Zpráva výboru SZDS přednesená na republikové konferenci 26.11.19

Agrární noviny (Agroweb) 1.12.1999

Zpráva výboru Svazu zemedelských družstev a spolecností prednesená na republikové konferenci SZDS 26. 11. 1999 ve Ždáru nad Sázavou úradujícím predsedou Miroslavem Jirovským

Vážené delegátky, vážení delegáti, vážení hosté,

dovolte mi Vás pozdravit na dnešním jednání republikové konference Svazu zemedelských družstev a spolecností.

Hlavním úkolem dnešního jednání je zhodnotit naplnování programového zamerení a cinnost orgánu svazu, posoudit problémy soucasného stavu zemedelství a zemedelského družstevnictví, zvolit nové orgány svazu a prijmout zmenu stanov a programové zamerení svazu na další 3 roky. Scházíme se tri roky po minulé konferenci, konané 29. listopadu 1996 zde v tomto sále. Scházíme se jako reprezentativní predstavitelé významné nevládní organizace v zemedelské prvovýrobe, kterí rozhodne nemohou být plne spokojeni s tím, co se nám podarilo zabezpecit pro naše cleny, pro ceské zemedelství. Scházíme se proto, abychom posoudili svoje postavení, své šance a urcili si priority do dalšího období.

Naší konferencí koncíme období hodnocení, které zapocalo v cervnu hodnotícím jednáním výboru a pokracovalo jednáním valných hromad územních organizací, na které jsme predali základní dokument ke zhodnocení cinnosti svazu, ke kterému jste uplatnili své námety a pripomínky. Tyto námety a pripomínky byly zapracovány zejména do dalšího zamerení cinnosti svazu, do návrhu zmen a úprav stanov a Vám písemne predloženy dnes v materiálech na stul. Verím, že v diskusi pred jejich schválením se k nim vyjádríte.

Uplynulo deset let po sametové revoluci, která zmenila politický a i od základu ekonomický systém. Za toto období byly provedeny v celém národním hospodárství, tak i v zemedelství, nárocné privatizacní, transformacní a restrukturalizacní procesy. Výsledkem je, že 98 % subjektu podnikajících na pude je privátních, že státní puda dnes predstavuje pouze 15 % výmery. Skutecností ale také je, že dané procesy byly provádeny na základe nedokonalé porevolucní legislativy a v pocátku s politickým zámerem - zlikvidovat zemedelská družstva, omezit v zemedelství podnikání právnických osob a tak vytvorit prostor pro vznik rodinných hospodárství a farem, bez ohledu na komparativní výhody a význam vetšího podnikatelského zázemí, bez ohledu na specifickou odbornost vetšiny zemedelcu.

Na základe svobodného rozhodnutí vlastníku pudy a majetku byl vývoj jiný, mužeme ríci i odlišný od prevážné vetšiny státu strední a východní Evropy. Tomuto vývoji pomohl i významnou merou náš svaz, svým pusobením a prací v regionech ale i v mezinárodních organizacích. Domníváme se, že bez této cinnosti by jednotlivé subjekty plošne rozmístené po celé republice neobstály. Dnes je približne 34 % pudy obhospodarováno zemedelskými družstvy, 40 % obchodními spolecnostmi a 24 % podniky fyzických osob, z nichž však pouze na cca 10 % hospodarí tradicní evropské rodinné farmy. Státní sektor obhospodaruje jen 2 % zemedelské pudy.

Tímto konstatováním nechci snižovat odvahu tech, kterí se rozhodli ujmout svého vlastnictví a zacali sami hospodarit. Naopak, domnívám se, že vstoupili do podnikání ješte mnohem složitejšího a obtížnejšího než my sami prožíváme. I jich se týkají všechny hospodárské problémy a tak snad jen postavení v transformacním procese nás doposud nesjednotilo. Doufám, že uplynutím roku 1999 zmizí všechny duvody pro urcité predsudky, které mezi námi byly vytvoreny umele zákony, více si uvedomíme, že ve své podstate jsme na jedné lodi, kde všichni bojujeme o prežití. Rok 2. 000 je pro nás výzvou k vetšímu sdružení, bez kterého nemužeme v tržním hospodárství nikdo sám uspet. Stojíme pred vstupem do Evropské unie, hospodaríme na 3 % pudy výmery EU, je nás pouze 2 % ze zemedelcu EU a vyrábíme jen 1 % hrubé zemedelské produkce EU. Obracím se proto na všechny predstavitele nevládních organizací zemedelských prvovýrobcu, dejme stranou dosavadní politické, historické, ideologické a nebo i osobní predsudky a spolecne pripravme ceské zemedelství do roku 2. 003 na vstup do EU.

V soucasném období má svaz 1. 016 clenu - 615 ZD, 241 a. s., 128 s. r. o. a 32 ostatních clenu. Pres úbytek clenu jsme stále nejvetší organizací zemedelcu. Naši clenové hospodarí na 1,4 mil. ha a jsou sdruženi do 49 územních organizací. Autorita svazu však není spojena jen s velikostí organizace, ale predevším s tím, zda její názory jsou výsledkem urcitého konsensu jejich clenu, mají konstruktivní charakter a zda z vule svých clenu spolupracuje s vládou, nebo je proti ní v opozici.

Doposud jsme pri obhajobe zájmu prevážne družstev a spolecností z nich vzniklých postupne ztráceli clenskou základnu, která na pocátku hospodarila na více než 60 % zemedelské pudy a dnes hospodarí pouze na 38 %. Do svazu nevstupovaly ani všechny dceriné organizace, které družstva zakládala. Myslím si, že jsme i sami na tyto organizace zapomneli a nesnažili je získávat, prestože i jejich zájmy hájíme. Tento vývoj byl takový, že informace a stanoviska svazu byla všemi, tedy i necleny ocenována. Zrejme však pozornost nových subjektu byla zamerena na duležitejší oblasti. Domnívám se, že máme na to, aby naše organizace získala zpet svuj puvodní rozmer, aby se programove více otevrela dalším clenum ze zemedelské prvovýroby, aby svaz získal vliv na další spolecnosti i prípadne podnikatele, uznávající velkovýrobu a urcité etické podmínky pro podnikání v zemedelství. Meli bychom tyto podniky a podnikatele oslovit, získat za cleny svazu. Bude to výsledek práce územních organizací, bude to výsledek naší nabídky prijatelného programu a zajištení informovanosti za nízký príspevek. I o tom je dnešní jednání.

Cas neceká, jsme v predvstupním období do EU a tam naše roztríštenost a ruznorodost názoru nám neumožní obhájit prospešné podmínky pro náš zpusob podnikání, který je tak odlišný od velké vetšiny evropských zemedelcu. K tomu již mnoho casu nemáme a jestliže to nepochopíme budeme stát pozdeji na pozici tech, které dnes kritizujeme za špatnou prípravu dohod WTO a asociacních s EU.

Nevládní organizace musí stát vždy tesne za ramenem státního úredníka pri každém vyjednávání a pred každým podpisem dohody ji dusledne proverit z pohledu uživatele. Vždyt to budeme my, kdo s dusledky techto dohod máme spojen svuj život, svoji existenci. Kritika chyb v zemedelské politice je z naší strany považovaná za oprávnenou, avšak nápravy nedosáhneme, pokud naše závery neprijmou za oprávnené zejména úredníci Mze, kterí se na drívejších ujednáních podíleli. Zde zejména ocekáváme vliv ministra.

Svaz doposud využívá veškerých svých mezinárodních styku s predstaviteli státu Evropské unie, a to at vládními nebo nevládními k tomu, že poukazuje na chyby v minulé ceské zemedelské politice, na dusledky s kterými se zemedelci potýkají v dusledku techto chyb. Poukazujeme na to, že CR se otevrela v mezinárodním obchode svetu, ale ten se neotevrel nám. V dusledku toho došlo ke katastrofálnímu propadu výroby a poškození venkova, že záporné saldo agrárního obchodu máme v prepoctu na obyvatele nejhorší ze všech státu SVE. Slovinsko i Rumunsko již prekrocilo HZP z roku 89, Madarsko, Polsko, Bulharsko, Slovensko se blíží 90 % roku 89. Horší než my jsou jen baltské státy.

S temito zjišteními a dalšími podobnými údaji pracujeme s cílem dosáhnout u struktur EU docílení zmen v prístupu k CR. Proto do prvního odstavce úvodu k pozicnímu dokumentu jsme požadovali uvést, že rozmer ceského zemedelství proti Evropské unii je podle údaju DG VI Evropské komise menší než polovicní v prepoctu na l hektar a že v porovnání s ostatními státy SVE, ceské zemedelství nebude cinit problémy, nebot z celkového poctu obyvatel SVE predstavuje CR 10 %, výmerou zemedelské pudy 6,5 % a poctem zemedelcu jen 2 %.. To vše proto, abychom lépe mohli v budoucích jednáních obhájit navržený rozmer zemedelství v pozicním dokumentu a navrhovaná opatrení.

Ve svém vystoupení se nechci vracet k známým a mnohokráte opakovaným chybám minulosti, které vedly k výraznému oslabení celé zemedelské prvovýroby, které by nejen pro nás dnes mely být poucením pri vyjednávání vstupu do EU a východiskem pro nápravu. Tyto jevy se v konecném dusledku promítají dnes do hluboké krize, mohu ríci ekonomické katastrofy a ohrožení existence cca 70 % zemedelských podniku, to jak právnických tak fyzických osob. Skutecnost, že jsme toto pro zemedelství velmi težké období prežili a že stále produkujeme a chceme dále vyrábet kvalitní a cenove dostupné potraviny - za to si naši zemedelci, bez ohledu na to jakou formu hospodarení si zvolili, nebot jsme všichni na potápející lodi, zaslouží podekování a slova uznání. To vše dnes deláme v neustálé kritice sdelovacích prostredku a za mzdu, jednu z nejnižších v porovnání s ostatními odvetvími.

Svaz pro prekonání krize, delal vše co umožnovala situace a jeho vliv. Z pocátku vše k obhajobe zemedelských družstev, pozdeji zemedelské velkovýroby a zemedelského podnikání vubec. Autorita svazu v zemedelské oblasti prispela k tomu, že predseda svazu, Ing. Jan Fencl se stal ministrem zemedelství a programové zamerení cinnosti svazu základem zemedelské cásti programového prohlášení soucasné vlády.

Vláda se zavázala zabránit dalšímu snižování rozmeru zemedelství a devastaci venkova, k zabezpecení "potravinové bezpecnosti" omezováním záporného salda agrárního obchodu. Mezi další úkoly zaradila ochranu trhu, zvýšení konkurenceschopnosti, prizpusobení zemedelské politiky standardum spolecné zemedelské politiky EU, provázání zemedelství se zpracovatelským prumyslem, zlepšení platební kázne, podporu mimoprodukcních funkcí, zelenou naftu, dokoncení restitucních i transformacních procesu a to vše zapracovat do koncepce zemedelské politiky.

Po roce pusobení sociálnedemokratické vlády zjištujeme, že jsme v nejsložitejší situaci své existence. Zjištujeme, že koncepcní chyby z pocátecního období nejde rychle zmenit. Zjištujeme, že v našich radách se nenalezlo ani nekolik odborníku, kterí by nastoupili na Ministerstvo zemedelství daný program rozvíjet. Zjištujeme, že je daleko snadnejší vše kritizovat, odsuzovat, ale ani na tom se jednotne neshodnout. Zjištujeme, že se zatím sami nedokážeme sjednotit v odbytové organizace k obhájení farmárských cen.

Z uvedených úkolu programového prohlášení vlády, pres obtíže s opozicními politickými stranami a liknavost nekterých státních orgánu se podarilo:

- zpracovat koncepci agrární politiky, kterou však vláda vzala pouze na vedomí a úcinnost podmínila ekologickým auditem

- prijmout novelu zákona 42/92 Sb., na jejímž vzniku mimo jiných, jako na jednom ze svých posledních rozhodnutí se podílel již poslanec a bývalý místopredseda vlády a ministr zemedelství Josef Lux.. Jsem presvedcen, že jeho postoj vyplýval z poznání chyb pri transformaci vzniklých a dobré víry je napravit. Cást poslancu však predložila stížnost Ústavnímu soudu a tato má být 1. prosince projednána.

- prosadit zelenou naftu na II. pololetí 1999 a pro rok 2000 je ve schvalovacím rízení v parlamentu

- výrazneji podporit mimoprodukcní funkce zemedelství zvýšením dotací a podpor v roce 1999, ale je nutné ješte zlepšit jejich zamerení

- docílit zlepšení ochrany trhu u potravinárské pšenice, veprového masa a cukru

- zastavit snižování hrubé zemedelské produkce, ale nezabránit hlubokému propadu cen

Ostatní úkoly a sliby programového prohlášení plneny nejsou, zvlášt citlive to vnímáme u veškerých právních úprav, proexportní politiky a provázání prvovýroby se zpracovateli a obchodem. Odmítáme uplatnovaný názor, že sdružování zemedelcu je vecí jich samotných. Závazek státu podporovat sdružování zemedelcu vyplývá z asociacních dohod podepsaných vládou ješte Václava Klause a jeho plnení požadujeme na dnešním vedení Mze. Nízkou úroven sdružování v zemedelství považujeme predevším za prícinu soucasného katastrofálního propadu farmárských cen. Jsme hluboce nespokojeni s odkládáním rešení platební kázne, lhut splatnosti, regulace potravinových a obchodních retezcu, hluboce nespokojeni s nízkou úrovní práce státních úredníku pri vyžadování plnení zákonu a vyhlášek, které by vnášely podnikatelské jistoty prvovýrobe.

Soucasná pozice ceských zemedelcu je velmi špatná. Letošní rok dojde k hlubokému propadu tržeb o více než 10 %, tj. o 11 - 12 mld. Kc. Ztráta z podnikání bude dle naši prognózy 3 - 4 mld. Kc, druhá nejhorší od vzniku Ceské republiky, prestože hrubá zemedelská výroba bude vyšší než v roce 1998. Pres nárust dotací do zemedelství v roce 1999 o 17 %, které prosadil ministr Fencl do rozpoctu a dodatecne zavedenou zelenou naftu za II. pololetí 1999 s úhradou 500 milionu, vytvárené zdroje nestací ani na prostou reprodukci, ani na splátky úveru i jejich úroku. Proto banky odmítají dávat nové úvery ci staré odkládat. Dusledky nižších tržeb jsou umocneny stálým prodlužováním platebních lhut za zemedelskou produkci ze strany odberatelu a zpracovatelu. Tato situace velmi casto menila zamerení cinnosti svazu na záchranné akce, na organizaci protestních akcí ve kterých jsme chteli upozornit na kritickou situaci zemedelcu. Tím mám na mysli manifestaci zemedelcu na Staromestském námestí v cervnu 1999, blokády komunikací na podzim roku 1998, setkání zemedelcu u pomníku Sedláka u Chlumce apod. Bohužel, reálné výsledky stále cekáme.

Pres velmi negativní stav zemedelství je spolupráce s Ministerstvem i vládou dobrá, mohu ríci, že s vetšinou ministru, jako nikdy predtím. Jestliže se vyskytnou vážné problémy a jsou z naší strany pripraveny návrhy rešení, je možné si vyjednat jednání v pomerne krátké dobe, s kýmkoliv. Toto hodnocení je shodné i s ostatními predstaviteli tripartity, od Konfederace zamestnavatelských svazu, kde svaz zastupuje zemedelské podnikatele. Je vule jednat, ale doposud s výsledky jsme nespokojeni. Mohu konstatovat, že tato vláda má vuli akceptovat standardní evropskou zemedelskou politiku, ale v její realizaci se mnoho nedarí. Kriticky hodnotíme cinnost SFTR zvlášte v posledním roce, kdy se podílel na chybném prizpusobení výrobního programu mlékárnami na máslo a nízkotucné mléko. Tím umožnil extrémní nárust požadavku na export v období hlubokého propadu cen na svetových trzích a vytvoril predpoklady k známé mlécné krizi, prispel k propadu cen mlécných výrobku na domácím trhu. Zvlášte máme výhrady k úsilí úredníku vyžadovat prosazení plnení zákonu, vyžadovat plnení vyplývající z vydaných vládních vyhlášek. Pred rokem jsme podali oznámení financním úradum a ministerstvu financí na vybrané masokombináty, že nedodržují zákon o cenách, speciálne § 2, odst. 3, ale dodnes nemáme žádný výsledek, prestože jsme to urgovali i pres nekteré senátory. Na základe požadavku nekolika územních organizací jsme podali stížnost, že nekteré mlékárny se verejne priznávají k nedodržování minimální ceny mléka a presto dostávají dotace od SFTR na Mze, MF a UHS a klid je dále. S tímto jednáním se nemužeme smírit. Pres tyto kritická hodnocení se obracíme na organizace zpracovatelu s výzvou ke spolecnému hledání východisek z dnešní obtížné situace, nebot víme, že pouze spolecne mužeme obstát v konkurenci v budoucí sjednocené Evrope.

Konference svazu roku 1996 stanovila, že svaz musí vuci svým clenum zkvalitnit ekonomické, právní a další poradenské služby, jeho územní organizace posílit organizování vzájemné spolupráce a konkrétní formy pomoci jednotlivým clenum. Za tím úcelem svaz zejména poskytoval aktuální informace o legislativne právních, ekonomických, komoditních a dalších opatreních, vcetne regulace trhu, podporách a dotacích apod. Je treba si však priznat, že soucasné podmínky vyžadují tuto cinnost ve vetším rozsahu a na lepší profesionálnejší úrovni.

Na druhé strane svaz využíval své územní organizace a clenskou základnu k provádení ruzných šetrení, napr. o predpokládaném hospodárském výsledku, rozsahu nevyporádaných majetkových nároku oprávnených osob apod. Na základe této vzájemné informovanosti mohl svaz navrhovat státním orgánum vcas a rychle radu systémových opatrení ekonomického ci legislativního charakteru. Bohužel poslední dobou do zpetné spolupráce se nám zapojovalo stále méne územních organizací i clenu. To melo vliv i na menší presnost našich odhadu i ekonomických návrhu. Proto musíme provést i zmeny v našich stanovách, zpevnit vazby s územními organizacemi.

Svaz uplatnil i konkrétní formy pomoci svým clenum, kterí se z duvodu povodní a záplav v roce 1997 a 1998 dostali do složité situace. Zprostredkoval jednak pomoc z ostatních povodnemi nepostižených podniku a okresu a jednak ze svých prostredku poskytl postiženým podnikum svých clenu prímou financní pomoc presahující 20 milionu Kc.

Za potrebnou, i když stále nedostatecne úcinnou snahu svazu lze hodnotit prosazování myšlenek odbytových družstev u svých clenu. Zde musíme konstatovat, že na všech jednáních se nenachází odpor proti tomuto postupu, ale v praxi ji znacná cást clenu nerealizuje. Ptám se proto Vás dnes zde, jak dlouho ješte budeme váhat ? Co je hlavní prícinou naší neochoty se sdružovat ?

V uplynulém období svaz sledoval, aby navrhovaná opatrení byla kompatibilní s principy spolecné zemedelské politiky EU a pri jejich používání bylo zlepšeno postavení ceských zemedelcu. Zlepšení ceské pozice v obchodních vztazích s EU byl i hlavní duvod, proc svaz aktivne pusobí v evropských a dalších mezinárodních zemedelských organizacích - Konfederaci evropského zemedelství, Mezinárodním družstevním svazu a jeho zemedelské organizaci, proc spolupracuje s organizacemi zemedelcu pri EU - COPA a COGECA. Z jejich prostredku nyní získáváme i významnou poradenskou pomoc prostrednictvím 15 mesícní cinnosti pana Liama Kinselly v CR.

Dosavadní koncepce cinnosti svazu postupne vznikala a více méne se pragmaticky utvárela v obtížném procesu zásadních spolecenských premen, v období restitucí a transformace zemedelských družstev, v období obrany existence družstev i samotné zemedelské velkovýroby a tím i obrany rozmeru ceského zemedelství. Výsledky této koncepce lze hodnotit v zásade pozitivne. Podarilo se uhájit zemedelskou velkovýrobu, která se stala základem hospodarení na cca 90 % zemedelské pudy, tedy i u velké cásti fyzických osob, podarilo se uhájit existenci zemedelských družstev. Nedarilo se však dostatecne uhájit rozmer ceského zemedelství, nedarilo se uhájit podmínky pro dostatecnou životaschopnost všech podniku ci podnikatelu a tím ony životní zájmy prosperity, které každá spolecnost nebo každý podnikatel, bez ohledu na to, jakou právní formu má, nezbytne potrebuje.

Po roce 1999 však nastává nové období, nová etapa vývoje ceského zemedelství, etapa charakterizovaná tím, že do pozadí se dostávají "ideologické otázky" forem ceského zemedelství, kdy v podstate doznívají nikoliv jednoduché problémy vyvolané transformací družstev a kdy do výrazného popredí se budou dostávat otázky pripravenosti ceského zemedelství ke vstupu do EU, vyjednání jeho odpovídajícího rozmeru, tedy do popredí se budou dostávat otázky zemedelské ekonomiky, hospodárské souteže, problémy samotného prežití a ekonomické budoucnosti jednotlivých zemedelských podniku na trhu a samotné existencní podstaty ceského zemedelství v souvislostech vývoje vztahu k okolnímu svetu.

Tyto zásadní zmeny a problémy vnejšího ekonomického prostredí si prímo vynucují, aby svaz jako zájmová organizace na tyto zmeny adekvátne reagoval, vcas, rychle a zejména kvalitne se jim prizpusobil, nebot jen tak muže hájit a prosazovat životní a existencní zájmy svých clenu, jen tak jim muže být užitecný. Svaz nadále chce pusobit i v rámci Agrární komory. Predpokládáme však, že dokážeme presneji vymezit své pusobení, abychom se ve své cinnosti neprekrývali.

Prizpusobení se novým podmínkám nutne vyžaduje korekci a modernizaci dosavadního programového zamerení cinnosti svazu, vyžaduje inovaci forem a metod jeho práce na úrovni centra, kraju i okresu, vyžaduje nové pracovní prístupy. Vyžaduje, aby svaz rozšíril svou clenskou základnu, primerene provedl generacní obmenu clenu svých orgánu a aparátu, aby si vytvoril nové a modernejší image. Musíme dbát již i na jazykovou prípravu aparátu svazu z duvodu potreby nárustu komunikace s okolními státy. Rozhodující roli zde ocekáváme od zmen v prístupu clenu výboru a predstavenstva svazu v územních organizacích a krajských radách. Proto posilujeme zodpovednost volených orgánu ve stanovách a klademe si za cíl v centru tuto práci vyhodnocovat. Svaz k posílení svého významu musí získat nové cleny, rozšírit svuj podíl na tvorbe HZP a výmere obdelávané pudy. Neprizpusobí-li se svaz náležite novým podmínkám a požadavkum kladeným na zemedelce v 21. století a v Evrope, nutne bude ztrácet svuj vliv a možnosti.

Formování nových prístupu vubec neznamená nejaké opuštení dosavadních osvedcených principu cinnosti svazu jako dobrovolné, samosprávné a nevládní organizace s celorepublikovou pusobností. Ale znamená to tuto osvedcenou formu zdokonalovat, získat zpet vetšinu bývalých clenu ci organizací z nich vzniklých, rozvíjet v duchu potreb svých clenu se zemedelskou cinností bez ohledu na právní formu podnikání. Toto prosazování zájmu, bude znamenat i podporu a propagaci družstevní formy zemedelského podnikání, také v nejruznejších formách zajištování nadpodnikových potreb podniku zemedelské prvovýroby a aktivní úcast v reprezentativních orgánech družstevnictví evropského i svetového.

Na tyto zmeny musí v predstihu být upraveny i Stanovy svazu. Duvodovou zprávu a navrhované zmeny a doplnky máte všichni k dispozici a proto jen zduraznuji podstatné myšlenky. Vetší pozornost je venována clenství a clenskému vztahu, v širší míre se reší práva a povinnosti clena svazu. Návrh nove definuje postavení a predmet cinnosti svazu. Za významnou a úcelnou zmenu považujeme zpresnení práv a povinností jednotlivých orgánu svazu, dále i nove navrhované orgány svazu - snem delegátu a krajské rady. Zejména krajské rady by mely být v souvislosti se vznikem nového územne správního usporádání prínosem. Otázka názvu svazu byla rešena anketou pro všechny delegáty a s jejím výsledkem budete seznámeni vcetne podrobnejšího vysvetlení zmen stanov predsedou návrhové komise.

Základním pilírem budoucí cinnosti svazu se musí stát efektivní ochrana a prosazování ekonomických zájmu clenu svazu - tj. dosažení primereného zisku. Za tím úcelem musí svaz zrychlit prenos informací elektronickou poštou, poskytovat služby a poradenský servis v oblasti hospodárské, podnikatelské, ekonomické, obchodní, právní, sociální a environmentální, pripravit se na formy práce obvyklé v EU. Zpresnit své vztahy s ostatními profesními organizacemi na principech kompatibilních s obdobnými organizacemi v EU.

Musíme si být vedomi toho, že ocekávání obyvatelstva je odlišné od ocekávání zemedelcu. Proto musíme vcas pusobit a vysvetlovat, že ceny potravin jsou na cca 50 - 60 % evropské úrovne a jen jejich narovnáním, lze udržet ceské zemedelství a postupne približovat ceny potravin evropské úrovni, bez jednorázového cenového šoku.

Musíme respektovat, že jsme již soucástí evropského trhu, kde existuje volný pohyb zboží a ceny ceských zemedelcu mohou dosáhnout nejvýše svetových cen s pripoctenou celní ochranou za predpokladu neprekrocené nabídky nad poptávkou na domácím trhu. Musíme si vytvorit predpoklady, abychom regulací nabídky tento prostor se naucili využívat a zabránili zhroucení cen, tak jak se to stalo letos. Prestože naše celní sazby jsou podstatne nižší než EU, máme prostor k využití a u nekterých komodit pri nepríznivém vývoji svetových cen musíme požadovat provedení nápravy na vláde, stejným zpusobem, jak se to podarilo u cukru.

Musíme umet vysvetlit, že ceny potravin již nikdy nebudou tak nízké, jako jsou nyní. Pro tento zámer musíme získat verejnost prostrednictvím novináru solidností naší argumentace. Další útlum ceského zemedelství by mohl vést ke skokovému priblížení cen u nedostatkových komodit.

Základním úkolem pro rešení tohoto zámeru je uchování si prostoru pro vlastní zemedelskou výrobu pri vyjednávání o pristoupení do Evropské unie. Jsme si vedomi mimorádného významu dalšího kola WTO, které zacíná v Seattlu v pondelí. Jestliže chceme vstoupit do EU, musíme od samého zacátku mít shodnou taktiku a predpokládat stejný výsledek. Proto i svaz se snaží mít své informace a jedná s nevládními organizacemi EU. Proto chceme i nadále mít v Bruselu svého predstavitele - nyní je to pan Ing. Matoušek. Proto nebudeme vuci vláde uplatnovat nekteré požadavky, které by byly obdobné s EU a dnes velmi populistické, když víme, že v krátké dobe budou muset být výrazne omezeny - napríklad exportní dotace, které v EU dosahují 84 % z celého sveta, a jsou pri cca stejném vývozu 45 x vetší než v USA.

Odmítáme další útlum produkce, ale musíme rychleji realizovat restrukturalizaci vlastní výroby, ukoncit systémy polointenzity a poloextenzity v rostlinné výrobe, pristoupit na tržní systémy regulace nabídky zemedelských produktu na domácím trhu pro vyrovnání s poptávkou pro udržení cen a urychlene podporit rozvoj a export té produkce, kterou mužeme exportovat s minimem dotací na základe spoluúcasti prvovýroby. Domníváme se, že k rešení intenzity rostlinné výroby bude nutné zahájit prevody vlastnictví zemedelské pudy ze soucasných cca 3 milionu vlastníku na stávající zemedelské podnikatele. Pokud by zustala puda prevážne v nájmu, nelze ocekávat, že bude do ní investováno pro zvýšení pudní úrodnosti a využity plne dnešní nejmodernejší systémy vyrovnávání pudní zásoby živin. A bez tohoto prístupu nedohoníme intenzitu v zemích EU. Puda je a bude základem. Chci zde pripomenout myšlenku založení Pozemkové banky, jejímž založením se budeme muset zrejme zabývat.

Za kritérium úspešnosti postupu považujeme snižování našeho záporného salda agrárního produktu, které již tvorí za 9 mesícu letošního roku 53 % ze záporného salda celého zahranicního obchodu CR. To dále znamená, že podporíme urychlení vzniku zemedelského intervencního fondu a budeme prosazovat brzký vznik zákona o odbytových fondech se spoluúcastí zemedelcu i zpracovatelu.

Všem nám jde o stabilizaci na trhu mléka. Víme, že si mužeme vybrat ze trí zásadních rozhodnutí, která jsou v tržních podmínkách obvyklé. Bud je stanovena minimální cena mléka se ziskem pro omezené státem regulované množství mléka plošne pro všechny prvovýrobce s mírným prekrocením vlastní spotreby, která je dotovaná v predem stanoveném množství na export (varianta EU), s tím, že na vyšší, predem stanovenou výrobu si musí v rozpoctu vytvorit stát pro export zdroje. Ve druhé variante je stanovena minimální cena pod vlastními náklady cca 10 - 15 % bez kvót (varianta USA, Austrálie), tím výrazne nižší požadavky na dotaci exportu mléka a omezení množství je volným trhem na úroven poptávky a nabídky u individuelních prvovýrobcu podle jejich ekonomické síly spojené i s bankroty nejslabších. To je varianta spojená s presunem mléka do nejpríznivejších výrobních oblastí pro výrobu mléka, to je varianta, která ponechává méne bonitní cásti zemedelské pudy neobdelané. Tato varianta ponechává možnost zisku zpracovatelum a obchodníkum a je na úcet prvovýrobcu. Žádný stát na svete totiž nedotuje export libovolného množství mléka pri zachování ziskové výroby zemedelcum. V této variante pak záleží na samotných zemedelcích, aby si vytvorili sami regulující systém a množstevní nabídku regulovali podle poptávky, aby cena pod náklady neklesala, a minimální cena je tak prakticky jen pojistka pro prípad nejednoty zemedelcu. Pro stát je to levná varianta, proto muže poskytnout více prímých plateb zemedelcum. Osobne si nedokáži predstavit, že by zustala výroba mléka v Rakousku ci Bavorsku v podhorských oblastech, kdyby zde nebyly kvóty. Tretí varianta je liberální, kterou zejména doporucují nekteré mlékárny, zrušit veškeré dotace na export a platit príplatek v jednotné výši dodavatelum mléka, kterí dodávají do mlékárny, která exportuje libovolné množství mléka. Dle našeho názoru, tato varianta vyhovuje jen cásti mlékáren a zemedelcum neposkytuje žádné jistoty ani v cene, ani ve výši produkce. Proto predstavenstvo svazu podporuje kvotaci mléka s minimální cenou 7,50 Kc za predpokladu, první kvotacní období bude overovací, že není treba stanovovat v prvním období žádnou rezervu kvoty, nebot ta se vytvorí první rok, že kvotou muže být aktuelní dodávka za rok 1999, nebot nyní je již poptávka s nabídkou vyrovnána. Požaduje dále stanovit podmínky exportních dotací i pro mlékárny, spocívající v nutnosti uzavrít rocní smlouvy pouze s dodavateli, kterí se zaváží kvoty prevzít, kterí se zaváží platit minimální cenu, podávat každý mesíc informace a umožní územním odborum Mze provádet kontroly. Dále souhlasíme s navrženými kompenzacními platbami pro zemedelce.

Podporíme urychlení rozvoje chovu krav bez tržní produkce mléka v extenzivních prírodních podmínkách s cílem jejich stavy zvýšit alespon na trojnásobek soucasného stavu a tím vytvorit prostor pro rychlejší rust užitkovosti u stávajících chovatelu v modernizovaných stájích.

Podporíme vznik zákona o marketingové organizaci, která bude v rukou zemedelcu a bude se zabývat prosazením ceských potravin a rozvojem odbytu. Zde nebude stacit jen ustavení zemedelského intervencního fondu, jehož vznik podporujeme. Naše zkušenosti ukazují, že nelze spoléhat jen na jednání. Velmi dobré zkušenosti máme s Cukrovarnickým spolkem, s jinými organizacemi zpracovatelu již ne. Proto je zde nezbytné zapojení státu, aby urychlil ustavení tržních rádu a systému regulace nabídky, kterým se znemožní vysoké výkyvy farmárských cen, které vždy jsou v neprospech prvovýroby a zákonem ustavená marketingová organizace.

Podporíme zrychlení sdružování zemedelcu ke spolecnému odbytu své produkce, ale i nákupu, podporíme majetkové propojování prvovýroby a zpracovatelu. Tento trend nám muže jedine zvýšit podíl na pridané hodnote vznikající ze zemedelských produktu, jedine tento trend nám umožní vracet do zemedelských podniku odpovídající podíl na zisku. Jedine tak lze omezit konkurencní vztahy mezi prvovýrobci, zabránit zneužívání techto vztahu zpracovateli, regulovat nabídku k udržení ceny nad náklady a prebytky vcas vyvážet. Zde rozhodne trváme na zodpovednosti státu tento proces urychlit, nebot stát zpusobem privatizace toto zpusobil, peníze za zpracovatelské spolecnosti prijal místo aby bývalá zpracovatelská družstva v restituci vrátil zemedelcum. Stát svým jednáním po roce 1948 prerušil normální vývoj ve sdružování a tento svým rozhodnutím po roce 1990 odmítl obnovit. My nemužeme cekat desítky let, až prirozeným zpusobem dosáhneme sjednocení na techto principech. Jedná se dnes o odpovednost státu tento proces urychlit alespon do pozice, kde jej prerušil.

Nejvetším problémem konkurenceschopnosti ceského zemedelství ve všech formách vlastnictví je zadluženost, daná prevážne ceskou cestou privatizace a transformace. Požadujeme na vláde proto, aby v období revitalizace pred vstupem do EU vyrešila oddlužení zemedelských podniku, alespon cástecne, obdobne jako to provádí v bankách, prumyslových podnicích. Požadujeme odpuštení úveru v Konzolidacní bance, snížení závazku od Pozemkového fondu i odpuštení alespon další poloviny bezúrocných pujcek.

Požadujeme na vláde a parlamentu vytvorení právního rámce pro úspešné podnikání v zemedelství, konecne zajistit vcasnou úhradu za zemedelskou produkci, výraznou financní podporu sdružování zemedelcu. Požadujeme na ministerstvu zemedelství urychlit tento proces využitím PGRLF pouze pri odkupu pohledávek od zpracovatelu mléka nedodržujících platební lhuty za tržní cenu a tím proces nápravy urychlit. Tento požadavek uplatnujeme u mlékáren, nebot mléko tvorí cca 17 % tržeb zemedelství a jeho charakter vyžaduje každodenní zpracování. Požadavek považujeme za plne oprávnený, nebot zde probehl nejhlubší pokles produkce a Mze svým postupem pri privatizaci, kdy rozclenilo celý sektor s výjimkou JCM na jednotlivé spolecnosti, které nyní ve velké vetšine nevyužívají podstatne svoji kapacitu. Požadujeme toto rešení z duvodu urcité spoluodpovednosti ministerstva za privatizaci provedenou do roku 1996. V soucasných podmínkách nedostupnosti práva, je treba volit netradicní postupy a urychlit restrukturalizaci i zpracovatelu mléka, kde jsou nyní nejvetší potíže.

K dosažení konkurenceschopnosti musí být mnoho vykonáno v každém zemedelském podniku. Po krizi vždy následuje oživení u tech otužilých. Chceme-li být organizací úspešných predstavitelu v zemedelství, musíme ješte mnoho vykonat v efektivnosti vkladu do výroby, v kvalite výrobku, v rízení pracovních sil, využití biologických vlastností rostlin i zvírat, pri zavádení nových poznatku z výzkumu, pri prizpusobení environmentálním požadavkum, pri prizpusobení požadavkum konzumentu, pri prizpusobení exportovatelné produkce svetovému trhu, prizpusobení svého podnikatelského zámeru výrobní oblasti se zámerem vyšší intenzity nebo i extenzity. Pro dosažení techto výsledku však musíme pripravovat zamestnance, které musíme cílevedome vést, chceme-li od nich perfektní výsledek. Budeme proto v zájmu zachování perspektivy velkovýroby a trvalého rustu produktivity práce opet se vracet i k vzdelávání a profesionální výchove pracovníku, zvlášte pak na manažerské funkce. Tam pro budoucnost vidím v soucasné dobe velkou slabinu.