Články návrhu evropské ústavy okamžitě vzbudily kritické reakce

Nástin evropské ústavy zveřejnil včera předseda Konventu o budoucnosti Evropské unie,Valéry Giscard d'Estaing. Podle představy bývalého francouzského prezidenta by dokument, bude-li schválen, určil perspektivu integrace na "dvacet až padesát let".

"Konvent postupuje. Dnes překračuje významný mezník. Od začátku jsme věděli, že musíme dospět k ústavní smlouvě," citovala Giscarda agentura Reuters. Bývalý francouzský prezident, který se loňskou nominací do čela konventu vrátil po dvaceti letech na popředí evropské scény, býval občas předmětem ironických žertů, že svou roli chápe podobně jako otcové-zakladatelé Spojených států amerických.

Protichůdné reakce vzbudil první článek návrhu zmiňující možné názvy evropského uskupení. Nabízí buď Evropské společenství, Evropskou unii, Jednotnou Evropu, anebo Spojené státy Evropy. Poslední název okamžitě zamítli Britové. "Neexistuje možnost, že by se to mohlo jmenovat Spojené státy Evropy," citovala agentura Reuters názor nejmenovaného britského představitele.

V Giscardově návrhu není zmínka o evropském prezidentovi, přestože v předchozích novinových rozhovorech se o této funkci sám zmiňoval. Podle dosavadních zpráv tuto myšlenku podporovala Francie, Británie a Španělsko, proti se stavělo Německo a především menší státy obávající se, že po zřízení takové funkce by posílil vliv velkých států.

Předložená "kostra" textu ústavy byla vytvořena na základě deseti měsíců diskusí mezi zástupci členských stáů EU i zemí, které se o vstup do unie teprve ucházejí. Ti všichni budou o Giscardem navrženém souhrnu ode dneška ještě debatovat. Platnost může nabýt až po souhlasu jednotlivých národních vlád, a poté bude ještě podléhat schválení národními parlamenty nebo referendy.