BSE asi mohl dříve způsobit i kravský sunar

Levnější kafilérní tuk zřejmě používali zahraniční i domácí výrobci v mléčných krmných směsích a náhražkách pro telata, potvrdil našemu listu ředitel Státního veterinárního ústavu v Jihlavě Ladislav Zámek. Jedna z teorií veterinářů považuje za zdroj případné nákazy BSE v dušejovském stádu právě "kravský sunar". Tento výrobek se dělá ze zcela odstředěného mléka. Pokud má však teleti nahradit plnotučné mléko od matky, musí do něj být tuk dodán. Ještě před několika měsíci k tomu mohli výrobci bez problémů použít kafilérní tuk. Půl roku je už však taková praxe pro domácí producenty zakázána. "Nyní se do ostředěného mléka přidává, myslím, vepřové sádlo," řekl Zámek. Stejnou dobu je také zakázán veškerý dovoz mléčných krmných náhrad stejně jako masokostní moučky (z Anglie už od roku 1992). Popudem k tomuto kroku byl výskyt BSE v Německu.

Státní veterinární ústav testoval, jak řekl Zámek, po vydaných zákazech několik vzorků mléčných krmných směsí na rizikovou hovězí bílkovinu, ale všechny byly negativní. Pokud se podezření na výskyt nemoci šílených krav prokáže, budou zkontrolovány i krmné směsi používané v dušejovském družstvu. "I když ta kráva, jejíž mozek se testuje, byla stará 68 měsíců. Pokud se nakazila jako tele mléčnou náhražkou, stalo se to před pěti lety. To už si ani nikdo nemusí vzpomenout, čím se tehdy krmilo," dodal Zámek. Vyšetření přítomnosti či nepřítomnosti hovězí bílkoviny ve výrobku, krmivu nebo v potravině je poměrně drahé . Používají se dvě metody, jedna stojí tisíc korun, další je o dvě stovky levnější. Státní veterinární ústav v Jihlavě také vyšetřoval vzorek z mozku krávy z dušejovského družstva, u níž je podezření na BSE.