BRAMBORY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ

Ing. Jiří Diviš, CSc.

JU v Českých Budějovicích

Brambory jsou v ekologickém podniku plodinou, u které celou nebo část produkce je možné zpeněžit přímo “u dvora”. Toto je dané tím, že velmi dobře splňují nároky spotřebitele na kvalitu, která je daná především vzhledovými vlastnostmi hlíz.

Zarazení v osevním postupu

Brambory jsou nenáročné na předplodiny a jako předplodina zanechávají ornici v dobrém kulturním stavu po mechanickém intenzivním ošetření. V osevním postupu patří ke zlepšujícím a odplevelujícím plodinám. Při množení sadby je minimální přestávka čtyřletá a u konzumu tříletá. Při menším odstupu se zvyšuje nebezpečí napadení kořenomorkou, černáním stonků, strupovitostí, plísní bramborovou, mandelinkou bramborovou a případně i zaplevelení.

Brambory jdou převážně po obilovinách a jejich nižší předplodinovou hodnotu je možné zlepšit pěstováním meziplodin. Zelené hnojení má vliv na fyzikální vlastnosti půdy a příznivě ovlivní zpracování půdy.

Pro brambory volíme pozemky s pH 5,5 - 6,5. Nevhodné jsou pozemky, které bývají zamokřeny, v údolních polohách (jarní mrazíky, větší nebezpečí plísně bramborové), pozemky kamenité. Těžké a písčité půdy jsou nevhodné.

Zpracování pudy

Bramborům vyhovuje prokypřená ornice, která dává možnost růstu stolonů a zvětšování objemu hlíz. V utužené půdě se opožďuje vzcházení a vyvíjí se slabý kořenový systém.

Nenahraditelným zásahem je podmítka, která udržuje půdní vláhu, podpoří vzejití semenných plevelů, jejich zničení a ulehčí zpracování půdy na podzim.

Podzimní orbou zapravíme organická hnojiva. Důležitý je přitom vlhkostní stav půdy. Půda musí být schopna drobení. Orba se provádí na plnou hloubku ornice bez zvyšování podílu kamene.

Příprava půdy před sázením respektuje především druh půdy a místní podmínky. Zpracováním půdy před výsadbou nesmíme vytvářet hroudy.

Hnojení

Základním hnojivem pro ekologické pěstování brambor je chlévský hnůj, který je hlavním zdrojem potřebným makro i mikroprvků. Čím čerstvější (méně uleželý) je hnůj, tím dříve a v menších dávkách by měl být aplikován. Porost brambor nemá trpět nedostatkem a dávka hnoje (25-50 t/ha) má odpovídat potřebě rostlin v závislosti na druhu půdy a její úrodnosti. Kejdu používám opatrně a vždy kvalitní s požadovaným obsahem sušiny (minimálně 8 %). Močůvka zhoršuje chuť a může způsobit šednutí dužniny. Sláma je méně vhodným organickým hnojivem. Po jejím zaorání se setkáváme s výrazně vyšším výskytem strupovitosti.

Výber odrudy a sadba

Volba vhodné odrůdy, kvalitní sadba a její příprava je předpokladem dosažení výnosů a kvality hlíz při pěstování brambor v ekologickém zemědělství.

Pro ekologického zemědělce jsou vhodné odrůdy s kratší vegetační dobou. Volit odrůdy s rychlým počátečním růstem, které nasazují menší počet hlíz a vykazují vyšší odolnost proti chorobám. Při použití vlastní sadby je potřebné znát zdravotní stav a mít sadbu velikostně vytříděnou pro kvalitní práci sazečů.

Pěstitel brambor v ekologickém zemědělství by měl vždy použít sadbu biologicky připravenou naklíčením nebo narašením. Naklíčení a narašení hlíz se projeví tak, že:

zkrátí období mezi sázením a vzcházením

sníží nebezpečí mezerovitosti

dosáhne se rychlého růstu kořenové soustavy a optimální hmoty natě

podpoří se alterresistence

je zajištěn nárůst hlíz konzumní velikosti.

Výsadba

Optimální hustota porostu je asi 40 tisíc rostlin na 1 ha. Vytváří se výhodnější mikroklima porostu, které snižuje výskyt plísně bramborové. Při určení termínu sázení by mělo být respektováno staré pořekadlo “Zasaď mě brzo, vzejdu, až budu chtít, zasaď mě v pravý čas, vzejdu brzo”. Toto pořekadlo poukazuje na význam dostatečného prohřátí půdy před sázením (nad 8°C).

Ošetrení po výsadbe a regulace plevelu

Účinné je střídání proorávky a vláčení. Tento postup lze bez obtíží provádět až do vzejití. Zvláštní opatrnosti je třeba při vzcházení (vzhledem ke křehkosti klíčků). Po vzejití spočívá další ošetření v kypření meziřádků pomocí pleček nebo hrůbkovačů. Vzhledem k nebezpečí poškození kořenů platí: čím větší je bramborový trs, tím opatrněji plečkujeme. Posledním kultivačním zásahem by mělo být hrůbkování s dobrým zformováním hrůbků, které omezí výskyt plísně bramborové na hlízách, výskyt zelených hlíz a vznik dalších škod.

Ochrana proti chorobám a škůdcům při ekologickém pěstování brambor spočívá v dodržování odstupu v pěstování, kvalitě agrotechnických zásahů a kvalitě sadby. Přípravky proti plísni bramborové a mandelince se volí podle metodické příručky pro ekologické zemědělství.

Sklizen

Při sklizni musíme především zabránit poškození hlíz. Časový odstup 2 týdnů od zničení natě je dostačující pro vyzrání - dostatečné zpevnění slupky. Vyorání by se mělo provádět (pokud možno) za vyšších teplot půdy. Hlízy jsou pružnější a méně citlivé na mechanické poškození. Sklizeň za deště a krátce po dešti přináší zvýšené nebezpečí mechanického poškození.

Třídění je třeba provádět při teplotě hlíz nad 10°C. Také balení a další manipulace při teplotě nad 10°C napomáhá ke snížení poškození hlíz.

Skladování

Předpokladem dobrého skladování je nízké poškození hlíz, oschnutí a zahojení hlíz v krátké době (2 týdny). Dvoutýdenní hojící období je charakterizováno tvorbou korkového pletiva na poraněných místech a zvýšeným dýcháním. Teplota hlíz by měla být postupně snížena až na optimální skladovací teplotu, která je rozdílná podle účelu využití brambor: dlouhodobé skladování konzumních brambor 4° C; krátkodobé skladování konzumních brambor 5 - 8°C.