ČR je zatím nejúspěšnější v čerpání bruselských podpor

Čeští zemědělští podnikatelé dokázali již odčerpat 1,332 milionů EURO ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a vedou mezi nově přistoupivšími zeměmi v čerpání těchto bruselských zdrojů. Informovala o tom dnes tisková mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Jitka Sluková. Prostředky čerpali podle jejích údajů podnikatelé z ČR především na subvencovaný vývoz mléka a mléčných výrobků a na podpory při použití sušeného odstředěného mléka při zpracování na kasein. „Slovensko dosáhlo zhruba na pětinu a Poláci na necelá dvě procenta z našeho objemu,“ konstatovala na základě informací Evropské komise Sluková.

Na bruselské červencové výplatní listině ze záruční sekce EZOZF se z nováčků totiž ocitla zatím jen trojice Česko, Slovensko a Polsko.

Podle Slukové vydal přitom SZIF za první čtyři měsíce po vstupu ČR do EU například již

480 vývozních a 350 dovozních licencí, a to první měsíc dokonce i pro žadatele z okolních přistupujících zemí, které agenturu k datu vstupu do EU neměly. SZIF také přijal přes 750 záruk a zaevidoval 250 žádostí o vývozní subvence, přičemž většinu z nich již také vyplatil.

Nosným pilířem dotací pro zemědělce jsou nicméně přímé platby (SAPS) vyplácené na hektar, jejichž celková výše činí téměř 6,4 mld. korun. Podle dosud platné legislativy je možné začít vyplácet SAPS od 1. prosince 2004 (do dubna 2004). Podle Slukové ale v polovině září zasednou v Bruselu zástupci všech 25 členských států ve výboru pro přímé platby nad novelou Nařízení komise 2199/2003 a budou jednat o dřívějším termínu pro počátek výplat mohlo by to být už od 16. října. „Je to pochopitelně v zájmu české zemědělské veřejnosti a naši zástupci ve výboru budou tento návrh prosazovat.

Ještě dříve - už v průběhu září by SZIF mohl začít s prvními výplatami prostředků z Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP 6,5 mld. celkem),“ zdůraznila Sluková.

Upozornila také, že během roku musí SZIF přijmout a zpracovat na 60 tisíc žádostí pro padesát druhů nejrůznějších podpor. Vedle tržních opatření u celkem 22 komodit, má totiž instituce na starost ještě rozvoj venkova pomocí opatření z programu Horizontální plán rozvoje venkova, přímé platby a administraci Operačního programu Zemědělství.