Boj o peníze na summitu unie přál malým zemím
17.12.2002 | Mladá fronta Dnes
Malé země v Kodani bodovaly. Větší uchazeči měli problémy. Vzdor naléhání na unii se jejich finanční podmínky pro první tři roky členství příliš nezlepšily. Názornou ukázkou jsou Češi: v Kodani sice získali o 83 milionů eur více, ale jejich "čistý zisk" za první tři roky členství v EU se tak zvýší jen o osm eur na hlavu - ze 66,5 na 74,8 eura. Slovinci získali v Kodani 48,7 milionu, a tak jejich čistý příjem na jednoho obyvatele poskočí hned o čtvrtinu vzhůru - ze 100,5 na 124,8 eura. Úplnou explozi zažila Malta. S "kodaňskými miliony" se její příjem z unie téměř zdvojnásobí - vzroste ze 190 na 330 eur na hlavu každého ze 400 000 Malťanů. Vedle Malťanů a Slovinců vypadají jako chudáci nejen Češi, ale i Kypřané, kteří si polepšili pouze o dvanáct eur na hlavu. S příjmem 113,9 eura na jednoho obyvatele předstihují už jen Čechy. Pokud se však Kypřané do května 2004 dohodnou na obnově jednoty svého ostrova, který je rozdělen na řeckou a tureckou část, čeká na ně slušný peníz navíc: s dalšími 127 miliony z Bruselu se jejich "zisk z EU" (272,6 eura na 1 obyvatele) přiblíží výsledkům tří zemí Pobaltí (345 až 386 eur na hlavu). Pak bude Kypr předstihovat dokonce i Poláky. A tak i když unie řadí Čechy, Slovince, Malťany a Kypřany do jedné skupiny ("bohatí"), nabízí jim zcela rozličné zisky - aspoň v prvních třech letech po vstupu. Pro Čechy může být útěchou jen to, že pomoc z unie bude pro ně pokračovat ještě po roce 2006, zatímco třeba Slovinci ztratí na část z ní záhy nárok. Finanční kouzla z Kodaně potěší hlavně státní pokladny bohatších uchazečů. V nich totiž skončí rozdíl mezi příjmy od EU a vydáními na členství v ní. To platí na více než sto procent pro Kypr a Maltu a na téměř sto procent i pro Česko. Stát získá 98,8 procenta z rozdílu mezi příjmy z Bruselu a výdaji na členství v unii. Jinde je to jinak: v Pobaltí stát dosáhne na tři až čtyři procenta z "čistého zisku", u Slováků na desetinu a v Polsku, které si na poslední chvíli vynutilo převod části peněz EU na státní účet, dosáhne podíl státu jen pětiny. Větší část zbývajících peněz musí získat chudé regiony či venkovské oblasti - a stát si tu uchová vliv, jen když bude třeba jeho zdrojů pro "dofinancování". Poláci, Maďaři, Slováci i další se tak musí od počátku moc snažit, aby získali vše, co jim unie nabízí. Zato Češi (či jejich stát) mohou do značné míry klidně čekat, až z Bruselu přijde šek. Přitom situace v prvních třech letech našeho členství je výjimečná: až uplynou, už nám nebudou do huby lítat žádné "pečené miliony". Pak se budeme muset snažit, stejně jako se už teď musí snažit Maďaři či Slováci.
Další články v kategorii Zemědělství
- V rybnících Rybářství Třeboň vyschla třetina vody, nejvíce v historii firmy (06.08.2026)
- Oblíbený samosběr melounů u Olomouce se blíží. Letos začne dřív (06.08.2026)
- „Jsme zděšeni.“ Půda pro Babiše, nový zákon má pomoct agropodnikům, odpůrci mají plán (05.08.2026)
- Italské zemědělce trápí listokaz japonský ničící vinice i sady (05.08.2026)
- Vlk: Prodlevy s proplácením újmy za ztížení pastvy (05.08.2026)
- Tisíce lidí sem jezdí na jahody. Teď oblíbenou farmu koupil nový majitel (05.08.2026)
- Obce mohou opravit nebo vybudovat vodní nádrže, od Ministerstva zemědělství na to dostanou 300 miliónů korun (05.08.2026)
- Žně výrazně postoupily, sklizeno je víc než 80 procent ploch obilnin (05.08.2026)
- Z rybího kalu k biostimulantu pro pěstitele. Doktorandi z MENDELU vyvíjejí přípravek FISHIT (05.08.2026)
- První letošní hrozny na burčák začali v Dolních Dunajovicích sbírat s rozedněním (04.08.2026)

Tweet



