ZEMĚDĚLSTVÍ 1996 - 1997 (6. část)

Ministerstvo zemedelství Ceské republiky 1998

ZEMEDELSTVÍ

6. cást

Vedoucí autorského kolektivu:

Ing. Jirí Dubec, reditel odboru strategie a komodit

OBSAH

Živocišné komodity

· Drubeží maso a vejce (pokracování)

· Ostatní komodity živocišné výroby

A co dále ...?

Prehled použité literatury

Použité zkratky a vysvetlivky pojmu

DRUBEŽÍ MASO A VEJCE (pokracování)

Vývoj v roce 1997

V roce 1997 ve srovnání s rokem 1996 pokracovalo mírné snižování stavu slepic. I pres pokles stavu slepic produkce neklesla vlivem vyšší užitkovosti slepic (zvýšení snášky) na slepici a rok. Produkce lehkých typu slepic, chovaných jednoznacne pro snášku, byla ovlivnována predevším potrebou konzumních vajec. Spotreba konzumních vajec na osobu a rok stále klesá.

Ceny zemedelských výrobcu konzumních vajec se v roce 1997 proti roku 1996 zvýšily o 7,3 % a spotrebitelské ceny stouply o 12,6 %. Na rust cen mely vliv vyšší ceny vstupu a stagnace domácí poptávky.

Vlivem sezónnosti klesají ceny vajec behem roku jak u nás, tak i v jiných zemích. Napr. v SRN je letní cena 8 DM/100 kusu, zimní cena kolem 12 DM/100 kusu. V CR kolísala cena v roce 1997 v léte okolo 170 Kc/100 kusu a v zime okolo 190 Kc/100 kusu.

V roce 1997 se ve srovnání s rokem 1996 snižovalo kladné saldo skorápkových vajec o jednu tretinu, naopak u vajecných hmot se za stejné období vývoz zvýšil o 24 % a dovoz se snížil o 15,7 %.

V roce 1997 bylo v CR 13 závodu na zpracování vajec a vajecných výrobku, které vlastnily certifikát pro export do státu EU. Protože zustal beze zmeny podíl produkce vajec ze specializovaných velkochovu a samozásobení, je vývoz soustreden hlavne do letních mesícu, což negativne ovlivnuje rentabilitu výroby vajec, jejichž cena v léte klesá.

V cervnu vyšla nová CSN 57 2109 - slepicí konzumní vejce, která je od 1. prosince 1997 závazná. Tím došlo v oblasti konzumních vajec k výraznému posunu v harmonizaci legislativy s EU, nebot zpracování nové normy bylo provedeno podle standardu EU pro skorápková vejce urcená pro lidskou výživu. Bylo prevzato trídení vajec do jakostních tríd, ustanovení o hmotnosti trídení a o odchylkách jakosti a hmotnosti. Vejce se nadále trídí podle hmotnosti do skupin oznacených XL, L, M a S. Toto nové trídení delá problémy zejména producentum z menších chovu.

Nejvetší odlišností proti zemím EU je v CR vysoký podíl samozásobení. V prípade poklesu produkce vajec u malochovatelu pro samozásobení jsou dostatecné rezervy v kapacitách specializovaných chovu, které mohou zajistit jak sobestacnost v produkci vajec, tak i jejich prípadné prebytky vyvézt.

Pokud se týká výroby, podarilo se zajistit poptávku potrebným množstvím skorápkových vajec, ale také krémy, majonézami, které predstavují vyšší stupen finalizace.

Zemedelci státu Evropské unie nedostávají žádnou podporu na produkci drubežího masa, neexistují žádné intervencní a podobné ceny, v rámci závazku WTO jsou však subvencovány vývozy drubežího masa do tretích zemí.

Pri porovnání cen drubežího masa zemedelských výrobcu v CR a EU jsou soucasné ceny u ceských výrobcu pod úrovní cen výrobcu v EU. Opacná situace je u cen prumyslových výrobcu, kde domácí ceny za 1 kg drubeže prevyšují ceny EU. Na základe této skutecnosti jsou také spotrebitelské ceny v CR vyšší. Pri vstupu do EU dojde k vyrovnání cen.

Pri zachování soucasného stavu v komodite vejce musí být tedy srovnatelná nejenom naše produktivita práce, úroven výroby a legislativy, ale i cenová úroven. Pokud v tomto období budou hladiny cen v CR na soucasné nižší úrovni než v EU, bude nutné zvýšení cen zemedelských výrobcu vajec, což se negativne odrazí v domácí poptávce.

OSTATNÍ KOMODITY ŽIVOCIŠNÉ VÝROBY

K obohacení trhu potravin slouží také ostatní komodity živocišné výroby, jako napr. jehnecí maso, králicí maso a med. Krome potravinových produktu se tyto komodity zužitkovávají na vedlejší výrobky, kterými jsou kuže, vlna, propolis, materí kašicka atd.

Vcely

Výjimecným a nezbytným oborem zemedelské cinnosti je vcelarství. Krome produkce medu, vosku, pylu, materí kašicky, vcelího jedu a propolisu jsou vcely duležitými opylovaci hmyzosnubných rostlin. Pri zhodnocení ekonomické prínosnosti vcelarství pripadá 80 až 90 % vlastníkovi plodin a pouze 10 až 20 % chovateli vcel.

Prestože ekonomická a ekologická cinnost vcelarství je nezbytná, stavy vcelstev v CR od roku 1990, kdy dosáhly maxima (více než 800 tis. vcelstev), stále klesají. V roce 1997 klesl pocet vcelstev na 508 tis. Tento stav je neuspokojivý, protože potreba na soucasnou výmeru hmyzosnubných rostlin je asi 700 tis. vcelstev.

Vzhledem k povetrnostním podmínkám a ekonomické situaci vcelarství se v následujícím období ocekává ješte další pokles poctu vcelstev.

Hlavním produktem chovu vcel je med. Ceny zemedelských výrobcu za vcelí med stagnovaly od roku 1992 do roku 1995. Po roce 1995 vlivem špatného pocasí (nižší výnosy medu na vcelstvo) a snížením stavu vcelstev rostly nákupní ceny medu. Od roku 1995 do roku 1997 ceny medu vzrostly témer dvojnásobne (prumerná cena medu v roce 1995 byla 34,10 Kc/kg, v roce 1997 byla 60,60 Kc/kg).

K odlišnému vývoji došlo u spotrebitelských cen medu, kde nárust cen zapocal již v roce 1989. První velký skok nastal již v roce 1990, predevším odstranením záporné dane z obratu. Druhé cenové zvýšení nastalo po liberalizaci cen v roce 1991. V roce 1997 byla prumerná spotrebitelská cena medu 121 Kc/kg.

Spotreba medu je pomerne stabilní a v letech 1990 až 1997 byla 0,4 kg/obyv./rok. Vzhledem k nízké tuzemské spotrebe medu bylo nutné v letech 1991-92 jeho prebytek z CR vyvážet. Saldo zahranicního obchodu s medem bylo do roku 1995 kladné. V roce 1996 výrazne kleslo a v roce 1997 už bylo záporné. Vliv na zmenu salda zahranicního obchodu s medem mela klesající produkce medu (tu zpusobila nižší snuška medu na vcelstvo a klesající pocet vcelstev), ale také jeho vysoká cena.

I pres zvyšující se nákupní cenu medu je ekonomika vcelarení ztrátová. Krome nákladného vybavení potrebného k chovu vcel je další položkou, která ovlivnuje ekonomiku vcelarení a tím i stavy vcelstev, cena cukru. Od roku 1989 ceny prumyslových výrobcu cukru krystal, což je nejvhodnejší forma cukru pro vcely, výrazne vzrostly, a to od roku 1989 ve srovnání s rokem 1997 o 63,6 %. Spotreba cukru na prikrmování ciní 15 kg na jedno vcelstvo.

V CR je poskytována státní podpora na chov vcel ve dvou formách. První je prímá podpora na zazimování vcel, placená prostrednictvím Ceského svazu vcelaru, který je sdružením organizujícím vcelare na celostátní bázi. Podpora byla od roku 1992 na úrovni 35 Kc na vcelstvo a zvyšovala se až na 40 Kc v roce 1997. Druhou formou podpory chovu vcel je dotace MZe. V roce 1996 cinila 120 Kc na zazimované vcelstvo a v roce 1997 se zvýšila na 150 Kc.

V zemích EU je chov vcel také podporován. Od roku 1989 je stálá podpora ve výši 3 - 5 ECU na vcelstvo podle oblastí, a to plošne ve všech zemích. Krome toho každá zeme EU podporuje ješte vcelarství svým zpusobem. V roce 1997 v EU byl prijat tzv. Národní program, podle kterého se vyplácí ve clenských státech 50 % nákladu na vcelarení, a to na tlumení nemocí, genetiku, vzdelávání vcelaru a rozbory vcelích produktu. V zemích EU jsou na udržení poctu vcelstev (hlavne z ekologických duvodu) vypláceny podpory jak na vcelstvo, tak je financne také podporován vývoz medu.

Pokud se budou v CR i nadále snižovat stavy vcelstev, bude to mít obrovský dopad nejenom na ekologii, ale i na výnosy nekterých rostlinných komodit.

Ovce a kozy

Chov ovcí, predevším v podhorských a horských oblastech, plní funkci jak krajinotvornou, tak výrobní.

Od roku 1990 procházel chov ovcí výraznými strukturálními a ekonomickými zmenami. Liberalizace cen, privatizace, restrukturalizace zemedelství a další zmeny mely vliv na zhoršení ekonomických výsledku v tomto odvetví.

Od roku 1990 poklesly stavy ovcí približne z 430 tis. na 121 tis. v roce 1997. Výrazné snížení pocetních stavu ovcí bylo ovlivneno v roce 1991 prudkým poklesem cen vlny. V období dalších trí let byla zlikvidována témer celá populace s jednostrannou vlnarskou užitkovostí (pred rokem 1989 byl chov ovcí zastoupen vysokým podílem vlnarských plemen, témer 63 %). Od roku 1995 se v CR hlavním produktem chovu ovcí stalo maso. Preferována jsou plemena s kombinovanou užitkovostí, žírné ovce a plemena s dobrou plodností. V roce 1997 bylo na území CR chováno 72,3 % ovcí s kombinovanou užitkovostí, 26,9 % s masnou užitkovostí a 0,8 % tvorila dojná a plodná plemena (plemena s plodností

nad 200 %).

CR se v Evrope radí mezi zeme s nejnižší spotrebou skopového masa. Spotreba ciní 0,3 kg/obyv./rok, zatímco v EU je spotreba 4 kg/obyv./rok. Nízká spotreba skopového masa v CR byla a je ovlivnena stravovacími zvyklostmi, neznalostí kuchynské úpravy, podcenováním dietetické kvality a pomerne vysokou spotrebitelskou cenou.

Od roku 1994 došlo k rustu cen zemedelských výrobcu za jatecná jehnata tr. B (proti roku 1993 ceny v roce 1994 vzrostly o 60 %). Ceny vzrostly z 23,15 Kc/kg v roce 1994 na 36,40 Kc/kg ž. hm. v roce 1997. Byly závislé predevším na kvalite jehnat a poptávce, která se obvykle zvyšuje v období Vánoc a Velikonoc.

Vzhledem ke snižujícímu se pocetnímu stavu ovcí, restrukturalizaci plemen a stabilní nízké spotrebe nedošlo v roce 1995 a 1996 k žádnému vývozu skopového masa. V roce 1997 se vyvezlo minimální množství tohoto masa. Dovozy skopového masa kolísaly od roku 1995 do roku 1997 od 159 t do 347 t. Zahranicní obchod s vlnou (jeden z vedlejších produktu chovu ovcí v CR) mel od roku 1994 do roku 1997 velmi záporné saldo, které bude pokracovat i v dalších letech. Duvodem byla nízká dovozová cena vlny a zmena struktury chovaných plemen ovcí. Odlišná situace byla v zahranicním obchodu s živými zvíraty v letech 1995 a 1997, kdy bylo saldo zahranicního obchodu kladné. Šlo prevážne o obchod s plemenným materiálem. Záporné saldo v roce 1996 zpusobil rozvoj chovu ovcí masných plemen, když se ve vetší míre dovážel na základe dotací plemenný materiál. Dotace na rozvoj chovu ovcí masných plemen byly vypláceny i v roce 1997.

V letech 1996 a 1997 se zvýšily stavy ovcí masných plemen v CR také pro možnost exportu. V techto letech na svetových trzích zaznamenal obchod se skopovým masem výrazný nárust. Byl zpusoben jednak dlouhodobým poklesem stavu ovcí a jednak náhlým oživením poptávky po skopovém mase v EU, které následovalo po panice kolem BSE.

Tuzemská produkce jatecných jehnat je z hlediska kvality srovnatelná s EU a tak by bylo možno skopové maso vyvážet. Za tímto úcelem je nutno zabezpecit odpovídající jatka s exportním certifikátem do EU, o cemž se v soucasnosti jedná, protože vývozní jatka na skopové maso po rozdelení federace zustala na Slovensku. I pres možnost exportu od roku 1997 CR není schopna se soucasnými stavy ovcí plnit vývozní kvótu 2000 t.

Pri vstupu CR do EU a zachování soucasného stavu chovu ovcí není CR schopna co do množství ani v cenách zemím EU konkurovat. V horských a podhorských oblastech, kde je žádoucí chov ovcí jako doplnek chovu masných plemen skotu, by bylo nutné vytvorit približne stejné podmínky jako v EU (stanovit daleko vetší podporu na bahnice a rok než je tomu doposud). Chov ovcí je spojován s chovem koz.

Tradicní zpusob chovu koz se po roce 1989 zacal uplatnovat i v oblasti podnikání. Vznikl nový trh s produkty vyrábenými z kozího mléka. Predností kozího mléka je jeho dobrá stravitelnost, která príznive pusobí pri alergiích vznikajících v dusledku konzumace nekterých potravin. Krome prodeje pasterovaného kozího mléka se na tuzemském trhu objevují sýry a jogurty, které vetšinou vyrábejí soukromí chovatelé a prímo tyto výrobky dodávají do tržní síte.

Vlivem propagace výrobku z kozího mléka stavy koz od roku 1989 do roku 1994 vzrostly o 10,5 % na 44 954 kusu. Od roku 1995 však stavy koz klesaly až na 38 241 kusu. Hlavním duvodem je nízká koncentrace chovu, a tím jejich nižší rentabilita.

Ze šlechtitelského hlediska jsou kozy raritou. Jsou jediným druhem hospodárských zvírat, u kterých nebylo v CR za posledních šedesát let použito krížení se zahranicními plemeny. Chovají se dve ceská plemena - bílá a hnedá ušlechtilá krátkosrstá koza.

Krome mléka a masa se z koz zužitkovávají kuže, které se dobre uplatnují na zahranicních trzích. Po roce 1989 bylo sice saldo zahranicního obchodu kozích kuží záporné, v letech 1995 a 1996 se však vyrovnalo a v roce 1997 bylo pozitivní.

Rozvoj chovu koz ve svete byl za posledních sedm let mnohem výraznejší než chov ovcí. Z celosvetového hlediska je chov koz nejduležitejší pro asijské a africké rozvojové zeme.

V EU od roku 1994 stavy koz klesají, a tím klesá i výroba kozího mléka. Ovcí a kozí mléko predstavuje v EU asi 2,7 % z objemu produkce mléka kravského.

V CR se predpokládá v roce 1998 další mírné snížení stavu koz, ale v prechodném období vstupu CR do EU bude se muset temto dvema druhum hospodárských zvírat, tj. ovcím a kozám, venovat vetší pozornost. Duvodem je vytvorení stejných podmínek pri vstupu CR do EU, kde je poskytována ekonomická podpora chovu ovcí a koz.

Králíci

Jiná situace je v CR v chovu králíku. Celkové stavy králíku od roku 1991 stouply v prumeru z 12 mil. kusu na 14,5 mil. kusu v roce 1997. Králíci jsou chováni ve velkochovech a stredních chovech, které slouží pro dodávky na vnitrní trh a export. Dále jsou chováni v malochovech, které slouží pro samozásobení a prímý prodej. Rozdíl mezi temito chovy je ve zpusobu chovu, plemenné skladbe a intenzite výkrmu zvírat.

Behem let 1991 až 1997 se zmenil pomer chovaných zvírat z faremních chovu a malochovu. Zatímco v roce 1991 byl podíl králíku z faremních chovu 7,7 %, v roce 1997 už cinil 61,4 %. Obdobne je tomu v EU, kde podíl králíku produkovaných z intenzivních faremních chovu byl 60 % v roce 1997.

Rocní spotreba králicího masa v CR je pri porovnání s ostatními zememi pomerne vysoká, dosahuje 3,5 kg/obyv. Prevážná cást domácí spotreby je zajištována samozásobením z drobných chovu. Od roku 1991 nedošlo ke zmene spotreby.

Ceny zemedelských výrobcu za jatecné králíky byly ovlivnovány možnostmi odbytu a cenami králicího masa na zahranicních trzích, kam smerovala významná cást produkce králíku zpracovávaných na porážkách. Do roku 1990 byl v CSFR jediný vývozce králicího masa a jediný zpracovatel živých králíku. Po roce 1990 se v dusledku otevrení trhu do západní Evropy vytvoril prostor pro rozšírení výroby, vcetne rustu poctu porážkových kapacit. Ceny zemedelských výrobcu za jatecné králíky se od roku 1991 zvyšovaly z 30,06 Kc/kg na 47,02 Kc/kg v roce 1997.

Spotrebitelské ceny také rostly, a to až na 132,60 Kc/kg. Výše spotrebitelských cen nebyla ovlivnena pouze vývojem cen zemedelských výrobcu, ale hlavne vývojem cen prumyslových výrobcu, kterí prevážnou cást produkce vyvážejí.

Od roku 1993 do roku 1997 bylo dosaženo jak u králicího masa, tak u živých králíku kladného salda zahranicního obchodu. Na tuto skutecnost mely vliv ceny na zahranicních trzích a v CR. Ceny králíka celého kuchaného v CR v roce 1997 byly asi o 50 % nižší než napr. v SRN, Francii a Rakousku. To je hlavní duvod predpokládaného dalšího rozvoje faremních chovu králíku pro export.

A CO DÁLE ...?

Nejbližší budoucnost zemedelsko-potravinárského komplexu CR bude jednoznacne ve znamení prípravy pro vstup CR do EU. V tomto procesu patrí problematika zemedelství, a samozrejme i navazujícího zpracovatelského prumyslu, k nejsložitejším. Duvodem této složitosti je existence Spolecné zemedelské politiky EU (SZP), která vytvárí pro zemedelce clenských státu zvýhodnené prostredí.

Nejduležitejším predvstupním krokem CR musí být urychlené vybudování akceschopné intervencní organizace na základe zkušeností EU. Je totiž nutné pocítat s tím, že v dobe vstupu, ale i v predvstupním období, bude EU uplatnovat v nejaké podobe Spolecnou zemedelskou politiku a fungující intervencní organizace bude duležitým partnerem pro uplatnování Spolecné zemedelské politiky EU v podmínkách CR. Pro zajištení fungování intervencní organizace bude nutno zajistit potrebné skladovací kapacity pro skladování intervencne nakoupených zásob. Týká se to zejména obilovin, olejnin, masa, cukru a másla.

Duležitým opatrením smerujícím k podpore zemedelské prvovýroby je zavedení verejných licencovaných skladu a tzv. skladištních stvrzenek. Tento systém se uplatnuje hlavne v USA a zavádí se i v Polsku. Systém verejných skladu a skladištních stvrzenek umožnuje zemedelcum, aby produkci obilovin, ale i dalších plodin, kvalitne a nezávisle uskladnili a uskutecnili její prodej v cenove nejvýhodnejší dobe. Skladištní poukázky, které jsou dokladem o uskladnení a soucasne cenným papírem,mohou sloužit jako záruky pro banky. Umožnují také prodej skladované produkce bez jejího fyzického presunu, formou vrubopisu skladištní poukázky.

Soucástí zemedelské politiky CR zustane i v období pred vstupem do EU dotacní politika.

Velký význam bude i nadále mít PGRLF. Naplnování úlohy PGRLF je závislé na kapitálovém krytí jeho aktivit. Je zcela zrejmé, že stávající kapitálové zajištení PGRLF, zejména z hlediska poskytování záruk za úvery, se již vycerpalo a bude nutné PGRLF kapitálove výrazne posílit.

VÝVOJ PREDPOKLÁDANÝ U JEDNOTLIVÝCH KOMODIT

Obiloviny

Snižující se rozsah živocišné výroby a velký cenový nárust obilovin v posledních dvou letech vede k nadprodukci, která nemá uplatnení na domácím trhu. Vzhledem ke svetovým cenám, subvencovaným vývozum v EU a zvyšujícím se svetovým zásobám lze ocekávat, že vývoz vetšího množství obilovin bude v nadcházejícím období stále obtížnejší. Jde zejména o dopravní težkosti v souvislosti s naší vnitrozemskou polohou.

Vzhledem k poklesu intervencní ceny EU od roku 2000 na 95,35 ECU/t ze soucasných 119,19 ECU/t (což pri kurzu 38,89 Kc/ECU z prosince 1997 predstavuje pokles ze soucasných 4635 Kc/t na 3708 Kc/t) lze ocekávat další problémy s uplatnením produkce obilovin na svetovém trhu. Urcitou perspektivu pro odbyt krmného obilí dává zvýšení produkce drubeže v CR.

Proto je duležité rozvíjet a podporovat výrobu všech ostatních plodin, které je možné vyvážet, aby se rozsah nadprodukce obilovin omezil, a orientovat se na nepotravinárské využití obilovin.

Olejniny

Pri trvalé poptávce po olejnatých semenech, rostlinných olejích a tucích na svetových trzích se budou zlepšovat podmínky pro rozšírení ploch olejnin v CR, zejména repky olejné. Pro zajištení plného využití domácí zpracovatelské kapacity na semeno repky, jak v potravinárském prumyslu, tak pro výrobu bionafty, a pri možnosti cenove výhodných vývozu hlavne do zemí EU, je možno doporucit další nárust pestitelských ploch repky až na úroven 310 000 ha. Nárust ploch repky olejné by tak mohl cástecne omezit další rust ploch obilovin.

U slunecnice, vzhledem ke zdejším klimatickým podmínkám,lze stabilizovat pestování na úrovni 10 - 15 000 ha. Je nutné využívat raných výnosných hybridu a dusledneji dodržovat pestitelskou technologii pro zajištení kvality sklízených nažek.

Výše pestitelských ploch máku a horcice, jejichž produkce je realizována prevážne pro vývoz, bude závislá na poptávce a obchodních cenách techto komodit na zahranicních trzích.

Brambory

Pro zajištení konkurenceschopnosti výroby brambor v CR bude nutno v nejbližším období zamerit pozornost zejména na zlepšení genetického potenciálu domácí sadby a také na rozšírení ploch sadbových brambor s cílem zvýšení intenzity výroby. Dále bude nezbytné koncentrovat nabídku vytvorením producentských odbytových organizací. Ke zlepšení konkurenceschopnosti je nutné zajistit zlepšenou kvalitu dodávek brambor, to je balení, konecnou úpravu a zejména systém distribuce. Lze predpokládat zvyšování nabídky výrobku z brambor. V posledních letech dochází ke zvýšené produkci raných brambor a její užití prechází do období sklizne ostatních konzumních brambor. Zvýšená produkce raných brambor není žádoucí, protože se tím snižuje na trhu podíl kvalitních pozdních konzumních brambor.

Negativním jevem jsou velké cyklické výkyvy v osázených plochách a ve výši produkce, což se odráží ve velké rozkolísanosti cen. Na tento nepríznivý vývoj by mely pusobit odbytové organizace, Ústrední bramborárský svaz a Agrární komora.

Luskoviny

Možnost rozvoje výroby se ocekává u hrachu setého s orientací pro krmné úcely. Tento rozvoj bude záviset na možnosti exportu a cene, za kterou bude možno produkci realizovat. Pro zajištení rentability a konkurenceschopnosti domácí produkce bude treba dosahovat vyšších a stabilnejších výnosu.

Ovoce a zelenina

Pro zachování ovocnárství a zelinárství v naší republice bude muset dojít k podstatnému obratu. Jde o zajištení integrace trhu ovoce a zeleniny formou zakládání organizací producentu ovoce a zeleniny. Na podporu zakládání techto organizací bude pozitivne pusobit program v rámci PGRLF - Export - Organizace producentu ovoce a zeleniny mírného pásma. Organizace producentu mohou zajistit koncentraci nabídky domácí produkce ovoce a zeleniny s možností trvalého odbytu v obchodních retezcích, založeného na dlouhodobých smluvních vztazích. Na druhé strane mohou aktivne využívat zpetnou vazbu požadavku spotrebitelu na druhovou strukturu produkce ovoce a zeleniny. Pro zvýšení konkurenceschopnosti tuzemských výrobku bude nutné se zamerit predevším na poskliznovou úpravu, balení a celkovou adjustaci. Tyto zmeny podporí i nový podpurný program v rámci PGLRF - Export - Sezónní zásoby.

U inteznivních ovocných sadu je nutné se zamerit na rychlou obnovu s orientací na odrudy, které jsou požadované spotrebitelem.

Cukr - cukrovka

V pestování cukrovky lze považovat za hranici dosažení rentability hektarový výnos prevyšující 42 t. Pro získání konkurenceschopnosti cukrovaru bude nutné zvýšit prumernou denní zpracovatelskou kapacitu na 5 tis. tun repy. Lze predpokládat, že pokracující transformací dojde k další koncentraci cukrovarnictví, k zániku dalších cukrovaru, což lze považovat za jedinou možnou cestu k zajištení konkurenceschopnosti.

Do doby definitivního stanovení kvót by se v CR melo produkovat 450 tis. tun cukru pro tuzemskou spotrebu a rámcove 100 tis. tun cukru rocne exportovat za svetové ceny s cílem vytvorení príznivých predpokladu pro jednání s Evropskou unií o stanovení výše techto výrobních kvót. Pro zajištení tohoto objemu výroby bude nutné pestovat cukrovku na ploše asi 90 tis. ha.

Mléko a mlékárenské výrobky

Stav produkce mléka a mlékárenských výrobku v CR je silne ovlivnován možnostmi a podmínkami pusobícími jak na vlastním trhu, tak ve svete. Budoucí vývoj by mel dále smerovat ke zvyšování konkurenceschopnosti a efektivnosti v prvovýrobe i ve zpracovatelském prumyslu. Cílem by však nemelo být významné zdražování na trhu. Vytvárení prostoru pro posilování konkurenceschopnosti je nutné i v souvislosti s pripravovaným vstupem CR do EU, nebot ceské zemedelství i potravinárský prumysl se dostanou do silne konkurencního prostredí. Rada kroku již byla ucinena. V prvovýrobe jde zejména o zefektivnení produkce mléka, zvyšování užitkovosti dojnic a zlepšování kvality syrového mléka. Chov dojnic s vysokou mlécnou užitkovostí (rocní dojivost nad 5000 litru mléka) spolu s koncentrací a snižováním výrobních nákladu je základním cílem v chovu mlécného skotu. Koncentrace je nutná i ve zpracovatelském prumyslu, který musí také zvyšovat kvalitu i bohatost sortimentu tak, aby odpovídal požadavkum našich i zahranicních spotrebitelu. Tyto kroky jsou však prímo spojeny s možnostmi financování, které samotní producenti nejsou schopni zabezpecit. Dotacní politika státu se tímto smerem orientuje, ale její možnosti jsou omezeny vývojem ekonomiky CR.

Klícový význam však bude mít velikost domácí spotreby mléka, která je v soucasné dobe pri porovnání se zememi EU i s ostatními vyspelými státy pomerne nízká. Zvyšování domácí spotreby v budoucích letech by prispelo ke stabilizaci produkce mléka v zemedelství i v mlékárenském prumyslu. Stabilizace produkce mléka i chovu skotu bude klícovým faktorem perspektivy našeho zemedelství.

Hovezí maso

Další vývoj v chovu skotu bude do znacné míry záviset na vývoji domácí spotreby hovezího masa a také zahranicního obchodu. Pokles spotreby hovezího masa ve prospech veprového a prevážne drubežího masa je v souladu se svetovým trendem.

S urcitostí lze ocekávat nárust parametru užitkovosti, to znamená prumerných prírustku ve výkrmu a snižování spotreby krmiva na jednotku produkce. Rust užitkovosti bude nezbytný, mají-li chovatelé obstát v domácí i zvyšující se mezinárodní konkurenci.

Vývoj struktury chovaného skotu se bude nadále ubírat jak smerem ke specializaci na plemena pouze s mlécnou, nebo s masnou užitkovostí, tak i smerem k chovu plemen s kombinovanou užitkovostí, která mají pri dobrých parametrech chovu schopnost být ekonomicky efektivní. Pocet chovaných kusu skotu s masnou užitkovostí vzroste i vzhledem k zájmu spotrebitelu a zpracovatelu o kvalitní hovezí maso.

Vzhledem ke snížení výroby a ocekávanému ustálení poptávky by se mely ceny skotu a hovezího masa zvýšit a po dosažení rovnováhy výroby a spotreby ustálit.

Chovu skotu se dotknou i zmeny zpracovatelského prumyslu, ve kterém musí dojít k rustu produktivity. Dále budou probíhat i zmeny vlastnické a výrobní struktury. Lze ocekávat zlepšení pozice prvovýrobcu ve vztahu ke zpracovatelum vzhledem ke snižování prebytku hovezího masa na trhu.

Veprové maso

Stavy prasat, spotreba i výroba veprového masa by mely být stabilní. I v tomto odvetví nepochybne musí dojít k rustu parametru produktivity (zvýšení cetnosti selat ve vrhu, vyšší denní prírustky, zkrácení doby výkrmu aj.).

V zahranicním obchode je pravdepodobnejší zvýšení vývozu než dovozu veprového masa, což by bylo duvodem pro zvýšení jeho produkce. Cena krmných smesí bude relativne klesat. U jiných nákladových položek mohou ceny postupne rust, takže se ocekává postupné zvyšování cen zemedelských výrobcu.

Predpokládáme zvyšování produktivity v podnicích zpracovatelského prumyslu. To muže být doprovázeno i jejich další restrukturalizací, tedy premístováním výroby. V dusledku harmonizace s normami EU dojde také ke zmenám ve zpracovatelském prumyslu. Nejvýznamnejší patrne bude povinnost provádet aparativní klasifikaci jatecných zvírat pri výkupu jatecného skotu a prasat. Pozitivní dusledky hodnocení podle kvality na motivaci prvovýrobcu a na kvalitu produkce jsou zrejmé.

Drubeží maso a vejce

Výroba drubežího masa, predevším kurat a krut, se bude v CR nadále zvyšovat. Toto zvyšování je v souladu s dosavadním, ale i svetovým trendem. V tomto odvetví živocišné výroby lze nejekonomicteji zhodnotit krmné obilí. Spotreba drubežího masa v CR stále roste, což podporuje zdravotní osveta a s ní postupné zmeny stravovacích zvyklostí obyvatel. Doba výkrmu kurat a krut se v dusledku šlechtení drubeže neustále zkracuje. Vytvárí se tak predpoklady pro to, aby drubeží maso zustalo nejlacinejším masem vubec. Maso kachen a hus se bude produkovat jen v minimálním množství, protože ekonomika výroby techto druhu drubeže není výhodná. S rozšírením výroby masa vodní drubeže nelze ve strednedobé perspektive pocítat. Vzhledem ke snižujícím se cenám krmiv na svetových trzích je treba pocítat se zlepšující se ekonomikou výroby drubežího masa. Perspektiva producentu drubežího masa je tedy velmi dobrá.

Produkce vajec je urcována pusobením zdravotní osvety na snížení spotreby vajec na obyvatele a rok. Je predpoklad udržení stávajících stavu nosnic ve velkovýrobních technologiích i v budoucnosti, pri jejich zvyšující se užitkovosti v následujících létech. K zásadní zmene dojde pri postupné výmene klecových ustajovacích technologií. S približováním se k EU bude vyžadováno zvetšení ustajovacího prostoru na jednu slepici ze stávajících 450 cm2 na 800 cm2. Tím lze ocekávat zvýšení nákladu na vyprodukované vejce a v konecném dusledku zvýšení jeho spotrebitelské ceny. K cástecnému zmírnení tohoto vývoje dojde v dusledku snižování cen krmiv. Produkce vajec je odvetvím s dlouhodobou perspektivou.

PREHLED POUŽITÉ LITERATURY

Agenda 2000. Volume 1 - Communication: For the stronger and wider union. European Commission, Strasbourg 1997.

Agenda 2000. Volume 2. The challenge of enlargement. European Commission, Brussel 1997.

Agenda 2000. Volume 3. The opinions of the European Commission on the applications for accession. Summaries and conclusions. European Commission, Strasbourg / Brussel 1997.

Agenda 2000. Stanovisko Komise k žádosti Ceské republiky o prijetí do Evropské unie. Nedatováno, 122 + 15 s. Interní materiál MZe CR.

Agra Europe - Dairy Review, London 1986 - 1988.

Agra Europe Potato Markets. c. 3, London 1998.

ALSENOY J. van et al.: Klícová slova v mezinárodním obchode. PP Agency, Praha 1994.

Annual Report and Accounts 1995 - 1996. Intervention Board, London 1996.

BENEŠ et al. : Bankovní a financní slovník. Nakladatelství Svoboda-Libertas, Praha 1993.

Bilanz Obst, ZMP, Berlin 1996.

C.A.P Monitor - Agra Europe, London 1998.

Celní statistika. Generální reditelství cel, Praha 1993 - 1997.

Cenová analýza nákupu a prodeje drubeže a vybraných drubežích výrobku. Sdružení drubežárských podniku, Praha 1996.

Ceny - CZV, CPV, SC (MC). CSÚ, Praha 1989 - 1997.

Commision Regulation (EC) No 409/98 of 19 February 1998 amending the Annex to Regulation (EEC) No. 3846/87 establishing an agricultural product nomenclature for export refunds. Official Journal L, 1998, roc. 41, c. 55, 52 s.

Cukr - cukrovka. Landell Mills, Bath 1997.

Ceský integrovaný tarif, cást 1. Ministerstvo financí CR, Generální reditelství cel, Praha 1998.

Definitivní údaje o sklizni zemedelských plodin v CR za rok 1997. CSÚ, Praha 1998.

Diferenciace kvality masa a programy záruky kvality. Brusel 1998.

Dodatkový protokol k Evropské dohode o úpravách obchodních aspektu mezi Ceskou republikou a Evropskými spolecenstvími. Official Journal L, 1997, c. 297.

Evropská dohoda o ochrane zvírat chovaných pro hospodárské úcely. Praktická prírucka 1996, c. 9. MZe CR, Praha 1996.

FABRY, A.: Olejniny. MZe CR, Praha 1992.

FAOSTAT Database Results. FAO, Rome 1997.

Flexibilita a spolupráce na vyšší úrovni. Mezinárodní politika 1997, c. 6, príloha.

F.O.Licht. International Sugar and Sweetener Report 1998. F.O.Licht, Tunbridge Wells 1998.

Fresh Produce Journal: Fresh Product report No. 3: Potatoes, a global market perspectives, London 1997.

GARDNER, B. et al.: Central and East European agriculture and the European Union. An Agra Europe Special Study. Agra Europe, London 1997.

Graphiques sur l´evolution des importations et des exportations dans les secteurs oeufs et volailles 1980 - 1996. Mise CR pri ES, Brusel 1997.

Hodnocení regulace trhu za rok 1997. Státní fond tržní regulace, Praha 1998.

HOFINGER, M. et al.: Die Österreichische Rinderzucht 1996. 80 s, Ried 1997.

Informace k zajištení sadby brambor. ÚKZÚZ, Brno 1998.

Informacní zpravodaj Zelinárské unie Cech a Moravy, Olomouc 1995 - 1997.

Integrace Ceské republiky do Evropské unie. Ekonom 1997, c. 46, príloha.

Inventarizace ovocných intenzívních sadu za roky 1994 - 1997. ÚKZÚZ, Brno 1994 - 1997.

Kapitacní platby pro masný skot v EU. Brusel 1998.

Karanténní bakteriózy a dovoz a vývoz brambor. SRS, Brno 1997.

KRAUS J. et al.: Výkladový slovník agrární ekonomiky. VÚZE, Praha 1993.

Malá encyklopedie Evropské unie. Ústav mezinárodních vztahu, Praha 1997.

Maso 1996/97. Pracovní materiály pro Spolecnou zemedelskou politiku. Evropská komise, Brusel 1997.

Materiály SFTR o rozsahu regulace trhu podle výrobku. Praha 1993 - 1997.

Marketing ovoce. Ovocnárská unie CR, Holovousy 1997.

MEZERA J. et al.: Stav a výhled potravinárského sektoru v Evropské unii. Informacní studie. VÚZE, Praha 1997, c. 40, 69 s.

Mlécné kvóty v nových clenských státech. Brusel 1998.

Nákup hovezího masa do intervence ve Velké Británii. Brusel 1998.

Narízení Komise (EEC) c. 1538/91 ze dne 5. 6. 1991 zavádející provádecí predpisy pro realizaci Narízení (EEC) c. 1906/90 k urcitým obchodním standardum pro drubež. Official Journal L, 1991, c. 143, s. 11.

Narízení Rady (EEC) c. 2777/75 ze dne 29. 10. 1975 o spolecné organizaci trhu drubežího masa. Official Journal L, 1975, c. 282, s. 77.

Narízení vlády, kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméne rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnení (celní sazebník). Sbírka zákonu CR 1996, cástka 91, zákon c. 301.

PEARCE D. W. et al.: Macmillanuv slovník moderní ekonomie. Victoria Publishing, Praha 1995.

PEŠTOVÁ S. et al.: Strucný slovník ekonomických pojmu nejen pro žáky stredních škol. Fortuna, Praha 1994.

Pokyny pro poskytování garance a dotace prostrednictvím Podpurného a garancního rolnického a lesnického fondu. MZe CR, Praha 1995.

Pokyny pro poskytování garance a dotace prostrednictvím Podpurného a garancního rolnického a lesnického fondu, a.s. MZe CR, Praha 1996.

Pokyny pro poskytování garance a dotace prostrednictvím Podpurného a garancního rolnického a lesnického fondu, a.s. MZe CR Praha 1996.

Pokyny pro poskytování garance a dotace prostrednictvím Podpurného a garancního rolnického a lesnického fondu, a.s. MZe CR, Praha 1998.

Potenciální dusledky Agendy 2000 pro sektor mléka. Brusel 1998.

Predikce sklizne ovoce za roky 1995 - 1997. ÚKZÚZ, Brno 1995 - 1997.

Predikce výnosu ovoce za roky 1995 - 1997. ÚKZÚZ, Brno 1995 - 1997.

Predvstupní strategie Evropské unie pro pridružené zeme strední Evropy. Evropská komise, DG IA. Brusel (nedatováno), 16 s.

Prehled o nákupu ovoce a zeleniny pro zpracování. Zájmové sdružení právnických osob konzervárensko-lihovarského prumyslu, Praha 1997.

Prehled poškození polních kultur podle plodin. SOR, Praha 1997.

Prehled zemedelských politik. Ceská republika. OECD, 206 s. Vydalo MZe CR, Praha 1995.

Prevod a pronájem mlécných kvót. Brusel 1998.

Pridelování mlécných kvót. Brusel 1998.

Príprava pridružených zemí strední a východní Evropy na zaclenení do vnitrního trhu unie. Bílá kniha. Komise Evropského spolecenství, Brusel 1995.

Rámec ustavující systém mlécných kvót v EU. Brusel 1998.

Report on the welfare of laying hens. Farm Animal Welfare Council, Surrey 1997.

Resortní statistika mlékárenského prumyslu SFTR (MZe) 6 - 12, za roky 1990 - 1997.

Restrukturalizace a modernizace jatecného a zpracovatelského sektoru. (Dotacní program EU pro zpracování a marketing zemedelských výrobku). Brusel 1998.

Rindproduktion in der Bundesrepublik Deutschland 1995, 199 s. ADR Bonn 1996.

Rocenka Ministerstva zemedelství CR. 111 s., MZe CR, Praha 1994.

Rostlinolékarská problematika brambor ve vztahu k EU. SRS, Brno 1997.

Rozbor hospodárské cinnosti mlékárenského prumyslu za rok 1988. Praha 1989.

Situacní výhledové zprávy Mléko za roky 1992 - 1997. MZe CR a VÚZE, Praha 1992 - 1997.

Situacní a výhledové zprávy Brambory za roky 1994 - 1997. MZe CR a VÚZE, Praha 1994 - 1997.

Situacní a výhledové zprávy Olejniny za roky 1994 - 1997. MZe CR a VÚZE, Praha 1994 - 1997.

Situacní a výhledové zprávy Drubež - vejce za roky 1993 - 1997. MZe CR a VÚZE, Praha 1993 -1997.

Situacní a výhledové zprávy Ovoce za roky 1995 - 1997. MZe CR a VÚZE, Praha 1995 - 1997.

Situacní a výhledové zprávy Zelenina za roky 1995 - 1997. MZe CR a VÚZE, Praha 1995 - 1997.

Situacní a výhledové zprávy Cukr - cukrovka za roky 1995 - 1997. MZe CR a VÚZE, Praha 1995 - 1997.

Spotreba potravin za roky 1989 - 1997. CSÚ, Praha 1989 - 1997.

Správa a obhospodarování mlécných kvót. Brusel 1998.

Statistická rocenka CR 1998. CSÚ, Praha 1998.

Stav trvalých kultur k 31.5.1997. SOR, Brno 1997.

ŠTIKOVÁ, O. et al.: Spotreba potravin a predikce vývoje poptávky po potravinárském zboží. VÚZE, Praha 1995, 51 s.

Sugar and sweetener. Situation and Outlook Yearbook 1997. USDA Economical Research Service. USDA, Washington 1998.

SVOBODA, C.: Nemine nás tvrdý konkurencní boj. Nová prítomnost 1997, c. 6, s. 15 - 17.

Systém klasifikace hovezích jatecných trupu (SEUROP). Brusel 1998.

The Agricultural Outlook 1995 - 2000. 100 s., OECD, Paris 1995.

The OECD Agricultural Outlook. Directorate for food, agriculture and fisheries. Committee for agriculture. OECD, Paris 1997.

Van den BROEK.: Závery posudku EU k žádosti CR o clenství v EU. Mezinárodní politika 1997, c. 9, príloha.

Vyhláška MZe CR c. 83/1997 Sb., ze dne 26.3.1997 o ochrane proti zavlékání škodlivých organismu pri dovozu, vývozu rostlin a rostlinných produktu a proti jejich rozširování na území CR a o soustavné rostlinolékarské kontrole. MZe CR, Praha 1997.

Výhled prodeje drubeže a spotreby drubežího masa do konce roku 1996 a na rok 1997. v Ceské republice. Sdružení drubežárských podniku, Praha 1996.

Vyhodnocení a výstupy objemových ukazatelu za III.ctvrtletí 1997. Sdružení drubežárských podniku, Praha 1997.

Vyhodnocení inovace sortimentu drubežárských výrobku a vývoje jednotlivých skupin výrobku za období od liberalizace cen do roku 2000. Sdružení drubežárských podniku, Praha 1997.

Vyhodnocení drubežárského oboru v hlavních ukazatelích za rok 1997 a odhad na období roku 1998. Sdružení drubežárských podniku, Praha 1998.

Výsledky živocišné výroby 1989 - 1994. CSÚ, Praha 1989 - 1994.

Výsledky chovu skotu 1995 - 1997. CSÚ, Praha 1995 - 1997.

Vztah mezi vlastníkem pudy a nájemníkem pokud jde o mlécné kvóty. Brusel 1998.

Zákon o potravinách a tabákových výrobcích a o zmene a doplnení nekterých souvisejících predpisu. Sbírka zákonu CR 1997, cástka 38, zákon c. 110.

Zápis z prvního zasedání pracovní skupiny. Odbor evropské integrace. Pracovní skupina skot, hovezí maso, skopové maso. Interní materiál MZe CR, Praha 1997.

Zasedání Evropské Rady v Amsterodamu - Rezoluce o stabilite, rustu a zamestnanosti. Mezinárodní politika 1997, c. 8, príloha.

Zásady pro poskytování investicních a neinvesticních dotací Ministerstvem zemedelství pro rok 1997. Praktická prírucka 1997, c. 19. MZe CR, Praha 1997.

Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor Ministerstvem zemedelství pro rok 1998. MZe CR, Praha 1998.

Zásady pro regulaci trhu mléka a Rocní uzáverka (1993 - 1997). Státní fond tržní regulace. Interní materiály MZe CR, Praha 1993 - 1997.

ZEMÁNEK, J.: Jak funguje Unie. Nová prítomnost 1997, c. 6, s. 17 - 19.

Zpráva o stavu ceského zemedelství 1995. MZe CR, Praha 1995.

Zpráva o stavu ceského zemedelství 1996. MZe CR, Praha 1996.

Zpráva o stavu zemedelství CR za rok 1996. MZe CR, Praha 1997.

POUŽITÉ ZKRATKY A VYSVETLIVKY POJMU

POUŽITÉ ZKRATKY

AMS Agregovaná míra podpor

BSE Bovin Spongiphorm Encephalopathy (bovinní spongiformní encefalopatie)

CAP Common Agricultural Policy (Spolecná zemedelská politika)

CEFTA Central European Free Trade Agreement (Stredoevropská dohoda o volném obchodu)

CIF Costs, Insurance, Freight (Náklady, pojištení, prepravné) - námorní dopravní parita

COM Common Organization of the Market (Spolecná tržní organizace)

CPV Cena prumyslových výrobcu

CU Celní unie

CZV Cena zemedelských výrobcu

CNB Ceská národní banka

CSFR Ceská a Slovenská federativní republika

CSÚ Ceský statistický úrad

DM Deutsche Mark (nemecká marka)

DPH Dan z pridané hodnoty

ED Evropská dohoda

ES Evropská spolecenství

EU Evropská unie

FFTR Federální fond tržní regulace v zemedelství

FMF Federální ministerstvo financí

GATT General Agreement of Tariffs and Trade (Všeobecná dohoda o clech a obchodu)

HDP Hrubý domácí produkt

IHGC International Hop Grower Convention (Mezinárodní sdružení pestitelu chmele)

JZD Jednotné zemedelské družstvo

KPV Konfederace politických veznu

MERO Metylester repkového oleje

MF Ministerstvo financí

MPO Ministerstvo prumyslu a obchodu

MZe Ministerstvo zemedelství

OECD Organization for Economic Cooperation and Development (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj)

OFFICIAL JOURNAL Oficiální legislativní casopis EU, zverejnující smernice, narízení, vyhlášky, výberová rízení na dovozy a vývozy zboží, smenné valutové kurzy aj.

PGRLF Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond

RV Rostlinná výroba

SC Spotrebitelská cena

SDP Svaz drubežárských podniku

SEUROP Metoda hodnocení jatecného trupu zvírat závazná ve státech EU

SFTR Státní fond tržní regulace v zemedelství

SOM Sušené odtucnené mléko

SPM Sušené polotucné mléko

SZP Spolecná zemedelská politika

SPZO Sdružení pestitelu a zpracovatelu olejnin

SSHR Správa státních hmotných rezerv

SVS CR Státní veterinární správa CR

TOZ Trvale obracející se zásoby

ÚKZÚZ Ústrední kontrolní a zkušební ústav zemedelský Brno

USD US Dollar (americký dolar)

VÚZE Výzkumný ústav zemedelské ekonomiky Praha

WTO World Trade Organization (Svetová obchodní organizace)

ZD Zemedelská družstva vlastníku pudy

z. p. Zemedelská puda

ŽV Živocišná výroba

VYSVETLIVKY POJMU

Agrární sektor - zemedelská prvovýroba, lesní a vodní hospodárství a zpracovatelský a potravinárský prumysl.

Agrární zahranicní obchod - vývoz a dovoz týkající se kapitol 1 až 24 celního sazebníku CR.

Agregovaná míra podpor - ukazatel pro globální vyjádrení podpory zemedelství v rámci analýz zemedelských politik OECD (viz heslo) a také pro sledování a hodnocení závazku vuci WTO/GATT.

Aparativní klasifikace - název pro metody objektivního posuzování kvality jatecného tela poražených zvírat. Pri techto metodách jsou používány jak prístroje, tak i posudky odborných pracovníku.

Balícky vládních opatrení - název pro soubory vládních opatrení, smerujících k odstranení nedostatku v národním hospodárství CR.

Bankovní instituce - banky nebo jim obdobné bankovní domy.

Bankovní sektor - banky a bankovní domy spadající do pusobnosti zákona o bankách

Celní hodnota - hodnota zboží, která je podle celních predpisu dovozní zeme základem, z nehož se vymeruje hodnotové clo.

Celní závazky - rozumí se celní závazky vyplývající pro CR z dohod UK GATT.

Cenová liberalizace - postupné rušení, popr. úplné zrušení norem, které omezují volné vytvárení cen na trhu.

Ceská národní banka - plní funkci centrální banky, tzn. jde o instituci poverenou predevším kontrolou penežního a bankovního systému CR.

Dan z obratu - dan, která se platí z prodeje výrobku a služeb. Do státní pokladny je odvádena prodávajícím, ale jejími plátci jsou konecní spotrebitelé. Tuto dan uplatnoval predchozí režim a po roce 1991 byla postupne zcela zrušena a nahrazena daní z pridané hodnoty. Predchozí režim mel z politických duvodu zájem, aby ceny potravin byly nízké, a proto u nich stanovil zápornou dan z obratu, a naopak zvýšil tuto dan napr. u elektrických spotrebicu, luxusního zboží apod.

Dan z pridané hodnoty - dan, která je uvalena na pridanou hodnotu, a jejíž výber se realizuje pri prodeji zboží a služeb.

Devalvace (meny) - pokles pevného menového kurzu jedné meny vuci ostatním menám.

Dotace úroku - podpora PGRLF, který hradí urcitou cást úroku z úveru poskytnutých komercními bankami na úcel stanovený programem PGRLF.

Dotacní politika - rozumí se dotacní politika Ministerstva zemedelství CR, která stanoví pravidla pro poskytování dotací ze státního rozpoctu CR pro agrární sektor.

Dotacní titul - definice úcelu a podmínek pro poskytnutí dotace v rámci dotacní politiky MZe.

Dovozní depozita - vyhláška Ministerstva prumyslu a obchodu CR ukládala v roce 1997 dovozcum složit pred zahájením celního rízení u stanovených bank financní cástku ve výši 20 % celní hodnoty dováženého zboží, a to na dobu šesti mesícu.

Dovozní kvóty - zpravidla množstevní limit uvalený na dovoz urcitého zboží s cílem jeho omezení.

Dovozní prirážka - forma dane vybíraná pri dovozu zboží zároven se clem.

Efektivnost - viz Rentabilita.

Ekonomické výsledky zemedelství - úcetnické výsledky hospodarení zemedelství zjištované na základe výberového šetrení za soubor podniku, vyjádrené jako financní zisk nebo ztráta.

Evropská dohoda - vstoupila v platnost dnem 1. 2. 1995 a zakládá pridružení mezi Ceskou republikou na jedné strane a Evropskými spolecenstvími a jejich clenskými státy na strane druhé.

Evropská prozatímní dohoda mezi CSFR a EU - vstoupila v platnost v breznu 1992 a týkala se postupného otevírání domácích trhu citlivým výrobkum, vcetne zemedelských a potravinárských a v rámci této dohody EU zrušila dríve uplatnovaná kvantitativní dovozní omezení. Tato dohoda byla nahrazena Evropskou dohodou.

Evropské spolecenství / Evropská spolecenství - jde o souhrnný výraz pro Evropské spolecenství uhlí a oceli (ESUO nebo také Montánní unie), Evropské hospodárské spolecenství (EHS), a Evropské spolecenství pro atomovou energii (Evropské atomové spolecenství-EAS nebo také Euratom).

Evropská unie - oznacení cíle, který sleduje Evropské spolecenství (ES) od 21. 10. 1972, kdy bylo vydáno komuniké z vrcholné schuzky šéfu státu a vlád ES. Podle tohoto komuniké se ES ješte do konce 70. let melo premenit v Evropskou unii. V té dobe však mela unie pouze neurcité rysy. Etapy provázející její uskutecnování (Tindemansova zpráva, Doogeova zpráva a predevším Akt o jednotné Evrope) byly prípravnými kroky k Politické unii. Evropská unie byla však konkretizována až v Maastrichtské smlouve ze 7. 2. 1992, a to spojením institutu Evropské politické spolupráce, Hospodárské a menové unie, Evropských spolecenství a institutu Spolupráce v oblasti justice a vnitrních vecí.

Farmárské ceny - ceny zemedelských výrobcu, tzn. ceny, za které tito výrobci prodávají své produkty.

Financní disciplína - dodržování pravidel financního styku mezi hospodárskými subjekty, vyplývajících z Obchodního zákoníku a vzájemných smluvních vztahu.

Garance úveru - záruky za úvery pro zemedelce, které v souvislosti s poskytnutím úveru požadují komercní banky. Zde se rozumí záruky za úvery, které poskytuje PGRLF.

Hospodárská družstva - samosprávné organizace zemedelcu a zpracovatelu, zajištující nákup zemedelských potreb a odbyt agrárních produktu, které pusobily v období první ceskoslovenské republiky.

Hospodárský výsledek zemedelství - viz Ekonomické výsledky zemedelství.

Hrubá zemedelská produkce - financní hodnota zemedelské produkce bez odpoctu ztrát (skladováním apod.), vyjádrená zpravidla ve stálých cenách nebo v bežných cenách urcitého výchozího roku.

Hrubý domácí produkt - též národní duchod je penežní míra hodnoty statku a služeb, které národ získává ekonomickou cinností.

Identifikace majetku puvodních státních podniku - cinnost provádená Pozemkovým fondem CR v prípadech, kdy státní majetek urcený k privatizaci není z hlediska puvodu presne urcen a jeho privatizace je z tohoto duvodu odložena.

Inflace - trvalejší rust cen, vyjadrovaný procentním nárustem všeobecné cenové úrovne za jednotku casu.

Investicní kapitál - financní prostredky urcené pro porízení hmotného a nehmotného investicního majetku.

Jistina úveru - pujcený financní obnos (kapitál), z nehož jsou veriteli pripisovány úroky.

Kapitálová výnosnost zemedelské prvovýroby - viz Rentabilita.

Kompetitivní (výrobek) - významove: srovnatelný výrobek. Používá se pri hodnocení zahranicního obchodu, zejména dovozu produktu bežné domácí produkce.

Koncese na subvencované vývozy (v kategoriích hodnoty a množství) - jde o výsledek jednání UK GATT, který notifikuje závazky CR na omezení exportních subvencí. Tyto závazky jsou vyjádreny jak v hodnote subvencí (financní vyjádrení možné výše exportních subvencí), tak v množství komodity, na kterou muže být exportní subvence poskytnuta.

Konkurencní privatizacní projekty - privatizacní projekty tech úcastníku výberového rízení, které nebyly v rámci rízení vybrány.

Legislativa - právní rád.

Liberalizace zahranicního obchodu - postupné rušení, popr. úplné zrušení administrativních opatrení, která omezují zahranicní obchod.

Majetkové podíly bývalých clenu JZD - podíly na majetku bývalého JZD zjištené podle transformacního zákona.

Majetkové restituce - vrácení majetku puvodním vlastníkum nebo jiným ze zákona oprávneným osobám.

Makroekonomická stabilita - stálost nebo vyrovnanost makroekonomických ukazatelu v delším casovém období.

Makroekonomické ukazatele - ukazatele charakterizující ekonomiku zeme jako celku, napr. hrubý domácí produkt, inflace apod.

Maloobchodní ceny potravin - ceny, které platí konecný spotrebitel potravin.

Menová a celní unie - rozumí se menová a celní unie CR se Slovenskem po rozdelení Ceskoslovenska od 1. 1. 1993. Po vytvorení samostatných men CR a SR trvala menová unie jen nekolik týdnu, ale celní unie stále funguje.

Menový previs - pojem souvisí s devalvací meny a vyjadruje fakt, že existující kurs meny je vuci jiné, zpravidla konvertibilní mene, nadhodnocen.

Mimoprodukcní funkce zemedelství - další (vedlejší) funkce zemedelství, jako je krajinotvorba, osídlení venkova, udržování krajiny v kulturním stavu apod.

Míra devalvace - indexové vyjádrení vývoje kursu meny vuci jiné konvertibilní mene (skupine men) za urcité období.

Míra inflace - indexové vyjádrení vzestupu cenové hladiny zpravidla spotrebitelských cen za urcité období.

Míra rustu HDP - indexové vyjádrení rustu hrubého domácího produktu za urcité období.

Návratná financní výpomoc - bezúrocná pujcka.

Nomenklatura celního sazebníku - položkové komoditní usporádání celního sazebníku.

Nominální hodnota - cena vyjádrená v urcité mene, vytištená napr. na cenném papíru, která se muže lišit od jeho tržní ceny (hodnoty).

Obnovitelné zdroje energie - slunecní, vetrná, geotermální a vodní energie a energie biomasy (bionafta, bioetanol, bioplyn a spalování cástí nebo celých rostlin).

Oprávnené osoby - osoby mající nárok na plnení vyplývající ze zákona.

Pasivní saldo (obchodní bilance nebo zahranicního obchodu) - záporný rozdíl zjištený tak, že od sumy vývozu odecteme sumu dovozu.

Platební neschopnost - situace, kdy financní príjmy hospodárského subjektu nepostacují na úhradu závazku.

Právnické osoby nestátního typu - soukromé právnické osoby; v tomto smyslu obchodní spolecnosti, spolecnosti s rucením omezeným, akciové spolecnosti.

Privatizace - proces transformace státního vlastnictví na nestátní (soukromé) subjekty. Privatizace muže být provedena ruzným zpusobem, napr. navrácením puvodnímu majiteli (restituce), prodejem v dražbe nebo tzv. kuponovou privatizací.

Prostá reprodukce - situace, kdy nové investice jsou hospodárským subjektem porizovány na úrovni odpisu investicního majetku.

Provozní kapitál - kapitál nutný k zajištení provozu hospodárského subjektu. Krome provozního rozlišujeme investicní kapitál potrebný pro investicní rozvoj.

Predvstupní období - zde se rozumí predvstupní období v souvislosti se vstupem CR do EU. Je to období, ve kterém probíhají jednání o vstupu, a soucasne dochází k prizpusobování zejména legislativy a institucí tak, aby byla zajištena co nejvetší shoda v okamžiku vstupu.

Prikázané režimy hospodarení - režimy, které ze zákona stanovují rozsah a zpusob zemedelského využívání urcitých lokalit, napr. v oblastech státních prírodních rezervací nebo v ochranných pásmech nádrží pitné vody.

Prímé dotace - dotace, které jsou poskytovány prímo zemedelci, tzn. nejsou vázány na objem produkce apod.

Regulace maloobchodního rozpetí - maloobchodní rozpetí (marže obchodníku) je státními orgány stanoveno jako pevné procento z nákupní ceny zboží. Jde o zcela tržne nekonformní, mimorádný krok.

Regulace trhu zemedelských a potravinárských produktu - státní zásahy do trhu agrárních komodit, reagující predevším na výrazné výkyvy domácí agrární produkce.

Rentabilita - výnosnost, ziskovost jako ukazatel hospodarení podniku. Merí se pomerem zisku k urcité základne (kapitálu, tržbám nebo jiným výrobním cinitelum).

Restituce (restitucní nároky) - forma privatizace; jinak navrácení dríve zestátneného majetku puvodním vlastníkum nebo jiným ze zákona oprávneným osobám. Restitucní nároky predstavují ze zákona uznatelný požadavek oprávnených osob na navrácení nebo náhradu majetku.

Restriktivní a fiskální opatrení - omezující a danová opatrení, která mohou být docasne uplatnena soucasne s výrazným liberalizacním opatrením tak, aby se zmírnily nežádoucí dopady liberalizace.

Restrukturalizace - významná zmena struktury (složení, zamerení).

Rozpoctové škrty - mimorádné snižování urcitých položek výdaju státního rozpoctu návazne na ocekávaný pokles jeho príjmu, a to oproti puvodní úrovni státního rozpoctu schváleného parlamentem.

Sociální smír - hospodársko-politická situace státu, pri které nedochází k sociálním nepokojum u obyvatelstva.

Stredoevropská dohoda o oblasti volného obchodu (CEFTA) - byla podepsána mezi zememi tzv. Visegrádské skupiny (viz heslo) 21. 12. 1992 k odstranení všech celních prekážek na prumyslové výrobky a stanovení základu pro další liberalizaci zemedelského obchodu.

Subvencovaný vývoz - viz Exportní subvence.

SEUROP - systém aparativní klasifikace (viz Aparativní klasifikace) používaný v zemích EU. Jatecný trup je v jeho rámci zatridován do šesti kvalitativních kategorií (S, E, U, R, O, P)

Tarifní (ochrana) - celní ochrana.

Teritoriální struktura agrárního zahranicního obchodu - agrární vývoz a dovoz CR podle jednotlivých zemí, resp. skupin zemí.

Transformace (zemedelských družstev) - zásadní premena; v tomto smyslu premena bývalých jednotných zemedelských družstev na družstva vlastníku pudy vzniklá na dobrovolné bázi.

Tržnost mléka - podíl prodaného mléka z jeho celkové produkce.

Úroková míra - obvyklá procentická úroven úroku požadovaných komercními bankami pri poskytnutí úveru v urcitém casovém období.

Uruguayské kolo GATT - záverecné kolo jednání uskutecnené v roce 1994 v rámci všeobecné dohody o clech a obchodu.

Verejná dražba - dražba v tomto prípade státního majetku, které se muže zúcastnit každý obcan, a která je v zákonném termínu verejne vyhlášena vcetne jejích pravidel a podmínek.

Verejná soutež na privatizovaný majetek - jedna z metod privatizace státního majetku založená na vyhodnocování nabídek zájemcu o privatizovaný majetek podle predem zverejnených kritérií.

Visegrádská skupina - Ceská republika, Madarsko, Polsko a Slovensko.

Vnitrní konvertibilita meny - stav, kdy devizoví tuzemci mohou uvnitr státu volne nabývat zahranicní meny.

Zakladatelské privatizacní projekty - privatizacní projekty zpracované a predložené do schvalovacího procesu zakladatelem státních podniku.

Základní fondy - hmotný a nehmotný investicní majetek.

Závazky na domácí podpory - závazky, které CR prijala v rámci dohod WTO/GATT, jmenovite jde o Dohodu o subvencích a vyrovnávacích opatreních a Dohodu o zemedelství.

Zemedelsko-potravinárský komplex - viz Agrární sektor.

Živý a mrtvý inventár - úcetnicko-ekonomický pojem související s majetkovými vklady clenu bývalých JZD pri kolektivizaci, který vyjadruje vklady zvírat (živý inventár), zásob a jiného majetku (mrtvý inventár).