Biozemědělství je stále oblíbenější, má ale i odpůrce. Co jim vadí?

Jedni jej vnímají jako cestu budoucnosti, druzí pouze jako dobrý marketingový tah a především složitou byrokracii, která v konečném důsledku znamená často až nesmyslně vysoké ceny potravin a produktů.

Jednou z farem, které lze označit za „bio", je Farma Krišnův dvůr, kterou založili lidé z hnutí Hare Krišna poblíž Postupic. „Při výrobě našich potravin klademe důraz především na kvalitu a také ekologii. Nepřidáváme do nich barviva ani konzervační látky. Používáme jen takové suroviny, jejichž získávání nepoškozuje životní prostředí," potvrdil člen hnutí pověřený stykem s veřejností Madhusudán Dás.

Farma sice obhospodařuje 40 hektarů polností, ale necelá třetina rozlohy jsou „jen" pastviny, tedy louky. Na pole nesypou chemii a nepoužívají ani přípravky na hubení hmyzu, pesticidy.

Opačný pohled na nálepku „bio" má majitel farmy Jamboz Milan Jambor ml. z Čáslavi. „Nejvíce nám vadí ta bruselská administrativa, díky které se ceny biopotravin navýší. Ne o několik desítek procent, ale třeba o 300 procent, přičemž 250 procent spolkne právě ta administrace, různé certifikační úřady a podobně," vysvětlil Jambor ml. Jeho firma přitom ekologicky pěstované potraviny produkuje.

„Brambory, cibuli a zelí na krouhání bez použití přípravků pěstovat nemůžeme, protože bychom nepokryli cenu. Všechnu plodovou zeleninu a bylinky ale pěstujeme bez přípravků," řekl Jambor s tím, že jeho firma chce zůstat především cenově dostupná pro lidi, což s nálepkou bio podle něj není vždy možné. „Okopat kedlubnu místo pesticidu ručně zvedne její cenu o korunu. Mít ji ale s nálepkou bio její cenu zdraží mnohonásobně," dodal Jambor ml.

Opakované testy potvrzují, že půda na jeho farmě je ekologicky nezatížená chemickými látkami. Podobné postupy jsou dnes mezi zemědělci časté. O svou půdu se starají ekologicky šetrně, ale zastánci „bio" nejsou. Takovými zemědělci je například rodina Žertů v Bříství. Podle majitele firmy Zdeňka Žerta jejich ovoce není v „bio kvalitě".

„Na bio si nehrajeme, ale mnohdy má naše ovoce ještě lepší kvalitu," řekl s tím, že dává přednost mechanické a biologické ochraně ovoce před chorobami a škůdci. Zároveň uvedl, že je více důvodů, proč jeho farma nemá nálepku bio. „Jedním z nich je fakt, že v případě takzvané biokvality na ovoci zůstává plíseň," uvedl. Cílem firmy je pěstovat kvalitní a zdravé ovoce, proto i zde omezují používání chemických přípravků.

I přes vyšší ceny si biopotraviny získávají mezi spotřebiteli popularitu. Například Jana Procházková je preferuje. Motivací pro to bylo narození dcery. „Předtím mi to bylo tak nějak jedno, ale od té doby, co se narodila dcera, jsem to začala řešit a dnes prakticky nic bez značky bio nekupuji. Myslím, že biopotraviny mají úplně jinou a lepší chuť," řekla. Vyšší cena jí nevadí, prý to za záruku, že jí kvalitně a bez chemikálií, stojí. Někteří naproti tomu značce bio body nedávají. Buď pro její cenu, nebo proto, že samotná značka ještě podle nich neznamená důvěryhodnost.

Natálie Koblihová prý nehledí na to, zda nakupuje bio potraviny, protože označení bio v obchodech stejně nevěří. „Věřím jen tomu, co si sama vypěstuji," řekla.

Autor: Hana Kratochvílová, Lucie Mašínová, Zdeněk Kellner