Aktuální plochy chmelnic v České republice

Tisková zpráva — Sklizňová plocha chmelnic se oproti loňskému roku snížila o 15 hektarů. K datu 20. 8. 2024 eviduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ)  4 845 hektarů chmelnic v České republice.

Každoročně k datu 20. 8. provádí ÚKZÚZ konečný stop stav sklizňových ploch podle odrůd i podle chmelařských oblastí. Tyto podklady pak slouží i pro výpočet průměrné sklizně.   V letošním roce evidujeme snížení sklizňové plochy o 0,31 %, na konečných 4 844,8 hektaru  (v roce 2023 sklizňová plocha činila 4 859,9 hektaru). 

Chmel se na našem území pěstuje u 120 pěstitelů ve třech chmelařských oblastech – Žatecko, Úštěcko a Tršicko. 

Největší plochu již tradičně zaujímá Žatecká chmelařská oblast, ve které se chmel pěstuje na 3 712,8 hektaru, což představuje 76,6 % výměry chmelnic v České republice.  Úštěcká chmelařská oblast zaujímá 497,8 hektaru sklizňové plochy, která činí 10,3 % všech chmelnic. V Tršické chmelařské oblasti se pěstuje chmel na 634,3 hektaru, tj. 13,1 % ploch chmelnic v ČR. 

Opětovně došlo k nárůstu plochy odrůdy Sládek, o 39,6 hektaru na současných 449,8 hektaru. Plocha odrůdy Premiant se zvýšila o 3,6 hektaru na současných 200,5 hektaru. Zvýšila se též plocha odrůdy Saaz Shine, a to o 4,7 hektaru na aktuálních 5,6 hektaru.  

V případě jemného aromatického chmele Žateckého poloraného červeňáku, který zaujímá největší plochu v ČR, došlo ke snížení sklizňové plochy o 67,5 hektaru, na 3 979,8 hektaru. To představuje meziroční úbytek v rámci všech chmelařských oblastí o 1,7 % (v roce 2023 tato odrůda zaujímala plochu 4 047,3 hektaru). 

Výsazy nových chmelnic za Českou republiku činí celkem 195,9 hektaru, což představuje 4 % ze součtu sklizňových ploch ČR. Oproti loňskému roku se jedná o snížení plochy nových výsadeb o 15,7 hektaru. Z nově vysazených ploch zaujímá největší výměru Žatecký poloraný červeňák, a to 118,2 hektaru, tj. 60,3 % výsazů. 

Ivana Kršková, tisková mluvčí, 737 267 642