Aplikace BIOSFORU k obilninám

Aplikace BIOSFORU k obilninám (r. 1997 - 1998)

Application of the Biosfor in Cereals (Experiments 1997 - 1998)

RNDr. Dana Hradecká, CSc.

Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze

Ing. Ludmila Staszková, CSc.

Katedra chemie, ČZU v Praze

Příspěvek navazuje na publikaci "Zkušenosti s aplikací Biosforu v pšenici jarní" (Hradecká 1997), který hodnotí výnosové a růstové změny obilovin při dvou dávkách biosforu: 0,1 l/ha a 0,5 l/ha. Závěr pokusu konstatuje, že látka je perspektivní pro praxi po zevrubném odzkoušení. Tomu jsme se věnovaly v roce 1998 v grantu 2060/10/18697/0 v pokusech s obilninami ozimými a jarními (4 odrůdy pšenice, žito 2 odrůdy, ječmen 1 odrůda a tritikale 2 odrůdy). Sledovaly jsme vliv doby aplikace a srovnávaly účinnost dávky 0,1 l/ha aplikované ve fázi 31 DC, 43 - 45 DC, a 59 - 61 DC u ozimů, a ve fázi 43 - 45 DC a 59 - 61 DC u pšenice jarní Sandra.

Materiál a metody

Ozimé obilniny: byly zasety 24.9.1997. Předplodinou byla obilnina: po sklizni se střední orbou zaorala rozdrcená sláma a pozemek byl uválen dne 29.8.97. Hnojilo se 200 kg superfosfátu (19 %) + 200 kg DS (60 %). Příprava půdy klasickým způsobem se provedla den před setím (23.9.97), setí (400 zrn na 1m2) se dělalo na meziřádkovou vzdálenost 8,7 cm. Přihnojení (regenerační) 10. 3. 98 spočívalo v dávce 200 kg ledku amonovápenatého Norsk - Hydro (7,5% N + 4 % MgO). Produkční hnojení v dávce 250 kg LAV (27,5 %) se dělalo dne 30. 4. 1998. Proti kohoutku obilnímu se ošetřovalo přípravkem Decis. Biosfor se aplikoval v dávce 0,1 l/ha.

Tab. 1: Varianty pokusu (ozimy)

Byly užity odrůdy uvedené v tab. 2: (detailní charakteristika viz Listina povolených odrůd)

Obilní druh

Tab. 2: Přehled použitých ozimých odrůd

Tab. 3: Stav porostu - inventarizace

Pšenice jarní

Pšenice jarní Sandra (UH 96 %) byla seta (400 zrn/m2) dne 1. 4. 1998 na meziřádkovou vzdálenost 12,5 cm na školním pozemku České zemědělské university Praha Suchdol. Předplodinou byla zelenina (cibule). Rostliny vzešly 7. 4. 1998, a stav porostu zachycuje tab. 3.

Aplikace Biosforu u jarní pšenice Sandra se dělala na konci odnožování (43 - 45 DC dne 30. 5. 1998 (varianta 1), které vzhledem k mimořádnému suchu v předjaří probíhalo pomalu, tj. během celého května a podruhé po metání, během kvetení porostů (59 - 61 DC) dne 16. 6. 1998, (varianta 2).

V časových intervalech, zhruba 14 dní, se metodou analýzy růstu u ozimů i u pšenice jarní hodnotily (n =10 x 3) biometrické znaky: délky stébla (cm), počet odnoží (a jejich setrvalost, tj. integrál plochy pod křivkou odnožování, tzv. "odnožovací potenciál", asimilační plocha a odvozená kriteria, (pokryvnost listoví a fotosyntetický potenciál), dále pak čerstvá hmotnost rostlin (g), sušina (g), fáze růstu a etapa organogeneze vzrostného vrcholu, a tvorba a redukce generativních orgánů, (počet valů, klásků, kvítků a zrn na klas). Obsah chlorofylu se stanovil přístrojem firmy HYDRO - Minolta, a paralelně i analyticky (v mg/g čerstvé fytomasy listů) z acetonového výluhu. Posuzovaly jsme změny vertikálního gradientu chlorofylu od bazálního po praporcový list v souvislosti s ošetřením. U praporcových listů jsme stanovily aktivitu prvního enzymu biosyntézy prolinu, tj. glutamátkinasy (metodika Vašáková 1980).

Po sklizni se hodnotily: délky stébla a klasu, výnos (z metrovek), počet zrn v klasu, hmotnost zrna na klas - HTS (g).

VÝSLEDKY

Pšenice jarní SANDRA:

BIOSFOR, aplikovaný ve fází 43 DC prodlužoval stébla ozimů o 15 - 23 %, tj. více než ve fázi 59 DC, kde docházelo k prodloužení stébla o 12 - 18 %. (V textu jsou zde i u dalších kriterií uvedeny minimální a maximální údaje dosažené v sezoně v šesti vstupech do porostu. Průměrný přírůstek za vegetační období je v tabulce 4).

Obě aplikace výrazně snížily počet slabých neproduktivních odnoží bez klasu, ale zvýšily počet fertilních odnoží s klasem. Celkový počet odnoží se při aplikaci ve fázi 43 DC zvýšil o 22 - 45 %, ve fázi 59 DC se nejdříve mírně snížil, ale ke konci období vzrostl o 36 %. Lze předpokládat, že to souvisí se změnami v pohybu látek při přeměně látkové a distribucí sušiny, nikoli podporou procesu odnožování, který byl již ukončen. Zatímco čerstvá hmotnost rostlin vzrůstala jen o 7 až 20 %, sušina narůstala až o 45 %, hlavně záhy po ošetření. Na konci generativní fáze činil přírůstek již jen kolem 13 % u pozdnější aplikace (ve fázi 59 DC), a kolem 20 % u časnější aplikace (ve fázi 43 - 45 DC), která se jeví jako vhodnější pro praxi i z hlediska počasí, neboť umožňuje nejen využít podpory růstu BIOSFOREM, ale i vláhy na jaře, kdy jí bývá zpravidla ještě dostatek. Pozdnější aplikace může ohrozit přísušek.

Tab. 4: Průměrný nárůst po ošetření BIOSFOREM (100 % = kontrola)

Nárůst sušiny je v relaci s růstem asimilační plochy, pokryvností listoví - (LAI), a foto- syntetickým potenciálem (LAD), které se zvýšily o 11- 25 % po aplikaci ve fázi 59 DC, a o 22 - 31 % po aplikaci ve fázi 43 - 45 DC. LAI v závěru sezony ve srovnání s kontrolou doznává značných změn, daných absolutními hodnotami přírůstků, a také zpomalením procesů stárnutí ošetřením. V relaci jsou i výnosové přírůstky zrna (12,5 % po aplikaci v 43 DC a 8,4 % po aplikaci v 59 DC, poněkud nižší, než jakých bylo dosaženo v roce 1997). Aplikace Biosforu prodlužovala klasy, ve fázi 43 - 45 DC o 22 - 30 % , při ošetření ve fázi 59 DC o 11 - 25,6 %. Uošetřených rostlin se založilo i zachovalo do sklizně víc kvítků, klásků, i zrn na klas. Z hlediska tvorby výnosu byla v roce 1998 efektivnější aplikace ve fázi 43 - 45 DC, neboť přinesla vyšší výnosový přírůstek zrna na hektar (o 12,5 %). Na zvýšení výnosu se podílel nárůst hmotnosti 1000 zrn (var. 43 - 45 DC 9,1 % a u varianty 59 DC 7,6%), a nárůst počtu zrn na klas (var. 43 DC 18,9 % a varianta 59 DC 10,9 %).

Biosfor, aplikovaný k pšenici Sandra, zvýšil v r. 1997 výnos o 12,5 - 13,7 % hlavně zvětšením počtu zrn v klasu, méně podporou HTS (2,2 %). Ta se neprojevila s ohledem na uché, horké letní počasí. Také v roce 1998 se ukázalo, že časnější termín ošetření je vhodnější a z hlediska podpory výnosotvorného procesu jistější, jak je zřejmé ztabulky 4. a tabulky 6.

Ozimé obilniny

Statistické hodnocení znaků ukázalo, že ošetření je statisticky významné vzhledem ke kontrole, avšak v roce 1998, kdy bylo suché teplé jaro, nebyly statisticky průkazné rozdíly mezi termíny ošetření (tab.5).

Tab. 5: Statistické hodnocení znaků při hodnocení aplikace Biosforu

Průměrné přírůstky dosažené u variant jsou zhruba shodné. Je to dáno charakterem ročníku. Zima byla mírná, porosty dobře přezimovaly, a jarní období roku bylo abnormálně suché, takže jarní aplikace nezvýšila zvlášť významně počty odnoží. Vydatnější srážky se objevily až koncem května a v červnu, což mělo za následek dodatečné odnožování, "omlazení", které se projevilo uvšech obilních druhů tím, že křivky vertikálních gradientů obsahu chlorofylu v bazálním až praporcovém (1. - 5.) listu vykazují stále stoupající trend, ačkoli ve shodě s ekologickými zákonitostmi bychom čekaly, že poslední praporcový list, který je "slunný", bude obsahovat chlorofylu méně než stinné listy (druhý a třetí zhora). To jsme prokázaly v roce 1998, v různé míře uvšech obilních druhů i odrůd. Antisenescenční vliv ošetření dokládá například gradient chlorofylu (vmg/g) fytomasy listů u ozimé pšenice, žita tritikale i ječmene (obr. 1 a, b, c, d).

Tab. 6: Biosfor vliv doby aplikace - nárůst hodnot znaků po ošetření

Tab. 6: Biosfor vliv doby aplikace - nárůst hodnot znaků po ošetření

Přípravku lze využít k řízení výnosového procesu během vegetační sezony jak ve fázi odnožování, tak i ve sloupkování a dokonce i později. Rozhodnutí závisí na aktuální potřebě podpory růstu, možnosti vstupu aplikační techniky do porostu, a na konkrétní znalosti terénu. Ukazuje se, že nárůst vegetačních znaků bezprostředně po aplikaci je ve všech termínech ošetření bez zřetele na fenologii zhruba stejný, a doznívá různě dlouho po ošetření. Čím později aplikaci děláme, tím spíše hrozí nebezpečí, že s jarně - letním přísuškem se ošetření neprojeví. Proto záleží na dobré znalosti terénu, každé jednotlivé lokality. Ošetření v odnožování 31 DC, pozdním odnožování až sloupkování ( 43 - 45 DC ) a po metání, v květu ( 59 - 61 DC ) přineslo zvýšení hodnot produkčních znaků (nad 100 %), shrnuté v tabulce (tab. 6), kde 100 % = neošetřená kontrola ).

Aktivita enzymu glutamátkinasy u ozimů během 10 dní po aplikaci Biosforu narůstala nejvíce užita (213 - 260 % kontroly), posléze u ječmene (165 - 230,2 % kontroly), méně pak upšenice (143 - 149 %) a u tritikale (až 162 %). Je možné, že enzymatická reakce je vsouvislosti s tempem růstu a vývinu, neboť ozimé tritikale má ze všech námi srovnávaných ozimů nejpomalejší vývin. U druhů svyšším obsahem chlorofylu byla aktivita glutamátkinasy zpravida nižší, než u druhů, jejichž listy jsou světleji zelené (obr. 2)

Závěr

Možnostmi regulace tvorby výnosu obilnin BIOSFORem je účelné se dále zabývat. Je třeba ověřit účinnost přípravku v delším časovém období (vliv počasí, ročník) a případnou mí-sitelnost s hnojivy a pesticidy (vzhledem k úspoře PHM při vstupech do porostu) před doporučením praxi.

Souhrn

V polních maloparcelkových (jařiny) a poloprovozních (ozimy) pokusech byla posuzo- na účinnost přípravku BIOSFORu při regulaci tvorby výnosových prvků a tvorbě výnosu zrna. Přípravek v dávce 0,1 l/ha se jeví účinný do ozimů i jařin, zvyšuje výnos (v r.1997 - 1998 o 8 - 13 %) podporou formování hmotnosti tisíce zrn a omezením redukce (zvýšením počtu zrn vklasu).

Summary

In field crop experiments with cereals we compare treatment with a preparate Biosfor, applied to winter and spring cereals, the influence varoius date of sprying on yield formative processes. Optimal dose of the preparate seems to be 0,1 lt/ha, which enhance yield (in average on 8 - 13 % of control), caused by increased DM and chlorophyl content and distribution, TKW (g) and a number of grains per plant enhancing (see figs 1 - 3 + tables 1 - 6.)

Práce byla podpořena interním grantem ČZU Praha, č. 2060 / 10 / 18679 / 0