ZEMĚDĚLSTVÍ 1996 - 1997 (5. část)

Ministerstvo zemedelství Ceské republiky 1998

ZEMEDELSTVÍ

5. cást

Vedoucí autorského kolektivu:

Ing. Jirí Dubec, reditel odboru strategie a komodit

OBSAH

Živocišné komodity

· Hovezí maso

· Veprové maso

· Drubeží maso a vejce

ŽIVOCIŠNÉ KOMODITY

HOVEZÍ MASO

Význam chovu skotu pro lidskou spolecnost, zejména pro výrobu potravin, je znacný. Zajištuje produkci více nenahraditelných potravin a surovin, hlavne hovezího masa a mléka. Významná je také produkce kvalitního chlévského hnoje, duležité jsou vedlejší výrobky jako kuže aj. Všechny tyto výrobky mají své nezastupitelné místo a využití ve výrobe potravin a v dalších odvetvích hospodárství. Chov skotu rozširuje možnosti odbytu pro rostlinnou výrobu.

Vývoj do roku 1996

Do roku 1989 prevažovaly ve výrobe hovezího masa principy socialistické velkovýroby se všemi príslušnými znaky. Byl deklarován predevším zájem na dosažení vysokého objemu výroby. Výše nákladu, užitkovost a produktivita práce nebyly príliš duležité. V tržním systému je hledisko efektivity výroby jedním z nejduležitejších.

Prechod z jednoho hospodárského systému na druhý po roce 1989 proto vyvolal nutnost zásadních zmen i ve výrobe hovezího masa.

Spolecným záporem pro výrobu hovezího i veprového masa se v období po roce 1989 ukázala být problematická struktura a stav zpracovatelského prumyslu. Nevyhovující byla jak struktura geografická, tak i vlastnická, a casto také technologická úroven.

Geografická struktura, tedy rozmístení zpracovatelských kapacit na území CR, nerespektovala rozložení výrobních kapacit a odbytová území vyhovovala plánovanému rízení hospodárství a ne ekonomickým kritériím.

Vlastnická struktura po privatizaci podniku masného prumyslu po roce 1989 nebyla konecná a bude se patrne ješte ustalovat. Prelévání a zmeny kapitálu a vlastníku byly typické pro všechny sektory našeho hospodárství. Ne všichni noví vlastníci zmenili zpusob rízení podniku. Jeho zmena pritom byla nezbytná. Nastala napríklad nutnost hledat odberatele. V prípade masného prumyslu také vzniká potreba koncentrovanejšího vlastnictví pro zajištení vhodné pozice pro jednání s velkými obchodními retezci, jejichž podíl na obchode se v CR stále zvyšuje.

O technologické úrovni ve zpracovatelském prumyslu nelze ríci, že by byla prímo nevyhovující pro výrobu kvalitních masných výrobku. Konkurenci a vetší orientaci výrobcu na spotrebitele však casto nevyhovovaly dosavadní zpusoby úpravy, zejména v prípade obalové techniky. Pro možnost vývozu masných výrobku, zejména do zemí EU, existují také nároky na používání urcitých technologií.

K potížím chovu skotu prispela docasne také transformace, privatizace a restituce v sektoru zemedelské výroby. Do konce osmdesátých let byl totiž v centrálne rízeném hospodárství kladen nejvetší duraz na koncentraci a velkovýrobní charakter v chovu skotu. Po roce 1989 probíhaly do jisté míry opacné procesy, což zpusobovalo obtíže. Pri zmenách vlastnictví se projevily i menší zkušenosti nekterých nových vlastníku se zemedelskou výrobou i s novým zpusobem rozhodování, napríklad v transformovaných družstvech vlastníku. Kladné vlivy zmen se však již projevují a dlouhodobe by mely znacne prevýšit výpadky ci narušení výroby.

Významnou nevýhodou chovu skotu je pomalý obrat stáda. Dusledkem je znacná nepružnost chovu skotu, která se velmi nepríznive projevila práve v dobe narovnávání neprirozených ekonomických vztahu z dob socialismu.

Do roku 1990 byla chována prevážne plemena s kombinovanou užitkovostí a chov skotu byl proto jednoznacne svázán s výrobou mléka. To se ukázalo jako další nevýhoda, jelikož i výroba mléka je již po nekolik let v CR neefektivní.

Rozhodujícím podnetem pro zvýraznení techto nevýhod chovu skotu se stal pokles spotreby mléka a hovezího masa. K prícinám patrí napríklad duvody cenové, dostupnost širšího sortimentu potravin nebo zmena stravovacích návyku u cásti spotrebitelu. Charakteristiky chovu skotu (v porovnání s chovem ostatních hospodárských zvírat napr. horší konverze krmiv, vyšší pracovní a fondová nárocnost) pritom zpusobují vyšší cenu hovezího masa než je cena srovnatelných druhu masa. Ve vyspelém svete je neobvyklý i prodej masa z vyrazených dojnic, jehož kvalita je v porovnání s masem z výkrmového skotu podstatne nižší. Vzhledem k rychlému snižování stavu dojnic byl podíl tohoto masa na trhu pocátkem devadesátých let neobvykle vysoký a neprimerený zustává i nadále. V zemích s vyspelým trhem orientovaným na spotrebitele není maso z krav spotrebitelum ani nabízeno práve kvuli jeho nižší kvalite. Zvyšování spotrebitelské poptávky tímto zpusobem však dosud není domácími dodavateli doceneno.

Podle vztahu nabídky a poptávky na trhu dochází i k pohybu cen. Prumerné rocní ceny zemedelských výrobcu se u jatecných býku od pocátku devadesátých let zvýšily asi o 10 Kc za 1 kg živé hmotnosti (približne z 25 na 35 Kc). Úroven obchodních a spotrebitelských cen se zvýšila ve stejném období zhruba dvakrát.

Rešením prebytku muže být zvýšený vývoz skotu nebo hovezího masa. Vyrovnání nabídky a poptávky by zajistilo i zlepšení ekonomické situace producentu hovezího masa. Témer neustálý prebytek nabídky na domácím trhu a následná nepríznivá ekonomická situace chovatelu skotu vedla již od pocátku devadesátých let regulacní orgány (nejprve Federální fond tržní regulace a pak Státní fond tržní regulace v zemedelství CR - SFTR) k intervencním nákupum hovezího masa a subvencovaným vývozum živých zvírat a hovezího masa. V roce 1991 bylo za pomoci subvence vyvezeno približne 84 tis. tun v živé hmotnosti a do intervencních zásob bylo nakoupeno približne 26 tis. tun hovezího masa v prepoctu na živou hmotnost. V pozdejších letech objem subvencovaného vývozu a intervencních nákupu klesal spolu s klesajícím prebytkem na domácím trhu. V roce 1992 bylo z trhu staženo asi 59, o rok pozdeji 30 a v roce 1994 jen približne 5 tis. tun masa v živé hmotnosti. Intervencne nakoupené a uskladnené zásoby hovezího masa byly cástecne prodány na vnitrním trhu, ale jejich naprostá vetšina byla vyvezena se subvencí. Od roku 1994 již nebyl prováden intervencní nákup hovezího masa na intervencní uskladnení. K subvencovaným vývozum nedošlo v roce 1995 ani 1996, v roce 1997 SFTR k této forme podpory cen a odbytu na vnitrním trhu opet pristoupil.

Od roku 1994 jsou poskytovány dotace na chov skotu s masnou užitkovostí pastevním zpusobem v horských a podhorských oblastech. Podpora je vyplácena systémem plateb na kus, srovnatelným se systémem kompenzacních plateb u skotu v EU. Podpurné platby se vztahují na krávu nebo na tele s vymezenými podmínkami, týkajícími se pastevního zpusobu chovu a masné užitkovosti. Cástka, takto vynaložená státem v rozmezí let 1995 a 1997, dosáhla 898 mil. Kc. Dotacní titul na podporu chovu skotu s masnou užitkovostí má za úcel restrukturalizaci chovu skotu a prechod od výroby mléka v oblastech s nevýhodnými prírodními podmínkami na produkci kvalitního hovezího masa. Podíl skotu masného typu skutecne vzrostl (v roce 1996 se odhadoval prumerný stav krav bez tržní produkce mléka na 60 tisíc kusu), ale v letech 1996 a 1997 spíše stagnoval. V roce 1997 byly vzhledem k nízkým výkupním cenám zaznamenány dokonce signály snížení stavu skotu s masnou užitkovostí.

Chovatelum skotu je již od pocátku devadesátých let urcena také financní podpora státu pro zlepšování genetického potenciálu.

Pro chov skotu je možné využít programy Podpurného garancního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Podmínky pro použití programu jsou konstruovány obecne pro všechny oblasti zemedelské výroby a zahrnují podporu ve forme dotací úroku z úveru, poskytnutí garancí na úvery, nebo obe formy soucasne.

V posledních letech se chovu skotu predevším v západní Evrope dotkla "krize BSE", tedy obavy spotrebitelu, že tzv. nemoc šílených krav je prenosná na cloveka a zpusobuje Creutzfeld-Jacobovu nemoc. Prestože se prenos nemoci na cloveka dosud nepotvrdil, zpusobilo to jistý pokles spotreby i cen, predevším v zemích, kde se nemoc šílených krav rozšírila. Ceská republika mezi takové zeme naštestí nepatrí. Dukladné dodržování veterinárních a sanitárních predpisu prispelo k tomu, že se v CR nemoc BSE u skotu dosud neobjevila. Spotrebu hovezího masa v CR ovlivnily obavy z BSE pravdepodobne jen nevýznamne. Mohlo by se spíše uvažovat o snížení vývozu v dusledku témer celosvetového nezájmu o hovezí maso, považované za zdroj nákazy BSE. Následný pokles svetových cen zpusobil lepší podmínky pro dovoz a naopak horší pro vývoz. Zdá se, že alespon vývoz živého skotu z CR byl díky BSE prece jen o neco snazší. Dovozci se totiž ve znacné míre preorientovali na zeme pokud možno "BSE cisté", jako je napríklad Ceská republika. Ztráty naopak prokazatelne utrpeli chovatelé a vývozci z jiných evropských zemí, jako napríklad Nemecka, Švýcarska a predevším Velké Británie a Irska.

Dovozy hovezího masa ani živého skotu behem devadesátých let nebyly príliš vysoké, ackoliv jsou casto udávány jako hlavní prícina problému v zemedelství. Saldo zahranicního obchodu s živým skotem a hovezím masem je již od pocátku devadesátých let kladné, to znamená, že se více vyváží než dováží. Smenné relace (pomer prumerné vývozní a dovozní ceny) naznacují, že u živého skotu jsou vyvážena zvírata s nízkou hodnotou a naopak dovážena zvírata s hodnotou vyšší. Pokud se týká masa, vyvážejí se kvalitnejší druhy, než se dovážejí.

Z grafu lze vycíst pravidelné sezónní výkyvy cen jatecných býku, na které stejným zpusobem reagují obchodní a spotrebitelské ceny hovezího masa a výrobku z nej. Stejne tak je možno pozorovat i sezónnost vývozu a dovozu hovezího masa.

Je možné zaznamenat i významný vztah mezi domácími cenami a vývojem zahranicního obchodu. Sezónní vrcholy krivky domácí ceny se shodují s vrcholy krivky dovozu hovezího masa. Naopak vrcholy krivky vývozu se shodují s obdobím, kdy je domácí cena ve svém minimu. To potvrzuje všeobecné pravidlo, že rust cen otevírá dvere dovozum. Stejne tak pokles domácích cen usnadnuje vývozy.

Jistá zmena v typickém sezónním vývoji nastala v období jara roku 1997. Objem dovozu se snížil a vývoz naopak vzrostl nejen vlivem ceny, ale i vzhledem k opatrením ceské vlády a CNB (dovozní depozita a pokles kurzu koruny). Dále je zde možno pozorovat vlivy popsaných zásahu SFTR, kdy v obdobích poskytování vývozních subvencí docházelo ke zvýšeným vývozum.

Produkce hovezího masa v Ceské republice

Ukazatel Jednotka 1989 1993 1994 1995 1996 1997

Stav skotu

celkem 1) kusy 3 480 582 2 511 737 2 161 483 2 029 827 1 988 810 1 865 902

Stav krav (s tržní i bez

tržní produkce

mléka) kusy 1 247 567 932 454 829 729 768 236 750 593 702 301

Prodej jatecného

skotu tisíc t ž. hm. 518,5 390,3 313,3 322,9 310,4 293,6

Spotreba hovezího

masa tisíc t ž. hm. 482,6 347,4 313,9 316,6 308,9 271,0

Spotreba

hovezího masa

na kosti kg/osoba/rok 30,0 19,8 18,4 18,5 18,2 17,02)

Dovoz skotu

a hovezího

masa tisíc t ž. hm. 0,0 6,0 17,6 16,6 13,9 4,3

Vývoz skotu

a hovezího

masa tisíc t ž. hm. 35,9 56,0 31,2 24,9 15,4 26,9

Sobestacnost CR v produkci

hovezího masa % 107,44 112,35 99,81 101,99 100,49 108,34

Prírustky skotu ve

výkrmu kg/kus/den 0,75 0,69 0,74 0,78 0,79 0,77

1) Soupis hospodárských zvírat k 1. 1. 1989, v dalších letech k 1. 3.

2) Odhad MZe

Od pocátku devadesátých let tyto okolnosti ovlivnují vztah poptávky a nabídky hovezího masa, který je urcující pro ekonomiku jeho výroby. Nabídka je stále vyšší než poptávka (složená z domácí spotreby a vývozu). V nabídce pritom není objem dovozu príliš významný a nelze ríci, že zpusobuje stálý prebytek na trhu. Prumerná spotreba hovezího masa na kosti na jednoho obyvatele CR za rok se postupne snižovala z více než 20 kg na pocátku devadesátých let asi na 17 kg v roce 1997.

Prebytky hovezího masa a skotu byly naopak casto vyváženy se státními subvencemi, aby se zabránilo dalším poklesum cen. V dusledku prebytku nabídky byly ceny zemedelských výrobcu témer stále pod úrovní ekonomické návratnosti chovu skotu. Reakcí byl pokles stavu skotu, který se projevil o nekolik let pozdeji ve snížení výroby a nabídky hovezího masa. Bohužel se spolu s tímto snížením výroby snížila opet i spotreba, takže nedošlo k žádoucímu vyrovnání nabídky a poptávky. Tento vývoj charakterizuje produkci hovezího masa od pocátku devadesátých let. K jeho zmene dojde až se zastavením prubežného poklesu spotreby.

Vývoj v roce 1997

V roce 1997 pokracovaly u produkce hovezího masa trendy z predchozích let. Pokracoval pokles stavu a výroby, zároven však opet klesla jeho domácí spotreba. Prebytek nabídky nad poptávkou znamenal další rok kritické ekonomické situace prvovýrobcu. Uvolnení kurzu koruny a nízká cena jatecných zvírat a masa úspešne zamezily dovozum ze zahranicí. Tyto skutecnosti mohly vést k urcitému zvýšení vývozu. Podmínky vývozu živého skotu a hovezího masa se ale na svetových trzích nijak výrazne nezlepšily. V Evropské Unii zásoby v intervencních skladech dosahovaly na jare 1997 nových rekordních objemu. Znacne subvencované hovezí maso z EU i nízké ceny tohoto masa nabízeného obchodníky z jiných zemí tak vytvárely silnou konkurenci našim vývozum.

Vývozy podporil SFTR subvencovaným vývozem hovezího masa a jatecného skotu v objemu presahujícím 10 tis. tun po prepoctu na živou hmotnost. K opetovnému zahájení subvencovaných vývozu SFTR pristoupil v breznu 1997 kvuli napjaté situaci na vnitrním trhu, která zpusobovala nízkou cenovou úroven. Celkový vývoz jatecného skotu a hovezího masa v roce 1997 dosáhl približne 27 tis. tun po prepoctu na živou hmotnost. Zustal tak zhruba na úrovni predchozího roku, a proto je možno ríci, že SFTR podporil necelou polovinu vývozu roku 1997. Bez tohoto vývozu by prebytek na domácím trhu byl o neco vyšší a zpusobil by další pokles cen zemedelských výrobcu. Dovoz byl práve zásluhou nízkých domácích cen a poklesu kurzu koruny zanedbatelný.

Nižší domácí cena, jako napr. v roce 1997, zpusobuje velmi rychle zastavení dovozu a zlepšení podmínek pro vývoz. Toto ekonomické pravidlo však vždy neplatí v plné míre, protože volnému pohybu zboží brání rada tarifních, ale stále ješte i netarifních opatrení. Celní zatížení dovozu živého skotu a masných výrobku je v CR ve srovnání se cly jiných druhu zboží pomerne vysoké. Konkrétní celní tarify jsou aktualizovány v Celním sazebníku Celní správy CR. Závazky u Svetové obchodní organizace (WTO) vedou její clenské zeme k postupnému snižování státních podpor a celní ochrany, pricemž celní ochrana je zásadne jediný povolený zpusob ochrany domácího trhu. Mezi clenské zeme Svetové obchodní organizace (WTO) patrí témer všechny zeme s rozvinutým tržním hospodárstvím vcetne CR.

V rámci dohod WTO dochází k vzájemnému snižování cel i státních podpor, a tak se projeví konkurencní výhoda chovatelu skotu v CR, tj. schopnost produkovat stejne kvalitne za nižší ceny, než napr. producenti v zemích EU. Ti požívají vyšší ochrany a subvencí, jejichž úroven se každorocne snižuje. Podle Asociacní dohody CR a EU by melo odstranování obchodních prekážek probíhat navíc ješte rychleji než v prípade ostatních zemí. Dalším aspektem, prispívajícím k priblížení podmínek pro chov skotu v CR a EU, by mela být opatrení vyplývající z dosud stále diskutované Agendy 2000. V rámci tohoto opatrení by melo po roce 2000 dojít ke snížení cenových podpor chovatelum v EU, zejména na krávy bez tržní produkce mléka, na býky a voly.

Ceny zemedelských výrobcu v roce 1997 byly u jatecních býku v prumeru 35,53 Kc a pohybovaly se od 30 mírne nad 40 Kc za kg živé hmotnosti. U jatecných krav byl prumer 23,25 Kc pri pohybu cen od 20 do 26 Kc za 1 kg živé hmotnosti. Prestože ke konci roku 1997 prumerné ceny stouply a byly vyšší než ve stejném mesíci predchozího roku, prumer celého roku byl nižší než prumer roku 1996. Rozpetí cen bylo v roce 1997 širší než v roce 1996, sezónní výkyvy byly tedy výraznejší.

Vývoj cen naznacuje, že v roce 1997 došlo k dalšímu výraznejšímu poklesu spotreby hovezího masa. Snížila se totiž i produkce hovezího masa, a presto byl jeho odbyt opet obtížný. Podle údaju CSÚ dosáhl prodej skotu v roce 1997 hodnoty 293 604 t živé hmotnosti, to je témer o 17 tisíc tun méne než v roce 1996. Podle predbežného výpoctu bilance hovezího masa poklesla spotreba hovezího masa približne na 275 tis. tun živé hmotnosti, to je pokles asi o 34 tis. tun živé hmotnosti oproti roku 1996.

Náklady na výrobu v roce 1997 také neklesly, naopak se zvýšily, proto se dále zhoršovala ekonomika výroby. Znacnou merou se na zvýšení nákladu výkrmu podílelo zvýšení ceny nakupovaných krmiv. Vysoké ceny krmného obilí zhoršily ekonomiku chovu skotu, i když se více projevily v chovu prasat a drubeže.

V prubehu roku 1997 stavy skotu dále klesaly. Ke konci roku 1997 cinily stavy skotu celkem i stavy krav približne 87 % z poctu na zacátku roku. U skotu byl zaznamenán koncem roku pocet 1 651 093 kusu a u krav 627 204 kusu. V rámci celkových stavu bylo u krav bez tržní produkce mléka (ukazatel používaný pro zjištování trendu v chovu masných plemen skotu) zaznamenáno snížení pod 50 tis. kusu v posledním ctvrtletí. Na pocátku roku bylo evidováno asi 60 tis. kusu. Nízké stavy masného skotu ovlivnuje i nízké ocenování kvalitního masa, které dodávají chovatelé masných plemen.

K zamezení dalšího snižování stavu skotu bylo prijato rozhodnutí o zavedení prímé financní podpory pro dojnice s vysokou mlécnou užitkovostí (viz kapitola mléko) s úcinností od pocátku roku 1998. V roce 1997 také pokracovala podpora chovu plemen s masnou užitkovostí a bylo možno získat úvery s podporou programu PGRLF.

Ocenování produkce je dalším závažným spolecným problémem sektoru hovezího i veprového masa. K zavedení takzvané aparativní klasifikace a prípadne zpenežování podle kvality jatecného trupu (podle osvalení a tuku) pri výkupu jatecného skotu, na které se ceká již nekolik let, dosud nedošlo. Nejvíce škod to prináší zrejme práve chovatelum skotu s masnou užitkovostí, kterí produkují výrazne kvalitnejší, ale nedostatecne ocenené maso. Zavedení nové klasifikace je pritom i v zájmu zpracovatelu. Uvedený systém motivuje chovatele k produkci jatecných zvírat s dobrým osvalením. Navíc opet platí, že vyšší kvalita masa povede k jeho vyšší spotrebe. Predpokladem je odlišení a vyšší ohodnocení kvalitnejších výrobku z masa ve velkoobchode i v maloobchode.

V soucasnosti jsou v Evropské unii snahy jít v této souvislosti ješte dál. Podpora produkce hovezího masa prestává být chápána jen jako soubor ruznorodých, financne nárocných programu subvencí a dotací. Objevují se snahy výrobcu i centrálních orgánu podporit domácí spotrebu. Orgány EU pricházejí s iniciativou na zavedení nového systému znacení, který by zahrnoval všechny stupne výrobku. Nakonec by melo být možno zjistit u každého výrobku, z jakého pocházel zpracovatelského závodu, z jaké farmy, z jakého zvírete (býk, kráva, jalovice), z jakého plemene a o jaké konkrétní zvíre jde. Zatím jsou to jen návrhy narízení a není jisté v jakém rozsahu budou nakonec uskutecneny.

Jde spíše o príklad vývoje svetového trendu, smerujícího k prizpusobení se požadavkum a potrebám spotrebitele, v prípade hovezího masa jeho konzumentum, jejichž zájmem je kupovat a konzumovat kvalitní výrobky z masa. Bylo by tedy v zájmu všech, aby se každý úcastník na trhu s hovezím masem snažil tomuto trendu prizpusobit.

Lepší kvalita masa má vliv i na zvýšení spotreby, které se projeví ve zvýšených tržbách zpracovatelu i chovatelu. Zatím zpracovatelé dávají prednost hlediskum krátkodobého zisku.

Nový systém zpenežování je také jedním z pilíru Spolecné zemedelské politiky (SZP) EU. V EU je provádení klasifikace jatecného trupu pri porážce podle jednotného systému (SEUROP) pro všechny prumyslové zpracovatele masa povinné. Ve všech zemích EU existuje povinnost ocenovat dodaná jatecná zvírata pouze podle systému SEUROP pri intervencních nákupech. V rámci približování k SZP je nutné pocítat s tím, že i v CR by mely být provedeny kroky k zavedení tohoto systému.

Zpracovatelského prumyslu v CR se v souvislosti se SZP a pripravujícím se vstupem do EU dotýkají i normy na technologické vybavení jatek, postupy pri porážení zvírat a dalším zpracování masa. Pri prípadném vstupu do EU by musely splnovat tyto normy všechny jatky. V soucasnosti je ale duležitejší, že z jatek, které tyto normy nesplnily, není možné vyvážet hovezí maso a výrobky z nej do zemí EU. V soucasné dobe má povolení k vývozu masa do EU pet závodu v masném prumyslu. Povolení pro vývoz masných výrobku z CR do EU má 13 masokombinátu, navíc musí maso použité k výrobe pocházet z jatek, která odpovídají normám EU, tedy z peti jatek s povolením v CR, a nebo z jatek v zemích EU.

Prípadný vstup CR do EU by, za nezmenených podmínek, znamenal nutnost podílet se na SZP a prijmout její postupy v celém rozsahu, prípadne upraveném o dohodnuté výjimky. Výjimky jsou záležitostí složitých jednání a nelze ocekávat, že budou CR poskytnuty ústupky zásadního významu nebo ve vetším množství. Prevzetí SZP by pro CR znamenalo napríklad provádení intervencních nákupu, prodeje a vývozu hovezího masa. Úcelem intervencních nákupu a vývozu je jednak zabránit poklesum cen, které jsou oznaceny za nežádoucí, a jednak pro zajištení potravinové bezpecnosti. V prípade, že je rozhodnuto o nakoupení urcitého množství suroviny, je provedeno výberové rízení na spolecnosti, které uskladní nakoupené maso za nejvýhodnejší z nabídnutých cen. Pocítá se s prodejem masa z intervencních skladu v dobe, kdy je jeho cena vyšší. Stává se ale, že pokles cen je dlouhodobý a uskladnené maso je nutno vyexportovat, aby nebylo dlouho skladováno.

SZP zahrnuje také systém takzvaných prémií, neboli prímých dotacních plateb na kus, podporujících masný skot. Vyplácení techto dotací je ovšem omezeno hustotou chovaných zvírat (nesmí prekrocit dve dobytcí jednotky na hektar píce) a poctem celkem chovaných kusu u príjemce dotace (nyní nejvýše 90 kusu). Ceští chovatelé by mohli mít problémy s obdržením techto podpor zejména kvuli prekrocení limitu chovaných kusu. Prevzetí systému SZP by pravdepodobne znamenalo zrušení PGRLF a jeho programu dotací úroku a garancí za úvery zemedelcu.

Spolu se zminovaným tlakem na pokles celních bariér obchodu poroste význam vývoje na svetovém trhu i pro trh hovezího masa v CR. Spolu s odezníváním obav z BSE se to projevilo i na odhadovaných výsledcích svetového obchodu v roce 1997. Ty naznacují jeho oživení a zvyšování celkové hodnoty obchodní výmeny. Zvyšuje se role nekterých jihoamerických (napr. Brazílie, Argentina) a tichomorských (napr. Austrálie, Nový Zéland) zemí. Jejich podíl na svetovém trhu má stabilne zvyšující se tendenci. Vývozy z EU naopak dále poklesly. Prícinou jsou zrejme stále obavy z BSE, protože nemoc šílených krav se rozšírila práve v zemích EU. Projevuje se však také již popsaná snaha snižovat vývozní subvence, a podpory obecne, která plyne z dohod WTO. V prípade vývozních subvencí pritom EU využívá svých možností podpory v rámci dohod zpravidla na maximum.

V prubehu roku 1997 Evropská komise také zmenila své postupy a reagovala na vývoj na svetovém trhu tím, že snížila svou podporu cen na vnitrním trhu. Kdyby to neucinila, dosáhly by náklady na intervencní nákupy a skladování ješte vyšších cástek. Došlo také ke snížení výdaju na prémie za predcasnou porážku telat. Zlepšily se podmínky k vývozu živých zvírat a došlo k mírnému oživení spotreby v EU poprvé od vypuknutí aféry BSE.

Svetovou tendencí ve spotrebe hovezího masa je v posledních letech její stagnace. Dochází ke zvyšování spotreby hovezího masa v nekterých zemích tak zvaného tretího sveta, zejména v Asii. Naopak v rozvinutejších zemích spotreba hovezího masa stagnuje nebo klesá.

Faktory a prostredí, které budou pusobit na produkci a spotrebu hovezího masa v roce 1998 a ve strednedobém výhledu

V roce 1998 by mohlo na trhu hovezího masa dojít k dlouho ocekávanému zlomu, kdy nevznikne prebytek nabídky. I kdyby došlo k dalšímu poklesu domácí spotreby hovezího masa, soucasne dojde k snížení výroby hovezího masa, zpusobenému poklesem stavu skotu v predchozích letech. Takový vývoj by mel prinést zvýšení cen zemedelských výrobcu. Ceny prumyslových výrobcu a spotrebitelské ceny by se nemusely obdobne zvyšovat vzhledem k zostrující se konkurenci mezi zpracovateli, velkoobchody a maloobchody.

Význam zahranicního obchodou a vliv vývoje na svetových trzích na domácí trh s hovezím masem se nestanou ani v príštích letech urcujícím, ale je potreba pocítat s rustem duležitosti techto faktoru. Ocekává se, že spotreba hovezího masa ve vyspelých zemích bude dále klesat, v rozvojových zemích naopak vzroste ze soucasné, pomerne nízké, úrovne. Vývoz nadbytecné produkce evropských zemí bude o neco obtížnejší.

VEPROVÉ MASO

Odvetví výroby veprového masa se vyznacuje nekterými rysy, které ho odlišují od produkce hovezího masa a které prispely k méne problematickému prubehu transformace chovu prasat po roce 1989.

Vývoj do roku 1996

Nejvýznamnejší prícinou prispívající k pomerné stabilite je rychlejší reprodukcní cyklus stáda prasat. Výroba veprového masa je podstatne pružnejší, než je tomu u výroby masa hovezího. Nelze ríci, že by se chovatelé prasat potýkali s menšími problémy než chovatelé skotu, s potížemi se však mohou vyrovnat o neco rychleji. Reprodukcní cyklus umožnuje v kratším casovém období zvýšení nebo snížení výroby a pružnejší plánování podnikatelských zámeru.

V krátkém casovém úseku se projevují zmeny ve výrobe, pro než jsou odhadovány ceny prasat, ceny krmiv, jatecné ceny, výše nákladu atd. Odhad skutecností na krátkou dobu je samozrejme presnejší, než odhadování stavu v delším casovém intervalu.

K poklesu spotreby veprového masa nedošlo, k cemuž prispela jeho stabilní, a v poslední dobe spíše rostoucí kvalita, srovnatelná s kvalitou výrobku nabízených spotrebitelum v západoevropských zemích. Navíc má konzumace veprového masa v ceských zemích obrovskou tradici a své místo v našem jídelnícku si asi podrží i nadále.

Ke stabilní spotrebe prispela i relativne nízká cena veprového masa ve srovnání s gastronomicky blízkými druhy masa. Spotreba veprového masa ovlivnuje snížení spotreby hovezího masa.

Znacné ohrožení pro chov prasat predstavují nákazy. Z tohoto hlediska je chov prasat zretelne jedním z nejohroženejších odvetví. Také nároky na odbornou zpusobilost všech pracovníku v chovu jsou znacné. Nenastala však situace podobná krizi BSE u skotu, která by snížila spotrebu veprového masa. Zatím je možné konstatovat, že nebezpecí rozsáhlejšího rozšírení infekcí, zejména klasického moru prasat (KMP), na území CR bylo vždy zažehnáno. Ve svete tomu tak nebylo a není. Je proto potreba ocenit dobrý veterinární systém a prevenci v CR. Jeho dodržování se muže zdát jako príliš obtížné a namáhavé ve srovnání se systémy jiných zemí, ale své výsledky prináší, a vyplácí se.

Ve výrobe veprového masa po roce 1989 nastalo kritictejší období v letech 1992 až 1994, kdy byl na trhu výrazný prebytek veprového masa, které se nepodarilo vyvézt bez zásahu státu. V roce 1993 bylo prostrednictvím SFTR intervencne nakoupeno približne 19 tis. tun masa do zásob, z nichž byla vetšina vyvezena a jen velmi malá cást byla prodána zpet na domácí trh. Intervencní nákupy a zejména skladování masa je velmi nákladné, a proto byla snaha vyvézt maso co nejdríve, když jej nebylo možno umístit na dosud nestabilní domácí trh.

Až na tuto výjimku bylo odvetví výroby veprového masa ve srovnání s ostatními odvetvími stabilizované, což ovlivnila vyrovnaná spotreba. Chov prasat má v CR velkovýrobní charakter a zabývají se jím specializované firmy. Nedocházelo k typickým problémum farem spojeným s transformacními potížemi. Bylo tomu tak také proto, že objekty pro chov a výkrm prasat jsou vetšinou nove vystavené a nepodléhaly tudíž restitucním nárokum.

Nevýhodou systému výroby veprového masa je naopak celková závislost zejména na nakupovaných krmivech, která si mohou chovatelé skotu cástecne vyrábet sami, a tím zmírnit dopady kolísání cen. Rostoucí ceny nakupovaných krmiv v posledních letech zpusobují z velké cásti snižování zisku z chovu prasat.

V systému chovu prasat mely vždy místo šlechtitelské a rozmnožovací chovy, které dodávaly materiál pro chovy užitkové. Byl tak zajišten kvalitní genetický materiál. V rámci celkové ekonomiky chovu prasat prokazovaly šlechtitelské a rozmnožovací chovy výrazne horší výsledky. Porízení plemenného ci chovného materiálu je pomerne nákladné ovšem s jistotou vyšších geneticky zafixovaných užitkových vlastností u techto zvírat. Dodávání výchozího chovného materiálu pro užitkové chovy je pritom jednoznacne podmínkou dlouhodobého úspechu podnikání v tomto oboru i do budoucna. Ve snaze dosáhnout vyšších zisku nekterí podnikatelé nahrazovali nakupovaná chovná zvírata (hlavne prasnicky) vlastním odchovem. Kvalita takového genetického materiálu je pochopitelne nižší. Snaha o vyšší zisk se tak dlouhodobe projevuje naopak ziskem nižším.

Zde mužeme nalézt duvod stagnace užitkovosti v chovu prasat. Ustálení podnikové struktury, ke kterému dochází, by melo privést farmáre k respektování dlouhodobých zájmu. Jedním z nich je rozhodne i potreba dosahovat rustu užitkovosti, a proto nakupovat kvalitní chovný materiál, pocházející z rozmnožovacích chovu. Jejich úloha v podnikové strukture v budoucnosti poroste.

Vyšší nároky na kvalitu chovného materiálu a na dodávky ze specializovaných chovu zvýrazní i ocekávané zavedení systému klasifikace kvality jatecného trupu a zpenežování podle dosažené kvality. Tento systém je blíže popsán v kapitole o hovezím mase.

Zahranicní obchod s živými prasaty a veprovým masem se po roce 1993 vyznacoval prevahou dovozu nad vývozy. Presto lze ríci, že dovoz vetšinou spíše doplnoval chybející domácí nabídku, než by ji vytlacoval z trhu. V roce 1993 a 1994 se vyvážely intervencní zásoby SFTR. Ze státních dotací jsou poskytovány financní prostredky specificky na udržování a zlepšování genetického materiálu prasat již od roku 1993. Chovatelé prasat mohou využít i další státní podpurné programy, zejména prostrednictvím Podpurného garancního rolnického a lesnického fondu.

Vývoj v roce 1997

V roce 1997 pokracovaly u výroby veprového masa obecné trendy z predchozích let. Rust výroby a spotreby se zastavil, nabídka byla o neco vyšší než domácí spotreba a ziskovost výroby klesla. Krome rustu cen materiálu, energie, služeb a dalších vstupu byla hlavním duvodem rostoucí cena krmných obilovin a dalších krmných komponentu.

Domácí spotreba dosáhla nejvyšší úrovne v roce 1989. Šlo o spotrebu tesne pod 50 kg veprového masa (na kosti) na jednoho obyvatele za rok. Taková byla úroven spotreby i na pocátku devadesátých let, pak mírne poklesla približne na 45 kg a v letech 1996 a 1997 se opet pohybovala tesne pod 50 kg na osobu.

Pri pomerné stagnaci domácí spotreby jsou pro výši výroby urcující možnosti zahranicního obchodu. V roce 1997 došlo ke zmene z pasivního na aktivní saldo v zahranicním obchode se živými prasaty i s veprovým masem. Pokud se ukáže, že jde o dlouhodobou zmenu trendu, je to jednoznacne kladná zpráva podporující zachování nebo pozdeji i zvýšení výroby veprového masa a poctu chovaných kusu v CR.

Jednou ze skutecností, které nejvíce podporily tento vývoj, byly pomerne nízké domácí ceny v roce 1997. V dlouhodobém výhledu patrne dojde k jejich zvýšení. Pri volném kurzu koruny a soucasném vývoji svetových cen by pozvolné mírnejší zvýšení cen neohrozilo vývozní možnosti. Jejich výraznejší zvyšování (napríklad nad 40 Kc/kg ž. hm.) by však znamenalo zvrácení krehké rovnováhy trhu a umožnilo vyšší dovozy, které by ovšem brzy opet snížily domácí ceny.

Docasné zvýšení svetových cen prasat a veprového masa, zejména v EU, bylo zpusobeno epidemiemi závažných nákaz v chovech prasat. V roce 1997 mely infekce slintavky a kulhavky v chovech prasat na Tchaj-wanu a klasického moru prasat (KMP) v EU (hlavne v Nizozemí) témer katastrofický charakter. Lze ocekávat, že výroba veprového masa v Nizozemí se sníží behem 3 až 4 let približne o ctvrtinu. Prestože Nizozemí dodávalo znacnou cást veprového masa spotrebovaného v Nemecku, jeho nedostatek na tamním trhu je pouze docasný. Holandští farmári z duvodu ekologických a veterinárních limitu zakládají v soucasné dobe nové chovy v prilehlých nemeckých státech. Uvolnené místo na trhu velmi rychle zaplnují výrobci z okolních zemí. Nejvetší merou se nyní na dodávkách na nemecký trh podílejí dánští vývozci, menší podíl zabírají dodávky z CR.

Docasne byla možnost vývozu, a to nejen do EU, omezena výskytem KMP v chovu prasat v CR. Po nedlouhé dobe byla vetšinou dovozních zemí uznána regionalizace území CR. Díky tomu bylo možno vyvážet prasata a výrobky z veprového masa z okresu oznacených Státní veterinární správou (SVS) CR jako prosté KMP.

Na prelomu roku 1997 a 1998 se KMP zacal šírit i v Nemecku. Tyto epidemie snížily svetovou nabídku veprového masa a odrazily se pomerne znatelne i v jeho cenách. Zpusobily také o neco lepší vývozní podmínky pro ceské veprové maso a živá prasata. Schopnost ceských výrobcu a vývozcu dodat veprové maso nebo živá prasata na nedostatecne zásobené trhy EU sice stoupá, avšak je stále neuspokojující.

Zahranicní obchod patrí k nejvýznamnejším faktorum urcujícím vývoj hospodárství. Platí to i v sektoru výroby masa. Pro Ceskou republiku jsou jedním z nejvýznamnejších obchodních partneru a potencionálních odbytišt zeme Evropské unie. Vyznacují se ovšem pomerne vysokou úrovní ochrany vnitrního trhu se zemedelskými výrobky pred dovozy. Duvodem je jak protekcionismus, tak i ochrana spotrebitelu pred dovozem závadných ci nekvalitních potravin.

Pri vývozu veprového masa z CR do EU je uplatnováno v rámci Evropské dohody 20% snížení smluvního cla (v období od 1. 7. 1997 do 30. 6. 1998 je koncese ve výši 5830 t veprového masa vcetne živých prasat k porážce).

Vývoz masa do EU je však omezen i dalšími zpusoby. Jsou to hlavne podmínky veterinární zpusobilosti - pri výskytu nákazy v regionu, odkud maso pochází, muže Komise EU zakázat dovoz. Dále je vyžadováno, aby výrobky z cervených mas pocházely ze zpracovatelských závodu, které Komise EU schválila a uvedla na seznamu v Official Journal, jak je uvedeno v kapitole Hovezí maso.

Bylo by chybou se domnívat, že pro možnosti našeho vývozu je prostor EU zásadní. Vetšina vývozu živých prasat a veprového masa realizovaných v roce 1997 smerovala mimo zeme EU, napríklad na Slovensko, do Bulharska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a do dalších zemí. Tyto zeme se jeví jako pomerne perspektivní odbytište. Jsou totiž vetšinou partnery CR ve sdružení CEFTA (Stredoevropské dohode v oblasti volného obchodu), proto by jejich ochranárská opatrení nemela být tak výrazná jako v jiných zemích.

Za kladný jev je potreba oznacit výrazný pokles dovozu živých prasat i veprového masa. I když bylo saldo zahranicního obchodu s temito komoditami do roku 1997 záporné, dal se dovoz oznacit za nepríliš významný pro vývoj našeho trhu. V roce 1997 se saldo zmenilo na kladné a pro trh byly dovozy spíše nepostrehnutelné. Prícinou je jednoznacne vysoká svetová cena a nízká domácí cena u všech sledovaných druhu zboží.

Produkce veprového masa v Ceské republice

Ukazatel Jednotka 1989 1993 1994 1995 1996 1997

Stav prasat

celkem 1) kusy 4 685 333 4 598 821 4 070 898 3 866 568 4 016 246 4 079 590

Stav prasnic kusy 312 414 324 245 294 610 295 328 317 517 321 832

Výroba jatecných

prasat tisíc t ž. hm. 778,0 710,0 655,0 650,0 714,0 680,0

Spotreba veprového

masa tisíc t ž. hm. 757,7 690,4 675,4 666,7 720,8 663,0

Spotreba veprového

masa na kosti kg/osoba/rok 49,9 48,1 46,7 46,2 49,2 48,0 2)

Dovoz prasat

a veprového

masa tisíc t ž. hm. 0,0 0,6 16,3 9,1 8,4 3,4

Vývoz prasat

a veprového

masa tisíc t ž. hm. 14,0 16,6 6,3 0,4 1,5 18,9

Sobestacnost CR

v produkci

veprového masa % 101,8 102,8 96,9 97,5 99,1 102,3

Prírustky prasat

ve výkrmu kg/kus/den 0,59 0,61 0,62 0,64 0,56

Vysvetlivky: 1) Soupis hospodárských zvírat k 1. 1. 1989, v dalších letech k 1. 3.

2) Odhad MZe

Spolecný režim pro veprové maso v Evropské unii vstoupil v platnost 1. cervence 1967. Režim má tri základní rysy. Za prvé je veprové maso považováno za produkt založený na obilí, z toho vyplývá existující tesná spojitost mezi režimem pro obilí a režimem pro veprové maso. Za druhé EU je ve veprovém mase sobestacná. To znamená, že opatrení, která ovlivnují obchod se tretími zememi mohou mít pouze omezenou úlohu v korekci nerovnováhy uvnitr EU. Za tretí režim uznává cyklickou povahu produkce veprového masa a pokouší se vestavet proticyklická opatrení k zajištení rozumné úrovne stability na trhu masa v EU.

Hlavními používanými mechanismy na podporu tržních cen jsou opatrení na podporu vnitrního trhu a systém refundací na exporty mimo EU.

1. Opatrení na podporu vnitrního trhu, to je pomoc pri soukromém skladování.

Sem patrí:

a) Podpurné a indikátorové ceny

- Základní cena stanovená na dvanáctimesícní období zacínající 1. cervencem se každorocne stanovuje jako cást podpurne stanovených cen EU Radou ministru. Její úlohou je stabilizace na trhu bez vzniku prebytku produkce.

- Referencní cena je v jednotlivých clenských státech závislá na cenách z reprezentativních trhu a jatek. Je využívána Radou ministru a rídící komisí k posouzení situace na trhu.

b) Podpurné nákupy

Opatrení prímých podpurných nákupu muže být použito, když referencní ceny EU klesají pod 103 % základní ceny a je pravdepodobné, že pod ní zustanou. V praxi toto opatrení nebylo použito od roku 1971.

c) Podpora soukromého skladování

Zde je zemedelcum placena pevná cástka na povzbuzení obchodníku skladovat urcité množství urcitého druhu veprového po urcitou dobu.

2. Systém refundací na exporty mimo EU

Unie vyplácí exportní refundace, aby bylo umožneno exportérum soutežit na svetových trzích. Jsou aktuálne platné v príslušném clenském státu a jsou prevádeny z ECU podle kurzu platného v den exportu.

Jedním z duležitých opatrení, která jsou pilírem Spolecné zemedelské politiky EU, je systém zpenežování nazvaný EUROP. Tento systém zatridování jatecných prasat podle jakosti (aparativní klasifikace) je v EU pro všechny zpracovatele masa povinný. Pri všech intervencních nákupech je ve všech zemích EU povinností ocenovat dodaná jatecná zvírata pouze podle tohoto systému. V rámci približování k SZP je treba pocítat se zavedením tohoto systému i v CR. Bylo by proto potreba podporit a urychlit u vybraných zpracovatelu prechod na systém EUROP v rámci nákupu a zatridování jatecných prasat. Podniky, které nabízejí prasata s vysokým podílem svaloviny, by mely dodávat prasata k jatecným úcelum do podniku, kde by byla objektivne zpenežena. Již nyní je v CR nekolik zpracovatelských podniku, které jsou vybaveny odpovídající technikou.

Faktory a prostredí, které budou pusobit na produkci a spotrebu veprového masa v roce 1998 a ve strednedobém výhledu

V roce 1998 a v dalších letech lze na trhu veprového masa ocekávat pokracování soucasných trendu. Urcující pritom bude vývoj domácí spotreby, která by se mela nadále pohybovat okolo 50 kg na osobu, mohlo by tedy dojít i k mírnému zvýšení její úrovne z roku 1997. Dalším významným faktorem bude také další vývoj možností vývozu. Pri zachování podmínek roku 1997 by vyšší objemy vývozu zajistily odbyt i pro zvýšenou domácí produkci. Na príznivé podmínky by produkce mohla zareagovat rustem již na konci roku 1998 a v dalším období. Celosvetove je možné pocítat se stagnací, nebo mírným rustem spotreby veprového masa.

DRUBEŽÍ MASO A VEJCE

Drubežnictví na velkovýrobní bázi se zacalo rozvíjet v CSSR v polovine 60. let. Šlo o nejdynamicteji rostoucí odvetví živocišné výroby, jehož výroba se soustavne až do roku 1990 zvyšovala. V dusledku ekonomických zmen však po roce 1990 došlo k poklesu v produkci kurat, krut, kachen a hus. Nejcitelneji se zmeny dotkly produkce vodní drubeže.

Po roce 1989 v CR v dobe zacátku privatizacního a transformacního procesu pusobilo 18 státních podniku vcetne podrízených provozu s menšími kapacitami. Trhy techto státních podniku byly administrativne územne rozdeleny, pricemž v každém kraji pusobily 1 až 2 státní podniky.

Po roce 1994 byla zprivatizována prevážná cást zpracovatelských kapacit formou akciových spolecností. Menší provozovny byly privatizovány formou prímých prodeju, verejných souteží nebo dražeb.

V zprivatizovaném odvetví se pak prosadil trend urychlené restrukturalizace a posilování konkurenceschopnosti. Docházelo ke koncentraci a racionalizaci výroby a odstranení prebytecných kapacit. V provozech vybavených novou technologií a s modernizovanými výrobními postupy je snaha priblížit se úrovni vyspelých zemí EU. V tomto období byla zvolena cesta relativne nízkých cen zemedelských výrobcu a prodejních cen. Cílem bylo udržet co nejvyšší prodejnost výrobku a prostrednictvím vetšího objemu prodeje drubeže dosáhnout ziskovosti. V záveru roku 1991 pomáhal stát prostrednictvím vývozních subvencí rešit prebytky drubeže, které vznikly v dusledku snížené spotreby drubežího masa a orientace spotrebitelu na levnejší veprové maso. V tomto roce byla poskytnuta subvence na vývoz 2 tis. tun kurat, 275 tun krut v I. tríde jakosti a 2,8 mil. kusu násadových vajec. Krome vývozních dotací byly ceny kurat zvýhodneny tzv. zápornou daní z obratu. V roce 1992 byla ješte poskytnuta vývozní subvence prostrednictvím Federálního fondu tržní regulace (FFTR) na kruty a jejich díly (9 Kcs/kg) pro vývoz zásob z predchozího období. V následujících letech už nikdy nebyla prímá regulace trhu jatecné drubeže uplatnena.

Po vývozu prebytku drubežího masa do konce roku 1991 se v dalších letech situace na trhu drubeže zmenila. Po roce 1991 do roku 1994 stavy drubeže klesaly, a to cástecne vlivem likvidace chovu napadených salmonelózou. Zásadní vliv však mel rust cen vstupu do zemedelství, zastarávání technologií a nižší koupeschopnost obyvatelstva.

Vývoj do roku 1996

Od roku 1994 se pomerne výrazne zmenil trend vývoje stavu jednotlivých kategorií drubeže. Po poklesu stavu do roku 1994 došlo v roce 1995 k jejich zvýšení, a to zejména brojleru (o 32 %), kachen (o 11,5 %) a krut (o 53,6 %). Stavy hus stagnovaly a stavy slepic poklesly o 4 %.

V roce 1996 se ve srovnání s rokem 1994 dále zvýšily celkové stavy drubeže (o 1,2 mil. kusu). Zvýšily se pouze stavy kurat na výkrm a krut, stavy slepic stagnovaly a stavy kachen a hus poklesly. Stavy kurat na výkrm a krut se zvýšily vlivem vyšší poptávky a prijatelnými spotrebitelskými cenami (nižší spotrebitelské ceny proti ostatním druhum mas). Vývoj stavu drubeže se odrazil v nákupu drubeže pro zpracování.

Od roku 1990 se objemy drubeže zpracované v podnicích drubežárského prumyslu snížily proti období pred rokem 1989. Duvodem byl nejen pokles poptávky, ale i rust prodeje prímo od zemedelských výrobcu.

Prehled nákupu drubeže za roky 1989 až 1997 v tunách

Rok Kurata Slepice Kruty Kachny Husy Drubež

celkem

1989 136 384 16 604 14 815 10 625 3 188 181 616

1990 149 635 15 422 15 587 10 945 2 635 194 224

1991 144 625 13 834 7 794 6 315 788 173 356

1992 122 062 13 321 3 322 9 991 477 149 173

1993 99 307 12 679 6 120 6 494 846 125 446

1994 110 722 10 566 5 169 4 489 639 131 585

1995 132 920 11 110 9 820 6 113 490 160 453

1996 134 397 8 840 8 516 2 799 125 154 677

1997 139 256 9 452 10 522 4 220 331 163 781

Pramen: SDP

Nejvetší podíl nákupu drubeže drubežárskými podniky tvorí kurata. Citelný pokles nákupu kurat byl v roce 1993 a pokracoval až do poloviny roku 1994, což se promítlo rustem všech hladin cen. Pomerne príznivé ceny suroviny podnítily stálé i nahodilé producenty kurat k vyšší produkci. V záveru roku 1994 se pak zvýšil nákup, který ve stejné výši pretrval až do poloviny roku 1995. Zvýšená produkce a více než dostatecná nabídka na trhu kurat mela za následek pokles cen. Producenti reagovali na cenové poklesy nižší produkcí, která se v druhé polovine roku vyrovnala s poptávkou, a tak se ceny ustálily.

V prvním pololetí roku 1996 došlo k dalšímu omezení nabídky kurat vlivem nižší porážkové hmotnosti zpusobené špatnou kvalitou krmení. Poptávka se zvyšovala, a tak ceny vzrostly. K vyrovnání nabídky s poptávkou došlo až koncem roku 1996, kdy se ceny ustálily, na což reagovali producenti zvýšením poctu vykrmovaných kurat. Na oživení poptávky po kuratech melo vliv zvýšení cen u veprového masa.

Výkrm kurat masného typu v CR je zajištován prostrednictvím dodávek hybridních mládat prevážne z dovozu (Nizozemí, Anglie, Francie). Krome dováženého plemenného materiálu se v omezeném rozsahu udržuje i tuzemské šlechtení nosného a masného typu slepic.

Obdobne jako kurata se prevážne dovážejí i krutata. Na udržení genetického materiálu krut existuje v CR pouze jeden chov.

Pred rokem 1989 byl v CR rocní nákup krut kolem 16 tis. tun. Na tuto velkou výrobu mel hlavne vliv tzv. "krutí program", který podporoval vývozy krut pomocí vývozních prémií. Po roce 1989 vysoká výroba pretrvávala a postupne s odbouráním vývozních prémií zacala klesat.

K útlumu poptávky po krutách i po výrobcích z krutího masa došlo po roce 1990, kdy spotrebitelské ceny krutího masa stouply. Na trhu v té dobe byla velká nabídka ostatních druhu mas, u kterých spotrebitelské ceny byly nižší (vliv previsu nabídky u hovezího a veprového masa). Po útlumu výroby krut nastal po roce 1992 vzestup výroby. Od výkrmu stredne težkých krut došlo k prechodu k výkrmu prevážne velkých krut s hmotností nad 10 kg. Spotreba celých krut byla orientována hlavne jen na vánocní a velikonocní svátky. Této zmene krome rustu poptávky po krutách napomáhal i rust poptávky po výrobcích z krutího masa. V roce 1994 byl zahájen provoz spolecnosti na zpracování krut težkého typu.

Nákup krut se prechodne snížil až v roce 1996. Stagnace výkrmu v tomto roce byla ovlivnena jednak vysokými zásobami z roku 1995, jednak zvýšenými cenami krmných smesí. Tento pokles neovlivnil nabídku výrobku z krut, ale promítl se do poklesu prodeje celých krut. V té dobe zvýšená poptávka po krutím mase v CR byla kryta dovozem prevážne z Francie.

Odlišná situace byla u vodní drubeže. Na rozdíl od kurat a krut byl u kachen a hus používán výkrmový materiál výhradne domácího puvodu, v užitkových vlastnostech srovnatelný s anglickým nebo francouzským materiálem. Stát dotacemi podporoval a dále podporuje udržení genofondu a užitkovostní testy v chovu kachen a hus.

Presto výkrm vodní drubeže v porovnání s výkrmem hrabavé drubeže je stále ve znacném útlumu.

Objem nákupu kachen v podnicích drubežárského prumyslu se behem let 1990 až 1994 snížil o 55 % (na 4489 t v roce 1994). Jedním z hlavních duvodu poklesu byl nižší vývoz kachen a výrobku z nich hlavne do Rakouska a SRN. Snížený vývoz zpusobila konkurence subvencovaného vývozu kachen z Madarska, která vytlacila naši produkci z techto trhu.

Na tuzemském trhu bylo kachní maso také neprodejné a nemohlo konkurovat ostatním druhum mas z cenových duvodu, nebot výroba kachen nebyla státem podporována jako v jiných zemích. V tomto odvetví drubežárské výroby existuje vysoká sezónnost spotreby, která je casove odlišná od sezónnosti výroby, což zvyšuje výrobní náklady ješte o vysoké náklady na skladování. V roce 1996 došlo ve srovnání s rokem 1995 k dalšímu poklesu nákupu kachen o 50 %. Vzhledem k vysokým cenám a malému odbytu byla z ekonomických duvodu likvidována hejna chovných kachen.

Obdobná situace jako v chovu kachen je i v chovu hus. Od roku 1990 došlo ke snížení nákupu hus na jednu desetinu. Vzhledem k vysokým cenám vstupu a vysokým prodejním cenám byly husy na domácím trhu nezajímavé a na zahranicních trzích nekonkurenceschopné.

Rust výroby drubežího masa (hlavne kurat) zapocatý po roce 1995 pokracoval nejenom v CR, ale i ve svete. Ve svete dochází ke zvyšování poptávky pusobené odklonem spotrebitelu od hovezího masa. V souladu se svetovým trendem se poptávka po drubežím mase v CR zamerovala predevším na delenou a porcovanou drubež. V roce 1989 cinil podíl delené a porcované drubeže na celkovém prodeji 12,7 % a v roce 1995 už byl 19,2 %. Naproti tomu prodej drubežích polotovaru nedosáhl tak velkého zvýšení. Od roku 1989 do roku 1995 se jejich prodej zvýšil pouze o 1 % z celkového prodeje drubeže. Duvodem byl vetší nárust poptávky a obliba delených a porcovaných drubežích výrobku.

Poptávka po drubežím mase v CR byla ovlivnena nejenom zmenou stravovacích návyku, ale i výší cen. Od roku 1989 se ceny zemedelských výrobcu zvyšovaly a v jednotlivých rocích docházelo k velkým výkyvum. Výše cen byla odrazem množství, nabídky, poptávky, cenových relací ostatních druhu mas a rustem cen vstupu.

Ceny zemedelských výrobcu jatecných kurat vzrostly od roku 1991 z 20,60 Kc/kg na 23,64 Kc/kg v roce 1996.

V závislosti na cenových relacích (krome odbourání prebytku na zacátku 90. let) se menil vývoj salda zahranicního obchodu. Zatímco v roce 1994 bylo saldo kladné, od roku 1995 je záporné a stále se zvyšuje. I pres záporné saldo zahranicního obchodu v roce 1996 se zmenil pomer dovozní a vývozní ceny (snížila se prumerná cena dováženého drubežího masa a naopak vzrostla vývozní cena).

Rust výroby drubežího masa ve svete po roce 1995 pokracoval i v roce 1997. Vlivem zvýšené poptávky po drubežím mase se produkce zvýšila v USA o 4,3 % (97/96), v EU-15 došlo ve stejném období ke zvýšení o 3 %.

Vývoj v roce 1997

Na tuto situaci reagovali i producenti drubeže v CR. Nejvetší rozvoj chovu drubeže v CR od roku 1992 nastal v roce 1997. Vlivem vyšší poptávky (prijatelné spotrebitelské ceny kurat v roce 1997) vzrostly stavy drubeže celkem.

Celkový objem nákupu drubeže v roce 1997 postupne vzrustal a prevýšil rok 1996 o 5,9 %. Na zvýšenou úroven nabídky mela vliv i zvýšená poptávka spotrebitelu po drubežím mase (domácí spotreba se zvýšila proti roku 1996 o 12,5 %). Rust spotreby se orientoval predevším na výrobky vyšší finalizace, jako jsou drubeží masné výrobky, drubež delená a porcovaná a drubeží polotovary.

Cenové hladiny v roce 1997 byly ovlivneny rustem cen vstupu (energie a krmiva). Tato situace se projevila rustem cen zemedelských výrobcu. Farmárské ceny dosáhly svého minima na zacátku roku, naopak svého maxima pred Vánocemi.

Kvalita drubežárských výrobku v CR je srovnatelná s kvalitou produkce ve státech EU a plné konkurenceschopnosti tohoto odvetví brání pouze vyšší ochranárská politika EU.

V Ceské republice v roce 1997 vlastnilo certifikát pro vývoz drubežího masa do EU 11 závodu na zpracování drubeže a výrobku z ní, což je tretina zpracovatelských podniku.

I pres zvýšení produkce drubeže v roce 1997 bylo za poslední tri roky nejvyšší záporné saldo zahranicního obchodu. Nejvetší objem dovozu cinila kurata a díly z nich za prumernou cenu 36,2 Kc/kg.

Ceny prumyslových výrobcu kurat

Zeme ECU/kg Kc/kg

Nemecko 1,359 47,60

Francie 1,553 54,35

Itálie 1,072 37,52

V. Británie 1,272 44,52

CR 1,471 51,50

ECU - 35 Kc

Dovozy za tyto nízké ceny silne konkurují cene prumyslových výrobcu v CR (prumerná cena prumyslových výrobcu v roce 1997 kurat I. tr. jakosti byla 51,50 Kc/kg). Z cenových duvodu je proto naše drubež bez vývozních subvencí na zahranicních trzích nekonkurenceschopná.

Na podporu vývozu byl v 1997 v rámci PGRLF zarazen program Export. Jeho cílem bylo podporit vývoz dotacemi cásti úroku z poskytnutých úveru na podporu vývozu násadových vajec, jednodenní nosné a masné drubeže, jatecných kurat, vcetne chlazené nebo zmrazené drubeže a jejích dílu. Z celkového limitu 20 mil. Kc bylo v roce 1997 cerpáno pouze 14,1 %.

V roce 1997 byla dovozní kvóta na drubeží maso vycerpána už v polovine mesíce ledna, a to prevážne dovozem z Cíny. K zamezení vysokého dovozu nepomohla ani vyhláška o zavedení dovozního depozita platná od kvetna 1997.

V cervnu došlo k veterinárnímu opatrení proti dovozu z Cíny (pseudomor drubeže), ale presto ješte v cervenci byl tento dovoz vysoký a pres všechna opatrení dosáhl dovoz drubežího masa 16 641 t za rok 1997.

Na základe Evropské dohody existuje celá rada vzájemných preferencí. Pokud se týká drubeže a výrobku z ní, existují dovozní kvóty se sníženým clem do EU, které jsou však z naší strany cerpány jen v omezené míre. V souladu s ustanoveními o minimálním prístupu na trh v rámci WTO muže být každorocne bezcelne vyvezeno do státu Evropského spolecenství 15 500 t vykosteného kurecího masa, což nebylo v roce 1997 vubec využito a 2500 t krutího masa (kvóta je spolecná pro všechny cleny WTO).

Faktory a prostredí, které budou pusobit na produkci a spotrebu drubežího masa v roce 1998 a ve strednedobém výhledu

Trh s drubežím masem v CR v roce 1998 i v dalších letech bude nejvíce ovlivnen vývojem domácí spotreby. Výroba drubežího masa, predevším kurat a krut se bude v CR nadále zvyšovat. Toto zvyšování je v souladu s dosavadním, ale i svetovým trendem.

Poptávka spotrebitelu prechází od hovezího masa k masu bílému kvuli cenovým a dietetickým duvodum. Vývoj spotreby drubežího masa se promítne do všech cenových hladin. Domácí výrobe cenove konkurují dovozy. Na objemu dovozu závisí vývoj cen zemedelských výrobcu. Úroven cen prumyslových výrobcu v CR snižuje a i nadále bude snižovat konkurenceschopnost drubeže a výrobku z ní na svetových trzích.

Vejce

Jiná je situace v komodite vejce, i když se problémy obou komodit (drubež, vejce) vzájemne prolínají.

Stavy slepic na rozdíl od ostatních kategorií drubeže klesaly už od roku 1989. Do roku 1996 poklesly zhruba o 3,7 mil. kusu. Vlivem snížení stavu slepic poklesla výroba vajec. V porovnání s ostatními živocišnými produkty není pokles výroby vajec tak významný. Celková produkce vajec je z 50 % zajištována jako tržní, z 50 % jako netržní vcetne samozásobení.

Vývoj do roku 1996

Období od roku 1989 do roku 1995 bylo charakterizováno poklesem výroby vajec o 19,1 % a zároven poklesem spotreby vajec na obyvatele za rok o 11 %. Spotreba vajec v CR, ale i v ostatních vyspelých zemích, pozvolna klesala. I když jsou vejce pomerne levným zdrojem bílkovin, tak obava z cholesterolu nepríznive pusobí na jejich spotrebu.

Od roku 1995 do roku 1996 byl zaznamenán mírnejší pokles spotreby pouze o 2,4 %.

Ceny zemedelských výrobcu vajec v prubehu roku kolísají z duvodu sezónnosti. Ceny vajec od roku 1991 do roku 1996 vzrostly o 34 % (z 1,32 Kc/kus na 1,77 Kc/kus) a spotrebitelské ceny trídených vajec vzrostly ve stejném období o 37,4 % (z 1,79 Kc/kus na 2,46 Kc/kus).

Na prelomu roku 1995 a 1996 došlo k výkyvu cen, který byl zpusoben dlouhou zimou a také závislostí celkové výroby vajec na produkci velkochovu. Druhým významným vlivem byl zvýšený vývoz vajec zejména do Polska a Bosny.

Na ceny vajec mají vliv ceny vstupu, nabídka ve vztahu k poptávce a také množství vajec vykoupených zpracovatelským prumyslem. Nákup a zásoby skorápkových vajec ve zpracovatelském prumyslu slouží k zabezpecení trhu v dobe, kdy je úroven snášky nižší.

Po roce 1990 vlivem strukturálních premen došlo k výraznému poklesu nákupu vajec do zpracovatelského prumyslu.

Nákup vajec se od roku 1992 do roku 1996 snížil na polovinu. Duvodem nebyl pokles spotreby vajec a vajecných hmot v CR, ale skutecnost, že vetšina konzumních vajec byla dodávána na trh prímo od chovatelu slepic.

Specializované podniky ci provozy zpracovatelského prumyslu se zacaly více orientovat na výrobu vajecných hmot, majonéz a krému. Z uvedených duvodu se stala konzumní trídená vejce ve zpracovatelském prumyslu okrajovou záležitostí.

Vejce jsou jednou z mála živocišných komodit, u nichž je saldo zahranicního obchodu dlouhodobe kladné. V roce 1996 se proti roku 1995 výrazne zvýšil vývoz vajec, a to zejména do Polska, kde dlouhá zima a nízká snáška u drobných chovatelu mela vliv na zvýšení požadavku na dovoz.