ČR v Bruselu: Ztrátové postavení vůči EU nepřichází v úvahu

Pro Českou republiku je nepřijatelné byť jen uvažovat o vlastním ztrátovém postavení vůči rozpočtu Evropské unie po přistoupení, zopakoval v pondělí v Bruselu první náměstek ministra financí Eduard Janota. Zdůraznil, že pokud by na tom EU trvala, mělo by to negativní politické dopady a špatný vliv na veřejné mínění.

Komisařka Michaele Schreyerová českou delegaci ujistila, že se nic nemění na stanovisku EK, podle něhož se nesmějí nové členské státy po vstupu ocitnout v horším finančním postavení vůči EU, než v jakém byly v roce před vstupem. Zdůraznila však, že pro to musí hodně udělat i česká strana - musí být hlavně schopna peníze nabízené Bruselem účinně čerpat za předepsaných podmínek.

Komise navrhla členským státům, aby se usnesly, že se finanční situace dnešních kandidátů po přistoupení nezhorší, "patnáctka" však ve společném stanovisku tuto podmínku nepřevzala. Trvala naopak na tom, že nováčkové musejí do rozpočtu EU platit od prvního dne plný příspěvek. Teoreticky tak umožnila stav, kdy by se tyto země v prvních letech po vstupu dostaly do schodku, protože platby do zemědělství a na regionální projekty budou nabíhat jen pomalu.

"Odjíždíme s tím, že vyrovnaná bilance je minimem, o kterém lze v této chvíli diskutovat. Jakékoli jiné, horší varianty by byly problematické," řekl Janota ČTK. Zdůraznil, že při všech výpočtech je třeba brát v úvahu ono prvotní zpoždění. "Půjde o to stanovit, jak rychle budeme schopni peníze čerpat a jakou rychlost po nás lze objektivně požadovat."

"Je nutný realismus na straně Evropské komise i členských států. Mám pocit, že jsou pro něj dobré předpoklady," řekla optimisticky Hana Haidlerová, vrchní ředitelka v ministerstvu financí. Soudí, že rozpočtový problém prvních dvou-tří let po rozšíření je v EU "všeobecně uznáván", takže "se debatuje o tom, jak to řešit, a nikoli o tom, zda to řešit". Připustila ovšem, že jak členské státy, tak Schreyerová vylučují přechodné období pro postupné zvyšování českého příspěvku do rozpočtu EU, o které Praha požádala.

Janota upozornil, že dosavadní debata je nadále do jisté míry fiktivní, protože se nemluví o konkrétních číslech. Co bude ČR do kasy EU dávat, kolik z ní bude brát, na co a za jakých podmínek - to vše bude předmětem až závěrečné fáze přístupových rozhovorů, zřejmě koncem roku.