ČR je téměř připravena na peníze z EU

Uvedla to zpráva Evropské komise. Česká republika udělala "podstatný pokrok" při přípravě na využívání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie a z vyrovnávacího (kohezního) fondu. Uvádí to zpráva o přípravě všech deseti kandidátských zemí, kterou včera vydala Evropská komise (EK) v Bruselu. Hodnocení však nevyznívá jen pozitivně. Česko má podle EK stále co dohánět. Unijní peníze bychom mohli začít čerpat již od začátku příštího roku. Podle Smlouvy o přistoupení k Evropské unii bude moci Česko v letech 2004-06 čerpat z unijních strukturálních fondů zhruba 39 miliard korun. "Ještě zbývá spousta věcí, které musí být dodělány. Připomínám, že přistupující země budou těžit z evropských projektů a investic od 1. ledna 2004, pouze pokud vytvoří veškerou potřebnou legislativu do konce tohoto roku," uvedl ve zprávě Michel Barnier, komisař pro regionální politiku EU. V osmdesátistránkovém dokumentu vytkl Brusel Česku především absenci zákona o zadávání veřejných zakázek, který by stanovil rovná výběrová řízení otevřená pro všechny členské státy Unie. Právě tento zákon je nezbytnou podmínkou pro schvalování projektů, jež bude Unie z větší části financovat. Stávající zákon totiž není v souladu s předpisy Unie. "Zákon o veřejných zakázkách již byl schválen vládou 4. června. Nová verze zákona je plně v souladu se směrnicemi EU. Evropská komise s ním byla seznámena a s jeho podobou souhlasí," sdělil Právu Petr Dimun, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj. "Odpovědnost za jeho přijetí nyní leží na parlamentu. Ten ho již projednal v prvním čtení a přikázal k jeho projednávání ve výborech. Na další jednání v parlamentu by měl přijít v září," dodal. Pokud parlament tolik potřebný zákon neschválí, může se Česko rozloučit s projekty financovanými z evropských fondů.

Nejhorší hodnocení putuje na Slovensko

Kritice Bruselu však neušly ani byrokratické složitosti, kterými Češi celý systém schvalování a kontroly projektů zbytečně zatěžují. EK se pozastavila také nad alarmujícím nedostatkem lidí zejména na regionální úrovni a na mezistupních. "Snahy do budoucna systém zeštíhlit se již řešily. Všechny byrokratické postupy však byly s Evropskou komisí projednány. Komisař Barnier s nimi byl dokonce velice spokojen," vysvětlil Dimun. Podle něj se samozřejmě již dávno řeší administrativní zabezpečení na regionální úrovni. Shrnující výsledek zprávy je však pro ČR povzbuzující. Řadí ji spolu s Kyprem, Maltou a Estonskem na nejvyšší příčku. Mnohem více práce čeká Poláky. Nejhůře ale dopadli Slováci. Slovenské úřady budou muset vyvinout nesmírné úsilí, mají-li být za devět měsíců kompatibilní a schopny žádat o podpory. České vady na kráse z pohledu Bruselu * neexistence zákona o veřejných zakázkách * složitá byrokracie při schvalování a kontrole projektů * nedostatek proškolených lidí na regionální úrovni a na mezistupních * problém národního spolufinancování projektů * pomalá příprava návodů a vzorových přihlášek projektů, ze kterých se budou zájemci moci učit, jak požádat EU o peníze