ZTAK: Jatečná zvířata a maso 6/2000

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Jatečná zvířata a maso

Rok:2000

Číslo:6

Odpovědný pracovník:Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracoval:Zdeněk Hrabánek

Redakční uzávěrka: 21. 7. 2000

* Mánesova 75, PSČ l20 58 Praha 2, ( 22000317, FAX 62730 201

Obsah

Seznam zkratek *

1.Maso všeobecně *

1.1 Směrnice pro produkci ekologických potravin živočišného původu *

1.2 Klesající cenový trend zemědělských produktů v kandidátských zemích *

2.Jatečný skot, hovězí maso *

2.1 V EU je očekáván relativně stabilní trh skotu *

2.2. Cenová situace v EU *

3.Jatečná prasata, vepřové maso *

3.1 Nabídka jatečných prasat v EU opět klesá *

3.2 EK znovu změnila exportní subvence na vepřové maso *

3.3 V roce 1999 ve Francii více vepřového masa *

3.4 Dánsko exportovalo méně selat *

3.5 Cenová situace na trzích EU *

3.6 Také zotavení polského trhu prasat v dohledu *

4.Jatečná drůbež, drůbeží maso *

4.1 Produkce drůbeže se v Thajsku zvyšuje *

4.2 Nizozemské exporty drůbeže se zvyšují *

4.3 Cenová situace v EU *

Přílohy……. *

Seznam zkratek

TC Tržní cena za skot představuje vážený průměr cen skotu, tak jak byly tyto ceny zaznamenány na přesně definovaných reprezentativních trzích a jatkách EU. Ceny se sledují na národní úrovni u všech kategorií skotu a následně jsou váženy tak, aby se zkalkulovaly referenční ceny jednotlivých zemí podle jejich relativního podílu na celkové produkci hovězího masa. Národní ceny se pak zkalkulují do jedné referenční ceny EU za pomoci váhových koeficientů, které vyjadřují jejich relativní podíl na celkovém počtu skotu (podle censu prováděného vždy v prosinci). Tržní cena EU se kalkuluje týdně a používá se pro ověřování situace na trhu EU.

1. Maso všeobecně

1.1 Směrnice pro produkci ekologických potravin živočišného původu

Výbor pro značení potravin Komise Codex - Alimentarius (působí při Světové zdravotnické organizaci - pozn.) se po dlouholetém jednání dohodl v květnu t.r. na směrnicích pro výrobu, zpracování, značení a prodej ekologicky produkovaných potravin živočišného původu. Jejich formální přijetí se očekává na příštím pravidelném zasedání Komise Codex - Alimentarius počátkem července 2001. Směrnice pro oblast ekologické produkce potravin rostlinného původu byly přijaty již v roce 1999. Rozšíření o oblast potravin živočišného původu je považováno za další důležitý krok ke světové harmonizaci předpisů, platných pro potraviny z tzv. ekologické produkce.

Nové směrnice obsahují specifické požadavky na ekologickou produkci skotu, prasat, ovcí, koz koní a drůbeže se zaměřením na původ zvířat, jejich krmení, zdravotní stav, podmínky chovu a výběhu, transport, porážky, hnojiva a jejich složení, identifikaci zvířat a kontroly.

Vzhledem k působnosti ustanovení Codex - Alimentarius ve 165 zemích reprezentujících 98 % světové populace, představují tyto směrnice pro ekologickou produkci potravin živočišného původu pouze zásadní principy. Jejich technická modifikace a další upřesnění přísluší do působnosti jednotlivých států.

Z hlediska členských států EU je, s ohledem na ochranu spotřebitelů a domácí produkci ekologických potravin, především důležité, že tyto směrnice neodporují ustanovením nařízení EU o ekologii a ekologické produkci potravin a že dovážené potraviny z ekologické produkce musejí odpovídat úpravám a předpisům dovozních zemí.

1.2 Klesající cenový trend zemědělských produktů v kandidátských zemích

V zemích Střední a Východní Evropy, které si dělají naději na brzké přijetí do EU, poklesly reálně CZV v roce 1998 převážně více než v EU. Jak vyplývá z přehledu nedávno zveřejněného Statistickým úřadem EU (EUROSTAT), byl pokles v uvedeném roce nejvyšší v Bulharsku, kde je v porovnání s r. 1997 vykázán pokles o 15 %. V Lotyšsku, Litvě, Polsku a Rumunsku poklesly ceny mezi 10 % a 13 %. Také v Maďarsku, ČR, Slovinsku a ve Slovenské republice klesly ceny zemědělských výrobků více než v EU. Z hlediska zemědělců byl příznivý vývoj zaznamenán pouze u Kypru, kde po očištění od inflace poklesly CZV pouze 0,9 %. Pokles těchto cen v kandidátských zemích byl podle EUROSTAT v podstatě důsledkem silného poklesu cen rostlinných výrobků.

Tab. 1: Vývoj CZV zemědělských produktů (1995 až 1998; index na bázi 1995 = 100)

Pramen: Agra - Europe, 41, 2000, č. 20, s. MM 7

Tab. 1: Vývoj CZV zemědělských produktů (1995 až 1998; index na bázi 1995 = 100) - pokračování

Tab. 1: Vývoj CZV zemědělských produktů (1995 až 1998; index na bázi 1995 = 100) - pokračování

Pramen: Agra - Europe, 41, 2000, č. 20, s. MM 7

2. Jatečný skot, hovězí maso

2.1 V EU je očekáván relativně stabilní trh skotu

Také v prvním roce Agendy 2000, s jejími novými agrárně-politickými rámcovými podmínkami pro evropské producenty hovězího masa, se vcelku projevuje relativně stabilní vývoj na trhu hovězího masa EU. Podle nejnovějších odhadů EUROSTAT poklesne v EU HVP skotu a telat v r. 2000 v porovnání s r. 1999 o 1,0 % na 28,008 mil. ks. Pokles v prvním pololetí 2000 odhadují statistici na 0,1 % a ve druhém na 1,9 %. HVP má poklesnout rovněž v prvním pololetí 2001 o 1,0 % na 13,562 ks skotu a telat. Pravděpodobně rozhodujícím faktorem je vývoj produkce velkého (dospělého) skotu, která má v rámci EU letos dosáhnout celkem 22,296 mil. ks, což je o 1,4 % méně v meziročním srovnání, a v prvním čtvrtletí 2001 má klesnout o další 1,0 %. U jatečných telat naproti tomu očekávají statistici v r. 2000 vzestup o 0,7 % na 5,792 mil. ks. V období leden až červen 2001 se má produkce telat snížit odhadem o 1,2 %.

2.2. Cenová situace v EU

Tab. 2: Tržní ceny EU za skot a telata1)

(týden od 30. 6. do 6. 7. 2000; v EUR/100 kg ž. hm.)

1) Viz seznam zkratek, zkratka TC, 2) Cena užitkového telete ve stáří od 8 do 21 dnů za kus, 3) Cena telete se vztahuje na 6 měsíců stará užitková telata, v EUR/100 kg j. hm.

Pramen: Agra-Europe, 41, 2000,č. 28, s. KM 8

Tab. 3: Průměrné ceny skotu na trzích EU

(EUR za 100 kg j. hm., studené)

Pramen: EK/ AMA-26

3. Jatečná prasata, vepřové maso

3.1 Nabídka jatečných prasat v EU opět klesá

V r. 2000 již pravděpodobně nedosáhne nabídka jatečných prasat v členských zemích EU nejvyššího stavu z r. 1999. Vyplývá to z uveřejněného přehledu EUROSTAT, který obsahuje údaje z prosincového (1999) sčítání stavů prasat a odhady jejich produkce ve čtyřech čtvrtletích r. 2000, které z nich vycházejí. Podle těchto prognóz poklesne HVP prasat v r. 2000 o 1,0 % na celkových 207,7 mil. ks. Odhad produkce v r. 1999 byl poněkud zvýšen na 209,8 mil. ks. V rámci EU by mohla být HVP v meziročním porovnání nižší především v prvním a čtvrtém čtvrtletí 2000. Ve druhém a třetím čtvrtletí by mohlo být dosaženo stavu z r. 1999. Podle EUROSTAT nebude očekávaný lehký pokles produkce pravděpodobně stačit k rychlému návratu CZV na “únosnou hladinu”.

Z vývoje HVP prasat podle EUROSTAT vyplývá, že vypuknutí klasického prasečího moru v Nizozemí mělo velký vliv na trh. Mezera vzniklá v důsledku nižší nabídky z Nizozemí a Belgie byla vyplněna zvýšenou produkcí v ostatních zemích EU. Se zotavením produkce v Nizozemí, které začalo již ve druhém čtvrtletí 1998, nedošlo ovšem ke snížení produkce v ostatních zemích. Proto se v r. 1998 prudce zvýšila nabídka prasat ze 190 mil. ks na téměř 206 mil. ks. Také v r. 1999 vzrostla produkce o 1,8 %, což mělo značně negativní vliv na ceny. Podle expertů EU působil jako stabilizující faktor značný nárůst spotřeby. Lidský konzum vepřového masa podle statistických údajů stoupl v EU od r. 1997 do r. 1999 ze 40,8 kg na 44,5 kg. Vyhlídky na další zvýšení spotřeby vepřového masa jsou podle EUROSTAT pozitivní a EK např. počítá s lehkým nárůstem spotřeby v r. 2000 na cca 45 kg/obyv.

Rozvoj produkce prasat pokračuje ve Španělsku, kde by mohla letos HVP prasat překonat ve čtvrtém čtvrtletí poprvé hranici 10 mil. ks. V celém kalendářním roce 2000 by měla španělská produkce dosáhnout 36,0 mil. ks, což by bylo o cca 840 000 ks více než v roce 1999 a téměř o 6,4 mil. ks více než v r. 1997. Tím by byla španělská produkce jen o cca 5 mil. ks nižší než německá; v r. 1997 přestavoval tento rozdíl ještě více než 7,5 mil. ks.

Zatím se zdá, že vrchol chovu prasat v EU byl překročen. Celkové stavy 124,3 mil. ks v prosinci 1999 byly nižší v meziročním porovnání o 1 mil. ks, tedy o 0,8 %. V předcházejícím srpnovém sčítání (1999) byly stavy ještě o 1,6 % vyšší než ve stejném termínu r. 1998. Od srpna 1999 klesly celkové stavy prasat v EU o 3,1 mil. ks, což představuje pokles o 2,5 %. Statistici upozorňují na to, že při porovnávání výsledků obou sčítání musí být bráno v úvahu, že některé členské státy mají pouze dvě sčítání v roce a výsledky srpnového sčítání (1999) EUROSTAT odhadl. V r. 1999 rozšířilo pouze Španělsko značně chov prasat; v porovnání s prosincem 1998 byly stavy prasat v prosinci 1999 o 4,8 % vyšší. K menšímu zvýšení došlo i ve Francii, Lucembursku a v Itálii, v ostatních zemích byl chov prasat omezen, nejvíce ve Švédsku, Rakousku a V. Británii.

Nadprůměrný pokles o 2,4 % na 12,7 mil. ks zaznamenaly v EU stavy chovných prasnic. V Německu, Francii a Nizozemí poklesly stavy prasnic dokonce o cca 3 %, ve Španělsku byl zaznamenán nepatrný nárůst o cca 0,2 %. K poklesu stavů došlo v EU i u chovných kanců a to o 7,9 % na 380 000 ks. V SRN a ve Francii pokles představoval 12 %, resp. 13 %. V Nizozemí dokonce o 18 %. Podle expertů je nutno počítat v průběhu letošního roku s dalším poklesem stavů prasat.

3.2 EK znovu změnila exportní subvence na vepřové maso

Dne 14. června 1999 rozhodla EK, že s okamžitou platností nebudou poskytovány vývozní subvence na vepřové trupy a boky. Subvence na vepřové díly a na zpracované produkty zůstávají nezměněny. Vzhledem k přípravám na přijetí nových zemí do EU a k dohodám o liberalizaci agrárního obchodu, zrušila EK dále vývozní podpory pro export výrobků z vepřového masa a vepřových dílů do kandidátských zemí. Nezměněny zůstávají pouze subvence pro dodávky zpracovaných výrobků a vepřových dílů do Polska, Litvy, Slovinska a Rumunska. Tento selektivní přístup je nejmenovaným pracovníkem EK zdůvodněn tím, že s těmito zeměmi buď ještě není dohodnuta tzv. “dvounulová varianta”, při níž se EU zříká vývozních subvencí a příslušná země se zřekne cel, nebo není zájem toto opatření rozšířit na vepřové maso.

Tab. 4: Exportní subvence EU na vepřové maso (v EUR/100 kg)

1) čerstvé a mražené

Pramen: Agra -Europe, 41, 2000, č. 25, s. EN 3

Po celkově čtvrté změně během tří měsíců poukazuje EK na ustanovení dohody GATT, podle níž smí být od 1. června 2000 vyvezeno z EU pouze 444 000 t subvencovaného vepřového masa. Vzhledem k tomu, že nebyla v minulosti vyčerpána povolená množství, bude moci být v tomto probíhajícím roce vyvezeno ještě cca 700 000 t subvencovaného masa. V budoucnu nebude již možné převádět nevyčerpaná množství z jednoho na následující rok. Nadto je v současné době v EU dobrá situace na trhu vepřového masa. Uvedený zdroj nevyloučil, že bude také odbourána subvence na vepřové díly. Rozhodnutí závisí na tom, jak se bude dále vyvíjet trh. Zrušením subvence na vývoz jatečných trupů vyslala EK signál trhu, že toto zboží zůstane na vnitřním trhu EU a tím se zklidní ceny.

3.3 V roce 1999 ve Francii více vepřového masa

Statisticky podchycená a vykazovaná hrubá vlastní produkce (HVP) “červeného masa” (hovězí, telecí, vepřové, ovčí, kozí, koňské) se ve Francii v r. 1999 poněkud zvýšila. Po menším poklesu v r. 1998 došlo k nárůstu o 0,3 % na celkových 4,1 mil. t. Evidovaná spotřeba toho masa, která se zvýšila i v r. 1998, vzrostla v r. 1999 o dalších 0,9 % na téměř 3,86 mil. t. Stupeň soběstačnosti se tím u tohoto masa zároveň snížil o 1 % na 104 %.

V r. 1999 se v této zemi především zvýšila o 2,3 % na 2,09 mil. t HVP vepřového masa. V létě 1999 bylo registrováno cca 16,2 mil. prasat. Při prosincovém soupisu 1999 byl zjištěn další přírůstek stavů, počet krytých prasnic však byl znatelně nižší než v prosinci 1998, což zřejmě povede ke snížení produkce vepřového masa v r. 2000.

HVP hovězího a telecího masa v r. 1999 znovu poklesla, i když ne o tolik jako v letech 1997 a 1998. Důvodem je, že EU nyní neposkytuje prémie za předčasný prodej a zpracování telat, které byly poskytovány po čtyři roky za účelem snížení produkce hovězího masa. V r. 1999 bylo vyprodukováno 1,59 mil. t hovězího masa, což je o 1,7 % méně než v r. 1998. Produkce telecího masa klesla dokonce o 2,6 % na 308 000 t. O 2 % na 113 000 t poklesla rovněž i produkce skopového masa.

V r. 1999 opět stoupla ve Francii statisticky podchycená spotřeba hovězího a telecího masa na 1,59 mil. t, a v porovnání s r. 1998 se tak zvýšila o 1,2 %. Byla dokonce vyšší než v r. 1995, tedy před vypuknutím krize BSE. Vzhledem ke zvýšení francouzské populace je ovšem spotřeba na obyvatele, která dosáhla v r. 1999 27,4 kg, nižší než v r. 1995, kdy byla 28,1 kg/obyv. Stupeň soběstačnosti se v důsledku snížení produkce v r. 1999 snížil o 4 % na 113 %.

Spotřeba vepřového masa dosáhla v r. 1999 1,96 mil. t, byla tedy o 0,7 % vyšší než v r. 1998. Spotřeba na obyvatele se zvýšila o cca 1 kg na 39,0 kg. Současně se zvýšil stupeň soběstačnosti o 2 % na 107 %.

O 1,7 % na 271 000 t se zvýšila také spotřeba skopového masa, což odpovídá spotřebě cca 5 kg/obyv. Stupeň soběstačnosti v tomto masu nedosahuje ani 50 %.

3.4 Dánsko exportovalo méně selat

Při soupisu hospodářských zvířat počátkem dubna 2000 bylo v Dánsku registrováno cca 11,7 mil. prasat, což je v tuto roční dobu rekordní množství. Rekordní úroveň ve stejném období r. 1999 byla tak překročena o 85 000 ks, tedy o 0,7 %.

Důvodem současného zvýšení stavů jsou klesající vývozy živých prasat, zejména selat. V prvních čtyřech měsících r. 2000 bylo exportováno pouze cca 374 000 selat, což bylo v meziročním porovnání o čtvrtinu méně. Proto bylo při sčítání evidováno 7,13 mil. ks selat, tedy o cca 1,8 % více než před 12 měsíci. Vývozy prasat a prasnic na výkrm poklesly v porovnání se stejným obdobím r. 1999 pouze nepatrně.

V porovnání s posledním sčítáním v lednu 2000 se v dubnu 2000 snížily stavy prasat ve výkrmu o 5,3 % na 3,3 mil. ks. To však odpovídá sezónnímu vývoji a v porovnání se stejným obdobím r. 1999 počty krmených prasat lehce stouply.

Stavy chovných prasnic klesly v porovnání se stejným obdobím r. 1999 o 3,3 % na cca 1,2 mil. ks. K poklesu došlo především u krytých prasnic, což povede k lehkému snížení dánských stavů prasat v příštích měsících.

3.5 Cenová situace na trzích EU

Tab. 5: Ceny v EU za poražená prasata v týdnu od 26. června do 4. července 2000

(v EUR/100 kg j. hm.)

Pramen: Agra - Europe,41, 2000, č. 28, s. KM 26

Tab. 6: Vývoj cen prasat na termínové burze v Amsterodamu (v EUR/kg j. hm., údaje zaokrouhleny)

Pozn.: 54 % svaloviny, partie = 10 000 kg j.hm., včetně 6 % DPH

Pramen: DLZ Agrarmagazin- Marktprognose

Tab. 7: Vývoj cen prasat na termínové burze Hannover (v EUR/kg j. hm., údaje zaokrouhleny)

Pozn.: Ceny při 56% podílu svaloviny, partie = 8 000 kg

Pramen: DLZ Agrarmagazin - Marktprognose

3.6 Také zotavení polského trhu prasat v dohledu

Varšavský Výzkumný institut ekonomiky zemědělství a potravinářství (IERIGZ) předpokládá, že ve druhé polovině r. 2000 dojde na polském trhu jatečných prasat k znatelnému oživení cen. Do konce června mají příjmy producentů setrvávat na nízké úrovni, počátkem léta však by mělo dojít k odbourání přebytečné nabídky, která vytváří tlak na trhu. Experti odhadují, že polská produkce prasat ve druhé polovině r. 2000 bude celkově o 70 000 t j. hm. až 90 000 t j. hm. nižší než před rokem. Pokles nabídky bude moci být vyrovnán prodejem vepřových půlek z intervenčních skladů pouze z necelé poloviny. Z tohoto důvodu by měly ceny prasat v září a říjnu 2000 pravděpodobně překročit cenu 4,00 PLN kg/ž. hm. (35,38 Kč). Koncem roku je nutno podle prognózy IERIGZ počítat opět s lehkým poklesem příjmů, přesto bude překročena znatelně úroveň stejného období r. 1999.

Starosti dělají polským chovatelům prasat nejen nízké příjmy, ale i vysoké náklady na krmiva z důvodu zdražení krmného obilí. Již v lednu 2000 se pohybovaly ceny krmného žita a ječmene v Polsku kolem 37 PLN/100 kg, (327,30 Kč), resp. 43 PLN/100 kg (380,37 Kč), tedy téměř o jednu polovinu výše než počátkem r. 1999. Podle expertů nelze vyloučit, že ceny obilí do nové sklizně vystoupí až na rekordní úroveň, docilovanou v r. 1996. To by se projevilo ve snížení rentability chovu prasat, což by mělo za následek další snížení stavů. Podle odhadů IERIGZ by mohlo být koncem července 2000 chováno v Polsku 16,7 až 17,2 mil. prasat, což by v porovnání se stejným obdobím 1999 představovalo snížení o 7 % až 10 %.

Proces snižování stavů prasat se v poslední době v Polsku urychlil. Koncem července 1999 bylo chováno celkem 18,5 mil. prasat, což bylo o 3,3 % méně než v r. 1998. Již tehdy se nechalo na základě silného poklesu stavů selat a chovných prasnic usuzovat o urychlení poklesu stavů. Koncem listopadu 1999 byly stavy prasat v Polsku již o 5,8 % nižší než ve stejném období 1998. Takový pokles nebyl experty očekáván, i když se, na základě snižujícího se odbytu na důležitém ruském trhu a z něj vycházejícího tlaku na ceny, muselo počítat se značným omezováním stavů prasat.

Tlak na ceny na polském trhu prasat začal ve třetím čtvrtletí 1998. V období červenec až září 1998 klesly ceny jatečných prasat v porovnání se stejným obdobím r. 1998 o cca 30 %. V prvním čtvrtletí 1999 zůstaly tržby producentů na úrovni cca 2,80 PLN/kg ž. hm. (24,76 Kč), přičemž dalšímu propadu mohlo být zabráněno pouze masivními státními intervenčními nákupy. K dobru tenkrát přišlo chovatelům snížení cen obilí. To se ovšem změnilo s novou sklizní 1999. Po přechodném oživení ceny prasat ve třetím čtvrtletí klesly ceny opět, zatímco ceny obilí po sklizni značně stouply. Také v r. 2000 stát velkými nákupy intervenoval. Nákupní cena do intervenčních skladů byla stanovena na relativně nízké úrovni ve výši 3,10 PLN/kg (27,42 Kč), resp. 3,30 PLN/kg (29,19 Kč) podle kvality .

Přepočet: 1 PLN = 8,846 Kč

4. Jatečná drůbež, drůbeží maso

4.1 Produkce drůbeže se v Thajsku zvyšuje

Produkce drůbeže v Thajsku se v roce 1999 zvýšila o 5 % na 1,03 mil. t j. hm. a podle amerických odhadů stoupne v r. 2000 o 7 % na 1,1 mil. t.

S růstem produkce však nedrží krok zahraniční obchod. Thajsko exportovalo v r. 1999 278 000 t j. hm. drůbeže, především kuřecího masa. V r. 2000 se však má vývoz zvýšit pouze o necelá 2 %, protože se thajští vývozci setkávají s rostoucí konkurencí na světovém trhu. Čína se tlačí na japonský trh a brazilské zboží na trhy EU. Pro Thajsko bude mít v budoucnosti rostoucí význam vývoz zpracovaného masa, v neposlední řadě proto, že ceny vykostěných a kůže zbavených kuřecích prsíček se dostávají pod silný tlak.

4.2 Nizozemské exporty drůbeže se zvyšují

Statisticky podchycené vývozy drůbežího masa z Nizozemí se v roce 1999 zvýšily o necelých 7 % na 648 525 t. Podle ZMP se podařilo zvýšit nizozemské vývozy tohoto masa do členských zemí EU o téměř 9 % na 414 771 t. Vývozy do třetích zemí se zvýšily pouze o 4 % na 233 754 t. Vývozy do nejdůležitější odběratelské země Německa klesly o 4,5 % na 228 712 t, tento pokles však byl vyrovnán zvýšenými vývozy do jiných členských zemí EU. Např. do V.Británie bylo v porovnání s rokem 1998 dodáno v roce 1999 99 889 t drůbežího masa, tedy o 48 % více. Hlavním odběratelem tohoto masa z Nizozemí v uvedeném roce bylo ze třetích zemí znovu Rusko, které odebralo 75 648 t., což představuje v porovnání s rokem 1998 zvýšení o 45 %. Experti poukazují na skutečnost, že hodnota dodávek do Ruska značně poklesla. V r. 1998 činila průměrná hodnota tohoto masa 1,88 NLG/kg (30,43 Kč), v r. 1999 již jen 1,01 NLG/kg (16,35 Kč). Průměrná hodnota všech nizozemských exportů drůbežího masa byla v roce 1999 jen o málo nižší než v r. 1999, při vývozech v rámci EU byl zaznamenán lehký vzestup. Znatelně menší množství drůbežího masa bylo prodáno do východoevropských zemí. Na Ukrajinu bylo dodáno v r. 1999 pouze 7 450 t v porovnání se 20 527 t v r. 1998. Zhruba o polovinu byly redukovány rovněž vývozy do Bosny - Hercegoviny a do Lotyšska. Uspokojivější byl vývoj v Asii, kde např. u vývozu tohoto masa do Hongkongu došlo ke zvýšení o cca 25 % na 26 427 t.

Přepočet: 1 NLG = 16,191 Kč

3. Cenová situace v EU

Tab. 8: Ceny kuřat v kuchyňské úpravě, s krkem a vnitřnostmi, prodeje od 30. 6. do 6. 7. 2000, v DEM/kg, bez DPH 1)

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly. Minimální množství 5 t u kuřat, u dílů minimální množství 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 55, s. 3

Tab. 9: Ceny kuřat v kuchyňské úpravě (gril), bez krku a vnitřností, prodeje od 30. 6. do 6. 7. 2000, v DEM/kg, bez DPH1)

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly, event. kuřata na grilování bez obalu. Minimální množství 5 t u kuřat, u dílů minimální množství 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 55, s. 3

Tab. 10: Ceny slepic na polévku, v kuchyňské úpravě, s krkem a vnitřnostmi, prodeje od 30. 6. do 6. 7. 2000, v DEM/ kg, bez DPH1)

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly. Minimální množství slepic na polévku 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 55, s. 3

Tab. 11: Ceny mladých kachen v kuchyňské úpravě, s krkem a vnitřnostmi, prodeje od 30. 6. do 6. 7. 2000, v DEM/ kg, bez DPH1)

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly. Minimální množství kachen a dílů 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 55, s.3

Přílohy

Příloha 1: Porovnání cen jatečného skotu, prasat, kuřat a vajec v některých zemích EU (květen 2000, duben 2000, květen 1999, v DEM a národních měnách)

Poznámky: ceny bez DPH, u býků/volů, jatečných krav za 100 kg j. hm., u prasat za 100 kg j. hm., u kuřat za 1 kg ž. hm., u vajec za 100 ks. NM = národní měna; přepočet na DEM úředním kurzem frankfurtské devizové burzy v daném měsíci.

Skot: kotace na reprezentativních trzích; býci a voli = 1. kvalita; voli ve Francii, Belgii, V. Británii a Irsku, jinde býci; v SRN průměry z jižního Německa; v Rakousku nové řady pro průměrné kvality býků a krav.

Prasata: referenční ceny fco jatky za standardní kvalitu (EU), v Rakousku průměr za všechny třídy

Kuřata: CZV

Vejce: CZV pro výkupny a balírny, netříděné, základ: hmotnostní třída 4.

Pramen: ZMP Agrarmarkt, 2000, č. 72, s. 8

Příloha 2: Teritoriální struktura českého dovozu živého skotu, prasat, drůbeže a masa

uvedených druhů za období leden až květen 2000 (vybrané země)

Zpracovala: Jitka Ševčíková

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Příloha 3: Teritoriální struktura českého vývozu živého skotu, prasat, drůbeže a masa

uvedených druhů za období leden až květen 2000 (vybrané země)

Zpracovala: Jitka Ševčíková

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Zpracoval: Zdeněk Hrabánek