Bruselský agroskleník se nelíbí Rusům

Vznik největšího společného trhu potravinami na světě je na spadnutí. Již za tři měsíce, až deset kandidátských zemí vstoupí do Evropské unie, bude mít Česko příležitost prodávat své potravinářské výrobky na trhu, kde žije 450 milionů strávníků. Nadšení bruselské administrativy tlumí ostrá stanoviska evropských a světových potravinářských mocností Ruska a Ukrajiny, které bude nová zemědělská politika Evropské unie diskriminovat.

Na přednosti nově vznikajících podmínek upozornil během víkendového prestižního zemědělského veletrhu Grüne Woche v Berlíně evropský komisař pro zemědělství Franz Fischler. "Půjde o obrovskou kupní sílu a o stejná pravidla prodeje," konstatoval Fischler. To je důvod, proč Brusel tak spěchal s včasným ukončením standardizace v potravinářství.

Podle něj čeká po vstupu kandidátů do unie prodej potravin obrovský růst. "Vždyť jen v letech 1999-2002 vzrostl objem obchodu s potravinami o 68 miliard eur,"doplnit komisař. Na berlínském veletrhu však zazněl i další významný signál. Představitelé Evropské komise další najevo, že přikládají velkou důležitost rozvoji dobrých obchodních vztahů s Ruskem a Ukrajinou. Obě tyto země jsou velkým odbytištěm evropské zemědělské a potravinářské produkce, ale i velmi silnými výrobci.

Rusové už dali najevo, že kvůli společné zemědělské politice Evropské unie přijdou o velké peníze. "Spočítali jsme, že kvůli novým ekonomickým nástrojům přijdeme ročně o zhruba 4,8 miliardy eur," řekl ruský ministr zemědělství Alexej Gordějev. Podle ekonomů je částka v přepočtu asi 150 miliard korun ještě poměrně skromným odhadem.

"Vznik nových celních bariér, systém podpor pro zemědělce a potravináře uvnitř unie i další opatření, která vytvářejí pro zemědělce a potravináře izolované skleníkové prostředí, mohou přinést ještě vyšší ekonomické, ale i sociální dopady do ekonomik východních sousedů," řekl včera ekonom Jiří Krátký.

Země, jako je právě Rusko, si proto velmi slibují od členství ve Světové obchodní organizaci, která by měla podle slov ministra krátit podpory zemědělské produkce a snižovat subvence na vývoz. "Tyto ekonomické nástroje jen zkreslují obchod a škodí jeho rozvoji," uvedl Gordějev. Evropskou zemědělskou politiku kritizují i třetí země a Spojené státy. "Vše nasvědčuje tomu, že se úmysly Bruselu budou muset časem korigovat,"dodal Krátký.