BIOZAHRADA: PĚSTOVÁNÍ OVOCE
17.10.2008 | ÚZPI
Výsadba stromů
Stromky sázíme do připravené půdy, nejlépe na podzim, do příslušného sponu. Meruňky, broskvoně a ořešáky sázíme raději na jaře, musíme jim však dopřát dostatek vláhy. Sazenice v kontejnerech můžeme vysazovat v průběhu celého roku.
Při výsadbě postupujeme ve dvojicích. Do připravené jámy (velikost se řídí velikostí kořenového systému) zatlučeme kůl, nasypeme do ní trochu vyzrálého kompostu a nalijeme vodu. Kořeny rozmístíme v jamce tak, aby nesměřovaly vzhůru. Potom jeden člověk kořeny zasypává a druhý udržuje stromek ve svislé poloze a občas jím zatřese, aby se půda lépe sesypala. Nakonec zem kolem stromků důkladně přišlápneme, ovšem tak, abychom nepotrhali kořeny. Stromek sázíme tak hluboko, jak rostl ve školce, nebo o něco málo hlouběji. Potom ho ještě jednou zalijeme a případně ho opatříme ochranou proti okusu.
Kořenová lázeň
Kořeny stromků před výsadbou bychom měli přes noc namočit do vody, přitom můžeme použít starý recept a dopřát jim lázeň v zemité kaši s přimíchaným kravincem. Stromy po vyndání z lázně sázíme co nejdříve, aby kaše zcela nezaschla.
Péče po výsadbě
V prvních letech života stromu udržujeme půdu kolem kmínku bez porostu, můžeme si pomoci i nastýlkou. Tu bychom však měli odstranit v předjaří, aby se půda mohla prohřát sluníčkem. Okopávku provádíme jen mělce, abychom nepoškodili kořeny. U starších stromů můžeme nechat prostor pod korunou zarůst trávou.
Péče, kterou stromu dáme v jeho dětství a mládí, nám dvojnásob vrátí, až dospěje!
Průklest starých ovocných stromů
Staré stromy, o které se nikdo dlouho nestaral, mívají často příliš hustou korunu, kterou je třeba proklestit. Při průklestu se řídíme těmito zásadami:
- ořežeme všechny suché větve;
- odstraníme nemocné části koruny;
- odřežeme živé, ale nalomené větve;
- prosvětlíme přehoustlé části koruny.
Přitom udržujeme celkový tvar koruny. Velké a těžké větve odřezáváme nadvakrát, aby se svou vahou nevylomily. Řez můžeme rozložit i do dvou let. Po řezu obvykle vyrazí z větví a kmene tzv. vlky, které vylamujeme, dokud nezdřevnatí. Odměnou za námahu při průklestu nám bude opět po letech hojná úroda zdravých plodů!
Nátěr kmene
Kmen stromů nemusíme natírat jen vápnem! Můžeme si připravit také speciální pastu, nejlépe z kravinců a jílu nebo hlíny v poměru 1:1. Směs rozmícháme s vodou a štětkou nebo smetáčkem nanášíme na kmen a silnější větve, které jsme předtím očistili kartáčem (třeba i drátěným) od lišejníků, mechu a staré borky. Nátěr provádíme v předjaří za bezmrazých dnů. Tip: Někdo přidává do nátěru také syrovátku nebo třeba výluh z přesličky rolní.
Další články v kategorii Zemědělství
- Uhlíkově negativní zemědělství: Jak ho můžeme dosáhnout v českých podmínkách? (22.12.2025)
- Ve velkochovu slepic na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili ptačí chřipku (21.12.2025)
- Ve Stálkách na Znojemsku postaví zemědělci šest nových hal pro chov brojlerů (19.12.2025)
- Dohoda EU s Mercosurem o obchodu se odkládá na leden, uvedla von der Leyenová (19.12.2025)
- Německo a Španělsko vyzvaly lídry EU k podpoře dohody s Mercosurem (19.12.2025)
- Opakované demonstrace zemědělcům dobré jméno neudělají (19.12.2025)
- V Bruselu protestují tisíce zemědělců proti zemědělské politice EU (19.12.2025)
- Projekt Hlídače státu: Agrofert má i přes Babišův střet zájmů zakázky od státu (19.12.2025)
- Itálie a Francie jsou proti rychlému schválení a podpisu dohody Mercosur (18.12.2025)
- Čí zájmy hájí premiér Babiš na jednání Evropské rady k rozpočtu? Naší země, nebo svého agroholdingu? (18.12.2025)

Tweet



