2. mezinárodní sympozium nemocí krůt

Agrární noviny (Agroweb) 2.5.1999

2. mezinárodní sympozium nemocí krut

Ve dnech 24. - 27. brezna 1998 usporádala Free University Berlin spolu s nemeckou vetví World Veterinary Poutry Assotiation a German Veterinary Medical Society pod záštitou prof. Hafeze již druhé mezinárodní setkání veterinárních lékaru a spolecností zabývajících se chovem a problematikou krut. Setkání se úcastnilo 160 specialistu z 25 zemí a bylo predneseno 35 príspevku týkajících se dané problematiky. Príspevky byly rozdeleny do tématických okruhu zabývajících se evropskou legislativou ve vztahu k veterinární péci v chovu krut, problémy welfare, imunity a nemocí kostry, neoplastickými onemocneními, nemocemi respiratorního aparátu, problematikou koliinfekcí a chlamydií, enterálními onemocneními a produkcí krutího masa z hlediska hygieny potravin.

Krutí maso se celosvetove jeví jako perspektivní zdravý bílkovinný produkt. Problémy se vyskytují v ruzných zemích v oblasti welfare, nemocí a výživy. Je treba doladit na národních úrovních program tlumení salmonel (zejména ve vejcích), sledování reziduí a potravních standardu. Proto je nezbytné mít program stálého dozoru nad chovy drubeže. Ten mají zajistit specializované laboratore pracující na vysoké odborné úrovni. Do budoucna se dají ocekávat další problémy spojené s welfare, reziduy cizorodých látek a vznikem rezistentních bakteriálních kmenu s možným prenosem do lidské populace.

Ve zdravotním stavu krut je jako perspektivní problém stále oznacována krutí rhinotracheitida (TRT), mykoplazmóza (M. gallisepticum, M. synoviae a M. meleagridis), Reimerella anatipestifer, O. rhinotracheale a enterální onemocnení jak virové, tak i bakteriální etiologie. Pro nás je zajímavý poznatek s infekcí R. anatipestifer, která pusobí problémy ve Velké Británii a Nemecku. U nás jsme uvedený mikrob izolovali prevážne koncem 80. let u vodní drubeže a prenos na jiné ptáky jsme nezjistili. Ve Velké Británii se uvedené onemocnení projevuje výskytem nervových príznaku, purulentních artritid a fibrinózních perikarditid ("bílý perikard") bez nálezu pneumonií. Pravdepodobným rezervoárem jsou kachny, otázka vertikálního prenosu je stále diskutována stejne jako možnost komensálního výskytu mikroba v zažívacím traktu krut. Problém z hlediska ochrany zdraví lidí je výskyt S. typhimurium DT 104, jejíž výskyt u krut ve Velké Británii se zvýšil z 5 % izolátu v roce 1994 na 78 % v roce 1997. V CR nemáme tuto problematiku zatím zmapovánu. Dalším diskutovaným problémem je mykoplazmóza. U této infekce je nutno lépe poznat problémy prenosu související s druhovým zastoupením u ruzných ptáku a s možností infekce od divoce žijících ptáku. U pneumovirových infekcí (TRT) stále neznáme optimální tvorbu imunity po vakcinaci, zejména kvalitu ochrany sliznice respiratorního traktu. Problematický je výskyt ruzných variant viru s nezretelným nebo neznámým klinickým obrazem. V Evrope jsou popsány varianty A a B, ale výskyt nových variant je stále možný, jak je patrno z USA. Neznáme velikost infekcního tlaku aviárního pneumoviru u vakcinovaných hejn. Vyvstávají nové otázky v souvislosti s možnou superinfekcí O. rhinotracheale, R. anatipestifer a rezistentních variant E. coli. Stále je aktuální problematika neoplastických onemocnení.

Zvýšenou pozornost je treba venovat správné výrobní praxi vzhledem k možné kontaminaci vakcín. V roce 1994 byla v USA popsána retikuloendotelióza rozšírená kontaminovanou vakcínou proti neštovicím drubeže. Profesor Hafez upozornil na nastávající problém Nemecka a Izraele s výskytem Markovy choroby. Onemocnení je provázeno vysokou mortalitou a spekuluje se o možném prenosu infektu mezi kurem domácím a krutami. Významným problémem jsou enterální onemocnení krut, kdy se jedná predevším o pusobení virových agens, které nejsou dostatecne známy (zpravidla v prípadech, kdy selhává antibiotická lécba) a zejména o pusobení coronaviru. Zvláštním problémem je kokcidióza krut. Zde presne nevíme, jak pusobí "nepatogenní druhy" na zažívací trakt, zda jsou skutecným problémem a zda vzniká dostatecná imunita do 10 týdnu od invaze.

Pro následující tisíciletí tedy potrebujeme lépe rozumet klinice, prenosu a kontrole uvedených infekcí. K tomu je treba vysoce kvalitních medikamentu a vakcín. Vyvstává rovnež potreba specializovaných veterinárních center rešících problematiku v terénu a diagnostiku v laboratori vcetne výzkumného programu.

MVDr. Ladislav Lojda