ZTAK: Mléko a mlékárenské výrobky 5/2000

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Mléko a mlékárenské výrobky

Rok:2000

Číslo:5

Odpovědný pracovník:Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracovala:Ing. Jiřina Cupalová

Redakční uzávěrka: 9. 6. 2000

* Mánesova 75, PSČ 120 58 Praha 2, ( 22 000 317, FAX 627 30 20

OBSAH

Seznam zkratek *

1. MLÉKO *

1.1 Mléko v Evropské unii *

1.1.1 Rozšíření přístupu pro mlékárenské výrobky na trh EU *

1.1.2 Rakousko *

1.1.2.1 Podpora výrobků s vyšší přidanou hodnotou *

1.1.2.2 Cenová “válka” mezi rakouskými mlékárnami *

1.2 Mléko v ostatních zemích *

1.2.1 Vývoj mlékařství v zemích SVE *

1.2.2 Polsko *

1.2.2.1 Počet producentů mléka v Polsku se výrazně sníží *

1.2.2.2 Počet mlékáren oprávněných vyvážet do EU se zvýšil *

1.2.2.3 Mlékárenská družstva se spojují ve výrobě jogurtů *

1.2.3 Slovenská produkce mléka klesá *

1.2.4 Dobré vyhlídky maďarského mlékárenského trhu *

1.2.5 Pokles produkce mléka v Estonsku *

1.2.6 Stanovení CZV mléka v Litvě *

1.2.7 Pokles produkce mléka v Chorvatsku *

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY *

2.1 Evropská unie *

2.1.1 Ceny většiny mlékárenských výrobků zpevňovaly *

2.1.2 EK snížila subvence na vývoz jogurtů *

2.2 Mlékárenské výrobky v ostatních zemích *

2.2.1 Švýcarsko očekává růst vývozu sýrů do EU *

2.2.2 Thajsko zvýšilo clo na dovoz SPM *

Seznam zkratek

1. MLÉKO

1.1 Mléko v Evropské unii

1.1.1 Rozšíření přístupu pro mlékárenské výrobky na trh EU

Trh mléka v EU se od 1. 7. 2000 více otevře pro dovozy ze třetích zemí. Podle dohody UK GATT dojde ke zvýšení preferenčních dovozních kvót pro některé mlékárenské výrobky. Pro dovoz SOM (CN 0402 10 19) je kvóta pro r. 2000/01 (červenec/červen) stanovena na 68 000 t při preferenční celní sazbě 47,50 EUR/100 kg čisté hmotnosti (1 736 Kč/100 kg při kurzu 36,555 Kč/EUR). V porovnání s dosavadní kvótou se zvýší o 11 040 t ročně. Roční kvóta na dovoz másla a ostatního mléčného tuku vzroste ze 6 000 t na 10 000 t. Navýšení dovozních kvót pro SOM, máslo a další mlékárenské výrobky uvádí tab. 1. Dovozní preferenční cla u sýrů se pohybují mezi 21 EUR/100 kg čisté hmotnosti (768 Kč/100 kg) u čedaru (CN 0406 90 21) a 92,60 EUR/100 kg (3 385 Kč/100 kg) u čerstvých sýrů (CN 0406 10 20).

Tab. 1: Preferenční kvóty na dovoz mlékárenských výrobků do EU od 1. 7. 2000 (rok GATT/WTO červenec/červen)

1) ekv. másla, 2) vč. syrovátkových sýrů a tvarohu

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 22

Speciální dovozní kvóty na máslo a sýry, které EU otevírá navíc pro Austrálii, Nový Zéland a Kanadu (na bázi kalendářního roku) se nemění. Roční kvóta na dovoz z Nového Zélandu je stanovena u másla na 76 667 t při clu 86,88 EUR/100 kg (3 176 Kč/100 kg), u sýrů pro zpracování na 4 000 t a u čedaru na 7 000 t při clu 17,06 EUR/100 kg (624 Kč/100 kg). Austrálie může do EU vyvézt při stejné celní sazbě jako u novozélandských dodávek 500 t sýrů ke zpracování a 3 250 t čedaru. Kvóta pro Kanadu zahrnuje 4 000 t čedaru při clu 13,75 EUR/100 kg (503 Kč/100 kg).

1.1.2 Rakousko

1.1.2.1 Podpora výrobků s vyšší přidanou hodnotou

U příležitosti Mezinárodního dne mléka představila rakouská marketinková společnost Agrarmarkt Austria (AMA) mléko a mlékárenské výrobky jako moderní, dynamické potraviny a ukázala na četné možnosti jejich využití.

V r. 1999 bylo v Rakousku dodáno do mlékáren 2,5 mil. t mléka, tj. o 3,7 % více než v předchozím roce. Výroba tekutého mléka po trvalém přírůstku v předchozích letech zůstala stabilní a činila více než 616 000 t, zatímco produkce trvanlivého mléka zaznamenala 14,5% růst. Rakousko se spotřebou tekutého mléka (vč. ochucených mléčných nápojů a jogurtů) ve výši 100 kg na osobu zaostává např. za Finskem (185 kg), Irskem (175 kg) a Švédskem (149 kg). Téměř polovina mléka dodaného do mlékáren byla zpracována na sýry, jeho objem se však meziročně snížil o 2,7 %. Výroba čerstvých sýrů stoupla o 18,2 %. V r. 1998 činila spotřeba sýrů v Rakousku 17,4 kg na osobu.

Spotřebitelský trend ve směru k předem upraveným a funkčním potravinám otevírá domácímu mlékárenskému průmyslu podle Agrarmarkt Austria - Marketing nové možnosti pro odbyt výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Proto společnost podporuje tento trend udílením cen za nové výrobky. V červnu t. r. již po páté udělí inovovaným sýrovým výrobkům ocenění “Král sýrů”. Protože rakouské mléko je spojováno s čistou přírodou, čerstvostí a velmi vysokou kvalitou, avšak není pojímáno jako moderní a dynamická potravina, zahájila AMA v rámci nového postavení mléka jako zdravého moderního nápoje novou propagační kampaň pod heslem “Mléko dává tělu vše, co denně potřebuje” a “Mléko dodává potřebnou energii pro správný start do nového dne”.

1.1.2.2 Cenová “válka” mezi rakouskými mlékárnami

Výsledky z cenové dohody mezi rakouskými mlékárnami a potravinářským obchodem na konci podzimu 1999 se staly pro domácí mlékárenský průmysl pohromou. Podmínky poskytnuté velkým obchodním řetězcům jako jsou Billa a Spar budou stát mlékárny v r. 2000 ještě dalších zhruba 250 až 300 mil. ATS. Manažeři mlékáren jsou rozladěni a obviňují se navzájem z vyprovokování cenové války. Např. Niederösterreichische Molkerei (NÖM) obviňuje mlékárnu Berglandmilch v Linci z dumpingu, aby vytěsnila NÖM z jejího tradičního trhu.

Naproti tomu představitel mlékárny Berglandmilch vidí celou záležitost zcela obráceně. Jako hlavní producent dosáhl Berglandmilch v r. 1999 jen s námahou vyrovnaného hospodářského výsledku a v r. 2000 by mohl ztratit na tržbách dalších 100 mil. ATS. Obrat NÖM by se mohl snížit o 50 mil. ATS. V důsledku cenové války klesnou tržby také menších mlékáren. Mlékárny Alpenmilch Salzburg a Tirolmilch počítají se ztrátou 35 mil. ATS a Kärntner s částkou 20 až 25 mil. ATS.

Nepříznivý vývoj zisku u čerstvých mléčných výrobků vedl k upuštění od projektu na výstavbu nových podniků. Berglandmilch s konečnou platností rezignoval na vybudování nového mlékárenského provozu ve štýrském St. Michael. Plán, který počítal s investicí 700 mil. ATS ztroskotal na odmítnutí společnosti Obersteierische Molkerei se sídlem v Knittelfeldu, která měla hradit polovinu investic. Nová mlékárna měla nahradit existující provozy na výrobu čerstvého mléka ve Štýrském Hradci a Kapfenbergu. Podle představitele Obersteierische Molkerei neexistuje v současné době v bílém sortimentu (mléka, kysané smetany a smetany) potřeba nového podniku. Berglandmilch zvažuje různé nové alternativy, mezi nimi modernizaci podniku ve Štýrském Hradci, ale také možnost hledání partnera. Podle mluvčího mlékárenské společnosti Berglandmilch je 10 mlékáren pro takovou zemi, jako je Rakousko, příliš.

Zemědělský rada v Dolním Rakousku vyzval mlékárny ke spolupráci, aby vydržely ostrou konkurenci v EU. Rakouské podniky podle něho mají dostatečný potenciál pro úspory a racionalizaci výroby. Současné hádky jsou vedeny na úkor zemědělců. Mlékárny nemohou vést cenovou válku a prodávat za dumpingové ceny. Snížení cen znamená, že zemědělci již nemohou pokrýt náklady. Racionalizace mlékárenského sektoru by mohla ušetřit až 200 mil. ATS ročně, z čehož by měli prospěch i zemědělci.

1.2 Mléko v ostatních zemích

1.2.1 Vývoj mlékařství v zemích SVE

Nedávno uveřejněné prognózy mezinárodního trhu mléka do r. 2005 opravňují analytiky k domněnce, že se produkce mléka v zemích SVE vyvíjí pozitivně. Ne ve všech zemích ale kompenzuje stoupající užitkovost pokles stavů dojených krav. Postupně se zavádějí vyšší normy jakosti mléka, a to nejen na základě předpokládaného přijetí do EU.

Tab. 2: Postavení zemí SVE a SNS na mezinárodním trhu mléka

Pramen: ZMP Osteuropa Agrarmärkte - aktuell, 2000, č. 9

I když lze vývoj podílu na celkovém vývozu této komodity (viz tab. 2) hodnotit v r. 1999 pozitivně, existují mezi jednotlivými zeměmi značné rozdíly. Na počátku přechodu zemí od plánovaného k tržnímu hospodářství došlo ve všech zemích SVE a ve vybraných státech SNS k omezování stavů dojených krav. Rozdílné byly v jednotlivých zemích jeho výše a délka trvání. Ve většině zemí trvá tento proces, i když ve značně menším měřítku, dosud.

Současně se v mnoha zemích SVE zintenzívnily šlechtitelské práce, křížení produktivnějších mléčných plemen, šetrné zacházení s mlékem s cílem uchování jeho kvality apod. V důsledku toho se produkce mléka nesnižovala úměrně poklesu stavů, ale pomaleji. Značný podíl na tomto vývoji měla zvyšující se roční užitkovost ve většině zemí SVE. V zemích SNS měl ale na produkci výraznější vliv pokles stavů než růst užitkovosti. V určité míře to platí i pro exportně orientované pobaltské země.

V Polsku se stavy dojených krav snížily také v r. 1999. Ke konci roku zaznamenaly meziroční pokles o 3,5 %. Zvýšení norem jakosti mléka dodávaného k dalšímu zpracování do mlékáren vedlo v lednu až listopadu 1999 ke snížení dodávek do mlékáren, zejména od zemědělců s 1 až 2 dojnicemi. Dodávky klesly v uvedeném období meziročně cca o 10 % na 5,9 mld. l. CZV mléka by měly podle expertů do konce r. 2000 dále zpevňovat. Současně stouply ceny mlékárenských výrobků. V zahraničním obchodě zaznamenalo Polsko, stejně jako mnoho jiných exportně orientovaných zemí, pokles vývozu. Zvlášť nízký byl vývoz ve 2. čtvrtletí 1999, do konce roku se situace mírně zlepšila. Export na východní trhy, zejména do Ruska, významně klesl, zatímco do EU zůstal stabilní. Podrobný vývoj trhu mléka a mlékárenských výrobků v Polsku a Maďarsku jsme uveřejnili v předchozím čísle ZTAK Mléko a mlékárenské výrobky.

Tab. 3: Stavy dojnic v zemích SVE a vybraných státech SNS (tis. kusů)

Pramen: ZMP Osteuropa Agrarmärkte - aktuell, 2000, č. 9

Na Slovensku se užitkovost dojnic zvýšila v lednu až září 1999 o 3,4 %. Pokračující omezování stavů dojnic se promítlo v mírném poklesu objemu vyrobeného mléka. Mlékárny vyrobily méně tekutého mléka, sýrů a SOM. Produkce trvanlivého mléka, tvarohu a tvarohových výrobků, smetany, kysaných výrobků a másla stoupla. Zahraniční obchod s mlékem a mlékárenskými výrobky byl čilejší než v předchozím roce. Nejvýznamnějšími odběrateli byly ČR, Polsko, Německo a Nizozemsko.

Stavy dojnic se v r. 1998 v Bulharsku opět po dlouhé době zvýšily. Jak CZV mléka, tak poptávka na vnitřním trhu a vývozní poptávka však nebyly tak atraktivní, aby se mohly stát pro bulharské mlékařství dalšími výraznými pozitivními impulsy. Zhruba 99 % mlékárenských výrobků pochází z privátních firem. Také velké mezinárodní společnosti jako Danone mají v Bulharsku své podniky. Velmi nízkým stavům dojnic a tím i malým objemům dodávaného mléka na podnik se zpracovatelé snaží bránit zakládáním větších vlastních podniků produkujících mléko.

V 1. pololetí 1999 CZV mléka v Litvě znovu klesly poté, co se již v r. 1998 nacházely na velmi nízké úrovni. V důsledku toho byly méně produktivní dojnice vyřazovány.

Tab. 4: Užitkovost dojnic a produkce mléka v zemích SVE a vybraných státech SNS

n/a - údaje nejsou k dispozici

Pramen: ZMP Osteuropa Agrarmärkte - aktuell, 2000, č. 9

Rok 1999 nebyl příznivý pro ruské mlékařství. Jeho vývoj negativně ovlivnila nízká rostlinná produkce v r. 1998 a pokles kupní síly obyvatelstva v důsledku tamní krize. V lednu až srpnu 1999 se produkce mléka ve státních a družstevních podnicích při 7% poklesu stavů dojnic meziročně snížila o 8 %. CZV mléka se sice zvýšily, současně však značně vzrostly náklady na vstupy. V důsledku snahy o omezení nákladů klesala trvale užitkovost dojnic. Nižší produkce mléka se projevila ve výraznějším poklesu výroby másla a tučných sýrů. Produkce výrobků se sníženým obsahem tuku naproti tomu stoupla. Možnosti odbytu těchto domácích výrobků se po krizi přece jen rozšířily. Dovoz mlékárenských výrobků se v 1. pololetí 1999 meziročně výrazně snížil. Ve 2. pololetí opět stoupl, nedosáhl však předkrizové úrovně. Omezení domácí produkce a dovozu se promítlo v poklesu spotřeby mléka a mlékárenských výrobků na osobu ze 211 l v r. 1998 na 201 l v r. 1999.

Vzhledem k nedostatku krmného obilí se situace v ruském mlékařství podstatně nezmění ani v r. 1999/00. K překonání složité situace by zemědělci potřebovali dostatek kapitálu.

Ukrajinské mlékařství se vyznačuje trvalým snižováním stavů dojnic. K jejich omezování dochází ve větších zemědělských podnicích, zatímco u samozásobitelů zůstávají zhruba stabilní. V důsledku stoupající užitkovosti dojnic u samozásobitelů se zvyšuje jejich podíl na celkové domácí produkci mléka. Od r. 1996 produkují samozásobitelé na Ukrajině více mléka než zemědělské podniky (družstva, státní podniky a soukromě hospodařící rolníci). Hlavní příčiny tohoto nepříznivého vývoje leží ve velkých podnicích, zejména špatná krmivová základna, nepříznivá struktura prvovýrobců a relativní podnikatelská nesamostatnost.

Přes rušení mlékáren je pro téměř všechny země SVE charakteristické, že nedisponují dostatečným množstvím suroviny. Likvidace mlékáren umožnila ostatním mlékárnám, pokud měly kapitál, provést modernizaci, přizpůsobit sortiment požadavkům trhu a rozhlížet se po zahraničních investorech. V zemích, které byly zařazeny pro vstup do EU do 1. kola, se toto již podařilo. V nich se západní firmy již dobře etablovaly. Nyní si budují své postavení na trhu, kromě jiného koncentrací svých provozů nebo fúzí s jinými podniky. Ruská krize ukázala velmi jasně, že přímá výroba mlékárenských výrobků v této zemi je z hlediska zahraničních investorů dlouhodobě výhodnější než nadměrně podporovaný vývoz výrobků do Ruska.

1.2.2 Polsko

1.2.2.1 Počet producentů mléka v Polsku se výrazně sníží

Počet zemědělců produkujících mléko v Polsku se podle studie Francouzského mlékárenského svazu do r. 2010 sníží pravděpodobně o polovinu. Pokračující zpřísnění nařízení o kvalitě mléka a rostoucí koncentrace a specializace donutí podle Svazu většinu z přibližně 600 000 chovatelů s 1 nebo 2 dojnicemi ukončit produkci.

Klíčovou úlohu v restrukturalizaci polského mlékárenství budou hrát kvalitativní standardy mléka. V současné době je podle citované studie v Polsku dodáváno jen 30 % mléka v jakosti “extra” (podle norem EU), ale tento podíl se bude s přibližováním data vstupu do EU výrazně zvyšovat. Podle nejpravděpodobnější varianty se bude polské mlékárenství postupně koncentrovat a finanční pomoc z EU přispěje k jeho přeměně na západoevropský standard.

Celkový počet producentů mléka by se měl do r. 2010 snížit na 500 000, z toho 300 000 bude dodávat mléko k dalšímu zpracování (470 000 v současnosti). Průměrná velikost stáda by se měla zvýšit ze 2 až 4 v dnešní době na 7 dojnic, což je srovnatelné se současnou situací např. v Portugalsku. Podíl mléka, který splňuje standardy EU, by se měl zvýšit ze 30 na 70 %.

Studie se staví kriticky k polskému požadavku na kvótu pro produkci mléka ve výši 11,217 mil. t (z toho 10,506 mil. t pro dodávky do mlékáren) v době vstupu do EU, která by se měla do r. 2008 zvýšit na 13,74 mil. t. I když celková produkce v Polsku nyní činí 12 mil. t, k dalšímu zpracování je dodáváno jen 7 mil. t. Polský poziční dokument předpokládá, že mlékárny najdou odbyt pro další 3,5 mil. t mléka do r. 2003, což je podle francouzského svazu nereálné, i kdyby domácí spotřeba stoupla a dodávky do mlékáren nahradily velké množství mléka, které je nyní spotřebováváno na farmách.

Podle studie se rovněž spekuluje, zda za současného stavu by bylo skutečně možné aplikovat v Polsku režim kvót.

1.2.2.2 Počet mlékáren oprávněných vyvážet do EU se zvýšil

Počet polských mlékáren oprávněných vyvážet své výrobky do EU se zvýšil na konci dubna t. r. o dalších 6 na 19. Těchto 19 velkých podniků kontroluje zhruba 30 % domácího trhu. Dalších cca 400 mlékáren však nemá k vývozu oprávnění.

1.2.2.3 Mlékárenská družstva se spojují ve výrobě jogurtů

Sedm mlékárenských družstev z Dolního Slezska (Boloslavice, Hana Trzebnica, Mliek Lubin, Dagny Strzelin, Demi Gora Slaska, Gomi Grodkow a Fromako Komarno) vytvořilo skupinu, která bude vyrábět jogurty pod společnou značkou Polski a bude provádět jejich společný marketing v uvedeném regionu a možná i v celé zemi. Je to teprve druhý případ spojení mezi 262 polskými mlékárenskými družstvy, z nichž většina dává přednost samostatnému působení, ale tento trend se pravděpodobně rozšíří. Spolupráce je pro menší mlékárny nejefektivnějším způsobem, jak zajistit jejich přežití a efektivně konkurovat větším společnostem.

V současné době produkuje v Polsku jogurty cca 160 mlékárenských družstev, které je prodávají pod vlastní značkou. Vzhledem k velikosti trhu a malým příjmům nemá většina z nich žádné finanční zdroje na marketing vlastních značek.

1.2.3 Slovenská produkce mléka klesá

Do mlékáren na Slovensku bylo v r. 1999 podle oficiální statistiky dodáno 899,97 mil. l mléka, tj. o 1,2 % méně než v r. 1998. Slovensko naplnilo celkovou produkční kvótu stanovenou na 943 mil. l na 95,4 %. Průměrná nákupní cena mlékáren za surovinu činila v r. 1999 6,72 SKK/l (5,60 Kč/l). Slovensko vykázalo v r. 1999 aktivní saldo zahraničního obchodu s mlékárenskými výrobky ve výši 780,9 mil. SKK. Vývoz dosáhl 1,72 mld. SKK a dovoz 940,94 mil. SKK.

V 1. čtvrtletí 2000 zaznamenala slovenská produkce mléka meziroční pokles o 4 mil. l na 292 mil. l. Roční kvóta pro dodávky do mlékáren je stanovena na 930 mil. l. Celý objem je sice smluvně pokrytý, není ale jisté, zda se ho podaří naplnit. V současné době je domácí trh schopen absorbovat necelých 75 % stanovené kvóty a přibližně pětina z domácí produkce mléka se vyváží ve formě mléčných výrobků. Přitom Slovensko požaduje vstupní kvótu do EU ve výši 1,2 mld. l.

Spotřeba zaznamenala v 1. čtvrtletí 2000 růst o 12 mil. l na 283 mil. l. Příčinou jejího růstu je zvýšená poptávka po trvanlivém mléce. Jeho odbyt stoupl o 39 % na 71 mil. l v r. 1999 a podílel se na celkové spotřebě mléka 33 % v porovnání s 23 % v r. 1998. Stabilní ceny mléka v poslední době také podpořily jeho prodej. Také stoupla spotřeba sýrů a kysaných výrobků.

1.2.4 Dobré vyhlídky maďarského mlékárenského trhu

Maďarský mlékárenský průmysl je na dobré cestě, aby se během několika let mohl plně integrovat s trhem v EU, ale má pravděpodobně nerealistická očekávání v oblasti rozšiřování domácího trhu mléka. Tento závěr vyplývá ze studie Francouzského mlékárenského svazu.

Podle této studie lze očekávat převážně bezproblémový vstup Maďarska do EU v mlékařském sektoru přibližně v letech 2003 - 2004. Výroba a zpracovatelské struktury jsou efektivní, kvalita mléka dobrá a maďarská vláda učinila významný pokrok v zavádění systému tržní podpory podle vzoru EU.

Určité obavy vyjádřil francouzský svaz ohledně požadavku roční produkční kvóty na mléko ve výši 2,8 mil. t v porovnání se současnou produkcí málo přes 2 mil. t. I když je Maďarsko schopné produkci rozšířit a naplnit tak požadovanou kvótu, existují pochyby, zda se domácí spotřeba může zvýšit do té míry, aby přírůstek absorbovala. To by zcela záviselo na míře ekonomického růstu, vývoje kupní síly obyvatel a transferech výdajů mezi potravinářským a nepotravinářským sektorem. Francouzský svaz považuje 40% růst spotřeby v průběhu několika let za velmi nereálný. Rovněž poukazuje na to, že Maďarsko při vstupu do EU nepřinese žádnou kvótu WTO na vývoz mléka a mlékárenských výrobků, což znamená, že celý přírůstek by musel absorbovat domácí trh.

Pokud jde o kvalitu, 80 % mléka je zařazeno do jakosti “extra” (podle norem EU). Zbývajících 20 %, které produkují převážně drobní zemědělci, však bude podle Svazu pravděpodobně obtížné přizpůsobit standardu.

1.2.5 Pokles produkce mléka v Estonsku

Produkce mléka v Estonsku zaznamenala v 1. čtvrtletí 2000 podle tamního statistického úřadu meziroční pokles o 11 % na 132 500 t. Estonské mlékárny nehodlají v letních měsících cenu za mléko placenou zemědělcům ani přes očekávaný sezónní růst dodávek snižovat. Podle představitele mlékárny Tallinna Piimatoostus nebudou zpracovatelé, vzhledem k uzavřeným kontraktům s dodavateli suroviny, schopni snížit ceny. Podle dohody platné až do 1. čtvrtletí 2001 bude tato firma zemědělcům platit 2,55 až 2,60 EEK/l (6,00 až 6,10 Kč/l) mléka nejvyšší kvality.

V předchozích letech mlékárny reagovaly v cenové politice flexibilněji na základě nabídky a poptávky.

1.2.6 Stanovení CZV mléka v Litvě

Ceny mléka v Litvě již nestanoví vláda, ale dohadují se při jednáních mezi zpracovatelskými společnostmi a Litevským svazem producentů mléka. Dohodnuté ceny by měly být publikovány v tisku jednou za dva týdny. Podle mluvčího litevského ministerstva zemědělství byl posun k deregulovanému trhu způsoben neschopností zpracovatelů dohodnout se včas se zemědělci. Doposud byly ceny mléka stanoveny státem na 650 LTL/t (6,60 Kč/l) u nejvyšší kvality a 560 LTL/t (5,70 Kč/l) u nižší kvality.

Ministerstvo zemědělství bude trh mléka nadále sledovat a v červnu znovu posoudí eventuelní potřebu vládní intervence.

1.2.7 Pokles produkce mléka v Chorvatsku

Produkce mléka v Chorvatsku zaznamenala v r. 1999 meziroční pokles o 6,4 % na 607 mil. l, čímž došlo k přerušení její stoupající tendence v předchozích dvou letech. Produkce nestačí pokrýt domácí spotřebu cca 800 mil. l. Spotřeba mléka a mlékárenských výrobků na osobu se odhaduje na 170 l. Spotřeba čerstvého mléka činí 92 l na osobu, sušeného mléka 0,60 kg, sýrů 7 kg a ostatních mlékárenských výrobků 14,65 l.

Tab. 5: Chorvatská produkce mléka (mil. l)

n/a - údaje nejsou k dispozici

Pramen: AgraFood East Europe, 2000, č. 212

V Chorvatsku je v současné době 25 mlékáren. Na trhu dominují mlékárny Lura a Vindija, které se na celkové mlékárenské produkci podílejí 76 %.

Tab. 6: Chorvatská produkce vybraných mlékárenských výrobků (t)

Pramen: AgraFood East Europe, 2000, č. 212

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY

2.1 Evropská unie

2.1.1 Ceny většiny mlékárenských výrobků zpevňovaly

Dobré předpoklady pro růst CZV mléka existují podle ZMP v Německu. Podle jejích údajů v březnu a v dubnu t. r. mnohé mlékárny zvýšily základní cenu mléka placenou zemědělcům v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce. Tento vývoj by mohl při pevných tendencích na domácím a mezinárodním trhu v průběhu tohoto roku ještě zesílit. Podle ZMP je však současný růst cen v rozporu s dlouhodobým předpokládaným trendem. Podle rámcových podmínek se v příštích letech v EU počítá spíše s dalším tlakem na ceny. Slabé EUR by mohlo tuto tendenci trochu zbrzdit, zejména pokud spotřeba mléka poroste a produkce mléka přesahující kvóty se sníží.

Vysoká poptávka na exportních trzích je příčinou současné pevné až stoupající cenové tendence u SPM, SOM a sýrů v EU. Ve vztahu k domácí a zahraniční poptávce je nabídka nedostatečná, a to v době sezónní špičky produkce mléka. Také ceny tzv. bílého sortimentu, tekutého mléka, smetany, jogurtů, čerstvých sýrů apod., stouply. Pouze ceny másla zůstaly relativně nízké, avšak s výhledem na možné zotavení. Objem mléka dodaného do mlékáren jak v Německu, tak v celé EU zaznamenal v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce v důsledku sucha v některých regionech mírný pokles.

Růst exportní poptávky je způsoben řadou faktorů. Světová ekonomika se vzpamatovává z krize, která ji postihla na konci r. 1997 a znovu se začínají prosazovat trendy v poptávce po mlékárenských výrobcích, které byly zřejmé před krizí (rychle rostoucí spotřeba v mnoha zemích mimo Evropu a Sev. Ameriku). K dalším faktorům patří skutečnost, že mnoho zemí dovážejících mlékárenské výrobky jsou současně exportéry ropy a profitují ze stoupajících cen této komodity a silného USD. Na druhé straně slabé EUR přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti mlékárenských výrobků ze zemí EMU.

Exportní nabídka konkurentů EU je v současné době nízká. Růst novozélandské a australské nabídky nelze očekávat dříve než na podzim. Potenciál těchto zemí zvýšit nabídku navíc zaostává za růstem spotřeby. USA by mohly vzhledem k vývoji domácí produkce mléka vyvážet více mlékárenských výrobků. Ty jsou však na mezinárodním trhu konkurenceschopné pouze se subvencemi, což naráží na limity dohodnuté v dohodě UK GATT. U vývozu z EU by měla podobná situace podle ZMP nastat od příštího roku GATT/WTO (červenec/červen). Poptávka na mezinárodním trhu se proto soustředí na EU. Exportní ceny SOM (FOB západoevropské přístavy) se v květnu t. r. pohybovaly mezi 1 500 a 1 600 USD/t (60 479 - 64 510 Kč/t) a SPM (26 %, FOB západoevropské přístavy) mezi 1 610 a 1 650 USD/t (64 914 - 66 526 Kč/t).

CPV sušeného mléka v EU se přes několikeré snížení vývozních subvencí zvýšily v posledním období nejvýrazněji. SOM (krmné, sprejované) se k 31. 5. 2000 prodávalo v Německu za 2,33 EUR/kg (84,60 Kč/kg) a v Nizozemsku za 2,34 EUR/kg (85,00 Kč/kg) v porovnání s 1,91 EUR/kg (72,40 Kč/kg) ke stejnému datu před rokem. CPV u SPM činila k 31. 5. 2000 v Německu a Nizozemsku 2,77 EUR/kg (192,00 Kč/kg) v pororvnání s 2,50 (94,70 Kč/kg) resp. 2,52 EUR/kg (95,50 Kč/kg) před rokem. Produkce v EU je daleko dopředu vyprodána. Ceny SOM na domácím trhu dosáhly nejvyšší úrovně za posledních více než 10 let. Ceny byly vyšší pouze na konci 80. let. Analytikové nevylučují možnost, že by ceny v příštích měsících mohly dále stoupat. I když v krátkodobém nebo střednědobém horizontu poptávka překročí nabídku, z dlouhodobého pohledu bude SOM v EU přebytek. Není snadné odhadnout, kdy se situace opět změní. Ceny v USD na mezinárodním trhu stouply jen mírně, v přepočtu na EUR zaznamenaly výrazný růst.

Trh sušeného mléka se tak stal motorem vývoje trhu také dalších mlékárenských výrobků. U sýrů tak překročila exportní poptávka spolu s poptávkou na domácím trhu jejich celkovou nabídku, a to i přes stoupající produkci. Rusko vystoupilo opět jako významný dovozce sýrů.

Poněkud odlišná je situace na trhu másla. Slabé EUR sice zlepšilo konkurenceschopnost dodavatelů z EU na mezinárodním trhu, nepromítlo se však v dodatečném růstu poptávky. Exportní ceny másla (82 %, FOB západoevropské přístavy) se v květnu t. r. dále snížily a pohybovaly se mezi 1 130 až 1 230 USD/t (45 560 až 49 592 Kč/t). CPV másla v blocích činily k 31. 5. 2000 v Německu 3,04 EUR/kg (110,40 Kč/kg) a v Nizozemsku 3,11 EUR/kg (112,90 Kč/kg) v porovnání s 2,99 EUR/kg (113,30 Kč/kg) v obou zemích před rokem. Trh v EU zůstal nadále závislý na intervenci (v Irsku a jižních členských státech). Podle ZMP by měly být intervenční nákupy také v těchto zemích brzy zastaveny, jako tomu bylo již v Německu a Nizozemsku. Více másla se skladuje v privátních skladech, což je projevem důvěry v tento segment trhu v EU.

Také ceny tekutého mléka a čerstvých mlékárenských výrobků se začaly zvyšovat.

2.1.2 EK snížila subvence na vývoz jogurtů

EK snížila od 26. 5. 2000 subvence poskytované na vývoz jogurtů neobsahujících cukr nebo sladidla, s obsahem tuku nad 6 % (CN 0403 90 59 9340 - 9570) na 59,20 EUR/100 kg (2 164 Kč/100 kg).

2.2 Mlékárenské výrobky v ostatních zemích

2.2.1 Švýcarsko očekává růst vývozu sýrů do EU

Švýcarské mlékárenství chová naději, že na základě bilaterální dohody s EU v příštích letech značně rozšíří vývoz sýrů do EU. Dohoda, která by měla vstoupit v platnost po formálním schvalovacím řízení v r. 2001, předpokládá postupné vzájemné odbourávání dovozních cel, tj. o 20 % ročně až k jejich úplnému zrušení v r. 2006, a u bezcelních kvót jejich roční zvyšování. Podle Svazu německých rolníků exportuje Švýcarsko do EU již dnes pětinu domácí produkce mléka ve formě sýrů. Vedle tří druhů tvrdých sýrů (ementál, gruyčre a sbrinz), u nichž již existují celní preference, budou v budoucnu zvýhodněny také dodávky polotvrdých a měkkých sýrů. V tomto segmentu by se měl zvýšit také dovoz a cenový tlak na švýcarském domácím trhu. Konkurenceschopnost švýcarského mlékárenství na mezinárodním trhu bude v příštích letech podporována pouze příplatkem na mléko určené ke zpracování na sýry, který se od 1. 5. 2000 zvyšuje na 0,25 CHF/kg (5,90 Kč/kg). Doposud uplatňované exportní subvence se ruší.

I když ceny mléka se v důsledku agrární reformy snižují zhruba o třetinu, zůstanou vyšší než v EU. Švýcarští zemědělci se obávají, že jim nižší cla nepřinesou prospěch, protože jejich náklady zůstanou vyšší než v EU. CZV mléka činí ve Švýcarsku 0,50 EUR/l (20,20 Kč/l) v porovnání se zhruba 0,32 EUR/l (12,90 Kč/l) v EU.

2.2.2 Thajsko zvýšilo clo na dovoz SPM

Thajská vláda zvýšila clo na dovoz SPM z 5 na 18 %. Clo na sušené mléko určené pro dětskou výživu zůstává beze změny a činí 5 %. Vláda také souhlasí s odložením zrušení nařízení, podle nichž má mlékárenský průmysl používat domácí surovinu, do r. 2004. Nařízení platné od r. 1983 požaduje, aby průmysl používal nejméně 50 % suroviny z domácích zdrojů.

Příloha 1: CENY MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŮ (USD/t, FOB západoevropské přístavy)

Sušené plnotučné mléko 26 %

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch

Sušené odstředěné mléko

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch

Pokračování přílohy 1

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse

Příloha 2: Průměrné CPV mlékárenských výrobků ve vybraných státech v r. 2000

Pokračování přílohy 2

Pramen: Dairy Markets Weekly, ATIS - Mlieko, mliečne výrobky, KRIR - Rynek mleka

Příloha 3: Ceny mléka a mlékárenských výrobků v Maďarsku

Tab. 1: CZV mléka v Maďarsku v březnu 2000

Pramen: ATIS - Mlieko, mliečné výrobky. Správa č. 5/2000

Tab. 2: CPV mlékárenských výrobků v Maďarsku v březnu 2000 (HUF/kg, není-li uvedeno jinak)

Pramen: ATIS - Mlieko, mliečné výrobky. Správa č. 5/2000

Příloha 4: Teritoriální struktura dovozu mlékárenských výrobků z vybraných zemí do ČR v r. 1999 a 2000 (zaokrouhleno)

Pokračování přílohy 4

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: J. Ševčíková

Příloha 5: Teritoriální struktura vývozu mlékárenských výrobků z ČR do vybraných zemí v r. 1999 a 2000 (zaokrouhleno)

Pokračování přílohy 5

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: J. Ševčíková

Zpracovala Ing. Jiřina Cupalová