Brusel musí platit, požadují farmáři
06.03.2002 | Hospodářské noviny
Bez podpor neobstojíme v konkurenci, přiznává Zemědělský svaz.
Čeští zemědělci jsou ochotni zapomenout na své domácí spory soukromníků a bývalých družstevníků, když se jedná o příští agrární dotace z Bruselu.
Unie totiž stále trvá na tom, že příští členské země budou dostávat zprvu jen čtvrtinu dotací, než mají rolníci v současné patnáctce.
Domácí zemědělští podnikatelé ale tvrdí, že taková politika Bruselu by je zlikvidovala. "Proč potom vlastně usilovat o vstup do unie?" ptá se tajemník Agrární komory Jan Záhorka.
"Podle našich propočtů by skoro osmdesát procent veškeré české agrární produkce na celoevropském trhu neuspělo, kdybychom neměli stejné dotace jako všichni farmáři v unii," vysvětluje předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský.
Naprosto přitom souhlasí s názorem ministra zemědělství Jana Fencla, který považuje nerovné agrární dotace za zásadní potíž při rozšiřování unie. "Okleštění dotací je nepřijatelné," prohlašuje Fencl.
Výjimečně tomuto názoru přitakává i Asociace soukromého zemědělství, která jinak s ministrem ani se svazem úzké vztahy nepěstuje. "Bude to asi první akce, kdy vystoupíme společně. Ale máme shodné zájmy," říká člen představenstva asociace Jan Miller.
Svoji pozici posiluje Agrární komora. Ta se chce nejprve dohodnout na společném postupu se svazem i asociací, a potom zatlačit na unii spolu s dalšími kandidátskými zeměmi. Schůzka více než sedmi desítek profesních organizací rolníků z dvanácti kandidátských zemí se chystá na 5. dubna.
"Pokud nedostaneme dotace srovnatelné s tím, co Brusel dopřává svým rolníkům, bude to znamenat kolaps zemědělství v kandidátských zemích," tvrdí Záhorka. "Už teď zaostáváme za Západem, nemáme dost peněz na nové technologie, na modernizaci výroby. Když budeme v nerovnoprávném postavení ještě třeba deset let od vstupu do unie, což Brusel chce, tak to opravdu zemědělství může zabalit," stěžuje si.
Šéf zemědělského svazu Jirovský sází na to, že unie přece jen dá vyšší dotace, protože podle něj kandidátské země jsou v požadavcích poměrně skromné.
"Desítka nových zemí ze střední a východní Evropy by stejně brala jen zlomek toho, co tamní rolníci," říká.
Svaz si totiž nechal vypracovat studii, která agrární dotace upřesňuje. Vyplývá z ní, že zatímco desítka nových zemí představuje asi jednu třetinu zemědělské půdy současné unie, plné agrární dotace novým členům by tvořily stejně jen 12 procent agrárního rozpočtu Bruselu. "Už to je nepoměr. Ještě větší krácení bychom nepřežili," míní Jirovský.
Podle propočtů by konkrétní částka plných dotací pro desítku kandidátských zemí činila asi 4,5 miliardy eur.
Bruselští agrární diplomaté se zatím k zamýšlené iniciativě nespokojených kandidátských zemí přímo nevyjadřují. Zemědělská komise se drží názoru svého šéfa Franze Fischlera. "Dotace v rámci přímých plateb nemusí být pro konkurenceschopnost zemědělců rozhodující," opakuje Fischler.
"Když tedy o nic nejde, ať nám peníze dají," říká s mírnou nadsázkou tajemník komory Záhorka.
Další články v kategorii Zemědělství
- Miliardář Jaromír Tesař získá plnou kontrolu nad Pozemkovým holdingem (29.07.2026)
- Umělá inteligence a senzory pomáhají s kontrolou porodů (28.07.2026)
- Zemědělci sklízí rychleji než loni, obilnin posekali polovinu, řepky dvě třetiny (28.07.2026)
- Nejsme pašeráci, jen přežíváme. Proč chudí Kolumbijci neopouštějí pěstování koky (28.07.2026)
- Ministerstvo zemědělství začne opět přijímat žádostí na podporu vodárenské infrastruktury. Na projekty přidá dalších 400 milionů korun (28.07.2026)
- Přebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda (27.07.2026)
- Petr Richter: Snažíme se zákazníkovi nabízet, co by si přál (27.07.2026)
- Dieselová krize sužuje chudé farmáře v Africe a Asii. Bez nafty vysychají pole (27.07.2026)
- Úroda ovoce bude letos kvůli mrazům a kroupám poloviční. Pojištěná není ani desetina sadů (27.07.2026)
- Živý venkov potřebuje místní hospodáře (27.07.2026)

Tweet



