Ani mlži nesmí při přepravě strádat
20.05.2008 | Agris
Zákon na ochranu zvířat proti týrání, který byl v ČR přijat již v roce 1992 a od té doby doznal několika novel, se zabývá ochranou pouze obratlovců, to však neznamená, že by se lidé neměli chovat například ke korýšům, mlžům či plžům odpovídajícím způsobem. Upozornil na to dnes mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Josef Duben. Každý živočich podle něj má jistou, byť někdy velmi nízkou, schopnost vnímat bolest a utrpení a strádat.
Proto lze například na zmíněné korýše či mlže a plže, popřípadě hlavonožce vztáhnout ustanovení veterinárního zákona a ustanovení veterinární legislativy EU obsažené v tzv. hygienickém balíčku. Zde je prioritou zdravotní nezávadnost těchto „potravin živočišného původu“. Odtud lze vyvodit, že zmínění živočichové, tedy členovci a měkkýši, používaní „pro výživu lidí“ musejí být v dobrém zdravotním stavu, nesmí hynout a smí se přepravovat ve stavu buď jako produkty, tj. usmrcení a „zpracovaní“, anebo zpravidla ve stavu podchlazení, kdy jsou jejich životní funkce utlumeny a poté jsou určeni k okamžité spotřebě. Takže v podstatě ani v tomto případě nesmí dojít k jejich strádání či utrpení, byť se na ně nevztahují ustanovení zákona na ochranu zvířat proti týrání.
„Je třeba si uvědomit, že pro přímořské země (ale v poslední době i u nás) jsou tzv. plody moře zcela obvyklou potravinou. Zde dobře vědí, že tito na vodu odkázaní živočichové snadno hynou a podléhají z hlediska hygienického rychlé zkáze. Proto se s nimi vždy zachází rychle a jejich přeprava je vždy uskutečňována co nejrychleji a za takových podmínek, aby se co nejrychleji dostali ke konečnému zákazníkovi a byli využiti k „výživě lidí“ co nejrychleji.
Zároveň je vhodné si při posuzování pro někoho exotických stravovacích návyků uvědomit, že i některé naše zvyky jsou cizinci podrobovány kritice, jako například sezónní prodej kaprů, popřípadě jejich usmrcování na stáncích. Když už je tento prodej možný, tak okamžité usmrcení je zárukou jak bránit jejich zbytečnému utrpení,“ uvedl Duben.
Při posuzování podmínek pro chov, prodej a usmrcování zvířat používaných pro lidskou stravu je podle mluvčího ale vždy nutné vzít v potaz rozličnou kulturní tradici, historii a zvyky jednotlivých zemí. Ty je pak samozřejmě vhodné vždy modifikovat na základě současných vědeckých poznatků a samozřejmě se tomu tak děje, jak je patrné z měnící se a zdokonalující se veterinární legislativy i předpisů, které řeší ochranu zvířat.
Další články v kategorii Zemědělství
- Firma Cerea z koncernu Agrofert měla vloni čistý zisk 31 milionů korun (02.06.2026)
- Pracovní skupina k transparentnosti potravinového řetězce jednala poprvé v rozšířeném formátu (02.06.2026)
- Vědci vyvinuli injekční náplast proti slintavce a kulhavce (02.06.2026)
- Agrofert se dohodl na koupi polovičního podílu ve firmě OCI Nitrogen (02.06.2026)
- Půda pro mladé farmáře nesmí zůstat jen na papíře (01.06.2026)
- Ženy se v zemědělství stále častěji přesouvají i do vedoucích pozic (01.06.2026)
- Veterináři i letos omezí přepravu zvířat při teplotách nad 30 stupňů Celsia (01.06.2026)
- Začala sezóna raných brambor. Ministerstvo zemědělství sektor brambor letos podpoří 110 miliony korun (01.06.2026)
- Řecké vinařství upadá. Pomoci má modernizace a turismus (01.06.2026)
- Poslanci chtějí ztížit odnímání kvalitní půdy podél dopravních staveb (31.05.2026)

Tweet



