoho hektaru 1,85 tun by bylo umožneno vyrobit 1 510 tis. tun cukru. Dusledkem nepríznivé situace ve vývoji domácí produkce cukru v Rusku byly masivní dovozy cukru v devadesátých letech, které mely uspokojit domácí poptávku. Dovoz levného cukru ze svetových trhu stlacil domácí ceny a zaprícinil kolaps sektoru. Ruská vláda celila této situaci tím, že od 1.8. zvýšila dovozní cla na surový i bílý cukr. V roce 1998/99 bude na domácím trhu k dispozici více než 4 mil. tun cukru. Tento objem nemuže vnitrní trh prozatím absorbovat, takže dusledkem bude další navyšování zásob.

Prehled ukazatelu výroby cukru v nekterých zemích SVE

Osevní plochy cukrovky Produkce cukru z Produkce

(tis. ha) 1 ha (t) (tis. t)

1996/97 97/98 98/99 96/97 97/98 98/99 96/97 97/98 98/99

odhad odhad odhad

Bulharsko 5 4 4 1,20 1,50 1,50 6 6 4

Rumunsko 136 129 125 1,81 1,77 1,74 246 223 235

Litva 10 13 13 3,20 3,77 3,15 32 48 74

Lotyšsko 31 34 36 3,13 3,82 3,33 97 130 120

Belorusko 60 62 63 2,00 2,29 2,25 143 167 160

Kazachstán 45 47 49 1,87 1,85 1,73 84 87 85

Moldávie 73 74 75 3,14 2,74 3,04 229 203 207

Ukrajina 1 418 1 066 1 200 2,07 2,04 2,26 2 935 2 207 2 250

Rusko 1 071 935 900 1,74 1,44 1,79 1 863 1 453 1 415

Polsko 453 408 400 5,38 5,72 5,21 2 435 2 261 2 165

Ceská rep. 104 92 85 5,88 5,67 6,15 610 540 481

Pramen: F.O.Licht, CSÚ, MZe

V Polsku se v marketingovém roce 1998/99 se ocekává, že dojde k poklesu osevních ploch proti hosp. roku 1996/97 cca o 12 % a budou cinit 400 tis. ha. Výroba cukru bude asi o 350 tis. t nižší než v marketingovém roce 1996/97 a o 250 tis. t nižší než v predchozím období a bude cinit 2 165 tis. tun. Zásoby cukru v Polsku jsou nadmerné a export v marketingovém roce 1997/98 cinil asi 500 tis. tun cukru. Vývozní kvóta dle závazku WTO/GATT ciní v roce 1999 pro Polsko 109 tis. tun. Zvýšená konkurenceschopnost polského cukrovarnického sektoru má být zajištena privatizací tohoto odvetví, která probíhá ve velkém rozsahu od poloviny tohoto roku. Byly vytvoreny ctyri holdingové spolecnosti s predpokladem jejich privatizace.

V marketingovém roce 1996/97 byla v Madarsku zaznamenána rekordní produkce cukru nad 600 tis. tun, což vedlo ke znacnému zvýšení neprodejných zásob. Produkce cukru v kampani 1997/98 cinila 480 tis. t. Tento objem plne pokryje domácí spotrebu a pro export zbývá asi 150 tis t.

V marketingovém roce 1998/99 došlo k poklesu osevních ploch o 10 % a produkce cukru bude cinit 457 tis. tun, což je snížení o témer o 155 tis. t proti produkci v marketingovém roce 1996/97. Zahranicní spolecnosti nyní disponují majoritním podílem již ve dvanácti madarských cukrovarech, pricemž v dusledku probíhající restrukturalizace se pocítá s uzavrením provozu, které vykazují nízkou konkurenceschopnost.

V Rumunsku lze v marketingovém roce 1998/99 ocekávat nízkou sklizen cukrovky a tím i pokles produkce cukru. Povodne a nepríznivý vývoj pocasí v poškodily 16 tis. ha pestitelských ploch, což predstavuje 14 % celkové výmery oseté cukrovkou. Z celkového poctu 33 cukrovaru bylo již 8 privatizováno. Predpokládá se, že vzhledem k nízké konkurenceschopnosti bude uzavreno 5 cukrovaru. Bez ohledu na probíhající prísun kapitálu z Francie a Rakouska zustane Rumunsko v blízké budoucnosti cistým dovozcem cukru.

Slovensko

Cukrovary pred rozdelením Ceskoslovenska byly soucástí jednoho komplexu a slovenský trh nebyl nijak oddelen. Kapacita slovenských cukrovaru nekryla potreby trhu s cukrem a podle výsledku se na Slovensko z ceských zemí presunovalo 30 - 90 tis. tun cukru. Po oddelení Slovenska bylo samozrejmou snahou slovenských cukrovaru o zvýšení výroby cukru. Toho plne dosáhly v roce 1996, kdy poprvé bylo na Slovensku vyrobeno více cukru, než bylo možné prodat na tuzemském trhu. V tomto roce vznikl pusobením nekolika vlivu prebytek cukru 18 tis. tun a v roce 1997 se vytvoril prebytek minimálne 60 tis. tun.

V soucasné dobe je Slovensko ve výrobe cukru plne sobestacné. Cukrová repa se v roce 1997 pestovala na ploše 47,1 tis. ha, což bylo ne více od rozdelení federace, proti predchozímu roku plochy vzrostly o 13 %. Celková sklizen cukrovky, vzhledem k nižšímu hektarovému výnosu (38,30 t/ha), cinila pouze 1668 tis. t, cukernatost cinila 15,50 %. Výroba cukru v roce 1997 cinila 217,9 tis. t, což bylo pod úrovní roku roku 1996. Velmi výrazne se proti minulým rokum zvýšil vývoz a cinil 20 tis. t.

Vývoj skliznových ploch, výroby cukrovky a výroby cukru na Slovensku

1993 1994 1995 1996 1997 1998 prog.

Skliznové plochy (tis. ha) 32,3 32,1 34,2 41,6 47,1 38

Výroby cukrovky (tis. ) 1 107 1 110 1 175 1 695 1 668 1 444

Výroba cukru (tis. t) 139,4 121,5 156,7 225,0 217,9 192,0

Pramen: Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky

Vývoj cen cukru na svetových trzích

V krátkodobém výhledu bude prevažovat pusobení faktoru s negativním dopadem na vývoj cen a celkovou situaci na svetovém trhu s cukrem. Nejistota na trzích je spojována predevším s menovou krizí v jihovýchodní Asii, ekonomickým kolapsem v Rusku a možností ohrožení devalvací meny v Brazílii. Exportní možnosti prevýší požadavky dovozu více než o 1 mil. t, což rovnež vytvárí tlak na pokles cen na svetových trzích. Svetový trh s cukrem zustává nadále v útlumu, pricemž zvýšená nabídka ve spojení s neuspokojivým vývojem spotreby vede k poklesu cen. Prozatím se nezdá, že by se tato neuspokojivá situace v blízké budoucnosti zmenila.

Cukr bílý, prumerná denní cena Londýn v USD/t

Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1995 413,40 400,51 384,80 359,59 375,99 422,50 446,81 441,16 365,57 381,11 388,95 379,43

1996 382,71 394,64 399,90 397,20 392,12 396,81 374,48 370,49 346,99 327,82 310,72 307,55

1997 305,75 308,17 309,67 312,78 322,09 329,12 332,31 345,29 319,82 299,48 304,41 300,67

1998 298,01 281,85 269,52 256,30 264,53 260,08 256,90 256,10 221,52

Cukr surový, No. 11, prumerná denní cena New York v US centy/lb

Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1995 14,87 14,43 14,58 13,66 13,49 13,99 13,47 13,70 12,72 11,94 11,96 12,40

1996 12,57 12,96 13,07 12,38 11,97 12,54 12,83 12,32 11,87 11,65 11,29 11,38

1997 11,13 11,06 11,17 11,50 11,55 12,02 12,13 12,54 12,65 12,86 13,19 12,89

1998 11,71 11,06 10,66 10,27 10,18 9,33 9,71 9,50 8,21

Cukr bílý, prumerná denní cena Paríž v USD/t

Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1995 415,15 401,18 384,85 360,46 375,52 422,15 445,13 349,95 368,43 381,16 388,28 379,71

1996 382,40 394,88 400,21 396,73 391,36 396,20 375,52 369,94 347,45 327,44 311,31 308,12

1997 305,91 308,21 310,12 313,09 322,55 329,56 333,70 344,48 319,95 300,52 305,11 302,61

1998 298,97 281,37 269,35 256,39 263,59 259,40 257,32 254,94 221,47

Pramen: F.O.Licht

V soucasné dobe existuje trend sbližování cen za surový a bílý cukr z duvodu snižování príplatku za rafinaci. Tento pokles prémie za bílý cukr je zpusoben vyšší výrobou bílého cukru v zemích s nízkou spotrebou cukru, kde jsou v provozu rafinérie za úcelem následných reexportu. Cenu také ovlivnuje zvýšená poptávka po levnejším velmi kvalitním bílém cukru z EU, kde je jeho znacná nabídka. Ceny surového i bílého cukru jsou v soucasné dobe od roku 1992 na nejnižší úrovni.

Nepríznive je tak ovlivnena disproporce mezi svetovými cenami a cenami prumyslových výrobcu CR a to predevším ve spojitosti se zvyšování hodnoty ceské meny Kc vuci dolaru USD (ze 34 Kc na 29 Kc za 1 USD).

PESTOVÁNÍ CUKROVKY A VÝROBA CUKRU V CESKÉ REPUBLICE

Proti roku 1992 byly pestitelské plochy sníženy ze 125 tis. ha až na soucasných 85 tis. ha a pocet cukrovaru poklesl z 52 na v tomto marketingovém roce 16 fungujících cukrovaru, což obojí predstavuje historické minimum. Dosud težko omezitelné možnosti dovozu sladidel v prubehu roku 1998 do Ceské republiky (cukr a izoglukóza) vcetne predpokládaného vysoké výroby cukru z jednoho hektaru z letošní sklizne signalizují další nárust zásob i prebytku.

Restrukturalizace cukrovaru a osevních ploch cukrovky

Rok 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999

výhled

Pocet

cukrovaru 52 47 43 42 38 31 28 27 26 16 10

Plochy cukrovky

(tis. ha) 150,0 118,8 118,9 124,5 107,2 91,2 93,7 104,1 94,5 85,5 41,0

Pramen: CSÚ, Mze

Zatímco CSÚ udával osevní plochy pro marketingový rok 1998/99 na úrovni 85,5 tis. ha, tak skliznové plochy cukrovky se odhadují na 84,6 tis. ha. Ocekává se, že celková sklizen z této plochy bude cinit 3 501 tis. tun pri hektarovém výnosu 41,39 tun cukrovky, což je více než v predchozím marketingovém roce. Výtežek cukru z repy bude cinit 13,72 % a výroba cukru z jednoho hektaru 5,68 tun, což znamená celkovou produkci cca 481,0 tis. tun cukru za predpokladu, že se podarí sklidit veškerou cukrovku v dusledku podmácených a zamrzlých pozemku.

PESTOVÁNÍ CUKROVKY V CESKÉ REPUBLICE

Výroba cukru je zcela vázána na výrobu cukrovky, trh s cukrovkou je však trhem s cukrem plne vymezen.

Skliznové plochy cukrovky v marketingovém roce 1998/99 poklesly proti predchozímu marketingovému roku témer o 10 %, hektarový výnos cukrovky vzhledem k príznivému pocasí v prubehu vegetace pravdepodobne zvýší o 3 %. Celková výroba cukrovky však poklesne témer o 14 %, predevším z duvodu poklesu osevních ploch.

Výrazné snížení osevních ploch nevedlo k výraznému snížení množství sklízené cukrovky. Rust intenzity výroby a produktivity v pestování cukrovky byl také zpusoben zmenou alokace pestitelských ploch. Na zvýšení výnosu cukrovky se podílí zlepšení celkové agrotechniky, zejména používání moderní sklízecí techniky, výkonných odrud a dostupnost pesticidu.

Vývoj, který probíhá vede k vytlacování pestitelu, kterí nedosahují výnosu alespon na úrovni 41 - 42 t/ha pri 16% cukernatosti.

Základní ukazatele o pestování cukrovky

Rok Skliznová Sklizen cukrovky Hektar. výnos

plocha (tis. ha) (tis. t) (t/ha)

1992/93 124,1 3 871,5 31,20

1993/94 106,7 4 308,3 40,37

1994/95 91,1 3 240,1 35,57

1995/96 93,1 3 711,6 39,86

1996/97 103,7 4 315,6 41,63

1997/98 92,3 3 722,0 40,32

1998/99 * 84,6 3 501,0 41,39

Pramen: CSÚ, Cukrovarnický spolek

* odhad MZe

Struktura pestitelu cukrovky

Do roku 1990 pocházela vetšina produkce cukrovky z JZD nebo státních statku. Celkový pocet pestitelu byl 620. Prumerná osevní plocha cukrovky na jednoho pestitele byla cca 202 ha.

Po roce 1990, kdy byla zahájena restrukturalizace vlastnických vztahu v zemedelství poklesla velikost zemedelského podniku a tím také objem dodávané cukrovky od jednoho dodavatele. Pokles byl výrazný v roce 1997, kdy prumerná plocha na jednoho dodavatele cinila 70 ha a celkový pocet podniku pestujících cukrovku byl cca 1400.

V roce 1998, kdy hospodárské problémy cukrovaru narostly, dochází ke zvýšenému tlaku i na ekonomiku zemedelských podniku. Lze ocekávat, že dojde k poklesu poctu pestitelu na 800 a prumerná plocha pro pestování cukrovky vzroste na 100 ha. K poklesu pestitelských ploch však dochází i u vetších pestitelu. Cukrovku prestávají pestovat pestitelé s výmerou cukrovky nižší než 9 ha.

Vývoj cen zemedelských výrobcu cukrovky

Vetšina cukrovarnických spolecností urcuje cenu cukrovky pro dodavatele jako podíl z dosažené ceny cukru. Aby cena nepoklesla pod úroven prežití je ve smlouve mezi pestitelem a cukrovarem stanoveno, že ceny zemedelských výrobcu za cukrovku pri 16% cukernatosti nepoklesnou pod hranici 800 Kc/t. Cukrovka ze sklizne 1995 a 1997 se platila za ceny na této úrovni, protože cukrovary se musely vyrovnávat se ztrátou z exportu cukru na svetový trh.

V soucasné dobe se cukrovarnické spolecnosti potýkají s nedostatkem financních prostredku, který má vliv na splatnosti pestitelum. Vetšinou budou dodrženy minimální ceny cukrovky, které jsou nasmlouvány podle spolecností na úrovni 800 - 840 Kc/t pri 16% cukernatosti.

Splatnost závazku však bude až do konce zárí 1999, také bude ruzná dle spolecností.

Lze ocekávat, že nízké ceny cukru na export povedou k preskladnení cukru a k cenovému poklesu a jeho dopadu na snížení smluvního množství cukrovky pro marketingový rok 1999/2000.

Ceny zemedelských výrobcu cukrovky (Kc/t) Pozn.

Rok zárí ríjen listopad prosinec prumerná

cena

1994 - 679 681 718 683

1995 850 833 834 875 852

1996 844 929 908 952 930

1997 818 839 833 864 848

1998 800 818

Pramen: CSÚ

Pozn. Uvedené ceny nejsou konecné a nejsou zahrnuty prípadné doplatky

VÝROBA CUKRU V CESKÉ REPUBLICE

Prubeh cukrovarnické kampane 1998

Vetšina cukrovaru zahájila kampan do konce zárí. V provozu je celkem 16 cukrovaru. Celková zpracovatelská kapacita cukrovaru, které se roce 1998 zúcastní kampane, ciní asi 43 800 tun zpracované repy denne, z toho cca 58,7 % v Cechách a 41,3 % na Morave, prumerná denní kapacita cinní 2 738 tun repy denne.

Výroba cukru v kampani 1998

Existuje predpoklad, že celkový objem výroby cukru v cukrovarnické kampani bude cinit 481,0 tis. tun, což je o 10 % méne než v roce 1997, a o 6 % méne než prumer výroby za období 1992 - 1997.

Základní ukazatele o výrobe cukru

Rok Výtežek cukru z repy Výroba cukru z 1 ha Výroba cukru ze skliž. repy

(%) (t/ha) (tis. t)

1992/93 13,13 4,34 544,7

1993/94 13,24 5,17 575,6

1994/95 12,13 4,26 375,2

1995/96 12,62 4,88 476,7

1996/97 13,95 5,88 610,0

1997/98 14,09 5,67 540,3

1998/99 odhad 13,72 5,68 481,0

Pramen: Mze, Cukrovarnický spolek

Bilance produkce a užití cukru v tis. t

1992/93 93/94 94/95 95/96 96/97 97/98 98/99

prog.

Pocátecní zásoba 6,7 50,9 54,0 3,0 20,0 19,0 84,0

Výroba cukru 544,7 575,6 375,2 476,7 610,0 540,3 481,0

Dovoz 1,1 3,1 28,9 25,7 8,9 17,4 15,0

Jiné zdroje * 30,0

Celková nabídka 552,5 629,6 488,1 505,4 638,9 576,7 580,0

Domácí spotreba 431,5 420,6 435,3 455,1 457,7 414,9 415,0

z toho - prumyslové zpracování 213,5 219,6 238,9 240,2 240,0 226,0 230,0

- maloobchod 218,0 201,0 196,4 214,9 217,7 189,0 185,0

Jiné užití * 30,0

Vývoz 70,1 155,0 49,8 30,3 132,2 77,8 10,0

Celková poptávka 501,6 575,6 485,1 485,4 619,9 483,7 425,0

Konecná zásoba 50,9 54,0 3,0 20,0 19,0 84,0 155,0

* Jiné zdroje, Jiné užití: zdroje SSHR

Pramen: MZe CR, Celní statistika, Cukrovarnický spolek

V soucasné dobe je situace velmi napjatá. Cukrovary vykazují velkou zásobu neprodaného cukru, nízký prodej cukru proti normálním prodejum vlivem zvyšujících se dovozu cukru a sladidel a nemožnosti cukr exportovat. Z techto duvodu nemají dostatek financních prostredku pro dofinancování cukrovarnické kampane 1998/99 a na zaplacení cukrové repy zemedelcum. Mezi cukrovary a pestiteli zacala jednání o nutnosti zmen v placení cukrovky.

Spotreba cukru v Ceské republice se rok od roku snižuje a odhaduje se že v marketingovém roce 1999/2000 poklesne až na úroven 400 tis. tun cukru. Na zabezpecení tohoto objemu cukru bude postacovat pestitelská plocha 60 - 65 tis. ha.

Zpracovatelská kapacita cukrovaru

Celková denní zpracovatelská kapacita cukrovaru, které byly doposud v provozu je príliš vysoká, prumerná kapacita na jeden cukrovar je však naopak nedostatecná. Za predpokladu 14% výtežnosti cukru a délce kampane minimálne 85 dní by postacovala celková zpracovatelská kapacita 42 tisíc tun repy denne.

Vývoj zpracovatelské kapacity cukrovaru dle regionu

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998

odhad

Cechy denní kapacita (t) 32 000 34 080 28 830 30 500 31 500 33 231 25 700

pocet cukrovaru 25 25 19 19 19 17 10

prum.denní kapacita 1 280 1 363 1 517 1 605 1 658 1 955 2 570

Morava denní kapacita (t) 24 130 25 740 20 640 20 540 20 040 21 090 18 100

pocet cukrovaru 14 14 11 10 9 9 6

prum.denní kapacita 1 724 1 839 1 876 2 054 2 227 2 343 3 016

Ceská rep. denní kapacita (t) 56 130 58 820 49 470 51 040 51 540 54 321 43 800

pocet cukrovaru 39 39 30 29 28 26 16

prum.denní kapacita 1 439 1 534 1 649 1 760 1 841 2 089 2 738

Pramen: Mze, Cukrovarnický spolek

Denní zpracovatelská kapacita od roku 1992 poklesla do roku 1998 o 22 %, zatímco prumerná denní kapacita se zvýšila o 78 %. K získání konkurenceschopnosti s EU bude nutné zvýšit prumernou denní zpracovatelskou kapacitu na 5 tisíc tun repy. Lze predpokládat, že pokracující transformací dojde k uzavrení dalších cukrovaru, až na asi 10 cukrovaru, které budou v Ceské republice v provozu v marketingovém roce 1999/2000 a celková zpracovatelská kapacita poklesne o více než tretinu.

Vývoj zpracovatelské kapacity cukrovaru podle skupin

Skupina 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998

odhad

SDA denní kapacita (t) 18 770 21 030 21 085 22 750 23 750 24 931 17 300

pocet cukrovaru 16 16 15 15 15 13 6

prum.denní kapacita 1 173 1 314 1 405 1 517 1 583 1 918 2 900

Eastern Sugar denní kapacita (t) 14 780 15 550 16 020 16 570 15 670 16 220 15 000

pocet cukrovaru 9 9 9 9 8 8 6

prum.denní kapacita 1 642 1 728 1 780 1 841 1 959 2 028 2 500

Agrana denní kapacita (t) 5 570 5 700 5 700 6 100 6 100 6 800 6 800

pocet cukrovaru 2 2 2 2 2 2 2

prum.denní kapacita 2 785 2 850 2 850 3 050 3 050 3 400 3 400

Ostatní denní kapacita (t) 17 010 17 540 6 670 5 620 6 020 6 370 4 800

pocet cukrovaru 12 12 4 3 3 3 2

prum.denní kapacita 1 418 1 462 1 668 1 873 2 007 2 123 2 400

Pramen: Mze, Cukrovarnický spolek

Konkurenceschopnost cukrovarnického prumyslu Ceské republiky

Celé odvetví se dlouhodobým konkurencním bojem vycerpalo. Soucasná nízká cena cukru na vnitrním trhu a vysoké úrokové sazby bank snižují možnosti modernizace cukrovaru a konkurenceschopnost odvetví se opírá prozatím jen o možnosti výrobcu cukrovky. Bohužel i ti vycerpávají poslední zbytky rezerv a odvetví se stává ohroženým. Ocekávání krizového vývoje vedlo k rychlému uzavírání nízko kapacitních cukrovaru. Tuto cestu si však muže dovolit pouze skupina SDA, která predevším investovala do zvyšování kapacity a produktivity. Presto ani zde nejsou vytvoreny dostatecné možnosti k dalšímu rozvoji.

Konkurenceschopnost vyjadrovaná v porovnávání merných spotreb energie, paliva, lidské pracovní síly, výtežnosti cukru sice v poslední dobe roste, presto však odvetví musí investovat velké prostredky do zvýšení kapacit.

Konkurencní boj, který v predchozím období pusobil na restrukturalizaci pozitivne se redukoval pouze na množstevne omezený vnitrní trh. Dochází k tlaku na snižování pestování repy a výroby cukru pouze pro tuzemskou potrebu a tato situace nedává prostor pro dokoncení restrukturalizace. Konkurencní boj na obsazení pozic na tuzemském trhu vede k stlacování ceny cukru pod úroven nákladu na výrobu s následkem znacných ekonomických ztrát pro celé odvetví.

Prínosem procesu harmonizace s cukerním režimem v Evropské unii bude zejména stabilizace domácího trhu s cukrem. Zabrání se kolísání cen, ale ty však budou mít rostoucí trend. Zvýší se rentabilita pestitelu a producentu cukru a tím se sníží rizikovost celého sektoru a dojde k dlouhodobejším investicím, které budou duležité pro zajištení konkurenceschopnost.

Podíl jednotlivých spolecností na trhu s cukrem v roce 1998

Cukrovarnická spolecnost Podíl na trhu s cukrem v CR v %

Cukrovary SDA 39,6

Cukrspol Praha, a.s Modrany 17,8

Cukrovar Hrušovany nad J., a.s. 15,8

Hanácké cukrovary, a.s. 13,7

1. Slezská a.s., cukrovar Opava 8,3

Cukrovar Vrbátky, a.s. 4,9

Pramen:MZe, Cukrovarnický spolek

Nejvetší podíl na tuzemském trhu s cukrem zaujímají Cukrovary SDA s nejvetším podílem Cukrovaru a rafinérie Dobrovice, a.s. Posílil vliv Cukrovaru Hrušovany nad Jevišovkou na 13,7 % z 8,9 %. Podíl ostatních spolecností zustal více méne beze zmen.

Vývoj cen prumyslových výrobcu a spotrebitelských cen cukru v CR

Ceny prumyslových výrobcu krystalového cukru (Kc/kg)

Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XII. XII. Ć rocní

cena

1993 12,57 12,60 12,57 12,65 12,65 12,47 12,47 12,47 12,47 12,44 12,36 12,36 12,51

1994 11,86 11,76 11,76 11,76 11,76 11,76 11,76 12,19 12,82 12,82 12,99 13,22 12,21

1995 13,60 14,86 15,11 15,71 15,97 16,11 16,26 16,46 16,45 15,46 15,51 15,65 15,60

1996 15,90 15,98 15,98 16,07 16,01 16,16 16,16 16,07 15,89 14,24 13,69 13,30 15,45

1997 13,13 12,88 12,08 11,50 11,08 10,97 10,82 11,08 11,77 12,53 12,66 12,74 11,94

1998 12,76 12,90 12,90 13,00 13,51 13,59 14,63 14,72 14,72 14,51

Pramen: CSÚ

Prumer cen prumyslových výrobcu cukru v roce 1997 proti predchozímu roku výrazne poklesl a to o 23 %. Prícinou poklesu cen byl velký prebytek cukru z kampane 1996. Na poklesu cen se také podílela situace na Slovensku, kde byl znacný prebytek cukru a v rámci celní unie vyvstaly obavy z nadmerných dovozu cukru ze Slovenska. Z duvodu zavedení minimální garantované ceny cukru na Slovensku od dubna 1998 došlo k rustu ceny prumyslových výrobcu CR.

Soucasná cena prumyslových výrobcu krystalového cukru ve velkospotrebitelském balení se pohybuje od 13 000 do 14 000 Kc/t podle druhu obalu. Po ukoncení kampane, pri expedici ze skladu se ocekává cenový vývoj na cástku vyšší 15 000 Kc/t. Ceny drobného balení se pohybují v rozmezí 15 - 16 Kc/kg. Je však nutné predpokládat sezonní rust na 17 - 18 Kc/kg.

Spotrebitelské ceny krystalového cukru (Kc/kg)

Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Ć rocní

cena

1993 16,26 16,38 16,35 16,42 16,37 16,36 16,33 16,22 16,30 16,25 16,16 16,04 16,29

1994 15,94 15,84 15,69 15,40 15,21 15,00 14,86 15,14 16,12 16,91 17,35 17,48 15,91

1995 17,83 18,32 19,74 20,77 21,11 21,59 21,88 22,28 22,69 22,88 22,72 22,48 21,19

1996 22,35 22,39 22,36 22,29 22,25 22,23 22,17 22,08 21,87 21,53 20,52 19,53 21,80

1997 19,03 18,57 17,88 16,90 15,65 14,66 14,24 14,28 14,88 15,51 16,24 16,38 16,19

1998 16,63 16,72 16,66 16,66 17,35 18,11 18,59 19,43 19,57 19,65

Pramen: CSÚ

Spotrebitelské ceny kopírovaly vývoj cen prumyslových výrobcu a prumer za rok 1997. Vzhledem k sníženému obchodnímu rozpetí poklesl prumer spotrebitelských cen proti roku 1996 o 26 %. Spotrebitelské ceny budou kopírovat vývoj cen prumyslových výrobcu.

ZAHRANICNÍ OBCHOD

Zahranicní obchod s cukrem v roce 1997 byl ve znamení snahy o vývoz velkých prebytku cukru z kampane 1996. Celkem bylo za marketingový rok 1997/98 vyvezeno pouze 77,7 tis.tun cukru. Nejvetší objem byl vyvezen ve ctvrtém ctvrtletí.

Vývoj dovozu a vývozu cukru v tunách

1994 1995 1996 1997 1998

Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz

Leden 78 8 771 526 1 237 1 223 1 741 449 5 744 489 1 664

Únor 879 7 382 2 156 2 356 1 567 1 277 475 8 460 989 4 310

Brezen 158 13 942 5 179 3 927 1 868 1 363 767 9 634 1 577 4 979

Duben 98 6 628 2 328 1 561 2 068 1 173 948 6 920 1 481 5 572

Kveten 52 15 178 3 202 2 638 2 295 1 458 1 305 6 021 363 5 396

Cerven 29 13 671 3 695 5 744 3 057 3 702 862 13 165 668 12 295

Cervenec 6 11 305 3 272 8 528 1 708 1 988 328 23 683 1 832 8 643

Srpen 564 6 951 3 611 9 154 1 848 2 540 375 31 787 3 258 7 300

Zárí 656 1 515 3 049 4 316 3 017 2 377 435 11 025 3 320 10 050

Ríjen 508 2 745 2 070 4 524 1 161 3 164 675 3 523

Listopad 954 5 180 2 149 4 072 799 5 768 637 11 902

Prosinec 386 2 367 2 164 4 180 1 017 6 819 1 006 2 136

Kal. rok 4 368 95 635 33 403 52 238 21 627 33 370 8 262 134 066

Mark. rok 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98

3 048 155 026 28 866 49 753 25 034 30 395 8 921 132 189 17 376 77 770

Pramen: Celní statistika

V marketingovém roce 1996/97 nabylo saldo zahranicního obchodu s cukrem kladné hodnoty ve výši 123,3 tis. tun, což ve financním vyjádrení predstavuje 1,2 mld. Kc. V marketingovém roce 1997/98 bylo vyvezeno 77 770 tun a dovezeno 17 376 tun. Saldo tedy opet vykazovalo kladnou hodnotu 60 394 tun a ve financním vyjádrení 567 mil. Kc, což je však o více jak 50 % méne než v predchozím roce.

Teritoriální rozdelení vývozu cukru z Ceské republiky v tunách

Zeme/Teritorium 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98

Evropská unie 5 415 13 916 5 787 10 730 11 706

z toho:

Nemecko 1 311 12 666 4 991 2 326 1 577

Rakousko 123 0 0 1 012 3 231

Francie 1 218 1 3 023 250

Španelsko 247 704 447 1 423 3 600

Itálie 1 549 0 6 1 822 2 140

ostatní zeme EU 2 184 328 342 1 124 908

CEFTA 63 460 35 078 24 199 59 421 6 951

z toho:

Slovensko 46 220 33 519 23 205 9 476 2 676

Polsko 513 1 067 849 49 792 4 111

Madarsko 16 727 492 145 140 35

Rusko 52 763 18 17 25 348 11 279

ost.zeme býv. SNS 1 299 18 262 28 308 40 353

Pramen: Celní statistika

Prestože byla v Polsku zrušena preferencní sazba cla s úcinností od 1. 1. 1998 a clo cinilo 0,17 ECU/1kg, bylo Polsko i v roce 1997/98 jedním z nejvýznamnejším z odberatelu ceského cukru, kam bylo vyvezeno 4 111 tun. I v roce 1997/98 mely zeme bývalého Svazu nezávislých státu (SNS) nejvetší podíl na celkovém vývozu a to hlavne Rusko, stredoasijské státy Uzbekistán (11 824 t), Turkmenistán (1 384 t) dále Belorusko (23 840 t ), Litva (504 t) a Ukrajina (505 t). Dále se, avšak v menší míre darí vyvážet do Bulharska (1 716 t), Bosny a Hercegoviny (1 185 t) a ze zemí Evropské unie byl vývoz uskutecnen do Rakouska (3 231 t ), Španelska (3 600 t ) a Itálie (2 140 t).

V prubehu marketingového roku 1997/98 bylo dovezeno 17 376 tun cukru a z toho 11 943 tun ze Slovenska. Tento dovoz byl realizován za nízkou cenu. Velkým problémem byl dovoz izoglukózy ze Slovenska, které bylo dovezeno 4 982 tun v prepoctu na cukr 3 487 tun za období od 1. 1. do 30. 9. 98. Dovozy cukru a izoglukózy za nízkou cenu mely vliv na snížení poptávky cukru z tuzemské produkce až o 54 tis. tun cukru.

Regulace trhu cukru v zemích Evropské unie

V Evropské unii je produkce cukru rízena od roku 1968 prostrednictvím spolecného tržní režimu (COM), která je soucástí Spolecné zemedelské politiky (CAP).

Hlavními principy Spolecného tržního režimu (COM) jsou:

- produkcní kvóty (kontrola produkce),

- financování exportu prebytku cukru prostrednictvím cukrovaru a pestitelu repy,

- preferencní dovoz surového trtinového cukru k zabezpecení vytížení rafinérií,

- pomoc rozvojovým zemím ACP - Afrika, karibské ostrovy, Pacifik (dohoda z Lomé).

Rozlišuje se: kvóta A, kvóta B a cukr C. Kvóty se vztahují na cukr a izoglukósu a jsou platné na daný marketingový rok.

- Kvóta A (základní) predstavuje množství cukru, které cukrovar vyrobí v rámci jemu pridelené kvóty A.

- Kvóta B (vypocítaná) je množství cukru, které cukrovar vyrobí mimo kvótu A, ale v rámci celkového souctu kvóty A a B.

Národní kvóty B byly stanoveny tak, aby sloucené kvóty A a B (maximální) vyjadrovaly historickou výši produkce. Z toho duvodu se v jednotlivých clenských zemích liší velikost kvót B ve vztahu ke kvótám A.

- Cukr C predstavuje produkci, kterou cukrovar vyrobí mimo soucet kvóty A a B.

Cukr vyrobený nad maximální kvótu (soucet kvót A a B) nemuže být prodán na vnitrním trhu EU, ale má být vyvezen na svetový trh bez exportních subvencí, a to pred 1. lednem následujícím po konci marketingového roku ve kterém byl vyroben. Zárukou, že bude export cukru C bezpecne uskutecnen, je uvalování pokuty odpovídající nejvyššímu dovoznímu poplatku za období predchozích 18 mesícu plus mesícní skladovací poplatky - 1,21 ECU/100 kg cukru.

(Príklad: Pokud cukr C vyrobený v marketingovém roce 1995/96 nebyl vyvezen pred 1.lednem 1997 cinila pokuta 59,26 ECU/100 kg).

Pokud nebude vyvezen veškerý cukr C, existuje možnost prevést cást této produkce pro užití v následujícím marketingovém roce. Toto množství odpovídá maximálne 20 % velikosti dané kvóty A, pricemž o toto množství je krácena kvóta A pro príští marketingový rok. Cukr se muže prevádet jen z cukru C nebo i z kvóty B. Naprostá vetšina je však prevádena z cukru C.

Celý systém cen v EU podepírá intervencní cena bílého cukru. Predstavuje cenu ze závodu za níž Komise EU nakoupí prostrednictvím intervencních organizací kvótový cukr od zpracovatelu a predstavuje minimální cenu. Pro cukr C neexistuje žádná ekvivalentní cena. Podle návrhu Evropské Komise intervencní cena bílého cukru v období od 1.7.1997 do 30.6. 1998 cinila 65,19 ECU/100 kg.

Od svého zavedení má cukerní režim EU zvláštní rysy - pestitelé a zpracovatelé cukrovky musí platit produkcní dávky k financování exportu, korespondujícímu s jejich vlastní nadprodukcí.

- První základní dávka ciní u kvóty A a B 2 % z intervencní ceny - 1,2638 ECU/100 kg, to odpovídá cca 180 mil. ECU v rámci EU.

- Druhá produkcní dávka je aplikována pouze u kvóty B a ciní 30 % z intervencní ceny -24,9601 ECU/100 kg, to ciní cca 460 mil. ECU. Je-li to potrebné tato produkcní dávka muže být zvýšena až na 37,5 % z intervencní ceny, v tomto prípade to reprezentuje vybranou cástku cca 575 mil. ECU. Výše poplatku záleží na rozdílu mezi produkcí na cukerní kvóty a spotrebou cukru a na vývoji svetové ceny cukru. Prumerné náklady na poplatky jsou do

10 % z intervencní ceny cukru. Produkcní dávky jsou placeny cukrovary a rafinériemi, ale zpracovatelé mohou 60 % dávek uvalit na pestitele cukrovky, takže ve skutecnosti ciní výše dávky uvalené na cukrovar pouhých 40 %.

Cukerní režim EU podporuje vývoz prebytku cukru jako prostredek kontroly množství cukru na tuzemském trhu. Zpracovatelé cukru a obchodníci využívají exportních refundací, které preklenují rozdíl mezi svetovými cenami a domácími dotovanými cenami. Exportní refundace se poskytují formou týdenních tendru, nebo na základe sazeb stanovených Evropskou komisí a stanovením sazby subvence v prípade cukru obsaženého ve zpracovaných výrobcích.

Pri dovozu do EU se aplikují specifické celní sazby u surového cukru ve výši 38,2 ECU/100 kg a bílého cukru 47,2 ECU/100 kg v období od 1. 1. do 30. 6. V období od 1. 7. do 31. 12. je výše cla nižší a ciní 36,7 ECU/100 kg u surového cukru a 45,4 ECU/100 kg u bílého cukru. Dodatková cla se v EU stanovují na základe Dohody o zemedelství UK GATT a jsou aplikována v souladu s tzv. zvláštními ochrannými opatreními (SSG).

Základem pro výpocet dodatkového cla je rozdíl mezi prumernou dovozní cenou CIF (representativní cena stanovená Evropskou komisí) a prahovou cenou (predstavuje prumer svetových cen v referencním období 1986 - 1988), tento rozdíl je ješte odstupnovaný podle procentního podílu daného rozdílu vuci prahové cene.

Representativní ceny a dodatková cla jsou vyhlašovány v úredním listu Office Journal a jsou predávány prímo celnicím v jednotlivých clenských zemích Evropské unie.

Jestliže representativní cena (centrálne stanovená cena predstavující odhad cen CIF) klesne významne pod prahovou cenu, je možno uvalit další dodatecná cla.

Príklad: položka 17019910 - bílý cukr

Základní clo 47,2 ECU/100 kg

Prahová cena 53,1 ECU/100 kg

Representativní cena (nepravidelne se obmenuje) 25,92 ECU/100 kg

Dodatkové clo (nepravidelne se obmenuje) 7,75 ECU/100 kg

Celková celní sazba (základní + dodatkové clo) 54,95 ECU/100 kg

Vzhledem k takto vysoké celní ochrane, minimální intervencní cene cukru v EU a cene ceského cukru není dovoz cukru z CR do EU ze strany dovozce výhodný. Cena jedné tuny cukru dovezeného z CR ciní asi 840 ECU/t = 31 500 Kc/t.

Pri posledním rozširování EU byly využity následující zpusoby pridelení kvót. Pro zeme, které byly cistými dovozci behem referencního období, byla urcena kvóta A jako prumer výroby dané zeme za referencní období (5 leté referencní období). Kvóta B se urcila jako 10 % kvóty A. Napríklad v prípade Finska prumerná výroba v období 1987/88 - 1991/92 cinila 133 433 t bílého cukru. Toto množství se stalo finskou kvótou A. Kvóta B je 10 % tohoto množství tj. 13 343 t. Pokud je zeme v referencním období cistým vývozcem, predstavuje kvóta A prumernou výrobu minus prumerný cistý vývoz a kvóta B se rovná prumernému cistému vývozu v tomto období. To je prípad Rakouska, kde byla prumerná produkce v petiletém referencním období 390 410 t bílého cukru. Cistý vývoz ze zeme v tomto období byl 73 881 t. Výsledkem byla kvóta A ve výši 316 529 t (tj. 390 410 - 73 881). Cistý export ve výši 73 881 t byl použit pro urcení kvóty B v Rakousku.

Pro CR by bylo nevýhodné stanovení produkcních kvót na základe prijatých závazku WTO/GATT, dle kterých lze se státní subvencí vyvézt velmi malé množství cukru (v roce 1998 to ciní 5300 t). Hmotnostní objem subvencovaných exportu by tak predstavoval cca 1 % domácí spotreby cukru.