Choceňská mlékárna míří na ruský trh
30.08.2010 | E15 on line
Choceňská mlékárna začala do Moskvy a Petrohradu vyvážet své pomazánkové máslo. Pokud se na trhu uchytí, plánuje i založení česko-ruské firmy, která by tuzemskou specialitu vyráběla přímo v Rusku. „Trh je to velký, možnosti jsou velké. Půjde o to, jak do toho můžou vstoupit antiimportní opatření z ruské strany,“ uvedl v rozhovoru pro deník E15 ředitel mlékárny Petr Marek.
„Pro nás je to cesta, abychom nemuseli řešit logistiku a nebyli závislí na rozhodnutích ruské vlády.“ Pokud by takový závod vznikl, byla by firma první tuzemskou firmou, která by mléčné výrobky v Rusku vyráběla.
O tom, že firma zkusí do Ruska proniknout s pomazánkovým máslem, a ne třeba s jogurty, rozhodla delší trvanlivost výrobku umožňující časově náročnější export. „Uvedení na trh nás bude něco stát, ale stále to vidím jako nadějnější než jít s výrobkem do západní Evropy,“ uvedl Marek. Pomazánkové máslo prodává mlékárna pod odlišným názvem než v Česku, nese značku obchodního partnera firmy Cesare.
Rozhovor s Petrem Markem čtěte ZDE
V minulosti se firma snažila uvést výrobky například do Německa či Polska, ale neúspěšně. V Německu jsou podle Marka vztahy mezi řetězci a dodavateli velmi stabilní, a dostat nový výrobek do tamních regálů je proto těžké. Navíc by daný produkt potřeboval velmi drahou reklamní kampaň, kterou si středně velká firma jako Choceňská mlékárna s půlmiliardovými tržbami nemůže dovolit. V Polsku jsou zase obecně nižší ceny, takže se tam prodej příliš nevyplácí.
„V současné době určitě v Rusku žádná tuzemská mlékárna svou filiálku nemá a přímo tam nevyrábí,“ řekl deníku E15 předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Povolení ruské veterinární správy vyvážet do Ruska mléčné výrobky má nyní dvanáct společností včetně Choceňské mlékárny a hlavních hráčů na trhu, jako jsou Madeta a Olma.
I přes povolení k exportu se však firmy potýkají s potížemi. Trpí jimi nejen firmy z Česka, ale obecně z celé EU. Loni v Rusku vydali nový federální zákon o mléce, který je podle Kopáčka v mnoha ohledech zbytečně přísný. „Ruský trh má obrovský potenciál. Existují tam ale právní bariéry, které jsou spíše politickou záležitostí. Zájem o výrobky by totiž byl. Jsou to spíše antiimportní opatření Ruska,“ míní. Firmy z jiných regionů, například z Nového Zélandu, totiž v Rusku působí.
Další články v kategorii Zemědělství
- Tlak na ceny potravin stoupá. Výpadky dodávek z Černého moře zdražují pšenici (23.09.2026)
- GRAB Autumn School 2026 ukáže, jak může mezinárodní vzdělávání přispět ke klimatickým řešením (23.09.2026)
- Sucho nutí farmáře vybíjet stáda, a to nejen na maso (22.09.2026)
- Levnější cukr trápí české výrobce, jeden cukrovar už skončil (22.09.2026)
- Demonstrace za zájmy zemědělců dnes nejsou v kurzu, lepší je krýt střet zájmů premiéra (22.09.2026)
- Sedláci předali své požadavky ministrovi životního prostředí (22.09.2026)
- NKÚ: Ministerstvo zemědělství podpořilo zemědělský výzkum, ale přínosy nezná (21.09.2026)
- Parkovné za 350 korun bezplatné dožínky v Hradci Králové prodražilo (21.09.2026)
- J. Hladký a M. Píbil z ČZA v Humpolci: Studenti by si měli na zemědělských SŠ projít co nejvíc praxí (21.09.2026)
- „Dělá z lidí blbečky, obrovský malér pro Česko,“ říká o Babišově střetu zájmů šéf českých sedláků (19.09.2026)

Tweet



