Chov hospodářských zvířat trpí nízkými farmářskými cenami
15.04.2002 | Denik.cz
Nízké farmářské ceny a povinná centrální evidence skotu, prasat, ovcí a koz mají negativní dopad na chovatele. Zatímco ještě v nedávné minulosti patřily domácí chovy hospodářských zvířat k běžným jevům na českém venkově, dnes jsou vidět jen ojediněle. "Zájem o drobné chovy výrazně poklesl. I můj syn, který vloni prodal na jatka dvě jalovice, letos žádnou nechce," svěřil se nám starosta Pilníkova na Trutnovsku František Hubáček.
Vysoké náklady, nízké ceny
Podle pilníkovského starosty se domácím chovem zvířat zabývají převážně jen lidé, kteří mají možnost si obstarat levnější krmiva. "Obce mají velké problémy s neobdělávanými pozemky. Trávy a sena se sklízí méně než dříve. Kladem ale je, že již nejsou potíže se zapáchajícími domácími chlévy," řekl Hubáček.
Hlavní příčinou úbytku domácích chovů jsou vysoké náklady na výkrm zvířat a nízké farmářské ceny vepřového a hovězího masa. "Lidem se nevyplácí starat se denně o býčka nebo prase, raději si koupí kvalitní maso v obchodě nebo půlku prasete od zemědělců," míní pilníkovský starosta.
Od výkrmu jatečných zvířat odrazuje zejména starší lidi i "papírování" spojené s povinnou centrální evidencí skotu, která je od 1. dubna nutná i u prasat, ovcí a koz. Opatření, jež požaduje Evropská unie, má pomoci v boji proti BSE a dalším nákazám. Pokud rodina chová u určitého druhu zvířete více než jeden kus na člena, pak je povinna o každém pohybu zvířete písemně informovat cetrální registr.
Zootechnikům přibyla práce
Každé hospodářské zvíře musí být také označeno buď nezaměnitelnou ušní známkou, nebo tetováním. Toto opatření přináší větší starosti i velkochovatelům. "Zvyšují se nejen náklady, ale i nároky na práci zootechniků, kteří označování zvířat musí zajistit na úkor vlastní chovatelské práce," postěžoval si Jiří Klement, místopředseda ZD Příluka na Svitavsku, které chová stádo až 170 kusů koz a sto prasnic s produkcí asi dvou tisíc selat za rok.
"Abychom měli vyšší produktivitu práce, zaměstnáváme méně lidí. Teď budeme muset jednu sílu přijmout a koupit i novou techniku na označování zvířat. Vyšší náklady se budou muset promítnout do cen jatečných zvířat," upozornil Petr Štěpánek, jednatel společnosti P.S. Jezbořice na Pardubicku, produkující ročně až 25 tisíc selat.
Další články v kategorii Zemědělství
- Vypěstovat melouny v Česku už není problém. Důležité je předpěstování i výběr vhodného druhu (19.04.2026)
- Zelený kruh: Jedy na hraboše, ústupky lovcům vlků a krajina bez ochrany. Komu slouží ministři Šebestyán a Červený? (17.04.2026)
- Zemědělci objevují zlatý důl v akumulaci: Bateriová úložiště mění pravidla hry (17.04.2026)
- Prazdroj inštaloval meteostanice na poslednej slovenskej chmeľnici (17.04.2026)
- Sedláci představili novému vedení MŽP své postoje k aktuálním tématům ochrany přírody (17.04.2026)
- Agrishow se stal nejnavštěvovanějším veletrhem v Brně od roku 2018 (16.04.2026)
- Jako první u nás vyrábí veganské víno. Je to pracnější, ale rozdíl je poznat, říká vinař Jaroslav Gracl (16.04.2026)
- Mléčný průmysl na Filipínách otevírá nové příležitosti i pro české dodavatele automatizace (16.04.2026)
- Ministerstvo zemědělství zvyšuje podíl lokálních potravin ve veřejném stravování (16.04.2026)
- Zemědělci mohou podle experta ušetřit vytvořením podrobné produkční mapy pozemků (15.04.2026)

Tweet



