ZTAK: Jatečná zvířata a maso 5/2000

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Jatečná zvířata a maso

Rok:2000

Číslo:5

Odpovědný pracovník:Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracoval:Zdeněk Hrabánek

Redakční uzávěrka: 20. 6. 2000

* Mánesova 75, PSČ l20 58 Praha 2, ( 22000317, FAX 62730 201

Obsah

Seznam zkratek *

1.Maso všeobecně *

1.1 Vývoj na trzích masa EU v dubnu 2000 *

1.2 Plnění závěrů Agendy 2000 bude hodnoceno až v r. 2003 *

1.3 Některé úpravy exportních subvencí EU *

2.Jatečný skot, hovězí maso *

2.1 Americká prognóza světového trhu hovězím masem *

2.2 V r. 2001 je v EU očekáván přírůstek HVP hovězího a telecího masa *

2.3 Produkce telecího masa v EU v r. 1999 *

2.4 Poklesnou v r. 2000 ceny hovězího masa? *

2.5 Vysoké ceny užitkových telat *

2.6 Dánsko zvyšuje vývozy hovězího a telecího masa *

2.7 Rekordní vývoz irského hovězího masa *

2.8 Cenová situace v EU *

3.Jatečná prasata, vepřové maso *

3.1 Vysoká dovozní poptávka posiluje světový trh vepřového masa *

3.2 Vyrovnávací fond na vepřové maso předmětem sporu v EU *

3.3 V důsledku standardů EU by se měly snížit stavy prasat v Belgii *

3.4 Cenová situace na trzích EU *

4.Jatečná drůbež, drůbeží maso *

4.1 USA prožívá boom na trhu drůbeže *

4.2 Ruská krize negativně ovlivnila francouzský vývoz drůbežího masa *

4.3 Hrubá vlastní produkce husí v SRN opět klesá *

4.4 Cenová situace v EU *

Přílohy………………………………………………………………………………………29

Seznam zkratek

1 Maso všeobecně

1. Vývoj na trzích masa EU v dubnu 2000

Ceny jatečných prasat v EU se při snižující se nabídce zvýšily i v dubnu. Vysoce byly oceňovány také jatečné krávy. Naproti tomu v průměru lehce oslabily ceny mladých býčků. Stabilní zůstával trh kuřat, zatímco ceny vajec proti očekávání poklesly více.

Nabídka jatečného skotu se vyvíjela různě. Zvýšily se např. nizozemské porážky o 19 %, zatímco v SRN poklesly o cca 11 %. S výjimkou V. Británie a Irska se snížily příjmy producentů za býky a mladé býčky, nejzřetelněji v Dánsku.

Podle předběžného přehledu klesla střední cena EU za mladé býčky tř. R3 na přelomu března a dubna o 1 EUR (35,570 Kč) na 289 EUR/100 kg j. hm. (10 279,73 Kč). Bylo to však okolo 7 EUR (248,99 Kč) více než ve stejném období 1999. Za jatečné krávy byly v dubnu docilovány ve všech zemích EU daleko vyšší ceny než v březnu, mimo Itálii. V průměru EU byla za krávy tř. O3 docílena cena 171,3 EUR/100 kg j. hm. (6 219,90 Kč), což je o 4,5 EUR (163,395 Kč) více než v březnu a téměř o 14 EUR (508,34 Kč) více než v dubnu 1999.

Nabídka jatečných prasat byla opět nižší než v březnu 2000 a v dubnu 1999. Při současně vyšší a živější poptávce po vepřovém mase se kotace jatečných prasat zvýšily. Vážený průměr cen jatečných prasat standardní kvality (E) byl v dubnu dosaženými 135 EUR/100 kg j. hm. (4 901,85 Kč) o 4,5 EUR (163,39 Kč) vyšší než v březnu a o 34 EUR (1 234,54 Kč) vyšší než v dubnu 1999.

Ceny kuřat se v průměru EU téměř nezměnily. V Itálii ovšem znovu prudce stouply, což souvisí s tamním drůbežím morem. V popředí poptávky stála čerstvá kuřata a kuřecí díly. Přesto se však podařilo dále odbourat zásoby mraženého zboží. Tendence na trhu krůt byla pevná, nabídka malá a střetla se se živou poptávkou.

Přepočet: 30.03.00 = 1 EUR = 35,570 Kč

Ć březen 00 = 1 EUR = 35,595 Kč

Ć duben 00 = 1 EUR = 36,310 Kč

1.2 Plnění závěrů Agendy 2000 bude hodnoceno až v r. 2003

Komisař EU pro zemědělství Fischler na závěrečné tiskové konferenci 30. 5. 00 u příležitosti neformálního jednání Ministerské rady EU v Portugalsku prohlásil, že je příliš brzy zpochybňovat úpravy pro obilí a hovězí maso, prováděné v rámci Agendy 2000. U obilí zatím prý nejsou přijaté reformní kroky ještě plně aplikovány. Proto byla revize plnění závěrů Agendy 2000 úmyslně stanovena na r. 2003, aby bylo možno zhodnotit úspěch či neúspěch zaváděného snižování intervenčních cen. Před tímto vyhodnocením pozbývá smyslu jakýkoliv požadavek na další reformy.

Producenti hovězího masa, kteří od 1. ledna 2000 vyrábějí podle nových pravidel, si podle mínění Fischlera doposud nemuseli stěžovat. Vždyť v současné době docilují nejvyšší ceny hovězího masa za poslední 4 roky.

EK se naproti tomu snaží o reformu tržních řádů na bavlnu, len a konopí, stejně jako na ovoce a zeleninu. Nově by měly být upraveny kvóty na cukr.

1.3 Některé úpravy exportních subvencí EU

EK provedla znovu některé úpravy vývozních subvencí poskytovaných při vývozu živých hospodářských zvířat a masa do třetích zemí. Přehled vybraných subvencí uvádíme v následujících tabulkách.

Pro vývoz skotu a hovězího masa do ČR v podstatě platí subvence uvedené v tabulce jako vývoz do třetích zemí bez Švýcarska, u vepřového masa pro vývoz do ZSVE:

Tab. 1: Vybrané vývozní subvence při exportu z EU do třetích zemí ( EUR/ 100 kg)

1) v EUR/100 kg čisté hmotnosti event. živé hmotnosti, 2) nejvýše s 8 žebry

Pramen: AMA, č. 22

2. Jatečný skot, hovězí maso

1. Americká prognóza světového trhu hovězím masem

Po neočekávaném zvýšení exportu hovězího masa z EU v r. 1999 předpokládá americké ministerstvo zemědělství pro rok 2000 zřetelný pokles jeho vývozu. Podle dubnových odhadů vývoje světového trhu hovězího masa, které zatím nezahrnují možné důsledky vypuknutí slintavky a kulhavky v asijských regionech, prognózuje toto ministerstvo, že EU v r. 2000 vyveze 640 000 t tohoto masa v porovnání s 810 000 t v roce 1999, a 676 000 t v r. 1997. Tím by zůstala EU značně pod limitem vývozu subvencovaného masa, stanoveným příslušnými dohodami WTO/GATT. V r. 1999 profitoval obchod hovězím masem EU z dodávek v rámci potravinové pomoci Rusku, které činily 150 000 t. Čtyřicet vybraných zemí, sledovaných americkým ministerstvem zemědělství, vyvezlo v r. 1999 celkem 5,66 mil. t hovězího masa, což bylo o 167 000 t více než v r. 1998. V r. 2000 se očekává vývoz ve výši 5,72 mil. t. Dovozy těchto zemí, které se v r. 1999 v porovnání s předchozím rokem zvýšily na 4,46 mil. t, by měly v r. 2000 nepatrně poklesnout na cca 4,45 mil. t. Pro r. 2000 odhaduje uvedené ministerstvo dovozy hovězího masa do EU na 347 000 t v porovnání s 323 000 t v r. 1999.

Zatímco se má v r. 2000 vývoz EU a tím i její podíl na světovém trhu snížit, vzrůstá opět podíl jihoamerických zemí, především Argentiny, jejíž vývoz by se měl zvýšit o 15 % na 335 000 t. Tato země získala k 1. dubnu 2000 status “země bez slintavky a kulhavky”. Tři čtvrtiny argentinského vývozu hovězího masa byly směrovány do EU, USA a Chile. Belgie, Nizozemí a V. Británie odebírají z Argentiny hlavní část tzv. bio - masa, jehož produkce se zvyšuje. Brazilští exportéři hovězího masa profitovali v roce 1999 z devalvace tamní měny Realu. V porovnání s r. 1998 se zvýšil v r. 1999 brazilský vývoz hovězího masa téměř o polovinu na 550 000 t. Američtí experti vycházejí z toho, že se brazilský vývoz v letošním roce zvýší na 650 000 t.

Pokud jde o největšího světového vývozce hovězího masa Austrálii, očekávají američtí experti, že na světový trh dodá v r. 2000 cca 1,22 mil. t, což je o 2 % méně než v r. 1999, kdy v důsledku silné australské měny vůči USD došlo v porovnání s r. 1998 ke snížení vývozu o 1,2 % na 1,25 mil. t. Zároveň předpokládají pokles australské produkce o 6,7 % na 1,870 mil. t. Na Novém Zélandě se chov skotu po suchu v letech 1997/98 vzpamatoval a stavy těchto zvířat se zvýšily o 3 %. Produkce hovězího masa v r. 2000 by se zde měla zvýšit o 6,1 % na 592 000 t a paralelně s ní i export tohoto masa na 460 000 t, po poklesu v r. 1999 na 420 000 t.

Pro USA, které více hovězího masa dovážejí než vyvážejí, předpokládají experti nezměněný vývoz ve výši 1,06 mil. t. Nejasný je zatím vliv vypuknutí slintavky a kulhavky v Jižní Koreji a Japonsku, neboť Japonsko je s odstupem nejvýznamnějším odběratelem amerického hovězího masa. Obě uvedené země odebraly v roce 1999 dohromady okolo 467 000 t amerického hovězího masa, což představovalo cca 60 % celkově vyváženého množství z USA. Americký dovoz by se měl v r. 2000 zvýšit v porovnání s předchozím rokem o 4,9 % na 1,37 mil. t. Z jeho zvýšení bude profitovat především Kanada, která postupně využila předností Severoamerické zóny volného obchodu (NAFTA) a v r. 1999 vyvezla kolem 490 000 t tohoto masa. Počátkem 90. let to bylo pouze cca 100 000 t. Ke zvýšení vývozu dojde i v letošním roce a experti odhadují, že z Kanady bude vyvezeno asi 515 000 hovězího masa.

Tab. 2: Bilance hovězího masa ve 40 ti vybraných zemích1) (1995 - 2000, v tis. t j. hm.)

1) včetně telecího masa, 2) předběžně, 3) odhad

Pramen: Agra - Europe, 41, 2000, č. 17, s. MM2

Tab. 2: Bilance hovězího masa ve 40-ti vybraných zemích1) (1995 - 2000, v tis. t j. hm.) - pokračování

1) včetně telecího masa, 2) předběžně, 3) odhad

Pramen: Agra - Europe, 41, 2000, č. 17, s. MM2

2. V r. 2001 je v EU očekáván přírůstek HVP hovězího a telecího masa

Podle odhadů EK se bude pohybovat hrubá vlastní produkce hovězího a telecího masa v EU v r. 2000 na úrovni r. 1999. Porážky mají dosahovat úrovně 7,68 mil. t, tedy stejné jako v r. 1999. Pravděpodobně se zvýší vývozy živých zvířat v porovnání s r. 1999 o 11 % na 100 000 t. Dovozy by měly stoupnout o 6 % na celkových 35 000 t.

Další přírůstek HVP o 2,3 % na 7,92 mil. t je očekáván v r. 2001. Jeho příčinou je očekávaný nárůst porážek o 2,6 %. Vývozy v živém sice o 20 % poklesnou, v porovnání s celkovými porážkami však představují nepatrný podíl ve výši cca 1 %.

Zahraniční obchod EU se živými zvířaty, masem a výrobky bude v letošním roce ztrácet na svém významu. Očekává se, že do třetích zemí bude exportováno cca 750 000 t skotu a hovězího masa, což je o 22 % méně než v r. 1999. Je to způsobeno řadou důvodů, mj.:

· Není vypsána žádná nová potravinová pomoc Rusku

· Intervenční sklady jsou prakticky vyprázdněny

· Vývozní subvence na živý skot a hovězího maso postupně klesají, čímž vývoz do třetích zemí ztrácí pro evropské exportéry svoji atraktivitu. Nízká hodnota EURO vůči USD však na druhé straně export na světový trh zvýhodňuje.

Dovozy hovězího masa do EU, především z Jižní Ameriky, se v r. 2000 zvýší odhadem o cca 8 % na 475 000 t. Pro r. 2001 očekává EK vzestup vývozů živých zvířat a masa o cca 9 %, na celkových 820 000 t, a pokles dovozů o cca 7 % na 440 000 t.

V r. 2000 se má spotřeba tohoto masa v EU, v porovnání s r. 1999, snížit o cca 1,5 % na 7,54 mil. t. Na této úrovni se má udržet i v r. 2001. Spotřebu na osobu předpokládá EK ve výši 20 kg v r. 2000 a 19,9 kg v r. 2001. Stupeň soběstačnosti, který v současnosti dosahuje 103 %, by měl v r. 2001 stoupnout na 105 %.

1. Produkce telecího masa v EU v r. 1999

Produkce telecího masa se v rámci EU zvýšila v r. 1999 o téměř 2 % na 783 000 t j. hm. Toto zvýšení je výlučně výsledkem vyšší porážkové hmotnosti, neboť v průměru EU vážila porážená telata 135 kg, což bylo o 4 % více než v r. 1998. Počet poražených telat byl v r. 1999 o téměř 2 % nižší než v r. 1998 a poklesl na 5,79 mil. ks.

Podle počtu poražených kusů poklesla produkce telat v r. 1999 téměř ve všech zemích EU, pouze v Nizozemí došlo k dalšímu rozšíření jejich chovu. Porážky byly omezeny především v Belgii a SRN. V Německu bylo poraženo 457 000 ks, což v meziročním porovnání představuje snížení téměř o 6 %. Tento trend byl již pravděpodobně v SRN zabržděn, neboť podle údajů podniků s ohlašovací povinností bylo v této zemi v období leden až duben 2000 poraženo 102 500 telat, tedy o 700 více než ve stejném období r. 1999.

Největším producentem telecího masa v EU je Francie, jejíž produkce dosáhla v r. 1999 výše téměř 250 000 t. Dalších 210 000 t vyprodukovalo Nizozemí, což představovalo 27% podíl na celkové produkci EU. Nizozemci kontinuálně rozvíjeli v r. 1999 výkrm telat a postupně zvyšovali své podíly na trhu tohoto masa.

S ohledem na prémii za časný prodej a zpracování telat, poskytovanou do listopadu 1998, a na nerentabilitu výkrmu mladých býčků, využilo velké množství nizozemských chovatelů volná místa ve stájích k výkrmu telat. Protože je však produkce vyšší než domácí spotřeba, jsou nizozemští chovatelé velmi silně závislí na exportu. Jejich hlavními zákazníky jsou Itálie, Francie a SRN.

V r. 1999 vyvezlo Nizozemí téměř 200 000 t telecího masa, z toho 78 000 t do Itálie, 46 000 t do Francie a téměř 44 000 t do SRN. V SRN dosáhla HVP telecího masa v r. 1999 56 000 t, přičemž spotřeba v této zemi činila 110 000 t, což představuje cca 1,3 kg na obyvatele.

2. Poklesnou v r. 2000 ceny hovězího masa?

V r. 2000 se pravděpodobně poněkud sníží porážky telat v EU, podle odhadů ZMP o 1 až 2 %. Současně však dále stoupá jejich porážková hmotnost. Přesto jsou však jatečně zralá telata v EU lehčí, než před zavedením prémie na časný prodej a zpracování telat.

Vzhledem k rostoucí jatečné hmotnosti bude na trhu v r. 2000 více telecího masa než v r. 1999. Je ovšem nutno vyčkat, zda tento vývoj bude spojen s poklesem cen. Hovězí maso v každém případě bude v tomto roce sotva levnější než v r. 1999, a to i přes ustanovení Agendy 2000. Vepřové maso by se však mohlo pro spotřebitele s ohledem na nabídku značně podražit.

3. Vysoké ceny užitkových telat

Rentabilita německého výkrmu telat se v r. 1999/2000 vyvíjí podobně jako v r. 1998/99. Od září 1999 měli výkrmci telat z velké části uspokojivé hospodářské výsledky, především v prosinci 1999. Od té doby však příjmy za jatečně zralá telata postupně klesají, zatímco v nákladech dochází současně jen k nepatrným změnám.

Za paušálně ohodnocená jatečná telata získávali němečtí producenti v dubnu 2000 v průměru okolo 8 DEM/kg j. hm. (148,52 Kč), což bylo téměř o 2 DEM (37,13 Kč) méně než v prosinci 1999 a pouze o 0,40 DEM (7,42 Kč) více (+ 5 %) než v dubnu 1999. V porovnání s cenou jatečných telat jsou ceny užitkových telat velmi vysoké.

Tak např. na počátku dubna 2000 stáli mladí býčci v oblasti Weser - Ems/SRN při odběru ze statku producenta v průměru 313 DEM/ks (5 810,84 Kč) a na konci uvedeného měsíce již 330 DEM (6 126,45 Kč). Od počátku r. 2000 užitková telata podražila o 80 DEM/ks (1 485,20 Kč) a stále jsou dražší o 40 DEM (742,60 Kč) než před rokem.

V důsledku tohoto protichůdného cenového vývoje se od počátku letošního roku snížila při výkrmu telat hrubá marže. Vysoké ceny užitkových telat budou rentabilitu výkrmu v letních měsících dále snižovat, neboť ceny jatečných telat budou pravděpodobně v průběhu ročního období v příštích týdnech sezonně klesat, zatímco podle zkušeností ceny užitkových telat zaznamenají tendenci k poklesu teprve na podzim.

Přepočet: Ć duben 2000 = 1 DEM = 18,565 Kč

2.6 Dánsko zvyšuje vývozy hovězího a telecího masa

Po znatelném poklesu dánského exportu hovězího a telecího masa, k němuž došlo v r. 1998 v důsledku měnové krize v Rusku, se v r. 1999 opět export toho masa poněkud zotavil. Rozhodujícím faktorem nárůstu byl silný vzestup odbytu v SRN. Podle údajů ZMP, vycházejících z podkladů “Danisch Livestock and Meat Board”, se v r. 1999 zvýšily dánské dodávky tohoto masa do SRN v porovnání s předchozím rokem o 72,4 % na 26 397 t. Dánský obchod masem přitom využil vývoj na německém trhu, který byl charakterizován stabilní spotřebou hovězího masa a paralelně se snižující nabídkou z domácí produkce. Tím se SRN stala pro dánské hovězí a telecí maso nejdůležitějším zahraničním trhem. V r. 1998 to byla Itálie, jejíž dovoz se v r. 1999 snížil o 1,9 % na 23 663 t. Španělsko dovezlo v r. 1999 z Dánska 13 616 t, což bylo o 6,3 % více než v r. 1998. Celkově se vývoz dánského hovězí a telecího masa do zemí EU v meziročním porovnání zvýšil o 6 120 t (8,5 %) na 78 112 t. Celkový dánský export tohoto masa vzrostl v r. 1999 pouze o 6,7 % na 102 966 t, neboť vývoz do třetích zemí se zvýšil pouze o 1,6 % na 24 853 t.

Tab. 3: Vývozy hovězího a telecího masa z Dánska1) (1996 až 1999; v t )

1) čerstvé, chlazené a mražené zboží

Pramen: Agra - Europe,41, 2000, č.19, s. MM 10

2.7 Rekordní vývoz irského hovězího masa

V r. 1999 prodali irští exportéři do zahraničí takové množství hovězího masa, jako nikdy v minulosti. Podle údajů časopisu “Irish Farmers Journal” stouply v r. 1999 celkové irské vývozy v porovnání s r. 1998 o 8,6 % na 554 000 t. Největší část přírůstku připadala na dodatečné vývozy do Egypta, který byl již tak největším odbytištěm irského hovězího masa. Dodávky do tohoto teritoria se v r. 1999 vyšplhaly až na 155 000 t (tento údaj je však v rozporu s údajem amerického ministerstva zemědělství v tab. 2, str. 11- pozn.). Na druhé straně poklesly, v porovnání s r. 1998, dodávky do Ruska o 36,5 % na 33 000 t. Nadprůměrně, na 416 000 ks, se zvýšily irské vývozy živého skotu, což proti r. 1998, kdy bylo vyvezeno 171 000 ks, představuje zvýšení o 143 %. Je to nový irský rekord. Nejdůležitějšími odběrateli byly Španělsko (196 000 ks), Itálie, Libanon a Nizozemí.

Tab. 4: Irské vývozy hovězího masa (1995 a 1999; v tis. t)

Pramen: Agra - Europe,41, 2000, č.17, s. MM 7

2.8 Cenová situace v EU

Tab. 5: Tržní ceny EU za skot a telata1)

(týden od 2. do 8. června 2000; v EUR/100 kg ž. hm.)

1) Viz seznam zkratek, zkratka TC, 2) Cena užitkového telete ve stáří od 8 do 21 dnů za kus, 3) Cena telete se vztahuje na 6 měsíců stará užitková telata, v EUR/100 kg j. hm.

Pramen: Agra-Europe, 41, 2000,č. 24, s. KM 8

Tab. 6: Průměrné ceny skotu na trzích EU

(EUR za 100 kg j. hm. studené)

Pramen: EK/ AMA-22

3. Jatečná prasata, vepřové maso

1. Vysoká dovozní poptávka posiluje světový trh vepřového masa

Světový trh vepřového masa, který byl dříve vystaven silnému cenovému tlaku, profitoval v r. 1999 z neočekávaně prudkého zvýšení dovozní poptávky, především v Japonsku a Jižní Koreji. Podle odhadů expertů amerického ministerstva zemědělství lze vycházet rovněž v r. 2000 z vysokého objemu obchodu tímto masem, i když jeho dovozy zřejmě nedosáhnou rekordní výše z r. 1999. V r. 1999 dosahovaly dovozy 27 vybraných zemí, podle údajů amerického ministerstva zemědělství, celkem 2,513 mil. t j. hm., což bylo o 352 000 t, tedy o 16,3 % více než v roce 1998. Ještě v říjnu 1999 ovšem odhadovali američtí experti tento nárůst pouze na 7,5 %. Pro r. 2000 prognózují lehký pokles dovozů těchto vybraných států o 0,8 % na 2,494 mil. t j. hm. Před tím však uvažovali zvýšení o 1,3 %. Své dovozy mají ovšem zvýšit USA o 5,9 % na 397 000 t j. hm. a také Mexiko. Na nezměněné výši by se měl pohybovat dovoz do Japonska, který je pro r. 2000 odhadován na 860 000 t j. hm. Žádné změny se neočekávají v importní poptávce Ruska, které snížilo své dovozy vepřového masa v r. 1999 v porovnání s r. 1998 o 25 000 t na 350 000 t j. hm. (1997= 500 000 t).

Silná poptávka po vepřovém mase na mezinárodních trzích se přirozeně odráží na straně vývozu. Vývozy 30 vybraných zemí stouply, podle ministerstva zemědělství USA, v r. 1999 o 12,9 % na 3,062 mil. t j. hm. a tato úroveň by měla být zachována i v r. 2000. Nadprůměrně vzrostl vývoz z EU, což američtí experti přičítají “agresivní exportní politice EU”. Jejím prostřednictvím se podařilo Dánům a Nizozemcům vybudovat a upevnit své tržní podíly v Japonsku, Koreji a Hongkongu. V r. 1999 vyvezlo EU do třetích zemí celkem cca 1,30 mil. t vepřového masa v jatečné hmotnosti, což bylo o 29,7 % (298 000 t) více než v r. 1998. Podle odhadů Američanů poklesne v r. 2000 vývoz EU o cca 4,5 %. Vývozem 1,241 mil. t j. hm. z této oblasti bude ovšem opět zajištěnavysoká úroveň a dominance EU na světovém trhu vepřového masa.

Světový trh vepřového masa je zatěžován vysokou produkcí, resp. nabídkou. Ačkoliv by produkce v USA a EU měla v tomto roce klesnout, počítají američtí experti s tím, že ve 32 vybraných rozhodujících zemích vzroste v r. 2000 o 1,4 % na 81,216 mil. t. Rozhodujícími zeměmi pro toto zvýšení jsou Čína, Kanada a Brazílie.

Tab. 7: Bilance vepřového masa ve vybraných zemích

(1995 - 2000, v tis. t j. hm.)

1) odhad, 2) prognóza

Pramen: Agra - Europe, 41, 2000, č. 19, s. MM2

Tab. 7: Bilance vepřového masa ve vybraných zemích

(1995 - 2000, v tis. t j. hm.) - pokračování tabulky 7

1) odhad, 2) prognóza

Pramen: Agra - Europe, 41, 2000, č. 19, s. MM2

2. Vyrovnávací fond na vepřové maso předmětem sporu v EU

Řada členských zemí EU, mezi nimi SRN, Itálie, Dánsko a Švédsko, odmítá Fond cenového vyrovnání vepřového masa, jehož zřízení navrhla EK. Vyplynulo to ze zasedání Mimořádného výboru pro zemědělství dne 29. 5. 2000 v Portugalsku. V. Británie, která byla tomuto návrhu nejprve nakloněna, se později připojila do tábora jeho odpůrců. Nizozemí a Belgie byly s návrhem srozuměny za předpokladu, že zajišťovací fond, určený na pokrytí rizik z poklesu cen vepřového masa, bude výlučně financován producenty. Francie, Španělsko a Rakousko naproti tomu pokládají navržený fond za nedostatečný. Jako dodatečné opatření požadovaly systém řízení objemu produkce. EK navrhovala, aby producenti odváděli v období příznivých cen do Fondu, který budou sami spravovat, dobrovolný příspěvek. Při klesajících cenách by byla z tohoto fondu vyplácena příslušná podpora. EK nehodlá poskytovat na produkci prasat podporu z rozpočtu EU. Celou touto problematikou se bude zabývat Rada ministrů zemědělství dne 19. června v Lucemburku.

3. V důsledku standardů EU by se měly snížit stavy prasat v Belgii

Ve Flandrech v Belgii by musely být údajně sníženy o polovinu stavy prasat, aby mohla být redukována produkce živočišného dusíku v citlivých oblastech podle požadavků příslušných norem EU. Tím by mělo být z belgické produkce vyřazeno okolo 5,5 mil. prasat. Touto úvahou reagovalo vlámské regionální pracoviště pro zemědělství na zveřejněné výsledky průzkumu, podle nichž cca 60 % tažených vzorků neodpovídá platnému standardu EU na obsah dusíku, který povoluje 50 mg nitrátu na litr povrchových vod. Ve 226 případech byla mimořádná překročení obsahu dusíku přímo spojována se zemědělskými aktivitami, především s chovem prasat.

3.4 Cenová situace na trzích EU

Tab. 8: Ceny v EU za poražená prasata v týdnu od 29. května do 4. června 2000

(v EUR/100 kg j. hm.)

Pramen: Agra - Europe,41, 2000, č. 24, s. KM 21

Tab. 9: Vývoj cen prasat na termínové burze v Amsterodamu (v EUR/kg j. hm., údaje zaokrouhleny)

Pozn.: 54 % svaloviny, partie = 10 000 kg j.hm., včetně 6 % DPH

Pramen: DLZ Agrarmagazin- Marktprognose

Tab. 10: Vývoj cen prasat na termínové burze Hannover (v EUR/kg j. hm., údaje zaokrouhleny)

Pozn.: Ceny při 56% podílu svaloviny, partie = 8 000 kg

Pramen: DLZ Agrarmagazin - Marktprognose

4. Jatečná drůbež, drůbeží maso

1. USA prožívá boom na trhu drůbeže

Podle nejnovějších údajů amerického ministerstva zemědělství bylo v USA v r. 1999 vyprodukováno přibližně 16 mil. t drůbežího masa, což bylo o 6 % více než v r. 1998. V r. 2000 se očekává další zvýšení o cca 4 % na 16,6 mil. t.

Většina tohoto masa je určena pro americký trh, pouze cca 15 % je exportováno. Export drůbežího masa se v r. 1999 již druhý rok po sobě snížil, což způsobila ruská krize a také těžkosti s odbytem na dálně-východních trzích. V r. 2000 se očekává opět lehký nárůst vývozu o cca 2 % na více než 2,5 mil. t.

Americká spotřeba drůbežího masa na obyvatele se postupně přiblížila německé spotřebě vepřového masa na obyvatele. Se spotřebou 49,4 kg drůbežího masa na obyvatele byly USA v r. 1999 na světové špici. V r. 2000 se očekává další zvýšení spotřeby o cca 3 % na 51 kg. Němci naproti tomu spotřebovali v roce 1999 na obyvatele přibližně pouze 15 kg toho masa.

V USA jsou velmi oblíbena především kuřata, jejichž spotřeba v uplynulých letech stoupala až na cca 40 kg/obyv. Spotřeba krůtího masa stagnuje okolo 8 kg/obyv., lehce však převyšuje průměrnou německou spotřebu kuřecího masa na obyvatele.

2. Ruská krize negativně ovlivnila francouzský vývoz drůbežího masa

Finanční a měnová krize Ruska znatelně ovlivnila v r. 1999 francouzský vývoz drůbežího masa. Podle údajů ZMP klesly vývozy této země v porovnání s r. 1998 o 3,5 % na 887 200 t. Znatelně poklesl prodej francouzského kuřecího masa do zahraničí, a to o 10,3 % na 472 100 t. Jedním z hlavních důvodů byl vývoj odbytu v Rusku. Francouzští exportéři dodali do Ruska od ledna do listopadu 1999 v meziročním porovnání o 43 % méně celých kuřat a o 36 % méně kuřecích dílů.

Na mezinárodním trhu byly nadále žádány francouzské krůty a krůtí maso. Jejich export stoupl o 5,8 % na 364 700 t. Rovněž ve vývozu kachního masa byl zaznamenán v porovnání s r. 1998 nárůst o 3,8 % na 47 100 t.

Ve srovnání s drůbežím masem zaznamenala Francie nárůst v exportu živé drůbeže a ve vývozu drůbežích výrobků. Tyto segmenty hrají na trhu ovšem pouze podružnou roli. Vývoz živé drůbeže se např. zvýšil v porovnání s r. 1998 celkem o 28,3 % na 47 300 t. Převážnou část tvořila kuřata, jejichž vývoz se zvýšil o 25,3 % na 43 600 t. Francouzský export drůbežích výrobků se v porovnání s r. 1998 zvýšil o 24,4 % na 86 900 t. Zatímco se zvýšil vývoz výrobků z kuřat o 61,8 % na 68 900 t, snížil se export výrobků z krůt o cca jednu třetinu na 18 000 t.

Tab. 11: Francouzské vývozy drůbeže (1998 a 1999; v tis. t)

Pramen: Agra - Europe, 41, 2000, č.19, s. MM 6

3. Hrubá vlastní produkce husí v SRN opět klesá

Hrubá vlastní produkce husí v SRN v r. 1999 znatelně poklesla o 11 % na 4 000 t. Zároveň se snížily i dovozy do SRN o cca 9 % na 28 900 t. Po odečtení vývozu drůbeže bylo v SRN v uvedeném roce k dispozici pro spotřebu 30 400 t. V r. 1998 bylo k dispozici rekordních 34 500 t. Spotřeba na obyvatele činila stabilních 0,4 kg.

4. Cenová situace v EU

Tab. 12: Ceny kuřat v kuchyňské úpravě, s krkem a vnitřnostmi, prodeje od 26. 5. do 31. 5. 2000, v DEM/kg, bez DPH 1)

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly. Minimální množství 5 t u kuřat, u dílů minimální množství 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 45, s. 3

Tab. 13: Ceny kuřat v kuchyňské úpravě (gril), bez krku a vnitřností, prodeje od 26. 5. do 31. 5. 2000, v DEM/kg, bez DPH1)

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly, event. kuřata na grilování bez obalu. Minimální množství 5 t u kuřat, u dílů minimální množství 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 45, s. 3

Tab. 14: Ceny slepic na polévku, v kuchyňské úpravě, s krkem a vnitřnostmi, prodeje od 26. 5. do 31. 5. 2000, v DEM/ kg, bez DPH1)

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly. Minimální množství slepic na polévku 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 45, s. 3

Tab. 15: Ceny mladých kachen v kuchyňské úpravě, s krkem a vnitřnostmi, prodeje od 26. 5. do 31. 5. 2000, v DEM/ kg, bez DPH1)

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly. Minimální množství kachen a dílů 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 45, s.

Přílohy

Příloha 1: Porovnání cen jatečného skotu, prasat, kuřat a vajec v některých zemích EU (duben 2000, březen 2000, duben 1999, v DEM a národních měnách)

Poznámky: ceny bez DPH, u býků/volů, jatečných krav za 100 kg j. hm., u prasat za 100 kg j. hm., u kuřat za 1 kg ž. hm., u vajec za 100 ks. NM = národní měna; přepočet na DEM úředním kurzem frankfurtské devizové burzy v daném měsíci.

Skot: kotace na reprezentativních trzích; býci a voli = 1. kvalita; voli ve Francii, Belgii, V. Británii a Irsku, jinde býci; v SRN průměry z jižního Německa; v Rakousku nové řady pro průměrné kvality býků a krav.

Prasata: referenční ceny fco jatky za standardní kvalitu (EU), v Rakousku průměr za všechny třídy v j. hm.

Kuřata: CZV

Vejce: CZV pro výkupny a balírny, netříděné, základ: hmotnostní třída 4.

Pramen: ZMP Agrarmarkt, 2000, č. 58, s. 8

Příloha 2: Teritoriální struktura českého dovozu živého skotu, prasat, drůbeže a masa

uvedených druhů za období leden až duben 2000 (vybrané země)

Zpracovala: Jitka Ševčíková

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Příloha 3: Teritoriální struktura českého vývozu živého skotu, prasat, drůbeže a masa

uvedených druhů za období leden až duben 2000 (vybrané země)

Zpracovala: Jitka Ševčíková

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Zpracoval: Zdeněk Hrabánek