Chlorofylmetrická měření listů chmele

CHLOROFYLMETRICKÁ MĚŘENÍ LISTŮ CHMELE

Chlorophyllmetrical Measures of Hop Leaves

Doc. Ing. Josef ŠNOBL, CSc.

Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze

Pro sledování výživného stavu chmelových rostlin byla vypracována v minulosti na základě vý-sledků listových analýz metodika listové diagnostiky (Rybáček a kol. 1980; Srp A. 1980; Srp A., Ma-ťátko J. 1990). Podle této metodiky se odebírají vzorky révových listů s řapíky ze střední části rostlin ve 2 termínech – poprvé při výšce rostlin 1,5 – 2 m (tj. přibližně začátkem června), podruhé mezi butoniza-cí a kvetením (tj. přibližně v polovině července). Zjištěné chybějící živiny (porovnání s tabulkou kritérií listové diagnostiky) jsou pak dodávány doplňkovým hnojením do půdy nebo účinněji prostřednictvím listové výživy společně s postřiky ochrany chmele proti chorobám a škůdcům. V období po prvním od-běru optimalizujeme poměr N:P, v období po druhém odběru optimalizujeme poměr N:K.

Uvedený způsob listových analýz (tj. odběr vzorků, odvoz do laboratoře, chemické analýzy formou placené služby, předání výsledků a doporučení pěstiteli), je poměrně přesný, avšak zejména z důvodů nedostatku finančních prostředků pěstiteli málo využívaný. Nelze pak plně ovlivnit výnosový potenciál chmelových rostlin.

Z hlediska dohnojování chmele během vegetace je velmi důležitý dusík. Podporuje tvorbu chlorofylu, růst rostlin, délku plodonosných větévek, výrazně ovlivňuje výnos, listy mají intenzivnější zelené zbarvení. Skýtá se zde otázka, zda by bylo možné tohoto vztahu v praxi využít orientačně při optimalizaci výživného stavu chmelových rostlin při absenci listových analýz.

Pro měření obsahu chlorofylu v révových listech chmele jsme použili chlorofylmetr, typ SPAD-502, přístroj firmy Minolta, dodávaný firmou Hydro CZ Praha. Tento lehký kompaktní akumulátorový přístroj poskytuje údaj o relativním množství chlorofylu přítomného v listech chmele. Stanovuje údaj přímo na chmelnici (bez nutného odběru listů z rostliny). Slouží tedy orientačně i jako indikátor celko-vého stavu (kondice) rostliny.

V letech 1997 a 1998 jsme na jednotlivých chmelnicích společností Agrochmel Kněževes a Chmel-Rosa a spol. Mutějovice v okrese Rakovník prováděli chlorofylmetrické měření listů ve 2 termínech a zároveň po naměření hodnot (průměr 30 měření) jsme tyto révové listy s řapíky (30 kusů z každé chmelnice) odebrali k listovým analýzám. Výsledky chlorofylmetrického měření jsme pak vzájemně porovnali s výsledky listových analýz (N, P, K, Ca, Mg) metodou korelační a regresní analýzy, abychom zjistili vzájemnou závislost a hledali cesty pro její praktické využití. Řešení tohoto úkolu vyžaduje více-leté sledování, aby postihlo více faktorů a rozdíly mezi jednotlivými ročníky. Výsledky 2letého sledová-ní je proto nutno považovat pouze za průběžné sdělení:

1. Naměřené chlorofylmetrické hodnoty (v chlorofylmetrických jednotkách) v I. odběru obou stanovišť během 2 let se pohybovaly v rozsahu 28 – 43, ve II. odběru 37 – 52. Je i rozdíl mezi oběma naměře-nými ročníky, obecně vyšší hodnoty v obou odměrech byly zaznamenány v roce 1998.

2. V rámci jednoho stanoviště obecně vyšší hodnoty vykazovaly mladší chmelnice.

3. Vliv obsahu jednotlivých živin v listech (N, P, K, Ca, Mg) na zjištěnou hodnotu chlorofylmetrického měření lze zatím vyjádřit takto: největší vztah vyjádřený koeficientem determinace byl obecně za-znamenán v I. odběru u K a P, méně již u Ca, Mg a N. Ve II. odběru pak byl největší vztah zazna-menán z Ca, Mg a K, méně pak již u P a N. Těsnost tohoto vztahu je ovlivněna i ročníkem.

4. Chmelnice, které v rámci jednoho stanoviště vykazovaly při listové analýze celkově lepší výživný stav, obecně vykazovaly i větší hodnotu chlorofylmetrického měření, tj. i lepší kondici.

5. Jak je patrné z výše uvedeného, vazba obsahu živiny v listech k naměřené chlorofylmetrické hodno-tě a tudíž i k výnosu je ovlivněna více faktory různé intenzity, konkrétnější závěry bude možno uči-nit až po dokončení celého grantového úkolu.