Cena zemědělské půdy v Česku roste, proti Západu je ale stále levná

Tržní cena zemědělské půdy v Česku roste. V loňském roce v průměru přesáhla 11 korun za metr čtvereční. Ve srovnání se starými členskými zeměmi EU je však pořád nízká. Většina zemědělců v Česku stále hospodaří na pronajaté půdě. Přestože přibývá půdy v rukou zemědělců, je podíl pronajaté půdy v ČR po Slovensku druhý nejvyšší v Evropě. Vyplývá to z loňské Zprávy o stavu zemědělství.

Podíl pronajaté půdy klesá od začátku transformace zemědělství v 90. letech ve prospěch zemědělců hospodařících na vlastní půdě. V loňském roce dosahoval podíl pronajaté půdy v ČR zhruba 75 procent. Více než jednu třetinu pronajímané půdy přitom vlastní členové družstev či spolumajitelé zemědělských podniků a ti je následně vlastním firmám pronajímají.

Podobně jako cena půdy se zvyšuje cena nájemného. Průměrné nájemné loni vzrostlo zhruba o deset procent na 1700 Kč za hektar. V cenách panovaly poměrně výrazně rozdíly v závislosti na vlastnostech pronajímaného pozemku a době uzavření nájemní smlouvy.

Trh zpomalil

Trh s půdou loni oproti roku 2012 mírně zpomalil. Zobchodováno bylo množství půdy odpovídající asi 2,5 procentům veškeré zemědělské půdy v zemi. Vedle toho byla část půdy převedena bezúplatně formou dědictví či darem. „Je možné očekávat, že rozsah obchodované půdy bude v příštích letech stagnovat, případně mírně klesat,“ uvedlo MZe v dokumentu. Zpomalení trhu má podle něj souviset s postupným ukončováním privatizace státní půdy.

Od roku 1999 bylo postupně privatizováno téměř 570.000 hektarů státní půdy. Po odečtení rezerv a blokací zbývá ještě zhruba 100000 hektarů. Před zahájením v současného procesu církevních restitucí odhadoval Státní pozemkový úřad, že by církve mohly dostat v jejich rámci zpět až 30.000 hektarů zemědělské půdy.

Od roku 1966 ubylo v důsledku zástavby či zalesňování zemědělské půdy o 290.000 hektarů na současných zhruba 3,5 milionu hektarů. Roční ztráta zemědělské produkce ve finančním vyjádření činí zhruba 180 milionů korun. Od roku 1995 do loňska tak dosáhla bezmála čtyři miliardy korun.

Půda je ničena také používáním nevhodných technologií a volbou nevhodných osevních postupů. Zhruba čtvrtina půd je v současné době postižena nadlimitním utužením, není tedy využitelná k zemědělské činnosti. Roční ztráty v důsledku toho představují 334 milionu korun.