ZTAK: Jatečná zvířata a maso 4/2000

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Jatečná zvířata a maso

Rok:2000

Číslo:4

Odpovědný pracovník:Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracoval:Zdeněk Hrabánek

Redakční uzávěrka: 17. 5. 2000

* Mánesova 75, PSČ l20 58 Praha 2, ( 22000317, FAX 62730 201

Obsah

Seznam zkratek *

1. Maso všeobecně *

1.1 Situace na trzích hospodářských zvířat EU v březnu 2000 *

1.2 Přímé podpory pro zemědělce kandidátských zemí *

1.3 Otevření trhů ZSVE přineslo Rakousku více než vstup do EU *

2.Jatečný skot, hovězí maso *

2.1 Zvýšený export hovězího masa z EU *

2.2 EU není stále jednotné v otázce značení hovězího masa *

2.3 Cenová situace na trzích EU *

3. Jatečná prasata, vepřové maso *

3.1 EK znovu snížila exportní subvence na vepřové maso *

3.2 Nabídka vepřového masa bude proti očekávání nižší *

3.3 “Severozápadní šablona” pro výpočet ceny prasat *

3.4 V EU klesá hrubá vlastní produkce prasat *

3.5 EK navrhuje zřízení Fondu solidarity na vepřové maso *

3.6 V EU se zvýšila spotřeba vepřového masa *

3.7 Cenová situace na trzích EU *

4.Jatečná drůbež, drůbeží maso *

4.1 V EU dále roste produkce a spotřeba drůbeže *

4.2 V Nizozemí poraženo více kuřat *

4.3 Cenová situace *

Přílohy *

Seznam zkratek

1 Maso všeobecně

1.1 Situace na trzích hospodářských zvířat EU v březnu 2000

Nabídka jatečného skotu v EU se v průběhu března 2000 vyvíjela nejednotně. V SRN např. mírně stouply porážky skotu, zatímco v Nizozemí značně poklesly. V Dánsku se nabídka skotu v souvislosti s případy BSE podstatně snížila, koncem března se však opět stabilizovala. Vzhledem k velikonočním svátkům se poptávka koncentrovala v rostoucí míře na hodnotné díly ze zadních čtvrtí. Za mladé býčky mohl producent v SRN, Itálii a Nizozemí docílit vyšší ceny, v ostatních zemích EU byly ceny v té či oné míře nižší. Největší cenový pokles byl hlášen z Dánska. Střední cena v EU za mladé býky tř. R3 dosahovala hodnoty cca 291 EUR/100 kg j. hm. (10 358,14 Kč), byla tedy asi o 2 EUR (71,19 Kč) pod únorovou úrovní, meziročně byla ovšem vyšší o 4 EUR (142,38 Kč).

V porovnání s únorem 2000 byly v březnu dosahovány v EU vyšší ceny za jatečné krávy. Pouze v Dánsku byl zaznamenán silný pokles cen. Střední cena v EU za krávy kat. O3 stoupla v březnu o 5,5 EUR (195,77 Kč) na téměř 210 EUR/100 kg j. hm. (7 474,95 Kč), což bylo o 14 EUR (498,33 Kč) více než ve stejném období 1999.

Nabídka jatečných prasat v EU dále klesala, především v Nizozemí. V SRN bylo naproti tomu poraženo více prasat než v únoru 2000. Ceny vyplácené zemědělcům za jatečná prasata se ve všech zemích EU zvyšovaly. K největšímu nárůstu o 20 EUR/100 kg j. hm. (711,90 Kč) došlo ve V. Británii. Vážená střední cena EU za prasata standardní kvality (E) se zvýšila o 9 EUR (320,35 Kč) na téměř 131 EUR/100 kg j. hm. (4 662,94 Kč), což bylo o 28 EUR (996,66 Kč) více než před rokem.

Na trzích kuřat se projevovala vyrovnaná tendence. U mraženého zboží byla dostatečná nabídka kryjící spotřebu, byly ovšem odbourány skladované zásoby. U čerstvého zboží dávali kupující přednost prsíčkům, což souvisí se slabší nabídkou na trhu krůtího masa. CZV kuřat zůstaly ve většině zemí EU stabilní. V Německu a speciálně v Itálii se zvýšily. V posledně jmenované zemi byly CZV vyšší než ve stejném období r. 1999. Bylo to způsobeno výpadkem produkce v důsledku vypuknutí drůbežího moru. V ostatních zemích EU byla kuřata ovšem ohodnocena níže než v roce 1999.

Přepočet: 1 EUR = 35,595 Kč

1.2 Přímé podpory pro zemědělce kandidátských zemí

Komisař EU pro zemědělství Fischler se znovu vyslovil pro postupné zavádění přímých podpor pro zemědělce kandidátských ZSVE po jejich přístupu k EU. “Musí být jasné, že si EU nemůže dlouhodobě dovolit dvě rozdílné zemědělské politiky”, prohlásil na setkání s Evropským výborem Spolkového sněmu, “jinak by se společný trh zhroutil”. Zároveň poukázal na to, že působení mnoha instrumentů k množstevnímu omezování produkce v EU, jako jsou např. vyjímání půdních ploch z produkčního procesu a horní limity podpor v sektoru skotu, je vázáno na přímé podpory. Proto vznikají obavy, že úplné zřeknutí se přímých podpor by znamenalo rovněž zřeknutí se kontroly nabídky s důsledky, vedoucími k vytváření nových a v budoucnu neprodejných intervenčních zásob, naznačil. Konstatoval, že postupné zavedení přímých podpor zemědělcům kandidátských zemí by ovšem znamenalo úpravu finančních výhledů nebo přizpůsobení systému poskytování přímých podpor. Jinými slovy to podle něj znamená: “Buď budou současné členské státy EU více platit, nebo jejich zemědělci budou muset počítat se snižováním podpor”.

Okamžité a plné zavedení přímých podpor, jak to např. požadují Polsko, Maďarsko, ČR, a Slovinsko, Fischler odmítá, neboť by to znemožňovalo potřebné strukturální změny a vyvolávalo negativní sociální důsledky, což platí především pro Polsko. Ulehčit agrární obchod s EU hodlá Fischler kandidátským zemím již před přístupem, pokud ovšem budou připraveny k odpovídajícím kompenzacím. Pro produkty jako např. vepřové maso, drůbež či sýry, by měli oba partneři odstranit jak dovozní cla, tak také exportní subvence. S Estonskem se již EU dohodlo na tzv. “dvounulové variantě”, sdělil Fischler. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že obdobné dohody s dalšími státy budou brzy rovněž následovat.

K dotazům poslanců SPD (Sociálně demokratická strana Německa) ohledně žádostí kandidátských zemí o zavedení přechodných ustanovení v oblasti hygienických standardů, zejména pro jatky a mlékárny, sdělil, že předpokládá “velké problémy”, pokud se do přijetí uvedených zemí do EU nepodaří zvýšit jejich standard natolik, aby vyráběné produkty byly konkurenceschopné. Politici CDU a CSU (Křesťansko demokratická a Křesťansko sociální unie) podporovaní FDP (Svobodná demokratická strana) znovu označili za “kritický bod” nadcházejících jednání skutečnost, že dohodnuté finanční prostředky v rámci Agendy 2000 nebudou stačit k financování rozšíření EU. Politici této unie proto znovu oživili myšlenku národního kofinancování agrární politiky. Poslanci “Zelených” obhajovali úpravu strukturální pomoci pro ZSVE tak, aby byl dosažen požadovaný rychlý přístup těchto zemí k EU. PDS (Strana demokratického socialismu) poukázala na miliony lidí zaměstnaných v kandidátských zemích v zemědělství, kterým musí “pokroková agrární strukturální politika” nabízet perspektivy.

1.3 Otevření trhů ZSVE přineslo Rakousku více než vstup do EU

Otevření trhů ZSVE se v rakouském hospodářství projevilo pozitivněji, než přístup země k EU. Tento názor vyjádřil na tiskové konferenci Ekonomického fóra Rakouska, které se zabývalo tématem “Východní Evropa - nová dimense evropského hospodářství”, náměstek generálního ředitele Raiffeisen-Zentralbank Österreich AG (RZB) dr. Stepic. V reálném růstu HDP se přístup k EU projevil v devadesátých letech dodatečným kumulativním zvýšením okolo 2 %, otevření východních zemí se však naproti tomu projevilo 3,3 %. Od integrace Rakouska do EU se obchodní bilance s EU vyvíjela výrazně nepříznivěji než celková obchodní bilance. Vývozy do ZSVE se naproti tomu od roku 1989 ztrojnásobily. Dodávky do Maďarska, Česka, Slovenska a Polska se dokonce zvýšily celkem na 4,5 násobek. Deficit obchodní bilance Rakouska s EU ve výši kolem 90 mld. ATS je z 1/3 kompenzován aktivním saldem obchodní bilance se ZSVE ve výši cca 30 mld. ATS. Proto pro Stepice není rozšíření spojeno s otázkou “ zda”, ale pouze s otázkou “kdy”.

Při této příležitosti označil další představitel Rakouského svazu Raiffeisen kandidátské země Maďarsko, Česko, Slovensko, Slovinsko či Polsko za růstové trhy s dobrými příležitostmi pro rakouské podniky. Jak uvedl, rakouský Raiffeisen je již v těchto zemích aktivní prostřednictvím velkého počtu svých dceřinných společností či spoluúčastí v různých podnicích. RZB patří k nejvýznamnějším bankám v ZSVE. Firma Agrana je zastoupena v cukrovarech v ČR, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Raiffeisen Ware Austria (RWA) rozvíjí své aktivity v oblasti osiv a sádí, hnojiv, ochranných prostředků, krmiv, zemědělské techniky a zemědělských výrobků v ČR, na Slovensku, v Maďarsku, Slovinsku a Chorvatsku. V roce 1999 realizovala v těchto zemích více než 800 mil. ATS.

2. Jatečný skot, hovězí maso

2.1 Zvýšený export hovězího masa z EU

Export hovězího masa z EU do třetích zemí se v průběhu probíhajícího roku (od 1. 7. do 30. 6.) oživil a překročil úroveň minulého roku 1998/99. Velkou úlohu v tom hraje především znovuoživený obchod s Ruskem, příznivě podporovaný měnovými vlivy. V budoucích měsících by se měla vývozní aktivita EU zmírnit, neboť intervenční sklady EU jsou prakticky vyprázdněny.

V současném roce mohlo být v rámci dohod WTO/GATT dosud vyvezeno okolo 1,19 mil. t subvencovaného masa. Toto množství se skládá ze smluvně fixovaných 884 600 t pro tento rok a z dosud nevyčerpané kvóty minulého roku (1998/99) ve výši 304 000 t. Hlavní exportní položkou s téměř 50% podílem je čerstvé nebo chlazené hovězí maso. Nejdůležitějšími obchodními partnery jsou Rusko, Irán, Saudská Arábie a různé další země Blízkého a Středního Východu.

Kontingent GATT byl v období od července 1999 do konce ledna 2000 vyčerpán teprve z jedné poloviny a převod nevyčerpaného množství na další rok již není možný. Vzhledem k rostoucím cenám skotu se předpokládá, že by EK mohla v příštích měsících opět exportní subvence snížit.

2.2 EU není stále jednotné v otázce značení hovězího masa

Zatímco se počátkem dubna 2000 Evropský parlament (EP) zabýval prvním čtením návrhu EK k zavedení označování hovězího masa, nejsou ještě odstraněny názorové neshody mezi členskými zeměmi EU o obligátním značení tohoto masa. Spornou zůstává především otázka, jak má být značeno maso, které pochází ze skotu vykrmeného, poraženého a rozbouraného v různých zemích EU. Některé členské státy považují za dostatečné označení “Původ: EU”, jiné chtějí, aby byla uváděna všechna místa. Státy EU jsou také nejednotné v tom, kdy má úplné značení vstoupit v platnost. EK navrhla 1. leden 2003, odpovědný výbor Evropského parlamentu naproti tomu požaduje, aby tato etapa označování byla zavedena již od 1. září 2001. Mnohé členské státy, jako např. Francie, chtějí získat povolení, aby mohly vyžadovat uvádění více údajů na etiketách, než stanoví právo EU. Tyto sporné body mají řešit ministři zemědělství EU na svém zasedání 17. a 18. června 2000 spolu s návrhy změn, které předloží Evropský parlament.

2.3 Cenová situace na trzích EU

Tab. 1: Tržní ceny EU za skot a telata1)

(týden od 28. dubna do 4. května 2000; v EUR/100 kg ž. hm.)

1) Viz seznam zkratek, zkratka TC, 2) Cena užitkového telete ve stáří od 8 do 21 dnů za kus, 3) Cena telete se vztahuje na 6 měsíců stará užitková telata, v EUR/100 kg j. hm.

Pramen: Agra-Europe, 41, 2000,č. 19, s. KM 4

Tab. 2: Průměrné ceny skotu na trzích EU

(EUR za 100 kg j. hm. studené)

Pramen: EK/ AMA-17

3. Jatečná prasata, vepřové maso

3.1 EK znovu snížila exportní subvence na vepřové maso

EK zkrátila již podruhé během měsíce vývozní subvence na vepřové maso (s platností od 12. 4. 2000). U zpracovaného masa redukovala subvence o cca 20 %, u trupů a dílů dokonce o cca 30 %. Důvodem tohoto rozhodnutí má být zlepšená situace v EU a dobré vyhlídky na tento rok, jak prohlásil nejmenovaný úředník EU, který zároveň poukázal na skutečnost, že vysoké subvence pocházejí ještě z krizových dob.

Jak uvedený zdroj dále uvedl, stojí trh vepřového masa rovněž před změnami mezinárodních obchodních pravidel. Přijatá opatření jsou proto zároveň přípravou na ustanovení z dohody WTO/GATT, která vstoupí v platnost 1. července 2000. Podle ní bude moci být z EU vyvezeno ročně pouze 450 000 t subvencovaného vepřového masa proti 700 000 - 800 000 t v současnosti. Výše subvencí na jatečné trupy a díly je krácena více, neboť toto zboží ovlivňuje přímo situaci na trhu. Očekává se, že se tímto opatřením trh “zklidní”. Krácení okolo 20 % u zpracovaných dílů odpovídá zhruba zhodnocení dolaru. V úvahách EK nehrálo roli vypuknutí kulhavky a slintavky na Dálném Východě. Tato událost má především vliv na termínových trzích. Zda se projeví přímo odlehčením na trhu EU se zatím neví, neboť na jedné straně sice vzniknou nové odbytové možnosti, na druhé straně však zřejmě poklesnou dodávky do Jižní Koreje.

Tab. 3: Exportní subvence EU na vepřové maso

1) čerstvé a mražené

Pramen: Agra Europe, 41, 2000, č. 16, s. EN 3

2. Nabídka vepřového masa bude proti očekávání nižší

Od počátku roku 2000 stoupají v SRN ceny jatečných prasat téměř kontinuálně. Koncem března 2000 dosáhla tzv. “severozápadní cena”, vytvářená v oblasti působnosti Sdružení produkčních společenství pro hospodářská zvířata a maso a kalkulovaná s použitím tzv. “Severozápadní šablony” (Nordwestmaske - viz tab. 5.), za prasata s 56% podílem svaloviny výše 2,59 DEM/kg j. hm. (47,27 Kč). Tato cena byla o 0,60 DEM (10,93 Kč) vyšší než byla nejnižší cena v polovině ledna 2000 a o téměř 0,70 DEM (12,75 Kč) vyšší v meziročním srovnání. K přechodnému přerušení tohoto vývoje došlo pouze na přelomu února a března 2000.

Pro tento nárůst cen byly charakteristické následující faktory, které budou působit i v blízké budoucnosti:

· Nižší nabídka prasat v EU než ve stejném období před rokem,

· snižující se spotřebitelské ceny vepřového masa přispívají ke zvýšení poptávky,

· důsledky překvapivě silného zpevňování dolaru na světových trzích, vedoucí k posílení konkurenceschopnosti vepřového masa z EU.

Vývoj dolaru přispěl k tomu, že na trzích USA jsou prasata dražší než v EU. Americké ministerstvo zemědělství v současnosti předpokládá, že v USA dojde v roce 2000 k poklesu nabídky o cca 4 %. Tržní partneři očekávají, že v důsledku jejího poklesu dojde ke znatelnému nárůstu cen. Termínová burza v Chicagu kotovala 27. 3. 00 červnové termíny v přepočtu na 3,20 DEM/kg j. hm. (58,32 Kč) podle amerického standardu.

Obdobný vývoj lze zaznamenat i při pohledu na termínovou burzu Hannover, kde se koncem března 00 pohybovaly závěrečné kurzy prasat s 56% podílem svaloviny (E) pro dubnové kontrakty kolem 2,70 DEM (49,21 Kč), pro květnové okolo 2,85 DEM (51,94 Kč) a pro červnové cca 2,88 DEM/kg j. hm. (52,49 Kč).

Z uvedeného průběhu je odvozován očekávaný vývoj k vyšším cenám. V podstatě se zde odráží sezónní vývoj ceny prasat a současně je brán v úvahu aktuální vývoj ceny selat.

Určujícím faktorem tohoto stoupajícího vývoje cen ovšem byla malá nabídka prasat. V SRN bylo v prvních třech měsících roku 2000 poraženo v podnicích majících ohlašovací povinnost asi o 5 % méně prasat domácího i zahraničního původu. Berou-li se v úvahu neověřené informace o klesajícím dovozu živých prasat z Nizozemí a Belgie zdá se, že se potvrzuje prognóza o nižší nabídce prasat z německé produkce o 2 %, která byla zpracována koncem roku 1999.

Otazníky však vyvolávají předcházející nizozemské a belgické odhady. Podle odhadů ZMP došlo v důsledku dioxinové aféry v Belgii k výraznému snížení stavů prasat. Ještě v srpnu 1999 hlásili nizozemští chovatelé prasat vyšší stavy zvířat než ve stejném období roku 1998. Prosincové sčítání zaznamenalo pokles pouze o cca 2 %. Porážky tedy podle toho klesly v porovnání se čtvrtým čtvrtletím 1998 o téměř 10 %. Vzniká podezření, že nizozemští chovatelé, v očekávání možné úpravy nizozemských předpisů, zaměřených ke snižování stavů prasat, záměrně udávali vyšší stavy zvířat, než byly skutečné.

Příznivý vývoj cen jatečných prasat je, z hlediska producentů, nesen uspokojivou poptávkou po vepřovém mase. Především velikonoční obchod s sebou přinesl oživení spotřeby. Před velikonocemi byly středem odchodních aktivit hodnotné druhy vepřového masa. Přispěje-li počasí, zahájí mnoho konzumentů grilovací sezonu. Rovněž masozpracující průmysl bude poptávat více vepřového masa k produkci grilovacích klobás a párků. Trh v květnu a červnu bude ovšem, podle zkušeností, v rostoucí míře “citlivý na počasí”.

Nejasný je vývoj na exportních trzích. Skutečností je, že po světovém vzestupu cen ochably v současnosti vývozy do Ruska. Rovněž exporty do Japonska jsou v poslední době brzděny. Dánové tím chtějí předejít možnému japonskému vyhlášení zákazu dovozu.

O zvýšení nejistoty se koncem března postaraly zprávy o vypuknutí kulhavky a slintavky v Jižní Koreji. Budou-li pravdivé, bude Japonsko dovážet více masa z USA, Kanady a Dánska, což vzestupnou cenovou tendenci dodatečně podpoří.

V roce 1999 dovezlo Japonsko cca 80 000 t vepřového masa z Jižní Koreje v hodnotě cca 400 mil. USD (13,840 mld. Kč). Okamžitě po oznámení vypuknutí této choroby zastavilo dovoz z této země. Samotná Jižní Korea dovezla v roce 1999 okolo 120 000 t vepřového masa.

Zákaz importu do Japonska a citelný pokles domácí spotřeby vyvolal v Jižní Koreji drastický pokles ceny skotu a prasat. Možné onemocnění slintavkou a kulhavkou bylo zjištěno u 90 krav na 6-ti farmách.

Rychlé zlepšení ceny prasat na ostatních trzích oživilo poptávku po selatech. Při spíše klesající nabídce selat mohli jejich producenti, paralelně k vývoji ceny prasat, realizovat vyšší ceny.

Koncem března se pohybovala v severozápadním Německu základní cena za sele o hmotnosti 25 kg, fco dodavatel, mezi 95 a 100 DEM (1 731,66 - 1822,80 Kč) a tím byla o cca 30 DEM (546,84 Kč) vyšší než na počátku roku 2000. S ohledem na sezonní průběh bude nabídka selat v příštích měsících stoupat. V důsledku toho lze jen stěží očekávat další zvýšení jejich ceny, zejména proto, že chovatelé prasat očekávají od září 2000 spíše nižší ceny za jatečně zralá zvířata než v květnu a červnu 2000.

Přepočet: březen 00: 1 DEM = 18,228 Kč

duben 00: 1 DEM = 18,565 Kč

Ć 1999: 1 USD = 34,600 Kč

Tab. 4: Netto produkce vepřového masa v EU, v mil. t

p) předběžně

Pramen: ZMP - Zentralbericht, 30.03.00

3.3 “Severozápadní šablona” pro výpočet ceny prasat

Následující tabulka představuje šablonu uplatňovanou v severozápadní části SRN pro kalkulaci plateb jatek dodávajícím producentům prasat. Podobných šablon je v SRN větší množství, např. v jižním Německu, Bádensku - Virtembersku, v Bavorsku atd. V podstatě existují tři druhy těchto šablon:

· Šablony, které vycházejí z uváděné Severozápadní šablony. K základní ceně jsou připočítávány přirážky nebo od ní odečítány srážky za podíl svaloviny. Mimoto jsou odečítány srážky za prasata nižší nebo vyšší hmotnosti.

· Druhou skupiny tvoří šablony, kde srážky za nižší či vyšší hmotnost prasat jsou stanoveny v procentech z definované maximální částky. Hodnocená prasata jsou rozdělena do různých srážkových kategorií.

· V Bavorsku jsou prasata, která mají být hodnocena, rozdělována zpravidla do typových tříd, z nichž každá má jinou základní cenu. Rozdělování prasat do těchto tříd je prováděno na základě exteriéru. Je nutno zdůraznit, že zejména v této spolkové zemi je, stejně jako dříve, významná část jatečných prasat prodávána řeznictvím či řeznickým řetězcům. Proplácení těchto prasat je na jedné straně prováděno na základě subjektivního ohodnocení, na druhé straně jsou využívány šablony, které nepředpokládají srážky za prasata o vyšší hmotnosti. Proplácení podílu svaloviny je prováděno při poměrně vysoké procentní sazbě.

Změny “Severozápadní šablony”, k nimž došlo ve velkých částech severozápadního Německa, ovlivňují i podmínky tohoto obchodu v ostatních částech Německa a producenti prasat i v jiných oblastech SRN se musí postupně těmto podmínkám přizpůsobovat.

Na severozápadě Německa omezují nové varianty proplácený podíl svaloviny na maximálně 58 % a přirážky mezi 56 % a 58 % podílu svaloviny byly sníženy z 0,05 na 0,03 DEM/kg j. hm. Různé jatky zamýšlejí přizpůsobit dodatečně cenové srážky u prasat s vyšší hmotností. Cenová srážka u prasete o hmotnosti mezi 100 až 120 kg činí zpravidla 0,03 DEM/kg j. hm. Tím jsou za prasata s vysokým podílem svaloviny a o vyšší jatečné hmotnosti propláceny nižší ceny než dříve.

V jižním Německu omezila většina jatek proplácení podílu svaloviny jen do výše 60 %. Optimální jatečná hmotnost se redukovala ze 78 kg až 102 kg na 80 až 100 kg. Prasata, která z této hmotnostní kategorie vypadnou, jsou podrobena cenovým srážkám. V Bádensku - Virtembersku vykazovalo “průměrné prase” v uplynulých měsících jateční hmotnost 92 kg a podíl svaloviny necelých 59 %.

Značná část prodávaných jatečných prasat vykazuje ovšem podíl svaloviny vyšší než 60 %. Při jejich prodeji budou muset zemědělci na jihu Německa v brzké době počítat se značným poklesem příjmů.

Tabulka č. 5 tedy představuje jednu z variant platných v SRN, ovšem variantu, která se s různými modifikacemi postupně prosazuje v celé zemi. Výchozím elementem je základní tržní cena jatečného prasete od níž se, podle uvedené tabulky, odečítají či přičítají přirážky/srážky za hmotnost a podíl svaloviny.

Tab. 5: “Severozápadní šablona” pro cenová ohodnocení jatečných prasat při dodávce na jatka a její varianty

1) Podíl svaloviny

Pramen: ZMP - Zentralbericht, 08.10.99. s. 2

3.4 V EU klesá hrubá vlastní produkce prasat

V EU by měla v roce 2000 klesnout HVP prasat o 1,0 % na 207,7 mil. ks. Poukázalo na to Spolkové ministerstvo zemědělství SRN s odvoláním na předběžné údaje EUROSTAT. Podle tohoto zdroje se v SRN očekává pokles produkce prasat o 1,8 % na 41,0 mil. ks. Jejich stavy se v EU koncem roku 1999 snížily meziročně o 0,8 % na 124,3 mil. ks. U chovných prasnic byl zaznamenán nadprůměrný pokles o 2, 4 % na 12,7 mil. ks. Nejvíce byl omezen chov prasat ve Švédsku a Rakousku, a to o 12,9 %, resp. 10,0 %. Pouze ve Španělsku, Itálii a Francii došlo ke znatelnému zvýšení stavů. Ve Španělsku o 4,8 % na 22,6 mil. ks, v Itálii o 2,2 % na 8,4 mil. ks a ve Francii o 0,8 % na 16,0 mil. ks. V SRN naproti tomu klesly stavy o 1,9 % na 25,8 mil. ks. Podle mínění spolkového ministerstva by mohly v letošním roce mírně stoupnout CZV vepřového masa.

3.5 EK navrhuje zřízení Fondu solidarity na vepřové maso

Plány EK na vytvoření fondu solidarity pro vepřové maso, jsou od počátku dubna opět aktuální. EK navrhuje, aby chovatelé prasat odváděli v dobách vysokých cen do společné pokladny poplatek za každé zvíře, z níž by v krizových dobách obdrželi příspěvek. Cílem tohoto fondu je stabilizace příjmů producentů prasat, kteří byli v minulých letech velmi postiženi. Účast na tomto fondu by měla být pro chovatele dobrovolná, nejméně však pětiletá. Fond solidarity má být financován výlučně z peněz producentů prasat a má zahrnovat i faktory k omezování produkce prasat.

Každý účastník by musel před svým přístupem k tomuto fondu sdělit, kolik má jeho podnik míst na výkrm a zavázat se, že tyto kapacity nebude po celou dobu své příslušnosti k fondu zvyšovat. EK by mohla udělovat výjimky, dovolí-li to tržní situace. V prvních pěti letech by členské státy směly převzít část příslušných správních nákladů. Maximálně povolený finační podíl na krytí těchto správních nákladů má činit podle návrhu EK v prvním roce 100 % a v následujících letech se má snižovat vždy o 20 %. V rámci tohoto fondu má být dále povoleno přijímat úvěry. Jestliže by mělo dojít znovu ke krizi na trhu prasat přímo po vytvoření první kolektivní pokladny, budou moci členské státy poskytnout bezúročné půjčky, které budou muset být ovšem v plné výši uhrazeny a vráceny. Na druhé straně mohou být platby fondu dočasně vysazeny, jestliže bude pokladna “plná”.

Tento Fond solidarity bude spravován národními organizacemi, které již existují nebo budou za tímto účelem zřízeny. EK oznámila, že tento návrh předloží nejbližšímu zasedání ministrů zemědělství EU (17. až 18. června 00). Zřízení prvního fondu my mělo být možné již do 1. července 2000. Jak prohlásil komisař EU Fischler: “Není žádným tajemstvím, že trh vepřového masa byl v minulých letech vystaven podstatným cenovým výkyvům. Právě tak je ovšem známo, že oslabení cen je důsledkem vyšších kapacit, za než je tento sektor sám odpovědný”. Zkušenosti minulých let, s vysokými cenami v letech 1996 a 1997 a s nízkými v letech 1998 a 1999 ukazují, že je potřebný regulační mechanizmus, který garantuje chovatelům určitou příjmovou stabilitu.

3.6 V EU se zvýšila spotřeba vepřového masa

V zemích EU bylo v roce 1999 spotřebováno nejvyšší množství vepřového masa od založení tohoto společenství. V porovnání s r. 1998 představovala spotřeba necelých 16,72 mil. t zvýšení o 3,2 % a v porovnání s rokem 1994 o 10 %.

Z uvedeného množství bylo 4,72 mil t (28 %) spotřebováno v Německu, 2,65 mil. t ve Španělsku (16 %), 2,30 mil. t ve Francii (14 %) a 2,20 mil. t v Itálii (13 %).

Ve spotřebě na obyvatele (konzum, krmiva, průmyslové zpracování a ztráty) je v čele Dánsko se 67,7 kg, což představuje zvýšení o 3,5 kg v porovnání s rokem 1998, následováno Španělskem s 67,3 kg a zvýšením o 5,1 kg. Na třetím místě je Rakousko se spotřebou 59,7 kg (zvýšení o 1,1 kg), následováno Německem se spotřebou 57,3 kg (+1,3 kg). Poslední místa ve spotřebě vepřového masa na obyvatele zaujímají V. Británie s 23,1 kg a Řecko s 25,9 kg. Průměrná spotřeba na obyvatele EU v roce 1999 stoupla v porovnání s r. 1998 o 1,2 kg na 44,3 kg.

3.7 Cenová situace na trzích EU

Tab. 6: Ceny v EU za poražená prasata v týdnu od 24. do 30. dubna 2000

(v EUR/100 kg j. hm.)

Pramen: Agra - Europe,41, 2000, č. 19, s. KM 12

Tab. 7: Vývoj cen prasat na termínové burze v Amsterodamu (v EUR/kg ž. hm., údaje zaokrouhleny)

1) Nový kontrakt: 54 % svaloviny, partie = 10 000 kg j.hm., včetně 6 % DPH

Pramen: DLZ Agrarmagazin- Marktprognose

Tab. 8: Vývoj cen prasat na termínové burze Hannover (v EUR/kg j. hm., údaje zaokrouhleny)

Pozn.: Ceny při 56% podílu svaloviny, partie = 8 000 kg

Pramen: DLZ Agrarmagazin - Marktprognose

4. Jatečná drůbež, drůbeží maso

4.1 V EU dále roste produkce a spotřeba drůbeže

Podle odhadů Generálního ředitelství EK pro zemědělství vzroste do roku 2004 produkce drůbežího masa v EU o 9 % na 9,7 mil. t. Jak k tomu ZMP dodává, v důsledku nižších cen obilí a krmiv v EU se očekává pokles cen o 6 %, což se stane novým impulsem ke zvýšení spotřeby.

Podle ZMP vychází EK z ročního přírůstku spotřeby drůbeže o cca 2 %, což by do roku 2004 představovalo přírůstek o 8 % na 8,9 mil. t. Dovozy drůbeže do EU jsou v příštích čtyřech letech odhadovány na konstantních 300 000 t ročně. Exporty by se měly do roku 2004, přes silnou konkurenci na světovém trhu a chybějící exportní subvence, zvýšit o 0,95 mil.t na 1,05 mil.t.

4.2 V Nizozemí poraženo více kuřat

Podle sdělení příslušné profesní organizace (Produktschap) stouply v Nizozemí v roce 1999 dodávky kuřat na jatky na 903 500 t, což představuje v porovnání s r. 1998 zvýšení o 12 %. Počet nasazených vajec v Nizozemí se v prosinci 1999 zvýšil v meziročním porovnání o 3,7 % a v lednu 2000 o 1,3 %. Tato skutečnost naznačuje, že nárůst produkce a porážek drůbeže bude pokračovat i v tomto roce.

4.3 Cenová situace

Komise pro tržní a cenové zpravodajství v sektoru jatečné drůbeže při Spolkovém úřadu pro zemědělství a výživu v SRN zveřejnila následující ceny, za které prodávají drůbežářské podniky při paritě fco příjemce:

Tab. 9: Ceny kuřat v kuchyňské úpravě, s krkem a vnitřnostmi, prodeje od 25. 4. do 27. 4. 2000, v DEM/kg, bez DPH 1)

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly. Minimální množství 5 t u kuřat, u dílů minimální množství 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 35, s. 3

Tab. 10: Ceny kuřat v kuchyňské úpravě (gril), bez krku a vnitřností, prodeje od 25. 4. do 27. 4. 2000, v DEM/kg, bez DPH1)

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly, event. kuřata na grilování bez obalu. Minimální množství 5 t u kuřat, u dílů minimální množství 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 35, s. 3

Tab. 11: Ceny slepic na polévku, v kuchyňské úpravě , s krkem a vnitřnostmi, prodeje od 25. 4. do 27. 4. 2000, v DEM/ kg, bez DPH1)

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly. Minimální množství slepic na polévku 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 35, s. 3

Tab. 12: Ceny mladých kachen v kuchyňské úpravě, s krkem a vnitřnostmi, prodeje od 25. 4. do 27. 4. 2000, v DEM/ kg, bez DPH1)

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly. Minimální množství kachen a dílů 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 35, s. 3

Přílohy

Příloha 1: Porovnání cen jatečného skotu, prasat, kuřat a vajec v některých zemích EU (březen 2000, únor 2000, březen 1999, v DEM a národních měnách)

Poznámky: ceny bez DPH, u býků/volů, jatečných krav za 100 kg j. hm., u prasat za 100 kg j.hm., u kuřat za 1 kg ž.hm., u vajec za 100 ks. NM = národní měna; přepočet na DEM úředním kurzem frankfurtské devizové burzy v daném měsíci.

Skot: kotace na reprezentativních trzích; býci a voli = 1. kvalita; voli ve Francii, Belgii, V. Británii a Irsku, jinde býci; v SRN průměry z jižního Německa; v Rakousku nové řady pro průměrné kvality býků a krav.

Prasata: referenční ceny fco jatky za standardní kvalitu (EU), v Rakousku průměr za všechny třídy

Kuřata: CZV

Vejce: CZV pro výkupny a balírny, netříděné, základ: hmotnostní třída 4.

Pramen: ZMP Agrarmarkt, 2000, č. 46, s. 8

Příloha 2: Teritoriální struktura českého dovozu živého skotu, prasat, drůbeže a masa

uvedených druhů za období leden až březen 2000 (vybrané země)

Zpracovala: Jitka Ševčíková

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Příloha 3: Teritoriální struktura českého vývozu živého skotu, prasat, drůbeže a masa

uvedených druhů za období leden až březen 2000 (vybrané země)

Zpracovala: Jitka Ševčíková

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Zpracoval: Zdeněk Hrabánek