ASZ trvá na podpoře rodinným farmám

Reálnou a nezpochybnitelnou podporu rodinným farmám, která je zcela přirozeně poskytována v ostatních státech EU, žádali zástupci Asociace soukromého zemědělství ČR na oficiálním setkání s ministrem zemědělství za KDU-ČSL Marianem Jurečkou. Ve minulém týdnu se jej zúčastnil předseda ASZ Josef Stehlík spolu s místopředsedou Janem Šteflem a tajemníkem Jaroslavem Šebkem.

V návaznosti na poslední kroky ministra při závěrečném stanovování podmínek Společné zemědělské politiky na roky 2014 – 2020 má totiž Předsednictvo ASZ ČR za to, že nastavené podmínky na národní úrovni zatím příliš nesvědčí o tom, že by si ministerstvo zemědělství uvědomovalo nezastupitelný lokální ekonomický význam a zejména širokou paletu nefinančních přínosů, které českému venkovu rodinné farmy přinášejí. Tento celosvětový hlavní pilíř zemědělství a produkce potravin je bohužel v ČR stále a skoro programově nedoceňován a představa ASZ o změně politiky resortu řízeného novým ministrem směrem k „návratu“ ke standardnímu modelu evropského zemědělství tak zůstává, zdá se, nenaplněna.

Zástupci ASZ proto znovu ministrovi deklarovali jednomyslný požadavek z regionů na zavedení zvýšené platby na první hektary, kterou mj. přijalo i sousední Německo. Pokud totiž 82% zemědělců z celkových 29 tisíc subjektů v naší zemi hospodaří na výměře do 89 hektarů, která je právě limitem pro tuto tzv. redistributivní platbu v ČR, je mimo veškerou logiku nejen fakt, že není zavedena, ale dokonce nebyla ministerstvem řízeným M. Tomanem ani teoreticky rozpracována a byla rovnou smetena pod stůl. Tento model realizace přímých plateb proto ASZ požaduje zavést alespoň od roku 2016. Stejný důraz pak ASZ dává i požadavku na zavedení schématu pro malé farmy s jednodušším režimem kontrol, který Mze zatím také zcela nepochopitelně odmítá.

V rámci Programu rozvoje venkova pak ASZ dále navrhovala některé formy preferující spíše menší projekty do 5 mil. korun, které českému zemědělství přinášejí největší přidanou hodnotu a vydané prostředky jsou nejvíce na venkově a v krajině v pozitivním smyslu „vidět“. V tomto směru ministr Jurečka potvrdil svůj zájem vytvořit funkční model v rámci PRV. Zástupci ASZ vedle toho představili návrh na vznik opatření pro zcela jednoduché „mikroprojekty“, ve kterých by dotace nepřesáhly například 300 tisíc Kč a které by mohly být alternativou pro velké množství hospodářů, kteří se vzhledem k množství podmínek a náročnosti zpracování projektu dosud neodvážili o PRV žádat, popřípadě ani neplánují razantní investice na svých hospodářstvích, ale rádi by alespoň například vylepšili vzhled svých statků, opravili a konečně nějak využili zničené zem. stavby vydávané v restituci ze ZD či nakoupili použité a přitom stále funkční strojní vybavení.

Dále byla zdůrazněna podpora pozemkovým úpravám, diverzifikovaným aktivitám a zejména mladým zemědělcům s požadavkem podstatného navýšení finanční alokace. V zorném poli ASZ také nadále zůstává zachování možnosti dotací úroků k menším nákupům půdy od fyzických osob prostřednictvím PGRLF.

Shoda s ministrem panovala na potřebě řešit platby Agroenvi a platby LFA, aby na jedné straně nedocházelo ke snížení příjmů sedláků v těchto oblastech a na druhé straně, aby struktura dotačních titulů a podmínek měla skutečně smysluplný přínos do krajiny. Ministr Jurečka byl proto požádán, aby přehodnotil zvýšené finanční alokace na ekologické zemědělství ve prospěch AEO. Tato opatření - především údržba trvalých travních porostů mají podobný environmentální efekt, ale mohou je čerpat nejen podniky, které se zabývají chovem přežvýkavců v LFA, ale i mimo tyto znevýhodněné oblasti.

Podobný pohled byl i na další eliminaci zbytečné byrokracie, která zatěžuje každou farmu bez ohledu na zaměření a velikost. Šéf resortu v tomto smyslu také plně podpořil pokračování trendu rozvoje zpracování produkce na farmách a obecně i další činnost Antibyrokratické komise Mze. Cílem komise, jak uvedl její předseda Josef Stehlík, jsou nyní návrhy na zjednodušení v „mimoresortní“ legislativě, která neméně významně sedláky ovlivňuje (např. stavební zákon, zákony v oblasti životního prostředí, atd.).

Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR, 5. 5. 2014