Brambor se sklidí méně, na jaře nejspíš podraží

Pěstební plochy brambor se za posledních osm let v České republice snížily téměř o polovinu. Vysoký meziroční pokles výměry, a to o 15 tisíc hektarů na letošních 54,2 tisíce hektarů pěstitelé odůvodňují loňskou nadúrodou a nízkými prodejními cenami brambor. "Osázené plochy se u nás snížily nejvíc z postkomunistických zemí s výjimkou východní části Německa. Další pokles ploch by vedl k tomu, že české bramborářství nebude soběstačné a budou nezbytné dovozy," řekl na bramborářských dnech v Havlíčkově Brodě předseda Ústředního bramborářského svazu (ÚBS) František Novák. Novák předpokládá, že v jarních měsících příštího roku může být na domácím trhu kvalitních tuzemských brambor nedostatek, což se zřejmě odrazí v růstu jejich cen. Situaci zhoršil kvůli špatnému počasí i častý výskyt plísní a dalších chorob brambor, které tak bude obtížné déle skladovat. Nižší úrodu navíc očekává i Evropská unie. Novák připomněl, že cena brambor v EU je zhruba dvojnásobně vyšší než u nás. Podle odhadu ČSÚ letos zemědělci sklidí 1,137 miliónu tun brambor při průměrném hektarovém výnosu okolo 21 tun. Domácnosti v Česku ročně spotřebují asi 800 tisíc tun brambor, necelých 200 tisíc tun je určeno na sadbu a asi pětina brambor se znehodnotí z důvodu chorob nebo při skladování. Výnosy farmářů v EU běžně přesahují 30 tun, v Nizozemsku dokonce 40 tun. Tam se ovšem brambory nepěstují převážně v podhůří jako u nás, nýbrž také v nížinách. Na cestě do Evropy mají naši bramboráři stále co dohánět. Značné rozdíly přetrvávají nejen ve výnosech, ale zejména ve vztazích mezi pěstiteli, zpracovateli a prodejci.