Blíží se výstava řezaných kosatců

V období od 20. do 25 května proběhne v prostorách Národního zemědělského muzea v Praze (NZM) výstava řezaných kosatců. Informoval o tom dnes mluvčí NZM Lubomír Maršík s tím, že návštěvníci expozice budou mít možnost shlédnout ve skleněných válcích, instalovaných ve vstupním vestibulu NZM, výběr z téměř osmi stovek kosatcových kultivarů, které má ve své sbírce Botanická zahrada hl. města Prahy. Jednotlivé odrůdy kosatců budou opatřeny odbornými popisky a výstavu doplní videoprojekce. „Pěstování kosatců má v trojské botanické zahradě pevné místo a dlouholetou tradici, která se začala psát v roce 1972,“ prozrazuje Ing. Iveta Bulánková, kurátorka sbírky kosatců: „Kosatce jsou významné trvalky, oblíbené pro svůj efektní květ a nenáročnost pěstování.“

V ČR začal se šlechtěním kosatců dr. Milan Blažek z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích. Prvním úspěšným kultivarem se stal v roce 1965 kultivar Irenka, který v Troji rovněž najdete. V expozicích Botanické zahrady hl. m. Prahy jsou kosatce vysázeny v kultivarových záhonech a nachází se zde tyto skupiny kosatců: nízké, vysoké a střední zahradní kosatce, kultivary kosatců sibiřského, žlutofialového a Kaempferova a botanické druhy. Skupina vysokých zahradních kosatců patří u nás mezi nejpočetnější a je jí věnována převážná část expozice, kde najdeme přibližně 500 kultivarů.

Výstava kosatců se v Národním zemědělském muzeu Praha koná již čtvrtým rokem a zájem o ní rok od roku stoupá.

Zajímavosti o kosatcích

- v mnohých kulturách našly a stále ještě nacházejí využití pro své léčivé účinky.

- některé jsou vhodnou poživatinou, jiné slouží jako barvivo nebo jako základní surovina při výrobě kosmetiky

- oddenky kosatce německého poskytují drogu známou pod označením „fialkový kořen“ (svůj název získala díky silici, která při sušení oddenků způsobuje fialkový pach) se léta objevují jako vzory na látkách, dekorace keramiky, zobrazují je kaligrafové a staly se inspirací světovým malířům

- v roce 1889 a 1890 „dostaly“ i Vincenta van Gogha (v té době se místem jeho pobytu stalo psychiatrické centrum v Klášteře Svatého Pavla v Saint Rémy de Provence; zahrada kliniky byla v závěru malířova života hlavním objektem jeho zájmu…)

Další podrobnosti na www.botanicka.cz.

Kontakt: Mgr. Lubomír Maršík, Národní zemědělské muzeum Praha - public relations (Kostelní 44, 170 00 Praha 7 - Letná), tel: 233 376 012, fax: 233 372 561, e-mail: lubomir.marsik@nzm.cz