Biosorpce a biodegradace dokáží vyčistit otrávenou vodu a půdu
16.07.1998 | Právo
Právo 16.7.1998
Biosorpce a biodegradace dokáží vycistit otrávenou vodu a pudu
Jedním z nejtíživejších problému ochrany životního prostredí je nárocnost a nákladnost metod, které pomáhají detekovat a odstranovat toxické látky z prostredí kontaminovaného prumyslovými a jinými odpady. Lépe než nekteré fyzikální metody tady mohou pomoci biosorpce a biodegradace, zejména s pomocí mikroorganismu.
O techto metodách jedná v tomto týdnu v Praze mezinárodní sympozium, které organizují pracovníci Ústavu biochemie a mikrobiologie Vysoké školy chemicko-technologické, Mikrobiologického ústavu AV CR a Ústavu organické chemie a biochemie AV CR. Prednášejí tu prední svetové vedecké kapacity z celého sveta nejen o výzkumu, ale i o praktických aplikacích.
V poslední dobe se široká verejnost zajímá o problematiku geneticky modifikovaných organismu, které se používají v nejruznejších biotechnologiích. Na rozdíl od nekterými vlivnými skupinami casto kritizovaných geneticky upravených plodin, využívaných v potravinárském prumyslu, mohou být na stejném principu upravené mikroorganismy použity pri odstranování škodlivin ze životního prostredí.
Nejnovejším trendem je konstrukce bakteriálních kmenu, které dostanou zvýšenou schopnost degradovat toxické látky. Na sympoziu byly predstaveny i práce z laboratore vedené dr. Vladimírem Brennerem, která se zabývá konstrukcemi bakteriálních kmenu pro biodegradaci polychlorovaných bifenylu (PCB).
Dalším velmi slibným zpusobem odstranování težko rozložitelných organických látek i težkých kovu je využití rostlin. V laboratorním prostredí se pro tyto úcely využívají jejich tkánové kultury, což šetrí cas i náklady. "V tomto specifickém oboru dosáhly naše laboratore cenných výsledku," komentovala jednání sympozia prof. Katerina Demnerová z Vysoké školy chemicko-technologické.
V CR však brzdí výzkum i overení výsledku v praxi nedostatek financních prostredku na vedeckou práci. "Snažíme se proto prostrednictvím setkání s vedeckými špickami oboru dosáhnout, aby se alespon cást techto prací mohla realizovat v zahranicních vedeckých centrech," uvedla Demnerová.
Bedrich Chodera
Další články v kategorii Zemědělství
- Zmírnit dopady mrazů by mohl přesun plodin do vyšších poloh, míní vědci (29.04.2024)
- Čeští zemědělci připravují další protest, bude nejspíš v druhé polovině května (29.04.2024)
- Vinařům způsobily mrazy škodu přes dvě miliardy Kč, zánik hrozí většině ovocnářů (29.04.2024)
- OIV: Světová spotřeba vína loni klesla o 2,6 procenta, byla nejníže od roku 1996 (27.04.2024)
- Budou jablka za 50 korun? Stromy pomrzly v Česku i v Polsku (26.04.2024)
- Výzkumný ústav: Oteplení zvýší aktivitu škůdců, očekává se nadměrný výskyt mšic (26.04.2024)
- Více dřeva, méně betonu. Surovinová politika pro dřevo podpoří tuzemské zpracování dřeva, více se bude využívat i ve stavebnictví (26.04.2024)
- Prouza: Případné zdražení ovoce a zeleniny závisí také na úrodě jinde v Evropě (26.04.2024)
- Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun (25.04.2024)
- Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU (25.04.2024)