Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 1997 - 4. část

4.4 Zahranicní obchod se zemedelskými a potravinárskými produkty

4.4.1 Obecná charakteristika základních tendencí v agrárním zahranicním obchodu

V roce 1997 se pasivní saldo agrárního zahranicního obchodu (kapitoly 1 až 24 celního sazebníku) snížilo proti roku 1996 o 1 424 mil. Kc, neboli o 6,4 %. Vývoz agrárních komodit vzrostl o 5 941 mil. Kc, tj. o 17,7 % a dovoz byl vyšší o 4 517 mil. Kc, resp. o 8,1 %. Celkový obrat zahranicního obchodu s agrárním zbožím se tedy zvýšil v porovnání s rokem 1996 o 11,7 %. Na rozdíl od období 1995-96 došlo v roce 1997 k jeho mezirocnímu zvýšení prevážne vlivem rozvoje exportu.

Pozice agrárních komodit v celkovém ceském zahranicním obchode se v porovnání s rokem 1996 zásadne nezmenila, i když dlouhodobe (v souladu s vývojem zbožové skladby mezinárodního obchodu) také v ceském zahranicním obchode podíl zemedelských a potravinárských produktu na jeho celkovém obratu klesá. V roce 1996 cinil podíl agrárního zboží na ceském zahranicním obchodu 6,6 %, v následujícím roce pak 6,3 %. Paralelne došlo k poklesu podílu zemedelských a potravinárských komodit na celkovém ceském dovozu ze 7,4 % v roce 1996 na 7,0 % v roce 1997, resp. na celkovém vývozu z 5,6 % na 5,5 %. Trvalým problémem, který se ani pres uspokojivý mezirocní vzrust agrárního vývozu nepodarilo odstranit, je vysoký podíl agrárního zahranicního obchodu na celkovém pasivním saldu ceského zahranicního obchodu. Tento podíl se naopak aktuálne zvýšil na 14,7 %, když v roce 1996 dosahoval 14,0 %.

Podíl agrárního zahranicního obchodu na celkovém zahranicním obchodu CR

Agrární vývoz Agrární dovoz Saldo agrárního zahranicního

obchodu

podíl na mezirocní podíl na mezirocní mil. Kc mezirocní

celkovém vývozu index celk. dovozu index index

1996 1997 (%) 1996 1997 (%) 1996 1997 (%)

5,63 5,51 97,87 7,39 7,03 95,13 -22116 -20692 93,56

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Vološin (VÚZE)

Pozitivním rysem mezirocní komparace výsledku agrárního zahranicního obchodu je mírné zlepšení vztahu vývozu a dovozu, vyjádrené jejich vzájemným podílem, resp. stupnem krytí dovozu vývozem. Ten se mezirocne poprvé za posledních pet let zvýšil, ze 60,2 % v roce 1996 na 65,6 % v roce 1997 (Tabulka A4.4/02).

V roce 1997 se na celkovém agrárním vývozu CR podílely kompetitivní produkty 91,3 % a na dovozu 51,9 %. Význam nekompetitivních komodit se v agrárním zahranicním obchodu zvýšil, protože v roce 1996 participovaly kompetitivní druhy zboží na vývozu CR 92,5 % a na dovozu 53,3 %. Zahranicní obchod s kompetitivními komoditami je aktivní a vykazuje v roce 1997 saldo 4 803 mil. Kc, když v roce 1996 bylo toto aktivum pouze 1 229 mil. Kc.

Podíl kompetitivních komodit na celkovém agrárním zahranicním obchodu CR

Agrární vývoz Agrární dovoz Saldo obchodu kompe-

titivními výrobky

podíl na mezirocní podíl na mezirocní mil. Kc mezirocní

celk. vývozu index celk. dovozu index index

1996 1997 (%) 1996 1997 (%) 1996 1997 (%)

92,5 91,3 98,7 53,3 51,9 97,4 1229 4803 390,8

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Vološin (VÚZE)

4.4.2 Teritoriální struktura agrárního zahranicního obchodu

Rozhodujícím místem agrárního vývozu byly také v roce 1997 zeme EU, jejichž podíl na celkovém ceském agrárním vývozu nicméne nevýrazne poklesl. Do EU bylo v roce 1997 vyvezeno zemedelské a potravinárské zboží za 13 607 mil. Kc, což je o 1 440 mil. Kc, resp. o 11,8 % více než v roce 1996. Zhruba stejný význam mají pro ceský agrární vývoz zeme CEFTA. V roce 1997 cinila hodnota agrárního zboží exportovaného do techto zemí 13 129 mil. Kc, což bylo o 1 275 mil. Kc (10,8 %) více než v roce 1996. Clenské zeme EU se na celkovém mezirocním prírustku našeho agrárního vývozu podílejí 24,2 %, zeme CEFTA 21,5 %. Nejvýraznejší zvýšení hodnoty agrárního vývozu v roce 1997 bylo ale dosaženo v obchode se SNS. Prírustek sledovaného vývozu zemedelských a potravinárských produktu do SNS v roce 1997 cinil 2 526 mil. Kc, objem vývozu se tedy v této relaci zvýšil v porovnání s rokem 1996 zhruba o 50,6 %. V dusledku této zmeny participuje SNS ve skladbe ceského agrárního vývozu v roce 1997 již 19,07 %.

Význam rozvojových zemí (RZ) je v našem zemedelsko-potravinárském vývozu menší. V roce 1997 bylo do RZ exportováno agrární zboží za 2 095 mil. Kc. Mezirocne se vývoz do RZ zvýšil pouze o 302 mil. Kc, tzn. o 16,8 %. Zretelne podprumerný prírustek byl docílen v agrárním vývozu do SR. V roce 1996 bylo na Slovensko vyvezeno zboží za 9 134 mil. Kc, o rok pozdeji za 9 683 mil. Kc. Mezirocní prírustek vývozu tedy dosáhl pouze 6,0 %.

Ceský dovoz zemedelských a potravinárských produktu je sice stále ješte z asi 50 % realizován z EU, nicméne pokles parity domácí meny se v agrárním segmentu zahranicního obchodu projevil redukcí dovozu práve jen v této teritoriální relaci. Snížení hodnoty dovozu z EU v roce 1997 o 198 mil. Kc však predstavuje pokles pouze o 0,7 %. Zájem ceských dovozcu agrárních produktu se presunul na zeme CEFTA. Hodnota dovozu ze zemí CEFTA se v roce 1997 proti roku 1996 zvýšila o 1 947 mil. Kc, tedy o 22,7 %. V rámci této zmeny byl nejvyšší prírustek docílen na polském trhu (témer 71 %). Významným dodavatelem zemedelského a potravinárského zboží do CR zustávají rozvojové zeme. Také na tomto trhu se zvýšily ceské nákupy o 1 749 mil. Kc, resp. o 14,6 % proti roku 1996.

Rozhodujícím partnerem v agrárním segmentu zahranicního obchodu zustávají zeme EU. V roce 1997 se zretelne zvýšil ve vývozu význam SNS, paralelne však došlo k poklesu významu obchodu se Slovenskem.

4.4.3 Komoditní struktura agrárního zahranicního obchodu

Komoditní skladba ceského agrárního vývozu je dosud charakteristická prevahou mlékárenských výrobku, jejichž vývoz i podíl na celkovém vývozu má ale klesající tendenci. Po mimorádném zvýšení hodnoty vývozu ze 2 350 mil. Kc v roce 1996 na 5 111 mil. Kc, tedy o 117,5 %, se v roce 1997 staly druhou nejvýznamnejší vývozní komoditní agregací tabákové výrobky. Tretí nejvýznamnejší zbožovou skupinou ceského agrárního vývozu jsou nápoje a lihoviny, jejichž vývoz v roce 1997 vzrostl o 5,7 %, nicméne jejich podíl v komoditní strukture poklesl ze 12,5 % v roce 1996 na 11,2 % v roce 1997. Pozitivním prvkem ceského aktivního zahranicního obchodu v roce 1997 je výrazné zvýšení vývozu živých zvírat z 1 130 mil. Kc na 1 800 mil. Kc, tedy o 59 %, a masa a drobu z 804 mil. Kc na 1 223 mil. Kc, neboli o 52 %. Zretelný prírustek exportu (110,8 %) byl docílen rovnež ve zbožové skupine cukr a cukrovinky.

V komoditní skladbe dovozu je tradicne nejvýznamnejší skupina ovoce a orechy. Dovoz ovoce kontinuálne vzrustá, v roce 1997 se zvýšil o 1,4 % na 7 259 mil. Kc. Vzhledem k nepomerne nižšímu vývozu ovoce z CR se tato agregace také rozhodujícím zpusobem (30,9 %) podílí na tvorbe záporného salda ceského agrárního zahranicního obchodu. Druhou rozhodující dovozní agregací se v roce 1997 stal tabák a tabákové výrobky. Jejich dodávky do CR se v roce 1997 realizovaly za 5 938 mil. Kc, což bylo o 55,9 % více než v roce 1996. Pres tento markantní vzrust hodnoty dovozu se tabák a tabákové výrobky na celkovém pasivu agrárního zahranicního obchodu podílí nevýznamne, a to v dusledku rychlejšího vzestupu vývozu. Tretí nejduležitejší zbožová agregace - zbytky a odpady v potravinárském prumyslu, krmivo - naopak k pasivnímu saldu zahranicního obchodu významne prispívá. V roce 1997 se zvýšil dovoz krmiv o 5,2 %, na 5 884 mil. Kc a krmiva participovala na tvorbe celkového pasiva agrárního zahranicního obchodu 21,8 %. K významnejšímu zvýšení dovozu v roce 1997 došlo u skupiny nekompetitivních pochutin (kávy, caje a korení) o 20,1 %, dále nápoju a lihovin o 17,2 % a obilí o 14,4 %. U ostatních významnejších zbožových agregací dovoz v roce 1997 v porovnání s rokem 1996 stagnoval nebo mírne poklesl.

Vývoj komoditní skladby agrárního zahranicního obchodu CR

CN Komodity Vývoz

podíl na agrárním vývozu mezirocní

1996 1997 index (%)

4 Mléko a ml. výrobky, ptací vejce, med 17,57 13,88 79,00

7 Zelenina, poživ. rostliny, koreny, hlízy 1,94 1,68 86,60

8 Ovoce, orechy 1,89 2,20 116,40

10 Obiloviny 2,57 0,70 27,24

11 Mlýn. výrobky, slad, škroby apod. 4,91 4,47 91,04

12 Olejnatá semena a plody 9,63 7,18 74,56

15 Živocišné a rostlinné tuky a oleje 4,44 4,24 95,50

17 Cukr a cukrovinky 3,12 5,58 178,85

19 Prípravky z obilí 5,56 5,71 102,70

20 Prípravky ze zeleniny, ovoce, orechu aj. 3,96 4,62 116,67

21 Ruzné potravinové prípravky 3,45 3,79 109,86

22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet 12,51 11,23 89,77

23 Zbytky a odpady v potr. prum. krmivo 4,08 3,50 85,78

24 Tabák a tabákové výrobky 7,02 12,96 184,62

Ostatní komodity 17,35 18,26 105,24

CELKEM 100,00 100,00 x

Vývoj komoditní skladby agrárního zahranicního obchodu CR

CN Komodity Dovoz

podíl na agrárním dovozu mezirocní

1996 1997 index (%)

4 Mléko a ml. výrobky, ptací vejce, med 3,32 2,53 76,20

7 Zelenina, poživ. rostliny, koreny, hlízy 7,07 6,47 91,51

8 Ovoce, orechy 12,88 12,08 93,79

10 Obiloviny 4,93 5,21 105,68

11 Mlýn. výrobky, slad, škroby apod. 0,78 0,63 80,77

12 Olejnatá semena a plody 3,01 2,89 96,01

15 Živocišné a rostlinné tuky a oleje 3,95 3,57 90,38

17 Cukr a cukrovinky 2,58 2,23 86,43

19 Prípravky z obilí 3,77 4,20 111,41

20 Prípravky ze zeleniny, ovoce, orechu aj. 5,96 5,54 92,95

21 Ruzné potravinové prípravky 8,20 8,31 101,34

22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet 4,97 5,39 108,45

23 Zbytky a odpady v potr. prum. krmivo 10,06 9,79 97,32

24 Tabák a tabákové výrobky 6,85 9,88 144,23

Ostatní komodity 21,67 21,28 98,20

CELKEM 100,00 100,00 x

Saldo

mil. Kc mezirocní

CN Komodity 1996 1997 index (%)

4 Mléko a ml. výrobky, ptací vejce, med 4037 3949 97,82

7 Zelenina, poživ. rostliny, koreny, hlízy -3279 -3223 98,29

8 Ovoce, orechy -6527 -6394 97,96

10 Obiloviny -1880 -2859 152,07

11 Mlýn. výrobky, slad, škroby apod. 1211 1385 114,37

12 Olejnatá semena a plody 1548 1093 70,61

15 Živocišné a rostlinné tuky a oleje -712 -476 66,85

17 Cukr a cukrovinky -390 863 x

19 Prípravky z obilí -232 -273 117,67

20 Prípravky ze zeleniny, ovoce, orechu aj. -1988 -1509 75,91

21 Ruzné potravinové prípravky -3435 -3499 101,86

22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet 1424 1187 83,36

23 Zbytky a odpady v potr. prum. krmivo -4228 -4504 106,53

24 Tabák a tabákové výrobky -1460 -827 56,64

Ostatní komodity -6205 -5605 90,33

CELKEM -22116 -20692 93,56

4.4.4 Smenné relace

Pomer zmen vývozních a dovozních cen, resp. prumerných deklarovaných celních hodnot, se v roce 1997 mezirocne zhoršil, a to zejména vlivem poklesu domácího menového kurzu. K výrazným disproporcím v cenových zmenách sledovaných položek, tzn. k poklesu vývozních cen a paralelnímu vzrustu cen dovozních, došlo u hovezího a veprového masa, kysaných mlécných výrobku, brambor, ovoce, slunecnicového semene, cukru, cokoládových výrobku a testovin. Pozitivní vliv na bilanci agrárního zahranicního obchodu melo naopak zvýšení ceských vývozních cen pri poklesu cen dovozních. Tato zmena byla zaznamenána v roce 1997 u obilovin, repky, repkového oleje, margarínu a ostatních jedlých tuku, ovocných a zeleninových štáv a vína.

4.5 Trh s pudou

Trh se zemedelskou pudou v CR se i pres znacnou legislativní pripravenost dosud nerozvinul, a to predevším z techto duvodu:

· Pudní fond CR je vlastnicky velmi roztríšten. K 1. 1. 1998 je evidováno 3 962 tis. listu vlastnictví a je rozdelen do 12 900 tis. pozemkových parcel. Prevážnou cást zemedelské pudy, pres 3 400 tis. ha, vlastní fyzické osoby nebo ruzné typy obchodních spolecností. Více než 800 tis. ha zemedelské pudy je ve vlastnictví státu.

· Na trhu s pudou je více než 3 miliony subjektu potenciálních drobných prodejcu s prumernou výmerou pozemku 0,44 ha, zatímco potenciálních kupcu pudy pro zemedelské úcely je relativne malý pocet (vetší podniky fyzických osob a nekteré podniky právnických osob).

· Prumerná výše nájemného u orné pudy, luk a pastvin se pohybuje kolem 425 Kc/ha. Toto relativne nízké nájemné, které vetšinou nedosahuje ani 1 % úrední ceny zemedelské pudy, a prevažující velkovýrobní charakter využívání pudy nevytvárejí dostatecnou motivaci pro zakoupení zemedelské pudy.

V soucasné dobe se na trhu s pudou projevuje nejvetší zájem o nákup malých a stredne velkých pozemku.

Tržní ceny zemedelských kultur podle velikosti pozemku (Kc/m2)

Zemedelské kultury Velikost pozemku (ha)

do 0,10 0,10 - 0,25 0,25 - 0,50 0,50 - 1,00

Orná puda 62,55 46,28 35,22 37,40

Louky 28,00 25,63 16,03 14,40

Pastviny 32,69 33,98 28,48 11,98

Zahrady 80,77 65,64 47,06 31,45

Ovocné sady 80,87 28,70 37,92 46,00

Vinice 12,09 39,06 26,00 10,79

Chmelnice . . 13,76 5,64

Zemedelská puda celkem 61,90 45,50 30,74 29,66

Lesy 70,07 36,38 19,80 17,55

Pocet prodeju (%) 59,10 17,36 8,52 6,20

Výmera prod. pudy (%) 16,30 14,45 10,35 14,58

Pramen: Specifické výberové šetrení VÚZE 1993 - 1996

Zpracoval: I. Klímová, J. Hrdina (VÚZE)

Tržní ceny zemedelských kultur podle velikosti pozemku (Kc/m2)

Zemedelské kultury Prumerná

1,00 - 2,00 2,00 - 5,00 5,00-10,00 nad 10,00 cena

Orná puda 22,41 21,42 8,68 4,01 19,08

Louky 8,70 4,17 2,24 1,89 6,83

Pastviny 8,76 54,87 22,47 2,18 27,70

Zahrady 15,39 24,74 17,50 2,52 55,31

Ovocné sady 28,61 3,05 . . 38,78

Vinice . . . . 23,38

Chmelnice 10,07 9,15 10,87 . 9,50

Zemedelská puda celkem 18,48 16,42 6,29 3,31 17,90

Lesy 7,58 7,86 6,80 10,93 11,98

Pocet prodeju (%) 4,20 2,90 1,12 0,60 8,82

Výmera prod. pudy (%) 13,91 15,06 11,07 4,28 44,32

Pramen: Specifické výberové šetrení VÚZE 1993 - 1996

Zpracoval: I. Klímová, J. Hrdina (VÚZE)

Od roku 1993 do roku 1996 se v CR prodalo v prumeru rocne približne 6 až 8 tis. ha zemedelské pudy, tj. 0,14 až 0,19 % z celkového zemedelského pudního fondu. Nejvetší pocet prodávaných pozemku je zaznamenán u orné pudy. Vetšina pozemku (cca 85 % z celkové výmery prodané pudy) se nakupovala za úcelem scelení pozemku již vlastnených, v menší míre pro prevedení do stavebních pozemku.

Výsledky šetrení tržních cen zemedelské pudy signalizují, že u tržních cen pozemku se neprosazuje na rozdíl od úredních cen jednoznacne význam pudne klimatických a produkcních podmínek. Napr. tržní cena zemedelské pudy nad 5 ha v kukuricné oblasti je 4,57 Kc/m2, v reparské 8,92 Kc/m2, v bramborárské 3,16 Kc/m2, v bramborársko-ovesné 2,01 Kc/m2 a v horské 2,88 Kc/m2. Tržní cena pudy je predevším ovlivnena polohou pozemku ve vztahu k velkým mestským aglomeracím, rekreacním oblastem, k soucasným a predpokládaným tržním centrum, mimorádnými okolnostmi pri koupi a prodeji a také vlivy spekulativními.

Ani v roce 1997 nebyl schválen zákon o prodeji zemedelské pudy ve vlastnictví státu, který je ocekáván s velkým zájmem, zejména ze strany zemedelcu, kterí v minulém období zprivatizovali ostatní majetek bývalých státních statku.

4.6 Zemedelské pojištení

V roce 1997 došlo ve strukture pojištovacích institucí jen k dílcím zmenám. Zemedelské pojištení nabízely zejména Ceská pojištovna, a. s., CS-Živnostenská pojištovna, a. s., Chmelarská vzájemná pojištovna, a. s., Generali Pojištovna, a. s. a Moravskoslezská KOOPERATIVA, družstevní pojištovna, a. s. Nejvýznamnejší institucí zabezpecující zemedelské pojištení a omezující rizika zemedelského podnikání je se svým cca 90% podílem Ceská pojištovna, a. s.

Srovnání roku 1997 a 1996 se soustreduje na vlastní zemedelské pojištení, tj. pojištení hospodárských zvírat a plodin, v jehož pravidlech nedošlo k významnejším zmenám. Pojištení hospodárských zvírat zahrnuje predevším pojištení pro prípad nákaz a jejich likvidaci. Pojištení se muže vztahovat také na omezení dalších rizik živelné povahy, vcetne požáru, povodne a záplav. V rámci pojištení hospodárských zvírat bylo v roce 1997 pojišteno asi 90 % zvírat. Pojištení plodin se vztahuje v prípade živelných pohrom na všechny druhy polních plodin, chmel, vinnou révu, ovoce i na kultury ve sklenících, okrasné rostliny a na travní a lesní porosty. Pojištení plodin na orné pude je využíváno zemedelci asi na 35 % ploch.

Pojištení hospodárských zvírat a plodin (mil. Kc)

Položky 1996 1997 Mezirocní index (%)

Pojištení zvírat 486 521 107,2

Vyplacené pojistné plnení 334 460 137,7

Pojištení plodin 442 477 107,9

Vyplacené pojistné plnení 506 871 172,1

Pramen: Ceská pojištovna, a.

Zpracoval: A. Picková (VÚZE)

V mezirocním srovnání došlo k navýšení pojištení zvírat i plodin asi o 7 - 8 %. Pojistné plnení u zvírat se zvýšilo o témer 38 % zejména v dusledku hromadné nákazy klasického moru prasat a cholery drubeže na Morave. Na pojistném plnení u plodin vyplatila pojištovna v roce 1997 o 72 % více než v roce 1996. Vysoké zvýšení pojistného plnení u plodin je možno do znacné míry pricítat záplavám. Z hlediska zemedelského pojištení je však ješte významnejší likvidace škod po krupobití. Celkové množství náhrad zemedelcum za krupobitní škody predstavuje témer pul miliardy Kc. Náhrady za plodiny znicené v dusledku záplav predstavují zhruba polovinu této cástky. Škodní prubeh (vyplacené plnení/prijaté pojistné) se zvýšil v mezirocním srovnání u pojištení zvírat témer o 20, u pojištení plodin o 68 procentních bodu.

Zemedelské pojištení, pres jeho nesporné klady pri omezování podnikatelského rizika, se v CR rozširuje nevýrazne (Tabulka A4.6/01). Duvodem je predevším pokracující insolventnost zemedelských podniku.

5. Sociální situace v zemedelství a na venkove

5.1 Trh práce a úroven mezd v zemedelství

Agrární trh práce

Hospodárský vývoj odvetví podmínil v roce 1997 ve srovnání s rokem 1996 rychlejší snižování zamestnanosti v zemedelství, které se promítlo i do situace na agrárním trhu práce. Ve srovnávaných obdobích se zvýšila specifická míra nezamestnanosti (11) v zemedelství, myslivosti a souvisejících cinnostech o 0,6 procentního bodu(12). Tato míra nezamestnanosti z územního hlediska vzrostla prakticky ve všech regionech CR (krome stredoceského). Nejvyšších hodnot dosáhla ve "strukturálne postiženém" severoceském regionu (12,1 %) a dále v "hospodársky slabých" regionech s nadprumerným podílem zamestnanosti v primárním sektoru národního hospodárství (jihoceském, jihomoravském a východoceském regionu). Uvolnení ze zemedelství rozšírili problémové skupiny uchazecu o práci, a to zejména obtížne umístitelné (nízká úroven kvalifikace) a opakovane nezamestnané (sezonní výkyvy agrární zamestnanosti). Zároven se zvýšila poptávka po levné zahranicní pracovní síle s neúplnou kvalifikací, nebot prumerné mzdy manuálních pracovníku v zemedelství - pri zohlednení výše sociálních dávek - nejsou pro uchazece o práci dostatecne motivující.

11) Specifická míra nezamestnanosti je relativní ukazatel, konstruovaný a používaný CSÚ, chatakterizující nezamestnanost urcité sociální, odvetvové, vekové aj. skupiny obyvatelstva, kde v citateli jsou zahrnuti všichni nezamestnaní z dané skupiny (tj. v našem prípade s posledním zamestnáním v zemedelství, myslivosti a souvisejících cinnostech) a ve jmenovateli zamestnaní i nezamestnaní z téže skupiny.

12) Pramen: Zamestnanost a nezamestnanost v CR podle výsledku výberového šetrení pracovních sil (podzim 1996), CSÚ 1997; (podzim 1997, CSÚ 1998.

Vývoj mezd

Na rozdíl od predchozích 3 let, kdy prumerné mesícní nominální mzdy v národním hospodárství celkem (podobne i v prumyslu) mezirocne narustaly približne o 18 %, došlo v roce 1997 ke snížení tempa nárustu na úroven 10 - 12 % (národní hospodárství 10,5 %, prumysl 12,1 %). V zemedelství se prumerná mesícní mzda zvýšila pouze o 8,5 % a dosáhla 8 493 Kc (Tabulka A5.1/01). Ve srovnání s rokem 1996 se dále prohloubila disparita mezd v zemedelství, a to již pod úroven 80 % jak vuci prumyslu (79,0 %), tak i vuci prumeru v národním hospodárství celkem (79,4 %).

Vývoj nominálních mezd se odrazil i ve zmenách reálných mezd (Tabulka A5.1/02). Zatímco v národním hospodárství i prumyslu byla v roce 1997 již o nekolik procent prekrocena úroven roku 1989 (ackoliv v roce 1997 tempo nárustu zaznamenalo výrazné zpomalení), v zemedelství ciní reálná mzda v roce 1997 zhruba tri ctvrtiny úrovne roku 1989 a oproti minulému roku nedošlo prakticky k jejímu zvýšení. Na rozdíl od prumyslu a celého národního hospodárství, kde je predpokládána stagnace reálných mezd až v roce 1998, zaznamenalo zemedelství tento nepríznivý vývoj již v roce 1997 (tedy s rocním predstihem).

5.2 Zmeny sociálního postavení zemedelcu

Reálné ekonomické postavení zemedelských podniku v roce 1997 ovlivnilo také zmeny sociální struktury odvetví i úroven sociálne-ekonomického postavení zemedelcu. Ve strukture zemedelské ekonomicky aktivní populace (13) lze podle vlastnického vztahu k výrobním zdrojum rozlišovat tri základní sociální skupiny(14).

· námezdní pracovníci bez vlastnického nebo spoluvlastnického vztahu k výrobním zdrojum (placení zamestnanci v podnicích právnických i fyzických osob, vc. najatého managementu), jejichž podíl ciní 59,1 %;

· sdružení podnikatelé - podílníci na zemedelské pude, majetku, kapitálu a práci v podnicích právnických osob (clenové družstev, akcionári, spolecníci v obchodních spolecnostech), jejichž podíl ciní 31,1 %;

· individuální podnikatelé - vlastníci a nájemci výrobních zdroju (rodinní farmári a vlastníci kapitálove orientovaných podniku fyzických osob), vcetne pomáhajících rodinných príslušníku, jejichž podíl ciní 9,8 %.

Ve srovnání s naposledy uvádenou kvantifikací ve "Zpráve o stavu ceského zemedelství 1995" došlo ve vlastnické strukture k výraznému nárustu podílu námezdní práce v zemedelství (asi o 21 procentních bodu). Nárust souvisí zejména se zvyšováním výmery obhospodarované pudy na jeden zemedelský podnik a s rozvojem kapitálove orientovaných podniku fyzických osob s vysokým podílem námezdní práce. V rámci sociální skupiny sdružených podnikatelu, jejichž podíl se ve vlastnické strukture snížil, stále prevažují podíloví vlastníci zemedelských družstev (z regionálního pohledu zejména v jihoceském, jihomoravském a stredoceském regionu).

Roztríštenost cílu a zájmu reprezentantu jednotlivých sociálních skupin spolu s objektivne se zhoršujícím ocenením práce v zemedelství vede k nespokojenosti, pesimizmu a nejistote zemedelcu, k projevum narušování sociálního smíru a rustu deklarativních požadavku na zvýšení odpovednosti státu za životní úroven zemedelské populace. Tento vývoj vnitroodvetvového prostredí spolu se snižující se schopností ostatních odvetví absorbovat uvolnené ze zemedelství, pretrvávající nízkou prostorovou mobilitou zemedelcu a nezájmem kvalifikovaných, mladých a podnikatelsky schopných o uplatnení v zemedelství predstavují nepríznivé signály jak pro budoucí konkurenceschopnost ceského zemedelství, tak pro stabilitu venkovského prostoru v celospolecenském i regionálním významu.

13) S hlavním zdrojem príjmu ze zemedelství.

14) Kvalifikace podílu vlastnických skupin na zamestnanosti v zemedelství byla vytvorena na základe vlastních propoctu s vyuyžitím pramene: Zamestnanost a nezamestnanost v CR podle výsledku výberového šetrení pracovních sil (podzim 1997) CSÚ 1998.

5.3 Sociální situace na venkove

V prubehu roku 1997 se sociální situace na venkove výrazne nezmenila. V dusledku pusobení ekonomické reformy se dále prohlubují rozdíly mezi regiony a mikroregiony dané rozdílnými prírodními podmínkami, nerovnomerne rozvinutou technickou infrastrukturou, rostoucí nezamestnaností a pokracujícím útlumem zemedelské výroby. Prohlubující se regionální rozdíly se promítají do ekonomické i sociální úrovne jednotlivých okresu, a tím i životní úrovne jejich obyvatel.

Sociální situace v regionech je také ovlivnována pocty obyvatel žijících ve venkovských obcích (do 2 tis. obyvatel) a jejich podílem na celkovém poctu obyvatel v okrese. V soucasné dobe mají nejvyšší podíly venkovského obyvatelstva okresy Rakovník (58,7 %), Praha-západ (56,3 %) a okres Znojmo (54,3 %). Okresy Rakovník a Praha-západ mají velmi dobré dopravní propojení na Prahu, a proto mají míru nezamestnanosti pod prumerem CR. Naproti tomu okres Znojmo vykazuje ke konci roku 1997 míru nezamestnanosti ve výši 9,4 % a k 31. lednu 1998 v tomto okrese dále vzrostla míra nezamestnanosti na 10,5 %. Tím se okres Znojmo zaradil mezi okresy s nejvetší nezamestnaností a vliv vysokého podílu venkovského obyvatelstva na nezamestnanost se zde plne prosadil.

Také vývoj prirozené reprodukce obyvatelstva vykazuje regionální odlišnosti. K nejvýraznejším pohybum dochází u nejmenších obcí. V rade malých obcí dochází k výraznému nárustu poctu obyvatel poproduktivního veku, kterí casto predstavují až 40 % obyvatel obce. Nekterým obcím hrozí stárnutím obyvatelstva zánik, nebot zde nedochází ani k prosté reprodukci jejich obyvatel. Varujícím signálem pro další rozvoj venkova je skutecnost, že existují obce, kde není vubec zastoupena detská složka. Takové obce nemají šanci nejen na další rozvoj, ale ani na prežití.

Podle údaju CSÚ ve skupine nejmenších obcí, tj. v obcích do 500 obyvatel, došlo v prubehu roku 1996 (údaje za rok 1997 nejsou dosud k dispozici) v dusledku prirozené reprodukce i migrace k jejich celkovému úbytku ve výši 2 275 obyvatel. Také soubor venkovských obcí jako celek vykazuje úbytek obyvatel o 420 osob. Naproti tomu ve skupine obcí od 500 do 10 000 obyvatel se jejich pocet zvýšil o 4 252 obyvatel. Tento proces je podporován rostoucími obtížemi pri zajištování dopravní obslužnosti malých venkovských obcí, a tím také problémy s dosažitelností volných pracovních míst i obcanské vybavenosti vyššího stupne.

Již z drívejších terénních šetrení vyplynulo, že v nezemedelských odvetvích se na venkove vyhranila sociálne ekonomická skupina soukromých vlastníku a podnikatelu. Prekážku jejího rychlejšího rozvoje tvorí nedostatecne rozvinutá infrastruktura a v mnoha venkovských oblastech také nedostatecne rozvinutý místní trh.

Také v prubehu roku 1997 byl hlavním sociálním problémem venkova nedostatek pracovních príležitostí a jejich nízká diverzifikace. Potvrzuje se predpoklad, že venkov pri soucasné strukture není schopen absorbovat pracovníky uvolnené ze zemedelství i z dalších odvetví dislokovaných ve mestech, ale vykonávaných venkovskými obyvateli.

6. Vztah zemedelství a životního prostredí

6.1 Mezinárodní a národní aspekty životního prostredí

Systém hospodarení na pude i nadále vykazuje základní rysy tradicního hospodarení s výjimkou nižší úrovne spotreby hnojiv a pesticidu a malého rozsahu využívání závlah. Svedcí o tom využívané technologie pestování zemedelských plodin a chovu hospodárských zvírat. Výjimkou je predevším ošetrování trvalých travních porostu, které jsou obhospodarovány prevážne extenzivne. Pretrvávající trend v systému hospodarení potvrzuje i nadále vysoký stupen zornení (72,2 %).

Spotreba prumyslových hnojiv zaznamenala další pokles (Tabulka A6.1/01) na úroven 76,9 kg c. ž./ha (což je o 4,2 kg méne než v roce 1996). Snížení spotreby prumyslových hnojiv je však nerovnomerné. Zatímco trvalé travní porosty jsou hnojeny extenzivne, kukurice na siláž a nekteré tržní plodiny jsou hnojeny intenzivneji (napr. pšenice, repka, cukrovka). Rizika kontaminace, zejména vod, jsou tedy vázána na urcité plodiny a predevším na ekonomicky životaschopnejší zemedelské podniky, které mohou vyšší úroven hnojení financovat. Spotreba pesticidu setrvala s hodnotou 0,9 kg úcinných látek/ha na úrovni roku 1996. Spotreba herbicidu a desikantu však mírne vzrostla (o 5,7 %) a naopak u fungicidu poklesla (o 15,7 %). Vzhledem k cenám hnojiv a pesticidu a jejich celkove snížené spotrebe lze predpokládat jejich hospodárnejší využívání. Jejich spotreba je však ve srovnání s vyspelejšími zememi EU výrazne nižší.

Pro hodnocení kvality vod jsou použity poslední dostupné údaje z roku 1996. Jakost povrchových vod i v tomto roce stoupla, je však obtížné odlišit podíl snižování kontaminace pocházející ze zemedelství a z komunálních zdroju. Pretrvávala zhoršená kvalita povrchových vod z hlediska mikrobiálního znecištení a nekterých dalších ukazatelu, jako jsou napr. dusitany. Podzemní vody (melké vrty) nadále vykazovaly vysoký stupen znecištení zejména dusicnany, amonnými ionty a dusitany (Tabulka A6.1/02). Z hlediska zdravotního stavu obyvatelstva je závažná zejména stále vysoká kontaminace podzemních vod (22,9 %) dusicnany, což lze považovat za alarmující (ve srovnání s evropskými zememi jde o výjimecne vysokou hodnotu (15)). Prícinou nepríznivé situace v CR je predchozí vysoká spotreba prumyslových hnojiv, nevhodná technologie a casování aplikace prumyslových a statkových hnojiv na pudu a ve znacné míre nevyhovující zarízení na farmách (hnojište, kanalizace, jímky atd.).

Ukazatele kvality vod jsou zpravidla predmetem mezinárodních dohod o snižování znecištení. Lze ocekávat, že Evropská unie bude požadovat výrazné snížení úrovne kontaminace, nebot ta je do rady okolních zemí s vodou transportována. Kontaminace ovzduší pocházející z živocišné výroby je v evropském kontextu nevýznamná, protože stavy hospodárských zvírat jsou v CR relativne nízké (lokální dopady však mohou být významnejší). Znecištení pud má místní charakter a není celkove velkého rozsahu.

15) Napr. odborníci v Rakousku považují situaci v kvalite vod ve své zemi za vážnou pri hodnote stejného ukazatele 18 %, avšak s prísnejší nornou (v CR 50 mg/l a v Rakousku 45 mg/l).

6.2 Environmentální funkce zemedelství

Zemedelci mohou prinášet spolecnosti v environmentální oblasti prospech ruzným zpusobem. Zákon stanoví pro podniky i jednotlivce omezení nebo limity, vymezující prípustnou míru ovlivnování životního prostredí. Pokud zemedelci vynaloží úsilí a financní prostredky na snížení míry záporného ovlivnování životního prostredí nad rámec techto limitu, jedná se o nesporný prínos (napr. nadstandardní technologie na ochranu vod, využívání obnovitelných zdroju energie, injektáž kejdy do pudy). V jiných prípadech mohou poskytovat zcela nové služby v environmentální oblasti prevážne na základe verejné objednávky (výsadba biokoridoru, zatravnení podél toku atd.). Vývojem krajiny vznikly na mnoha místech druhove bohaté ekosystémy, jejichž existence je vázána na urcitý zpusob hospodarení (napr. louky v Bílých Karpatech). V techto prípadech mohou zemedelci poskytnout spolecnosti službu tím, že se vzdají rozvoje intenzity nebo zmeny systému hospodarení s cílem zachovat ekologicky cenné lokality nebo typy krajin. Soucasné extenzivní využívání trvalých travních porostu predstavuje na mnoha místech služby tohoto druhu.

Environmentální služby poskytují i takové systémy hospodarení, jejichž cílem je hospodarit v souladu s životním prostredím. V CR jde predevším o ekologické zemedelsví. V roce 1997 v rámci ekologického zemedelství obhospodarovalo 200 subjektu 20 238,7 ha certifikované zemedelské pudy.

6.3 Obnovitelné suroviny

Cíle Evropské unie predpokládají zvýšení dnešního podílu obnovitelných zdroju energie ze 6 % na dvojnásobek, tj. na 12 % celkové potreby energie v roce 2010. V Ceské republice predstavuje podíl soucasného využití obnovitelných zdroju energie méne než 2 % celkové potreby energie. Dosud nejvýznamnejším alternativním zdrojem energie v CR je semeno repky, respektive metylester z neho vyrobený. Celková produkce semene v roce 1997 dosáhla 560 tis. t a v drívejších letech vybudované kapacity na zpracování repkového semene byly využity ze 44 %. K vyrobenému množství 27,6 tis. t metylesteru repkového oleje bylo použito 83 tis. t repkového semene, k jehož produkci byla využita plocha približne 32 tis. ha o. p. Ostatní obnovitelné zdroje surovin (drevní hmota, sláma, konopí atd.) nejsou dosud v CR v uspokojivé míre využívány.

7. Navazující odvetví

7.1 Potravinárský prumysl

7.1.1 Podnikatelská struktura

Ke konci roku 1997 bylo podle registru CSÚ evidováno v potravinárském sektoru 11 133 podnikatelských subjektu, z nichž je však pouze 209 zapsáno v obchodním rejstríku. Naprostou vetšinu tvorí drobní soukromí podnikatelé živnostenského charakteru.

K privatizaci potravinárského sektoru zbylo již jen nekolik málo podniku. Podle zákona c. 77/1997 Sb., o státním podniku, nebyl transformován Budejovický Budvar, n. p., jehož privatizace se predpokládá v následujících letech, stejne jako privatizace tech podniku, které byly podle tohoto zákona transformovány. Jde o Drubežárské závody Velké Pavlovice, s. p., Pivovary Ceské Budejovice, s. p. a Strojírny masného prumyslu Mikulov, s. p. Nekteré podniky byly do konce roku 1997 zakladatelem zrušeny (napr. Fruta Brno).

U nekolika firem zustává vysoký vlastnický podíl státu (více než 51 %) s predpokladem privatizace v roce 1998, resp. po roce 1998. Jde o Jihomoravské pivovary, a. s., kde je nedorešený církevní majetek, a dále J. Becher, Karlovarská Becherovka, a. s., kde již v roce 1997 došlo k privatizaci znacné cásti majetku, pricemž 59 % bude prodáno po roce 2000.

Prodej akcií Fondu národního majetku pokracoval i u podniku s menším vlastnickým podílem státu. Z významných firem jde napr. o prodej 17,07 % akcií Plzenského Prazdroje, takže FNM CR u této známé firmy zustává pouze tzv. zlatá akcie (verejne neobchodovatelná), která mu umožnuje ovlivnovat rozhodování o ochranné známce Pilsner Urquell a oznacení puvodu (do 22. 6. 2004).

Význam státních podniku, merený jejich podílem na celkových tržbách potravinárského sektoru, stále klesá a je v soucasné dobe již témer zanedbatelný. Nejvetší podíl na tržbách v b. c. realizovaly v roce 1997 akciové spolecnosti (63,5 %) a spolecnosti s rucením omezeným (30,0 %).

Rozvrstvení potravinárských podniku z hlediska velikosti ukazuje, že nejpocetnejší kategorií zustávají i v roce 1997 malé a strední firmy do 500 zamestnancu (pri drobných mezirocních prírustcích ci úbytcích poctu podniku v jednotlivých skupinách). Ekonomicky nejvýznamnejší velikostní kategorii predstavují podniky od 100 do 299 zamestnancu s nejvetším podílem na tržbách (zhruba 32 %) z celého potravinárského sektoru.

Vývoj velikostní struktury potravinárských podniku s 20 a více zamestnanci

Pocet zamestnancu Prumerný pocet podniku Mezirocní

1996 1997 index (%)

20 - 491) . 469 .

50 - 991) . 197 .

100 - 299 257 261 101,6

300 - 499 58 57 98,3

500 - 999 25 20 80,0

1000 - 1999 7 8 114,3

2000 a více 4 5 125,0

1) Do roku 1996 vc. byly sledovány podniky od 100 zamestnancu, od roku 1997 jsou sledovány podniky od 20 zamestnancu.

Pramen: CSÚ - Mesícní podnikový výkaz prumyslu

Zpracoval: J. Mezera (VÚZE)

Na stav oborové struktury potravinárského sektoru lze orientacne usuzovat podle poctu podniku v jednotlivých výrobních oborech.

Prumerný pocet podnikatelských subjektu podle výrobních oboru

Výrobní obor 1997

Výroba masa a masných výrobku 185

Zpracování ryb 6

Zpracování ovoce, zeleniny a brambor 41

Výroba rostlinných a živocišných tuku a oleju 5

Výroba a zpracování mléka 77

Výroba mlýnských a škrobárenských výrobku 45

Výroba hotových krmiv 56

Výroba ostatních potravinárských výrobku 448

Výroba nápoju 154

Prumysl potravinárský celkem 1017

Pramen: CSÚ - Výsledky zpracování mesícního výkazu Prum P1-12 za podnikatelské subjekty s 20 a více zamestnanci

Zpracoval: J. Mezera (VÚZE)

Nejpocetnejší skupinu podniku tvorí tzv. výroba ostatních potravinárských výrobku zahrnující predevším pekárny, cukrárny, testárny, cukrovary a nekteré další výrobny. Pomerne pocetná zustává stále skupina výrobcu masa a masných výrobku a skupina výrobcu nápoju.

Pro proces restrukturalizace v potravinárském sektoru v roce 1997 bylo príznacné pokracování v procesu odbourávání prebytecných kapacit, vytvárení horizontálních i vertikálních kapitálových propojení a fúzí a posilování konkurenceschopnosti, jež je spojeno zejména s uplatnováním standardu EU a prijaté potravinové legislativy. Prímé zahranicní investice vložené v roce 1997 do potravinárského sektoru cinily 2 912,6 mil. Kc, což predstavuje nejen jejich zvýšení ve srovnání s rokem 1996, ale i mezirocní zvýšení podílu potravinárského prumyslu na odvetvové strukture zahranicních investic v CR z 5,1 % na 7,1 % v roce 1997. K významným investicím roku 1997 patrí kapitálový vstup do nápojárského odvetví (Pepsi-cola a úhrada za 30 % akcií Karlovarské Becherovky firmou Salb, v níž má podíl francouzská spolecnost). Za období od 1. 1. 1990 do 31. 12. 1997 dosáhl celkový objem prímých zahranicních investic do potravinárského sektoru 16 192,2 mil. Kc, což predstavuje podíl 6,9 % na odvetvové strukture zahranicních investic v CR. Tabák, a. s. a Cokoládovny, a. s. zustávají k 31. 12. 1997 ve skupine 15 nejvetších spolecných podniku v CR.

7.1.2 Vývoj potravinárské produkce

Index prumyslové produkce, který je od ledna 1997 pocítán CSÚ v souladu s mezinárodními standardy z produkce vybraných výrobku a nahrazuje dosavadní index výroby zboží, dosáhl v uvedeném roce za prumysl potravin a pochutin 104,3, což je mírne pod hodnotou indexu za prumysl celkem (104,5).

Nejvyššího prírustku dosáhla v dusledku exportu výroba testovin, dále sýru a tvarohu a výroba margarínu, naopak k poklesu došlo u výroby másla, což svedcí o strukturálních zmenách, smerujících zejména ve prospech výroby rostlinných jedlých tuku, v souladu se spotrebitelskou poptávkou.

Tržby z prumyslové cinnosti v odvetví výroby potravin v b. c. v roce 1997 presáhly úroven roku 1996 o 11,2 %, když dosáhly hodnoty 222,3 mld. Kc a ve s. c. zaznamenaly vzestup o 3,5 % pri objemu 178,5 mld. Kc. V tomto roce došlo také k urcitým zmenám v oborové strukture tržeb potravinárského prumyslu.

Oborová a výrobní struktura potravinárského prumyslu podle tržeb

Výrobní obor Podíl na tržbách v b. c. (%)

1996 1997 rozdíl

Výroba masa a masných výrobku 20,9 20,5 -0,4

Zpracování ryb 0,5 0,5 0,0

Zpracování ovoce, zeleniny a brambor 2,6 2,6 0,0

Výroba rostl. a živocišných tuku a oleju 5,2 5,2 0,0

Výroba a zpracování mléka 15,3 15,0 -0,3

Výroba mlýnských a škrobár. výrobku 3,8 3,7 -0,1

Výroba hotových krmiv 6,2 6,1 -0,1

Výroba ostatních potravin. výrobku 26,5 27,8 1,3

Výroba nápoju 19,0 18,6 -0,4

Prumysl potravinárský celkem 100,0 100,0 x

Pramen: CSÚ - Mesícní podnikový výkaz prumyslu (podniky s 20 a více zamestnanci)

Zpracoval: J. Mezera (VÚZE)

V oborové strukture potravinárského prumyslu se rozšíril podíl tržeb pouze u tzv. ostatních potravinárských výrobku a klesl podíl výroby výrobku živocišného puvodu (maso, mléko) a výroby nápoju. Podíl ostatních oboru se mezirocne nezmenil.

Podíl tržeb z prumyslové cinnosti v odvetví výroby potravin na celkových tržbách za prumysl ciní v b. c. 14,9 % a ve s. c. 13,8 %, což jej stále radí k nejvýznamnejším prumyslovým odvetvím.

V roce 1997 se zamestnanost v potravinárském prumyslu ve srovnání s rokem 1996 jen mírne snížila (o 0,4 %) a dosáhla za podnikatelské subjekty s 20 a více zamestnanci 133 tis. osob. Prumerná mesícní mzda zamestnancu tohoto sektoru vzrostla o 13,2 % a dosáhla výše 10 324 Kc.

7.1.3 Ekonomické výsledky

V prubehu roku 1997 se v odvetví potravinárského prumyslu i ve vetšine jeho výrobních oboru dále zvýraznila dlouhodobe nepríznivá tendence poklesu efektivnosti hospodarení.

U podniku se 100 a více zamestnanci, které zajištují rozhodující cást produkce odvetví, došlo sice v porovnání s rokem 1996 k dílcímu zvýšení objemu jejich celkových výnosu (o 5,7 %), rychlejšího rustu však bylo dosaženo u vetšiny nákladových vstupu (v prumeru o 6,9 %). V souhrnu to znamenalo nejen další pokles objemu vytvoreného hospodárského výsledku (asi 60 % výše dosažené v predchozím roce), ale i celkových disponibilních zdroju na zajištení restrukturalizace výrobní základny potravinárského prumyslu.

Rychlejší mezirocní rust cen výrobcu potravin v roce 1997 (v prumeru o 7,3 %) ve srovnání s rustem celkových výnosu svedcí o stagnaci hmotného objemu potravinárské výroby ci o jejím poklesu v rade potravinárských výrobních oboru, mj. i v dusledku rostoucí konkurence zahranicních výrobcu, prípadne i distribucních retezcu.

Základní ekonomické výsledky potravinárského prumyslu1) (mil. Kc b. c.)

Ukazatel 19962) 19972) Mezirocní index

(%)

Výnosy 203968 215664 105,7

Hospodárský výsledek pred zdanením 5232 3185 60,9

Náklady celkem 198736 212479 106,9

z toho - výkonová (výrobní) spotreba 129694 152938 117,9

1) Jde o údaje za podniky OKEC 15 se 100 a více zamestnanci (nejsou zahrnuty podniky tabákového prumyslu OKEC 16).

2) Údaje (a jejich vecná struktura) jsou cástecne ovlivneny nestejným poctem podniku a odlišnou strukturou cinností podniku v porovnávaných letech.

Pramen: Ekonomické výsledky nefinancních podniku a korporací za 1. až 4. ctvrtletí 1996 a 1997, CSÚ

Zpracoval: J. Dvorák (VÚZE)

Pri dosažené úrovni hospodárského výsledku, celkove vynaložených nákladech a objemu užívaného vlastního kapitálu došlo v roce 1997 ke snížení prumerné úrovne efektivnosti o více než 40 %, pricemž hrubá nákladová rentabilita (pomer hospodárského výsledku pred zdanením k nákladum celkem) poklesla o 1,13 procentních bodu a hrubá výnosnost vlastního jmení (pomer hospodárského výsledku pred zdanením k vlastnímu jmení) o 3,52 procentních bodu.

Efektivnost hospodarení v potravinárském prumyslu1) (%)

Ukazatel 1996 1997

Hrubá nákladová rentabilita 2,63 1,50

Hrubá výnosnost vlastního jmení 8,70 5,18

1) Bez tabákového prumyslu; jde o údaje za podniky se 100 a více zamestnanci.

Pramen: Financní statistika CSÚ

Zpracoval: J. Dvorák (VÚZE)

Úroven rentability a výnosnosti z hospodárského výsledku po jeho zdanení lze pritom odhadnout približne na 40 - 50 % uvedené hrubé rentability a výnosnosti.

Poklesu efektivnosti nezabránil ani výrazne rostoucí podíl obchodní cinnosti v roce 1997 a zvyšující se objem obchodní marže, která svým rozsahem presahuje úroven celkove dosaženého hospodárského výsledku (což znamená, že hospodárský výsledek z vlastní výrobní a financní cinnosti, vcetne cinností mimorádných, je záporný, pricemž jeho mezirocní snížení oproti roku 1996 predstavuje více než 4 mld. Kc).

Na porízení hmotných investic bylo v souvislosti s obnovou výrobní základny jednotlivých podniku se 100 a více zamestnanci a její restrukturalizaci v roce 1997 vynaloženo témer 12,8 mld. Kc (což predstavuje proti roku 1996 snížení asi o 1 mld. Kc). Protože uvedené cástky v jednotlivých letech prevyšují objem vytvárených disponibilních zdroju, svedcí rust celkove používaného kapitálu o zvyšování míry zadluženosti potravinárského prumyslu. Ta dosáhla v roce 1997 v prumeru 57,6 %, podíl vlastního jmení pak 40,8 % z celkových pasiv. Míra zadlužení vlastního jmení predstavovala koncem roku 1997 v prumeru 141 %.

Pres rust celkové zadluženosti se snížil podíl závazku nezaplacených ve lhute splatnosti na celkových pasivech. Zlepšila se tak ponekud platební disciplína potravinárských podniku, zejména vuci podnikum zemedelské prvovýroby. Naopak rychlejší rust objemu vcas nezaplacených pohledávek, predevším obchodními organizacemi, dále zhoršuje financní situaci potravinárských výrobcu a vede k nutnosti krytí potrebných chybejících zdroju dalšími bankovními úvery (pokud je pri úrovni své likvidity nekteré potravinárské podniky vubec dostanou).

Hodnota vybraných položek aktiv a pasiv potravinárského prumyslu1) (mil. Kc)

Ukazatel Stav 31. 12. 1996 Stav 31. 12. 1997 Mezirocní index

(%)

Investicní majetek2) . 67696 x

Zásoby celkem 24962 27279 109,3

Pasiva3) . 150819 x

Vlastní jmení 60125 61519 102,3

Pohledávky po lhute splatnosti 13728 15253 111,1

Závazky po lhute splatnosti 8027 8201 102,2

1) Jde o podniky se 100 a více zamestnanci; jejich pocet není v obou obdobích shodný; nejsou zahrnuty podniky tabákového prumyslu.

2) V zustatkových cenách (údaje roku 1996 jsou neporovnatelné - podle platné metodiky byly uvádeny v porizovacích cenách).

3) Údaj nebyl v roce 1996 statistikou sledován.

Pramen: CSÚ - údaje financní statistiky za jednotlivá ctvrtletí 1996 a 1997

Zpracoval: J. Dvorák (VÚZE)

V jednotlivých výrobních oborech (v podnicích se 100 a více zamestnanci) bylo dosaženo výrazne odlišné úrovne zadluženosti i úrovne efektivnosti jejich celkové cinnosti. Ve vetšine z nich míra rentability v roce 1997 klesla, v nekterých dokonce výrazne. Výjimkou jsou pouze nekteré obory nápojárského prumyslu (predevším výroba lihu a lihovin, resp. výroba vína, které dosáhly prumerné nákladové rentability 22,0 %, resp. 10,0 %), zlepšila se i efektivnost výroby krmiv (na 2,95 % nákladové rentability). Bezkonkurencní úrovne nákladové rentability i intenzity její zmeny však dosáhl tabákový prumysl (26,7 %), jehož celkový hospodárský výsledek presahuje objem zisku vytvoreného ve všech ostatních výrobních oborech potravinárského prumyslu. Nadprumerné rentability dosáhl i pekárenský prumysl (6,82 %), i když zde došlo k jejímu dílcímu mezirocnímu poklesu.

Záporná rentabilita (ztráta) byla v roce 1997 vykázána v oboru cukrovarnického prumyslu (-8,48 %) a v oboru zpracování ryb a rybích výrobku (-3,52 %). V techto oborech, v predchozím roce ziskových, byl mezirocní pokles efektivnosti nejvýraznejší. Nadále ztrátová byla i výroba nealkoholických nápoju (-2,04 %) a nove se jí stal prumysl drubežárský

(-0,97 %), prumysl mlýnský (-0,28 %) a prumysl škrobárenský (-1,08 %).

K nepríliš efektivním patrily v roce 1997 i podniky rozhodujících oboru potravinárského prumyslu, tj. prumyslu masného a mlékárenského, které dosáhly prumerné nákladové rentability 0,16 %, resp. 1,22 %. U techto oboru jde o stav dlouhodobe nepríznivý.

7.2 Služby pro zemedelství a obchod

I v roce 1997 pokracovala tendence dalšího rozširování síte podnikatelských subjektu, provozujících služby pro zemedelství. Celkový pocet registrovaných subjektu v této oblasti se zvýšil o 8 %, z toho pocet podniku fyzických osob o 8,6 %. Pocet podniku právnických osob stagnoval. U právnických osob jde predevším o obchodní spolecnosti, z nichž více než tri ctvrtiny predstavují spolecnosti s rucením omezeným, méne než petinu tvorí spolecnosti akciové. Celkový pocet obchodních spolecností se ponekud zvýšil (o 1,7 %), zatímco pocet družstev a státních podniku behem roku výrazne poklesl (o 23,1 %, resp. 25,0 %).

Hodnota služeb poskytnutých subjekty s 20 a více zamestnanci predstavovala v roce 1997 zhruba 7,5 mld. Kc. Vetšina podniku služeb se pritom zabývá poskytováním prací výrobní povahy pro rostlinnou výrobu. Rozhodující podíl jejich výnosu (56,7 %) pripadá na subjekty s 20 - 99 zamestnanci. Jde predevším o skladování a poskliznovou úpravu rostlinných produktu, výrobu prumyslových krmiv (jejich podstatná cást je však zajištována podniky zarazenými do potravinárského prumyslu), o šlechtení osiv a sadby, agrochemické služby, dále o opravárenské a mechanizacní podniky a podniky poskytující prepravní služby. U spolecností poskytujících služby pro živocišnou výrobu jde predevším o služby plemenárské a chovatelské, zajištované prevážne podniky se 100 a více zamestnanci. Nákladová rentabilita dosáhla v roce 1997 v podnicích služeb v prumeru 1,00 % (z toho u služeb pro rostlinnou výrobu 1,25 %, u služeb pro živocišnou výrobu 0,14 %).

Z cinností mimo výrobní služby, tj. u oboru zajištujících vstupy do zemedelství ci potravinárského prumyslu, bylo v roce 1997 príznivé úrovne rentability dosaženo pouze ve výrobe prumyslových hnojiv a dusíkatých sloucenin (v prumeru 7,36 % nákladové rentability), ve výrobe pesticidu a jiných agrochemických výrobku (6,24 %) a ve výrobe stroju pro potravinárský prumysl (4,72 %). Výrazne ztrátová byla v uplynulém roce tuzemská výroba traktoru a ostatních stroju pro zemedelství (v prumeru -4,29 %).

Velkoobchodní cinností se základními zemedelskými produkty a živými zvíraty se v soucasné dobe zabývá více než 550 podnikatelských subjektu, velkoobchodem s potravinami, nápoji a tabákem rovnež více než 500 subjektu. Rozhodující podíl na trhu mají podniky se 100 a více zamestnanci (zejména u velkoobchodu se zemedelskými komoditami). Pri celkových výnosech v rozsahu 20,5 mld. Kc u velkoobchodu se zemedelskými komoditami a 45,8 mld. Kc u velkoobchodu s potravinárskými výrobky, nápoji a tabákem (v podnicích s 20 a více zamestnanci), bylo v roce 1997 dosaženo rentability, která nevybocuje z prumeru celého agrárního sektoru. V zemedelském velkoobchodu cinila prumerná výše nákladové rentability 0,34 %, u potravinárského velkoobchodu pak 0,65 %.

Znacný pocet podnikatelských subjektu (více než 170) se v soucasné dobe zabývá zprostredkováním obchodu se zemedelskými výrobky a živými zvíraty a zprostredkováním obchodu s potravinárským zbožím a tabákovými výrobky. U subjektu s více než 100 zamestnanci bylo v roce 1997 dosaženo v souhrnu záporné nákladové rentability -2,97 %.

Jednou z významných prícin nízké rentability vetšiny uvedených cinností je vysoký podíl cizích financních zdroju. V roce 1997 dosáhl podíl vlastního jmení z celkových pasiv v prumeru jen 36,8 % pri pomerne výrazné variabilite v jednotlivých oborových agregacích a zejména u jednotlivých podnikatelských subjektu. Hospodárské výsledky nákupních organizací jsou zhoršovány i dlouhodobeji uplatnovanou praxí úverování podniku zemedelské prvovýroby, napr. dodávkami krmných smesí, kdy jsou pohledávky vyrovnávány až tržbami z rostlinných komodit po jejich sklizni. Tato praxe se pri nízké likvidite zemedelských výrobcu rozširuje.

V prubehu roku 1997 docházelo k dalšímu kapitálovému propojování (i jeho výraznejším zmenám) podniku zemedelského zásobování s obchodními firmami, výrobci a distributory pesticidu, hnojiv i nekterých potravinárských komodit (sladu, mlýnských produktu, tuku a oleju apod.). Došlo i k cástecnému rozširování cinnosti ruzných marketingových družstev ci jiných forem obchodních aktivit (nákupu, spolecného prodeje apod.) zemedelských prvovýrobcu (napr. mlékárenská družstva). Organizovanost výrobcu je však stále nedostatecná.

8. Výzkum, školství a poradenství

8.1 Zemedelský výzkum

8.1.1 Situace a výdaje v zemedelském výzkumu

Do roku 1997 vstoupilo MZe CR opet s nižším poctem prímo rízených príspevkových výzkumných ústavu. Do postavení spolecnosti s rucením omezeným byly transformovány Výzkumný ústav vcelarský v Máslovicích a Výzkumný ústav výživy zvírat v Pohorelicích. Nebyla ukoncena privatizace Výzkumného ústavu potravinárského Praha. Pocet servisních ústavu zustal zachován.

V roce 1997 pokracovalo rešení projektu prijatých v rámci Výzkumných programu 1996 - 2000 a dokoncovalo se rešení projektu zahájených ješte pred rokem 1996 v interní grantové agenture MZe CR. Celkem MZe CR financovalo 371 projektu výzkumu a vývoje. Na tyto projekty bylo z rozpoctové kapitoly MZe CR rozdeleno celkem 283,5 mil. Kc. Dalších 152,4 mil. Kc bylo urceno na institucionální podporu príspevkových výzkumných ústavu a 100,3 mil. Kc na institucionální príspevek pro servisní organizace.

8.1.2 Výsledky výzkumu

Rok 1997 byl druhým rokem platnosti Výzkumných programu 1996 - 2000, proto výsledky z rešení ješte nebyly k dispozici. Puvodní predstava vyhlásit tretí výberové rízení v rámci uvedeného cyklu nebyla pro úsporná opatrení, ke kterým došlo v prubehu roku 1997, uskutecnena. Bylo rozhodnuto nepokracovat dále ve výberovém rízení a zacít pripravovat novou aktivitu na léta 1999 - 2005, jejíž pravidla budou srovnatelná s pravidly používanými v EU.

8.2 Zemedelské školství

8.2.1 Vzdelávání mládeže

V rezortu zemedelství probíhá nadále optimalizace síte školských zarízení. Ve srovnání s rokem 1996 bylo zrušeno 9 stredních odborných ucilišt (SOU), 2 integrované strední školy (ISŠ) a 1 stredisko praktického vyucování (SPV), celkem 12 zarízení. Z toho bylo 6 zarízení predáno Ministerstvu školství, mládeže a telovýchovy CR, protože již na nich neexistovala výuka zemedelských, lesnických nebo potravinárských ucebních nebo studijních oboru. Soucástí ISŠ nebo SOU jsou i odborná ucilište pro žáky ze zvláštních škol a ucilište pro žáky s nedokoncenou základní docházkou. Tato zarízení nemají právní subjektivitu. Pocet žáku v nich stoupá.

Ucnovská zarízení rezortu zemedelství

Typ zarízení Pocet zarízení Pocet žáku 97/98

Integrované strední školy 13 3538

Strední odborná ucilište 116 17252

Odborná ucilište a ucilište v kapacitách SOU 82 3480

Nástavbové studium v kapacitách SOU 0 8069

Strediska praktického vyucování 5 373

Celkem (vcetne lesnických UZ) 216 32712

Pramen: Zahajovací výkazy SOU a SPV IVV MZe CR

Zpracoval: A. Stanek (MZe CR)

Z hlediska zamerení prípravy je nejvetší podíl z 32 712 žáku zarazen do oboru služeb (57,8 %) a zemedelského oboru (27,3 %), zbývající obory (lesnické, potravinárské a ekologické) a rodinné školy jsou zastoupeny podstatne méne.

Ucnovská zarízení jsou príspevkovými organizacemi a jsou financována ze státního rozpoctu prostrednictvím MZe CR. S ohledem na trvalé uplatnování vlivu MZe CR na vzdelávání pracovníku pro rezort, vypracovalo MZe CR a predložilo k odborné diskusi koncepci stredních zemedelských škol a školních statku.

8.2.2 Vzdelávání dospelých

Prevážná cást aktivit v oblasti dalšího odborného vzdelávání byla zajištována prostrednictvím hromadných poradenských akcí porádaných ÚO MZe CR a OAK. Financní cástka urcená pro akce s celostátní pusobností byla v prubehu roku stanovena na 987 tis. Kc. Z této cástky byl poskytnut príspevek na nekteré mezinárodní konference a sympozia, na cyklus semináru k zákonu o potravinách, zimní rolnickou školu apod. Cást prostredku byla použita na analytickou studii potreby kvalifikovaných pracovníku v rezortu zemedelství a zjištování potreb v oblasti poradenství. Široká škála vzdelávacích nabídek se uskutecnila prostrednictvím zemedelských škol všech stupnu bez financní spoluúcasti MZe CR. V rámci propagace byla odborem vzdelávání a výzkumu zajištována pro MZe CR publikacní cinnost, výroba odborných videoporadu, pravidelné televizní relace, úcast na tuzemských výstavách a soutež o Zlatý klas výstavy Zeme živitelka 97.

8.3 Poradenství

8.3.1 Situace

V roce 1997 provádelo poradenskou cinnost v rezortu zemedelství 136 právnických a fyzických osob, které jsou zapsány v registru zemedelských poradenských organizací. Krome techto subjektu se poradenskou cinností zabývali i pracovníci OAK, poradci zájmových spolecenstev AK CR, dále pracovníci škol, zemedelských univerzit, výzkumných ústavu atd.

8.3.2 Poradenské programy

K 31. 12. 1997 byl vyhodnocen spolecný cesko-nemecký poradenský projekt zamerený na podporu výrobne ekonomické orientace podnikatelu, na metody objektivizace nákladu v zemedelském podnikání a zavádení metod standardizace poradenské práce. Projekt byl na AGROFORU 97 nemeckou stranou hodnocen jako jeden z nejúspešnejších poradenských programu v zemích strední a východní Evropy. Koncem roku byly spolecne s nizozemskou stranou zahájeny prípravné práce na poradenském programu "Zlepšení úrovne prvovýroby a zpracování mléka".

8.3.3 Výdaje

Na financní podporu poradenství byla vynaložena cástka 12,3 mil. Kc, která byla použita jako príspevek na cástecnou úhradu nákladu spojených s poskytováním individuálních poradenských služeb v zemedelské prvovýrobe, na porádání hromadných poradenských akcí a v rámci príprav obnovení programu DIGIT (ekonomické analýzy) na konání kvalifikacní prípravy pro cinné zemedelské poradce. Výše uvedená cástka byla použita takto:

· 2,8 mil. Kc využilo 29 zájmových spolecenstev AK CR na usporádání 126 semináru s úcastí 8 700 posluchacu a 1 300 klientu se individuálne obrátilo o radu na 47 poradcu.

· 7 mil. Kc bylo prevedeno do rozpoctu jednotlivých ÚO MZe CR na podporu poradenských aktivit daného území. Tyto aktivity zahrnovaly cca 450 semináru pro 17 tis. úcastníku a 90 poradcu poskytlo odbornou pomoc 1 200 zemedelcum.

· 2,5 mil. Kc bylo použito jako príspevek na kvalifikacní kurz pro zemedelské poradce "Ekonomická optimalizace hospodarení zemedelských podniku".