Členské země se přou o podobu unie

Německý kancléř Gerhard Schröder navrhl hlubokou reformu bruselské patnáctky

Politici zemí unie jsou skeptičtí k návrhům na druhou komoru Evropského parlamentu.

Jaroslav Lenert

Žádné nadšení nesklidil návrh německého kancléře Gerharda Schrödera na zásadní reformu evropských institucí. Kancléř se domnívá, že Evropská komise by se měla stát evropskou vládou a parlament by měl dostat druhou komoru, kterou by po vzoru německé Spolkové rada tvořili zástupci členských států. Stejně radikální je Schröderův požadavek na "plnou rozpočtovou autonomii" Evropského parlamentu, což by znamenalo, že poslanci by rozhodovali o rozpočtu tak, jak je to obvyklé v národních parlamentech. Mimo to by měla být vypracována evropská ústava, která by do jednoho textu shrnula základní myšlenky unie, nyní roztroušené ve mnoha - často nesrozumitelných - dohodách. Schröder získal paradoxně odporu pouze u německé opozice, tedy CDU. Její předsedkyně Angela Merkelová vyjádřila kancléřovým úvahám plnou podporu.

Zůstala však osamocena: Ostatní evropští politici vytýkají Schröderovi neujasněnost myšlenek a dodávají, že jeho návrhy jsou natolik obecné, že na ně nelze reagovat. Německý kancléř se brání tím, že se jedná o text, který bude příští pondělí posuzovat předsednictvo sociálně demokratické strany a v případě schválení bude předložen k diskusi na podzimním sjezdu SPD.

Tento postoj zaujala například Evropská komise. Její mluvčí Jonathan Faull prohlásil, že nebude komentovat něco, co není návrhem pro EU, ale podkladem pro podzimní stranický kongres SPD. "V nadcházejících měsících uslyšíme řadu vyjádření, proslovů a prohlášení od evropských politických vůdců. Je to vítaný vývoj, je to přesně to, po čem komise už dlouho volá," dodal. Komise je podle něho ráda, že konečně někdo vyslyšel její volání po debatě o budoucnosti unie a začal udávat tón.

Výhrady členských zemí unie vůči Schröderovu návrhu jsou sice diplomatické, ale zásadní. Dokonce i takový zastánce utužení evropské spolupráce jako rakouský kancléř Wolfgang Schüssel považoval za nutné upozornit na to, že pro jeho zemi je "evropský superstát" nepřijatelný. Přivítal sice snahu o ustavení druhé komory parlamentu a o zavedení ústavy, ale odmítl celou koncepci "silného Bruselu". Stejný názor má i britský premiér a Schröderův velký přítel Tony Blair. Podle něho by se měla unie opírat o členské státy, nikoli o své centrální instituce. Také opoziční konzervativci nenašli pro německý návrh jediné kladné slovo. "Navrhovaná řešení jsou škodlivá pro britské hospodářství a demokracii," řekl jejich zahraničněpolitický mluvčí Francis Maude. Francouzské stanovisko není známo, pařížský kabinet dosud hledá slova, kterými by neurazil svého "úhlavního spojence". Mluvčí resortu zahraničí Francois Rivasseau pouze řekl, že se jedná o stará známá stanoviska, která francouzská vláda dlouho zná.

Velmi skeptičtí jsou Dánové, jejichž levicová vláda nepovažuje realizaci návrhu za realistickou. Zahraničněpolitická mluvčí pravicové opozice Charlotte Antonsenová označila materiál za "příliš bombastický a byrokratický". Oba politické tábory tak ventilují značně negativní vztah obyvatelstva k unii.