Asociace požaduje po vládní koalici slíbené změny v její zemědělské politice

Zástupci ASZ ČR jednali v posledním únorovém týdnu s představiteli koaličních stran. Cílem schůzky bylo sdělit koalici, že dosavadní kroky vlády a ministra v resortu zemědělství nesměřují k naplnění vládního prohlášení. Největší selská organizace v ČR dosud necítí potřebnou a zároveň slíbenou změnu, a pokud mají sedláci uvažovat o další podpoře stávající koalice ve volbách, je nutné neprodleně posunout alespoň některá prioritní témata. Zástupci sedláků znovu ocenili několik dobrých dílčích opatření, která se dějí, ale podstatná témata se posunula jen minimálně, proto konstatovali nespokojenost s výkonem koaliční vlády v oblasti zemědělství. Slíbená změna přístupu k zásadním problémům v zemědělství totiž bohužel nenastala a mnoho témat zůstalo ve starých kolejích bez šance řešit některé strukturální problémy, které se navíc v dnešním světě dále prohlubují.

Konkrétní témata, která Asociace požaduje do voleb od vlády zásadním způsobem posunout tak, aby bylo možné považovat vládní programové prohlášení v oblasti zemědělství alespoň částečně za splněné, byla zmíněna tři. Ústředním tématem je zastropování přímých plateb (respektive základní podpory příjmu pro udržitelnost – tzv. BISS) pro supervelké podniky, která má podle evropských pravidel sloužit ke stabilizaci příjmů zemědělců tak, aby u oboru a potažmo na venkově vydrželi. Nedává ale žádný smysl, aby tato podpora byla vyplácena neomezeně na veškerou půdu i těm největším podnikům, které jsou součástí například zahraničních finančních skupin nebo obřích holdingů, jež rozhodně příjmy stabilizovat nepotřebují, a naopak do sektoru zemědělství vstupují, protože v něm vidí hlavně dobrou investiční příležitost. Výsledkem je stále se zrychlující nebezpečná koncentrace zemědělství prostřednictvím stále častějšího skupování podniků a vyplácení veřejných peněz do neprůhledné struktury firem, kde peníze včetně dotací na udržitelnost končí neznámo kde – ale rozhodně ne na českém venkově.

Koaliční vláda udělala na začátku svého působení jeden pozitivní krok v podobě zavedení redistributivní platby, ale chyběl krok B, a tím je právě zavedení zastropování dotací za současného sledování majetkové propojenosti podniků. To, jak nás na jednání ujistil i ministr financí Zbyněk Stanjura, který zastupoval předsedu vlády a předsedu ODS Petra Fialu a také předseda hnutí STAN ministr vnitra Vít Rakušan, ve sledování majetkové propojenosti v současných podmínkách nevidí problém a evidence již dva roky funguje na ministerstvu spravedlnosti, a ačkoliv systém evidence není ideální a úplný, lze jej pro tyto potřeby využít. Podle propočtů ÚZEI by zastropováním na rozumné výměře cca 1400 ha, která odpovídá úrovni BISS 100 000 EUR/podnik, došlo k úspoře cca miliardy korun. Zástupci ASZ ČR současně navrhli, aby tyto prostředky byly převážně využity pro střední podniky s výměrou zhruba nad 150 ha. Pokud má dojít k větší podpoře těchto středních podniků, rozhodně to nelze dělat na úkor menších, ale je potřeba začít naopak u největších subjektů. S tímto návrhem kromě zmíněných zástupců ODS a STAN souhlasila také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný nebyl na jednání přítomen, stanovisko za Lidovce tak na schůzce prezentoval ministr životního prostředí Petr Hladík, od kterého však jasné vyjádření k zastropování nezaznělo. Nicméně navrhl svolat jednání mezi ministerstvem zemědělství, vnitra a spravedlnosti, kde by se dořešily detaily sledování propojenosti. Následovat by mělo také jednání s ministrem financí, na kterém by měly být podrobněji probrány možnosti technického nastavení zastropování.

Druhým zcela zásadním projednávaným bodem, u kterého zástupci ASZ ČR požádali o maximální snahu o kompletní projednání a schválení, je novela mysliveckého zákona směrem k nezbytnému posílení práv vlastníků půdy. Koalice přislíbila v rámci tohoto legislativního návrhu ještě udělat maximum pro to, aby prošel v rámci legislativního procesu co nejdále. Rezignaci na další projednání této novely by totiž nejen sedláci, ale celá veřejnost vnímala jako ustupování minoritě „lidových“ myslivců vůči oprávněným zájmům stovkám tisíc vlastníků zemědělské a lesní půdy a dlouho neřešeným a za stávající situace neřešitelným škodám způsobovaným přemnoženou zvěří.

Třetím zásadním momentem, který může pozitivně ovlivnit situaci největšího množství zemědělců a postupně zlepšit situaci na venkově, je novela zákona o zemědělství, která zahrnuje definici rodinného zemědělského hospodářství. Ta by měla sloužit jako základ pro postupné doplňování konkrétních zjednodušení a výhod pro lokálně fungující zemědělské podniky rodinného typu s generační návazností například v rámci daňové legislativy, evidencí, pachtu státní půdy či zpracování a odbytu produkce. Tuto novinku označil za velkou prioritu i zástupce KDU-ČSL Petr Hladík. Lidovci se budou snažit zavedení definice dotáhnout a jsou připraveni i na pozměňovací návrhy, které by ji měli naplnit věcnou podstatou, aby byli zemědělci dostatečně motivováni se k tomuto dobrovolnému konceptu přihlásit.

Z jednání, kterého se za ASZ ČR zúčastnil její předseda Jaroslav Šebek, místopředsedové Jan Štefl a Jan Staněk a člen Předsednictva Josef Stehlík, nakonec vyplynula koaliční podpora zásadním tématům, které je nutné do voleb v rámci resortu ještě výrazně posunout, aby příznivci vládní koalice měli vůbec motivaci jít k volbám a podpořit relevantní politické subjekty. ASZ ČR proto znovu a jasně požádala, aby zástupci vládních stran v čele s ministrem Výborným zásadně změnili dosavadní narativ, který svědčí předchozím levicovým vládám a opustili převzaté pohledy z minulosti, kterými nemohou českému zemědělství pomoci. Zástupci ASZ ČR také požadovali, aby byly v rámci zemědělské politiky lépe rozlišovány různé typy zemědělských subjektů podle jejich širšího přínosu a skutečných potřeb a podporovány zejména menší a lokálně ukotvené podniky, rodinné farmy a mladí zemědělci, čímž by se zároveň naplnil smysl společné evropské zemědělské politiky. Nelze donekonečna argumentovat, tak jak to nyní dělá i ministerstvo zemědělství, odlišnou strukturou našeho zemědělství z dob socialismu a požadovat, aby se jí přizpůsobila evropská pravidla i naše dotační schémata. Naopak je potřeba sebrat odvahu a pokusit se tyto evidentně se projevující strukturální problémy začít řešit. Jinak se v našem zemědělství nic nezlepší, ať už se do něj nasype libovolné množství veřejných financí, zůstane dále jen černou dírou na peníze pro úzký okruh subjektů a spokojeni nebudou ani samotní zemědělci.

Ing. Veronika Jenikovská, tajemnice Asociace soukromého zemědělství ČR