Chmelaři chtějí zpět do českých pivovarů

Dvě třetiny domácích pivovarů nakupují chmel v zahraničí. To hodlají pěstitelé změnit.

Stanislav Šetina

Záchrana českého chmelařství, které v posledních letech ztratilo výsadní postavení na českém trhu, je na obzoru. Chmelařský institut vyvinul tři nové odrůdy chměle, další bude uznána k pěstování v nejbližších dnech. Pivovary by již nemusely dovážet vysokoobsažné chmele, které pěstitelé až dosud nemohli nabídnout.

Právě kvůli absenci vysokoobsažných odrůd přišlo české chmelařství v 90. letech o výsadní postavení v pivovarnickém světě. Při výrobě piva se v té době přešlo k cenově výhodnějším chmelovým produktům z odrůd s vysokým obsahem alfahořkých látek. Navíc většina těchto chmelů poskytuje pěstitelům mnohem větší výnosy. Takové odrůdy se v.tuzemsku ve větší míře nepěstovaly a přes devadesát procent plochy českých chmelnic patří jemnému a aromatickému žateckému poloranému červeňáku. Ten je sice považován za špičkový, avšak s ohledem na podstatně menší obsah hořkých látek a nižší výtěžnost nesplňoval představy většiny pivovarů. Až 70 procent zdejších pivovarů proto surovinu dováží.

Prestižní značky Budvar a Prazdroj nakládají s tradičním žateckým chmelem jako se vzácným kořením, používají ho jen velmi málo. Mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp upřesnil, že do Gambrinusu a Primusu dávají převážně granule ze zahraničních chmelů. Mimo jiné proto, že jsou výrazně levnější.

O zhruba deset tisíc tun červeňáku, které se ještě v devadesátých letech sklízely, přestal být na trhu zájem. Většina produkce si hledala cestu do zahraničí do speciálně zaměřených pivovarů.

»Rozhodnutí pěstitelů změnit odrůdovou skladbu hodnotíme příznivě. Je to cesta k záchraně tradice a snad i k budoucímu rozvoji,« míní předseda představenstva Českého svazu pivovarů a sladoven Praha Jan Veselý. Mnohé pivovary uvažují o nákupu nové odrůdové produkce víceobsažných chmelů. V Prazdroji, ale chtějí znát cenu u nás zpracovaných granulí či extraktu. Nové odrůdy už vysadila část pěstitelů spolupracujících s družstvem Chmelařství v Žatci. Jeho předseda Pavel Patrovský je přesvědčen, že nové odrůdy zaručují producentům vyšší výtěžnost. Navíc letošek hodnotí jako mírně nadprůměrný, což by českým chmelnicím mohlo vrátit zašlou slávu.