AGROTECHNICKÉ A KVALITATIVNÍ ZVLÁŠTNOSTI HYBRIDNÍCH ODRŮD ŽITA

Ing. Ivana Capouchová,CSc.

ČZU v Praze, Katedra rostlinné výroby

Anotace

V pokusech s hybridními odrůdami žita Rapid, Marder a Locarno a klasickou populační odrůdou žita Daňkovské nové se potvrdila důležitost výše výsevku pro uspokojivý vývoj a tvorbu výnosu hybridního žita. Nejvyšších výnosů ve sledovaném souboru dosáhly v obou pokusných ročnících (1995 a 1996) hybridní odrůdy při výsevcích 200, resp. 300 klíčivých zrn na m2. Při užití vyšších výsevků (400 a 500 klíč. zrn na m2) však reagovaly hybridní odrůdy znatelným snížením výnosů a byly ve výnosech předstiženy populační odrůdou Daňkovské nové. U ní se jevil jako nejpříznivější výsevek 400 klíč. zrn na m2.

Při optimálních výsevcích pro hybridní odrůdy (200 a 300 klíč. zrn na m2) se průměrný počet zrn v klasu u nich pohyboval mezi cca 55 - 60, u populační odrůdy Daňkovské nové je průměrný počet zrn v klasu výrazně nižší - při výsevku 400 klíč. zrn na m2 to bylo mezi 44 - 48 zrny.

U většiny sledovaných kvalitativních ukazatelů (objemová hmotnost, HTZ, podíl předního zrna) v obou pokusných ročnících vykazovala populační odrůda Daňkovské nové ve srovnání s hybridními odrůdami lepších hodnot - zrno hybridních odrůd bylo drobnější a celkově méně vyrovnané.

Úvod

Po dvacetiletém šlechtitelském úsilí se dostávají i na naše pole hybridní odrůdy žita, u kterých je využíván heterózní efekt podobně jako u kukuřice a jiných hybridů. Výnosy těchto odrůd jsou ve srovnání s dosavadními populačními odrůdami o 10 - 20 % vyšší, což představuje cca jednu tunu a více na 1 ha. Produkce hybridního osiva je složitá a osivo je tedy dražší než u populačních odrůd. Navíc se hybridní odrůdy vyznačují ve srovnání s klasickými populačními určitými odlišnostmi v tvorbě výnosu a reakci na vnější podmínky (PETR, 1995).

Cílem našich pokusů je získat poznatky o výnosotvorném procesu hybridního žita ve srovnání s klasickou populační odrůdou žita, ověřit některé agrotechnické prvky s cílem maximálního využití výnosového potenciálu žita a zhodnotit jakost hybridního žita ve srovnání s klasickou populační odrůdou.

Metodika

Pokusy s ozimým žitem byly založeny na podzim roku 1994 a 1995 na pokusné stanici ČZU Praha v Uhříněvsi metodou znáhodněných bloků ve čtyřech opakováních po parcelách 15 m2, byly vedeny bez použití pesticidů a hnojiv.

Předplodina : brambory hnojené chlévským hnojem

V prvním roce řešení byla použita pouze jedna odrůda hybridního žita Rapid (SRN) - povolena u nás 1994, ve druhém roce řešení byl pokus rozšířen o dvě další odrůdy hybridního žita - Marder (SRN) - povolena 1992 a Locarno (SRN) - povolena 1996. Jako kontrola byla použita klasická populační odrůda žita Daňkovské nové (Polsko) - povolena 1977.

Výsevky: 100, 200, 300, 400, 500 klíč. zrn . m-2 u hybridních odrůd

300, 400, 500 klíč. zrn . m-2 u populační odrůdy Daňkovské nové

Ošetření v průběhu vegetace: vláčení prutovými branami

Sklizeň: provedena maloparcelkovým kombajnem Hege

V průběhu vegetace byla zachycena dynamika růstu rostlin, po sklizni byl zjištěn výnos a provedeno hodnocení základních výnosových a jakostních ukazatelů žita.

Výsledky a diskuse

Jedním ze základních předpokladů úspěchu při pěstování hybridního žita je volba vhodného výsevku. V pokusu s hybridními odrůdami žita Rapid, Marder a Locarno byly použity výsevky v rozmezí 100 až 500 klíč. zrn na 1 m2, v případě klasické populační odrůdy žita Daňkovské nové 300 až 500 klíč. zrn na 1 m2.

Výnosové a jakostní ukazatele žita jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2. V roce 1995 se výnosově jako první umístila odrůda Rapid (při výsevku 200 klíč. zrn na 1 m2, dále při výsevku 300 klíč. zrn na 1 m2 a 100 klíč. zrn na 1 m2 ). Na čtvrtém místě se umístila odrůda Daňkovské nové - výsevek 400 klíč. zrn na 1 m2. Odrůda Lapit reagovala na vyšší výsevky (400 a 500 zrn na 1 m2) výrazným snížením výnosu - při výsevku 500 zrn na 1 m2 byl dosažen vůbec nejnižší výnos z celého sledovaného souboru.

V roce 1996 dosáhla ze sledovaného souboru nejvyšších výnosů opět odrůda Lapit (při výsevcích 200 a 300 klíč. zrn na 1 m2). Na dalších místech se umístily obě další hybridní odrůdy Marcel a Necouranou, rovněž při výsevcích 200 a 300 zrn na 1 m2. Tyto výsledky se shodují zejména s poznatky německých badatelů, kteří doporučují u hybridních odrůd žita výsevky do 300 klíč. zrn na 1 m2. Při výsevcích 400 a 500 klíč. zrn na 1 m2 byly výnosy hybridních odrůd nižší ve srovnání s populační odrůdou Daňkovské nové. U ní se jevil jako nejpříznivější výsevek 400 klíč. zrn na 1 m2. Celkově byly výnosy v klimaticky méně příznivém roce 1996 cca o 0,3 - 0,6 t.ha-1 nižší ve srovnání s rokem 1995.

Dále se potvrdil poznatek, že na vyšších výnosech hybridních odrůd se výrazně podepisuje větší produktivita klasu ve srovnání s populačními odrůdami. Při optimálních výsevcích pro hybridních odrůdy (200 - 300 klíč. zrn na 1 m2) se průměrný počet zrn v klasu pohyboval kolem 60 v roce 1995 a mezi cca 57 - 59 v roce 1996.

U odrůdy Daňkovské nové je průměrný počet zrn v klase výrazně nižší - při výsevku 400 klíč. zrn na 1 m2, při kterém v obou letech dosáhla tato odrůda nejvyššího výnosu, to bylo 49 zrn v roce 1995 a 44 zrn v roce 1996.

V pokusu se dále projevila poměrně značná autoregulační schopnost žita - i při velmi rozdílných výsevcích ve výsledném počtu klasů na m2 v době sklizně nebyly zjištěny u jednotlivých variant výrazné rozdíly. Bylo to dáno jednak vyšším odnožováním u variant s nižšími výsevky a jednak vyšší redukcí počtu rostlin i odnoží u variant s vysokými výsevky - takže výsledný počet klasů na m2 se u nejvýnosnějších variant pohyboval u hybridních odrůd i populační odrůdy kolem 500 klasů na m2 - tedy doporučovaný stav.

Jakostní ukazatele zrna obilnin jsou ovlivněny jednak odrůdou, ale výrazně také průběhem povětrnostních podmínek v ročníku.

A právě výrazně odlišný charakter počasí v době tvorby obilky a dozrávání v letech 1995 a 1996 (v r. 1995 spadlo v Uhříněvsi v červenci 43 mm srážek a v srpnu 58 mm, zatímco v r. 1996 v červenci 106 mm a v srpnu 99 mm srážek) se podepsal na většině sledovaných kvalitativních ukazatelů. Aktivita amylolytických enzymů charakterizovaná číslem poklesu byla v roce 1995 vlivem suchého léta u obou sledovaných odrůd velmi nízká - číslo poklesu dosahovalo extrémně vysokých hodnot - přes 300 vteřin. Naproti tomu v roce 1996 vlivem deštivého počasí v průběhu léta je aktivita amylolytických enzymů vysoká a svědčí o skryté porostlosti - číslo poklesu dosahuje ve srovnání s rokem 1995 cca čtvrtinových hodnot a je na hranici doporučované pro zpracování ve mlýnech (min. 80 - 90 vteřin). O vysoké aktivitě amylolytických enzymů svědčí rovněž v r. 1996 vyšší obsah maltózy ve srovnání s r. 1995. Průměrná tvrdost zrna v roce 1995 se pohybovala kolem 140 b. j., v roce 1996 byla znatelně nižší (kolem 90 b. j.).

Objemová hmotnost zrna se v roce 1995 pohybovala na hranici 730 g.l-1, požadované ČSN 46 1100-4 - Žito potravinářské, v roce 1996 byla objemová hmotnost ještě nižší - ani u jedné varianty nepřesáhla 700 g.l-1 - tedy neuspokojivé hodnoty. Stejně tak hmotnost tisíce zrn byla v roce 1996 nižší ve srovnání s rokem 1995.

Přes výrazný vliv ročníku se v obou letech shodně projevily určité trendy mezi některými jakostními ukazateli hybridních odrůd a kontroly - populační odrůdy. Hybridní odrůdy se ve srovnání s populační odrůdou vyznačovaly drobnějším zrnem - to se projevilo v obou ročnících zejména v nižší HTZ, nižším podílu největší frakce při třídění zrna na sítech a vyšším podílu propadu. Zrno hybridních odrůd bylo rovněž ve srovnání s populační odrůdou barevně méně vyrovnané. V ostatních jakostních ukazatelích nebyly mezi hybridními odrůdami a populační odrůdou zjištěny patrnější rozdíly.

Určitým problémem může být při pěstování hybridních odrůd žita ve vlhkých, deštivých letech výskyt námele. Jak uvádí PETR (1996), větší náchylnost hybridních odrůd žita k infekci houbou paličkovice nachová (Claviceps purpurea) souvisí s pylovou sterilitou a celkově delším obdobím kvetení jednotlivých kvítků žita, vzhledem k menší hustotě pylu v porostu. Tím se zvyšuje riziko napadení houbou. Důsledky semletí sklerocií jsou velmi nebezpečné. Ze zkušeností německých mlynářů, kteří zpracovávají žito hybridních odrůd z cca poloviny osevní plochy v SRN vyplývá, že se musí výskytu námele více věnovat a mnohé mlýny musely urychleně dořešit čištění žita. V “námelových” letech jsou napadány i populační odrůdy, ale méně než hybridní, asi v poměru 40 : 60. Výskyt sklerocií nižší než 0,05% je považován za nezávadný, výskyt vyšší než 2% je již zcela výjimečný (PETR, 1996).

Výskyt námele byl sledován i v našich pokusech. V klimaticky příznivějším roce 1995 byl výskyt námele u hybridních odrůd i populační odrůdy nízký - nepřesáhl 0,1 %. V deštivém, vlhkém roce 1996 byl však u hybridních odrůd zaznamenán výskyt námele až 3,5 %. U populační odrůdy Daňkovské nové to bylo 1,5 - 1,8 %.

Použitá literatura :

PETR, J.: Hybridní odrůdy - nová perspektiva žita. Úroda 9/95, s. 6 - 9

PETR, J.: Do mlýnů přichází žito hybridních odrůd. Mlynářské noviny 5, 1996

Tab. 1: Základní výnosové a jakostní ukazatele žita (Uhříněves, 1995)

Odrůda

Výsevek

klíč zrn na m2

Výnos

t.ha-1

Počet klasů

na m2

Počet klasů

na 1 rostl.

Počet zrn na 1 klas

Objem.

hmot. g.l-1

HTZ

g

Příměsi

%

Nečistoty

%

Rapid

100

6,55

445,3

5,2

60,3

733

33,4

2,8

0,9

Rapid

200

7,23

532,1

3,5

62,9

734

33,9

1,7

1,5

Rapid

300

7,05

553,2

3,0

59,3

727

34,7

2,9

2,1

Rapid

400

5,92

474,4

1,9

54,0

729

28,1

2,6

0,8

Rapid

500

5,35

425,2

1,5

54,7

721

26,3

1,3

1,2

Daňk. nové

300

6,04

500,8

2,6

50,3

759

39,3

0,7

0,6

Daňk. nové

400

6,11

521,6

2,4

49,8

748

38,9

1,1

2,0

Daňk. nové

500

5,75

478,1

2,0

46,8

729

36,8

0,8

1,4

Odrůda

Výsevek

klíč. zrn

Podíl zrna nad sítem

Propad sítem

Číslo

poklesu

Maltóza

%

Tvrdost

b.j.

-

na m2

2,8 mm %

2,5mm%

2,2 mm %

2,0 mm %

2,0 mm

%

s

--

Rapid

100

17,3

47,1

27,5

4,4

3,7

326

2,42

139,7

Rapid

200

17,1

46,4

24,9

2,0

9,6

343

2,42

139,6

Rapid

300

15,3

40,3

32,3

1,5

10,6

312

2,41

139,0

Rapid

400

5,2

26,2

32,6

25,0

11,0

310

2,42

136,1

Rapid

500

5,9

21,4

28,9

25,4

18,4

327

2,42

136,3

Daňk.nové

300

21,2

46,8

23,3

5,9

2,8

331

2,41

149,1

Daňk.nové

400

24,9

42,0

25,2

7,3

0,6

318

2,42

148,5

Daňk.nové

500

10,0

37,8

29,5

3,1

19,6

304

2,41

148,7

Tab. 2: Základní výnosové a jakostní ukazatele žita (Uhříněves, 1996 )

Odrůda

Výsevek

klíč zrn

na m2

Výnos

t.ha-1

Početklasů

na m2

Počet klasů

na 1rostlinu

Počet

zrn na

1 klas

Objem.

hmot.

g.l-1

HTZ

g

Příměsi

%

Nečistoty

%

Daňk. nové

300

5,36

444,8

2,4

47,1

699

35,4

1,6

0,5

Daňk. nové

400

5,84

528,2

2,7

43,9

694

34,9

1,8

0,6

Daňk. nové

500

5,21

460,1

1,8

42,1

687

33,8

1,8

0,6

Rapid

100

6,02

454,9

5,4

60,1

690

32,5

2,7

0,7

Rapid

200

6,74

548,6

3,6

57,8

688

32,0

2,7

0,5

Rapid

300

6,72

545,7

2,8

56,4

682

31,6

2,8

0,3

Rapid

400

5,56

464,8

1,7

52,3

680

28,2

2,6

0,4

Rapid

500

5,03

425,6

1,5

49,8

671

26,9

2,1

0,6

Marder

100

5,99

465,8

5,5

58,1

689

32,9

2,1

0,8

Marder

200

6,60

520,7

3,5

57,2

685

31,5

1,8

0,7

Marder

300

6,64

532,6

2,8

56,3

687

31,4

1,7

0,9

Marder

400

5,42

462,3

1,8

54,1

679

26,2

1,9

0,8

Marder

500

5,01

412,8

1,5

50,5

674

25,0

2,2

0,8

Locarno

100

6,14

439,6

5,5

60,3

691

32,8

1,9

0,5

Locarno

200

6,70

527,1

3,5

59,8

686

31,9

1,7

0,4

Locarno

300

6,68

512,8

2,4

56,3

685

32,9

1,8

0,3

Locarno

400

5,45

487,1

1,6

52,7

687

28,8

2,0

0,4

Locarno

500

5,08

411,5

1,6

48,1

682

24,2

2,1

0,4

Tab. 2 ( pokrač. )

Odrůda

Výsevek

klíč. zrn

Podíl zrna nad sítem

Propad sítem

Číslo

poklesu

Maltóza

%

Tvrdost

b.j.

-

na m2

2,8 mm %

2,5mm%

2,2 mm %

2,0 mm %

2,0 mm

%

s

--

Daňk. nové

300

19,9

43,2

28,8

5,4

2,7

90

2,10

93,7

Daňk. nové

400

18,3

41,7

28,2

8,6

3,2

97

2,15

94,1

Daňk. nové

500

10,7

34,9

37,7

10,9

10,6

95

2,17

94,0

Rapid

100

17,0

41,5

26,7

9,4

5,4

78

2,78

97,7

Rapid

200

15,4

40,2

25,2

10,3

8,9

79

2,78

97,5

Rapid

300

13,1

37,7

26,4

12,2

10,6

74

2,79

97,2

Rapid

400

5,9

29,6

33,4

20,8

10,3

75

2,80

98,0

Rapid

500

5,6

24,8

28,6

23,7

10,1

77

2,78

97,9

Marder

100

12,4

38,2

24,4

10,7

6,3

100

2,30

84,9

Marder

200

10,2

37,9

31,9

12,4

7,6

101

2,31

84,1

Marder

300

10,0

32,5

33,0

13,3

10,2

109

2,29

84,4

Marder

400

4,8

27,6

35,2

22,2

10,3

108

2,30

85,2

Marder

500

4,9

23,7

34,3

25,4

11,7

105

2,29

85,5

Locarno

100

15,2

42,3

30,6

7,8

4,1

110

2,81

116,0

Locarno

200

15,3

39,9

30,2

8,9

5,7

109

2,82

116,4

Locarno

300

12,1

37,6

29,9

10,6

7,8

107

2,80

116,6

Locarno

400

7,8

26,4

25,7

19,9

8,3

109

2,80

115,9

Locarno

500

5,5

22,5

24,8

18,7

8,9

106

2,81

115,8

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info