"Evropa je stále pestřejší" aneb jak vidí budoucnost EU česká, maďarská a polská diplomacie

Kampaň "Evropa je stále pestřejší" probíhá od začátku roku 2002 v německé spolkové zemi Dolní Sasko a iniciovala ji Komise spolu s Dolním Saskem. Jejím hlavním koordinátorem je Evropské informační centrum v Hannoveru. V říjnu 2002 byla vyhodnocena Jonathanem Faullem, vedoucím oddělení pro styk s veřejností u EK, jako nejlepší a nejúspěšnější kampaň v Unii.

U obyvatel Německa dosud naráželo téma rozšíření EU na vlnu nevole a skepticismu. Podle výsledků posledního průzkumu eurobarometru si více než 64% německého obyvatelstva myslí, že rozšíření na ně bude mít pouze negativní dopady. Právě na tyto negativistické tendence se kampaň zaměřuje. Cílem je informovat o rozšíření EU, jeho důsledcích, výhodách a nevýhodách. Nabízí také širší veřejnosti diskusi o možném riziku, nových šancích a perspektivách, které rozšíření přinese.

Informační den o EU

V rámci kampaně proběhla 6. listopadu v hlavním městě Dolního Saska Hannoveru konference nazvaná Informační den o EU. Vedle témat o rozšíření se zaměřila na možnou budoucí spolupráci vedenou na komunální úrovni mezi Německem (resp. jakoukoli členskou zemí EU) a některou z kandidátských zemí. Kromě vedoucích představitelů regionálních spolků, kulturních a náboženských zařízení a státních organizací reprezentujících německé regiony, byli na konferenci přizváni i reprezentanti kandidátů - Andrzej Kremer, generální konzul polského velvyslanectví, András Drexler z maďarského konzulátu a Ladislav Šáral, vedoucí Obchodní rady velvyslanectví ČR v Berlíně. Zastupitelství Evropské komise v Berlíně reprezentovala Barbara Gesslerová.

Konferenci zahájila Gesslerová - zaměřila se na zhodnocení dnešního stavu evropské integrace a zmínila výzvy a problémy spojené s nadcházejícím rozšířením. Za největší bolístky považuje strukturální politiku, zemědělství a trh práce. Unie se potýká s výraznými rozdíly v míře nezaměstnanosti, v různých regionech od 2,7% do 21%. Unie po rozšíření musí počítat se zpomalením ekonomického růstu současné Patnáctky. Podle odhadů Evropské komise se předpokládá pětiprocentní růst HDP, který bude doprovázen poklesem na hlavu o osmnáct procent.

Barbara Gesslerová vyjádřila svůj osobní obdiv nad pokroky, které kandidátské země od podání své žádosti na přistoupení k EU udělaly, ale zdůraznila i nutné kroky, které tyto země musí udělat na své cestě k členství - například odstranit vysokou míru korupce, dokončit reformu veřejné správy a justice a vyřešit konkrétní problémy týkající se vybraných kandidátských zemí (např. zemědělství a rybářství v Polsku).

Jak vnímají rozšíření kandidáti?

Zástupcům kandidátských zemí byla položena otázka, jak vnímají rozšíření EU oni. Jak tedy vidí proces rozšíření česká, maďarská a polská diplomacie? Polský reprezentant kritizoval to, jak kandidátské země označují evropské instituce, tedy diferenciaci na země chudé a bohaté, členy nové a staré. Polsko má zájem vstoupit do Unie jako plnohodnotný člen bez zvláštního statusu.

Evropskou unií tak často kritizovaná kapitola zemědělství je vnímána jako přítěž, kterou si s sebou Polsko nese již od sestavení Agendy 2000, na kterou každý z EU poukazuje, ale nikdo už tento problém nehodlá zodpovědně řešit. Polsko přebírá za zemědělství plnou zodpovědnost. Otevřene ale přiznává, že k odstranění tohoto problému je zapotřebí více cizích zdrojů. S tím ale reforma společné zemědělské politiky nepočítá. Přesto je Polsko připraveno vstoupit do EU a podepsat tzv. Římské smlouvy II. již v březnu následujícího roku.

Pohled Česka na rozšíření EU očima Vladimíra Šárala je střízlivější a skeptičtější a vyznačuje se nedostatkem nadšení a přesvědčení o výhodách, které nám členství přinese. Stejně jako polský kolega zastává názor, že Česká republika se vždy nacházela na evropském poli, a tak slogan "návrat do Evropy" není zcela na místě. Ani rozdělení zemí na nové a staré či chudé a bohaté nenachází u české diplomacie podporu.

Téma rozšíření EU se stalo v Česku prioritou až po sestavení vlády Sociální demokracie. Do té doby vláda nepřikládala procesu přípravy takovou důležitost, protože se sama potýkala se strukturálními a institucionálními reformami a snažila se docílit politické stability. Česká republika je ale národem "optimistů", kteří budou při referendu smýšlet proevropsky a budou stát na straně většiny podporující vstup do EU. To bude ovšem záležet na stabilitě politické situace v ČR v době referenda a na způsobu vedení kampaně informující Čechy o rozšíření EU.

Maďarsko zastoupené panem Drexlerem nepochybuje o správnosti přistoupení k EU. Rozšíření EU má od roku 1990 podporu u více než dvou třetin Maďarů. Maďarsko je pyšné na rychlost své přípravy na vstup do EU a vyzdvihuje svou svižnost v přijímaní jednotlivých kapitol aquis.

Cílem Budapešti je dosáhnout průměru životní úrovně Evropské unie v co nejkratším časovém horizontu a poskytnout tak svým obyvatelům její zvýšení. Maďarská vláda proto rozšíření plně podporuje, jediný nedostatek spatřuje v absenci kandidátských zemí při sestavování rozpočtu EU na období 2007-2013. Maďarsko tak stejně jako ostatní kandidáti nebude mít šanci ovlivnit složení a rozdělení zdrojů, které bude hrát velkou roli bezprostředně po vstupu.

Proč je Evropa stále pestřejší?

Myšlenku rozšíření EU a její úspěšnou realizaci by neměla zničit nafouklá byrokracie ani proud skepticismu a už vůbec ne lidská naivita. Je třeba poukázat na její silné a slabé stránky. Abychom na ně upozornili, potřebujeme dobrou kampaň. Takovou se snaží být právě kampaň "Evropa je stále pestřejší", která by mohla být příkladem nejen ostatním členským zemím EU, ale i kandidátům na vstup.