České zemědělství a vstup do EU

CESKÉ ZEMEDELSTVÍ A VSTUP DO EU

Jan Fencl

Jsem rád, že naše hlavní mesto je v tyto dny ve znamení diskusí o reintegraci Evropy. Zámerne používám slovo znovu - integrace, abych zduraznil naaši nepretržitou vazbu k evropanství a skutecnost, že Praha se nachází v geografickém stredu našho starého kontinentu. To je myslím podstatné ríci na úvod.

Rozšírení - biostorická výzva

Ceská republika chce vstoupit do Evropské unie. Potvrzují to jak vláda a Parlament, tak zvlášte pruzkumy verejného mínení. Jako ministr zemedelství nové, eurooptimistické vlády prioritne o zemedelství nebo jiné sektory národního hospodárství, ale jde nám o témata o rád duležitejší: demokracie, mír, harmonický vývoj regionu.

Myslím, že rok 1998 budou moci dejiny pripsat do série významných roku našich dejin koncících na osmicku, nebot v breznu byla odstartována mezivládní konference o našem clenství v EU.

Globalizace sveta a zemedelství

Dovolte mi ješte druhou obecnou poznámku na úvod. Bude se týkat role zemedelství v globalizujícím se svete. Globalizace sveta predstavuje porodní bolest lidské spolecnosti na prahu tretího tisíciletí.

Vedle svých nesporných výhod, jakými jsou rust svetové ekonommiky a využívání komparativních výhod lokalizováním výroby v ruzných cástech sveta prináší také znacná rizika. Casto je spojena s redistribucí zisku v neprospech chudých zemí, vzniká riziko dominových efektu prenosu krizí, snižuje se kulturní diverzita sveta nebo hrozí sociální poruchy spolecnosti "v poušti velkomest".

Jsem presvedcem, že zemedelství predstavuje jeden z úcinných léku této postmoderní nemoci. Zemedelství, které respektuje sociální a ekologické aspekty, je východiskem do budoucna. Úcta k životnímu prostredí, potravinová bezpecnost z domácích zdroju, zachování tváre venkova a stabilizace pracovních sil ve venkovském prostredí je základem evropského modelu zemedelství. Narozdíl od našich zámorských prátel považujeme zemedelství nepouze za výrobce potravin, ale za mnohem víc: za soucást naší tradice a stabilizátora celého venkova. Ceská republika je jednoznacným a aktivním stoupencem tohoto prístupu.

Pohled na zemedelství CR

Zemedelství v CR prošlo velmi razantními zmenami. Bejem nekolika let transformace z nej odešlo 50% pracovních sil, 99% pudy v CR je obhospodorováno soukromýmmi subjekty, výrazne vzrostla produktivita práce. Pres tato pozitiva je naše zemedelství ve velmi složité situaci. Rozmer zemedelství se snížil o 30%, ztratili jsme cást svých zahranicních odbytišt. Zemedelci pracují v prumeru se ztrátou, ceny jejich produkce výrazne zaostávají za cenami vstupu, smluvní ochrana trhu je asi 2,5 krát nižší než je tomu v EU. Objem podpor, který dostávají naši zemedelci je trikrát nižší než v EU. Ekvivalent produkcních subvencí (OECD) je v CR 10%, zatímco EU má 43%.

Naše zemedelství má své silné stránky, jako jsou napríklad:

- vyšší koncentrace výroby (oproti prumeru EU, tj. 14 ha, jsou naše podniky o 1-2 rády vetší)

- nižší cenová hladina finální produkce (jakkoli je to negativní po príjmovou stranu našich zemedelcu.

- vysoký standard fytosanitárních a veterinárních norem

- vysoká úroven vzdelanosti a flexibilitu našich zemedelcu,

ale i své slabé stránky, jako napríklad:

- o 20 až 30% nižší konkurenceschopnost

- prebytek a nedostatecná vybavenost potravinárských kapacit

- malé propojení zemedelských prvovýrobcu a zpracovatelu

- nedostatecná úroven ochrany trhu.

Ceská vláda se rídí agrární politikou, která je založena na podpore konkurenceschopnosti a podpurných programech pro zemedelce, zvlášte ve znevýhodnených oblastech. Hlavním nástrojem zvyšování naší konkkurence schopnost je PGRLF, který privádí do zemedelství zlevnený kapitál v hodnote 300 mil. ECU rocne. Na podporu mimoprodukcních funkcí, ekologických programu a podpore zemedelcu zvlášte ve znevýhodnených regionech dává vláda asi 100 mil. ECU rocne a tato podpora se týká 43 % území našeho státu.

Pohled CR na budoucí spolecnou zemedelskou politiku (Agenda 2000)

Spolecná zemedelská politika je jedním ze trí základních kamenu, které stály u formování Rímských smluv. Od té doby zemedelství našich západních sousedu prošlo mnha vývojovými fázemi. V zásade se obrátila puvodní výchozí pozice a z Evropské unie jakožto poválecné dovozce potravin se stalo uskupení zemí potýkající se s agrární nadprodukcí. McSharryho reforma vykrocila správným smerem: snížila intervencní ceny a kompenzovala toto snížení prímými platbami zemedelcum. Návrh komise Agenda 2000, jakožto materiál reagující na blížící se jednání WTO a reagující na výzvu rozšírení EU, pokracuje v racionálním kurzu reforem. Jeho smyslem je silná Evropa se silným zemedelstvím plnícím i ekologickosociální funkce. Ceská republika tuto základní tendenci jednoznacne podporuje. Za ceskou vládu chci také vyjádrit podekování za predvstupní programy pro nové kandidátské zeme, se kterými Agenda pocítá.

Ceská republika bude akceptovat takovou podobu SZP, kterou budou zeme EU v dobe našeho vstupu používat. Presto bych rád vyslovil nekolik myšlenek k ješte neukoncené diskusi k Agende. Uvítali bychom:

- smerování dotacní podpory priorite k zemedelci, nikoliv k výrobkum

- zefektivnení kvotacního systému (zvlášte u mléka a cukru), který by umožnil dynamický rozvoj dobrých podnikatelu a nekonzervoval stav neefektivních hospodárství

- budoucí rozšírení kompetencí kandidátských a clenských zemí EU ve zpusobu použití prímých plateb, tak, aby bylo možno menit stávající zemedelské struktury

- zjednodušení SZP a zvýšení její trnsparentnosti. SZP je dne systém málo srozumitelný a administrativne nárocný.

Co v predvstupním období

CR si plne uvedomuje klícovou úlohu období, které nás delí od našeho vstupu. Národní program pro prijetí Acquis. Predvstupní partnerství, to všechno jsou správné nástroje, kterým vláda prikládá prioritní váhu.

Za Ceskou republiku nám jde v predstupním období zvlášte o

- harmonizaci legislativy (k dnešnímu datu je cástecne nebo plne harmonizováno 90% agrární legislativy)

- instituciolnální kompatibilitu (na sklonku roku bude predložen vláde návrh zákona na zrízení Intervencní organizace)

- sladení všech netarifních opatrení (fytosnitární, veterinární, potravinárské) - faktické zvýšení konkurenceschopnosti našich zemedelských podniku

- podpora ekologických a regionálních programu s cílem jejich plné kompatibility s praxí SZP

- podpora konkurenceshchopnosti a technologických standardu našeho potravinárského prumyslu

Ze strany Evropské unie vidím dva klícové okruhy.

Za prvé predvstupní pomoc smerující do státní správy, splnení požadavku vyplývající z legislativa EU a podpory restrukturalizace našeho agrárního sektoru.

Za druhé je to blok obchodních podmínek v predvstupním období. Jsem si vedom, že naše vláda prijala v historii smluvní závazky, které mnohdy negativne determinují vývoj našeho zemedelství. Presto si myslím, že bychom vzájemne meli nalézt odvahu k analýzám a prípadným návrhum na vzájemne výhodná opatrení v tomto smeru. Napríklad bych chtel uvést nekterá možná témata:

- eliminace subvencí ve vzájemném agrárním obchode s asociovanými zememi. Mám za to, pro asociované zeme by to mohla být pomoc úcinnejší, než je preferencní prístup na trh EU omezený kvótami. Soucasne by takové rešení bylo šetrné k našim obema státním rozpoctum.

- další úvaha by se mohla ubírat smerem k rozšírení stávajících preferencí definovaných Evropskou dohodou a zlepšení mechanismu jejich distribuce.

- analýza Evropské dohody jakožto základního nástroje pro bezproblémový vstup naši zeme do EU ukazuje, že tento nástroj usnadnuje agrární obchod pouze v rozsahu jednoho ci dvou procent, což je neuspokojivé. Jsem presvedcem, že bychom se mneli pokusit o definování ambicióznejšího a symetrictejšího prostoru pro náš agrární obchod.

Nesprávne, tedy asymetricky nastavenou úroven ochrany trhu považuji za nejužší místo predvstupního období. Takto nastvené podmínky mají likvidacní charakter pro naše zemedelce. Jsem presvedcen, že to je špatný stav i pro EU, nebot to vytvárí urgentní problém do budoucna, který muže zkomplikovat náš vstup do EU. Musíme spolecne vytváret podmínky pro to, aby krajina byla v kulturním stavu, aby byla zachovánaa struktura venkovského osídlení, aby se nezvyšovala nezamestnanost a tlak na migraci z venkova. To všechno by byly negativní procesy, jejichž rešení by nás, CR i EU spolecne v budoucnu stálo mnoho penez, a úsilí. Mužeme jim však zabránit již nyní.

Záver: Co ocekáváme od našeho vstupu

Dovolte mi smerovat k záveru mého vystoupení a shrnul základní sdelení.

CR chce vstoupit do EU nikoliv z duvodu výhod v zemedelské oblasti, ale z duvodu mnohem širších (demokracie, ekonomická stabilita, nezpecnost).

Zemedelství CR nebude predstavovat nejvetší problém pri našem vyjednávání. Naším cílem bude zajistit dlouhodobý a stabilní rozvoj agrárního sektoru po vstupu do EU. Neocekávám v prípade CR významejší problém už z toho duvodu, že zemedelská produkce CR predstavuje asi 2-3% stávající agrární produkce EU.

Prioritou našeho vyjednávání bude zabezpecení spolecné zemedelské politiky i pro naše zemedelce, a to se všemi jejími výhodami a nevýhodami. Krátce receno: Jedna EU, jedna zemedelská politika. Prechodné období bude CR pravdepodobne uplatnovat pouze pro prodej pudy zahr. osobám, nekterým investicním požadavku na zdraví zvírat a pro nekterá cenová vyrovnání.

Z našich analýz vyplývá, že príležitosti vstupu v zemedelství prevažují nad možnými riziky. Možná ohrožení vidím v naší nedostatecné konkurenceschopnosti a v zakonzervování struktur zemedelství.

Klícovým opatrením pro naši faktickou prípravu na vstup je symetrické vyvážení ochrany agrárního trhu. Je to nezbytná podmínkaa pro hladký vstup sektoru do spolecného trhu a je to opatrení, které ušetrí budoucí výdaje v období našeho plného clenství.

Ceská republika podporuje evropský model zemedelství. Nechceme zasahovat do podoby amerického ci australského zemedelství, pouze tvrdíme, že evropské zemedelství je jiné. Hustota obyvatel na výmeru zemedelské pudy je v Evrope o rád vyšší než v USA. Jde nám také o multifunkcnost venkova s jeho stabilitou a tradicemi. Jsme pripraveni tato specifika evropského modelu zemedelství hájit pri jednáních WTO i jinde.

CR má pred sebou jedinecnou šanci: v následujících nekolika málo letech provést faktickou prípravu na budoucí clenství. Uvedomujeme si, že tu beží o volbu nejvhodnejší strategie rozvoje, nastavení vhodného rozmeru a zvýšení jeho konkurenceschopnosti. K tomu všemu potrebujeme získat na strane CR i EU sympatie našich zemedelcu a všech obcanu. Jsem rád, že k tomuto cíli mohou prispet taková setkání, jaké je to dnešní,