Čím chudší region, tím více dotací

Nezbytnou podmínkou pro získání dotace je vypracování podnikatelského projektu, které musí splňovat určité parametry. Jedním z nich je i častý požadavek, aby dotovaná činnost směřovala do ekonomicky chudšího regionu země.

Regionální politika Evropské unie

Z logiky regionální politiky EU vyplývá, že čím horší charakteristiky ve vývoji ukazatele HDP na obyvatele i doplňkové ukazatele výše průměrné mzdy a míry nezaměstnanosti, tím je v zásadě větší šance uchazečů z příslušného regionu uspět a tím tak čerpat z některého z finančních nástrojů regionální politiky EU. Zcela zřejmým důkazem tohoto tvrzení je například pozice Prahy, která jako bohatý region nemá nárok na to, aby se pražské subjekty ucházely o čerpání v rámci cíle podpory podrozvinutých a zaostávajících regionů. Neznamená to však zdaleka to, že v rámci podrozvinutých a zaostávajících regionů by měli dostat přednost zaostávající a podrozvinuté subjekty, ať již podnikatelské subjekty, problémové obce či nedůvěryhodná sdružení. Nelze totiž zapomínat, že smyslem vzniku této politiky a jejích nástrojů je uvedené i další regionální ekonomické rozdíly alespoň částečně setřít, a to prostřednictvím podpory úspěšných a nadějných.Právě snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony, jejich rovnoměrný ekonomický růst a posilování soudržnosti jsou hlavními cíli evropské regionální politiky. Její význam se odráží i v rozpočtu EU, kde po financování Společné zemědělské politiky zaujímá druhou nejvýznamnější výdajovou položku. V loňském roce na podporu regionů prostřednictvím strukturálních fondů a Kohezního fondu směřovalo 34 miliard korun, což představovalo 34 procent.

Regionální odlišnosti u dotací z fondů EU

Regionální diferenciace je patrná i v rámci konkrétní architektury distribuce těchto fondů - tedy v rámci jednotlivých Operačních programů. Explicitně je to zřejmě nejpatrnější v rámci Společného regionálního operačního programu, v jehož rámci existuje Opatření 1.1 "Podpora podnikání ve vybraných regionech", zaměřené na podporu malých a středních podniků. V závislosti na konkretizaci zadání těchto opatření v rámci jednotlivých územních jednotek, respektive krajských orgánů, je tímto krokem vytvořen předpoklad pro to, že skutečně regionální a lokální specifika a priority budou respektovány.Rovněž opatření 2.2 SROP "Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech" je preference zaměřena na státem vybrané regiony a kraji vybrané mikroregiony.

Rozdíly mezi regiony v České republice

Klíčový ukazatel poměřující hospodářskou vyspělost regionu je ukazatel vyprodukovaného hrubého domácího produktu jedním obyvatelem. Tento indikátor má rozhodující význam při směřování finanční pomoci ze strukturálních fondů Evropské unie.Nejbohatším regionem v České republice je Praha, kde v roce 2001 jeden obyvatel v průměru vytvořil HDP ve výši 462 tisíc korun, což při přepočtu podle parity kupní síly představovalo přibližně 132 procent průměru Evropské unie. Naopak nejméně HDP v roce 2001 vytvořil průměrný obyvatel Olomouckého kraje. Částka 163,13 tisíce korun činí pouze 46,7 procenta průměru evropské patnáctky.