ZEMĚDĚLSTVÍ 1996 - 1997 (4. část)

Ministerstvo zemedelství Ceské republiky 1998

ZEMEDELSTVÍ

4. cást

Vedoucí autorského kolektivu:

Ing. Jirí Dubec, reditel odboru strategie a komodit

OBSAH

Rostlinné komodity

· Zelenina

· Ostatní komodity rostlinné výroby

Živocišné komodity

· Mléko a mlékárenské výrobky

ROSTLINNÉ KOMODITY

ZELENINA

Zelenina má z hlediska racionální výživy velký význam. Vyznacuje se nízkou energetickou hodnotou a dodává lidskému organizmu látky nezbytné pro jeho zdravý vývoj. V CR je tradicne vysoká úroven samozásobení. Spotrebitelsky nejvýznamnejší druhy zeleniny jsou produkovány v relativne velkých výrobních jednotkách, které umožnují dokonalejší specializaci. Problémy v ceském zelinárství však stále narustají, což souvisí zejména s rostoucím záporným saldem zahranicního obchodu se zeleninou.

Vývoj do roku 1996

Pro pochopení celé problematiky je nutno vycházet již ze situace 80. let. Zemedelské podniky, orientované na tržní produkci, se podílely na celkové domácí produkci zeleniny ze 70 % a na celkovém nákupu zeleniny témer z 90 %. Soustavne, i když jen pomalu, narustal podíl drobných producentu vzhledem k danovým úlevám a urcitému uvolnení cen. Nejvetší podíl nákupu zeleniny pripadal na podnik Obchod ovocem a zeleninou (68 %), následovaly konzervárny (22 %), mrazírny (4 %), spolecné zemedelské podniky (3 %) a spotrební družstva (3 %).

V tomto období byl trh výrazne sezónní s vrcholem odbytu v zárí až v ríjnu. Podíl nabídky cerstvé zeleniny v prvním pololetí roku trvale klesal. Obchodní sítí procházelo asi 26 až 28 kg cerstvé zeleniny na osobu za rok. Postupne se rozšíril prímý odbyt zeleniny drobnými pestiteli na místních tržištích za podstatne vyšší ceny než v maloobchode, v zime byl sortiment výrazne omezen (vetšinou jen na brambory, korenovou zeleninu, cibuli, cesnek a zelí). Na našich tržištích se zvyšoval pocet drobných prodejcu ovoce a zeleniny ze Slovenska. Prumerná rocní spotreba zeleniny v CR cinila v 80. letech 702 027 t.

Osevní plocha a sklizen zeleniny v roce 1989

Osevní plocha zeleniny (ha) Sklizen zeleniny (tis. t)

Celkem 33 134 Celkem 628

z toho: cibule 5 490 z toho: zelí 156

zelí 3 622 cibule 95

mrkev 3 490 mrkev 85

okurky nakládacky 3 038 kveták 54

Pramen: CSÚ

V roce 1984 bylo v CR registrováno ješte asi 220 ha skleníku, 66 ha pareništ a 388 ha fóliových krytu, ve kterých byla pestována sadba, rychlila se zelenina a pestovaly se hrnkové kvetiny a kvetiny k rezu. Do roku 1989 bylo u nás približne 64 ha skleníku, které sloužily výhradne k rychlení zeleniny, prevážne okurek a rajcat. Po tomto období výmera ploch a produkce rychlené zeleniny prudce klesla na soucasných 20 ha. Hlavní duvody tohoto vývoje spocívaly predevším v prevažující zastaralosti a neekonomicnosti skleníku. Prakticky se zastavily investice do tohoto odvetví.

Ve zpracovatelském prumyslu došlo po roce 1989 k výraznému snížení zpracování zeleniny a tím i k poklesu produkce zeleninových výrobku. Zatímco rocní prumer zpracované zeleniny za období 1969-89 cinil 150 tis. tun, v roce 1992 bylo zpracováno pouze 48 tis. tun zeleniny. Hlavním duvodem tohoto poklesu byl proces privatizace zpracovatelských podniku, který mel prímý vliv nejen na snížení produkce, ale i na zhoršení podmínek odbytu zmenou drívejších dodavatelsko-odberatelských vztahu. Dalším faktorem poklesu byla liberalizace zahranicního obchodu, kdy dovážené výrobky svou tržní úpravou výrazne ovlivnily zájem domácího spotrebitele. Nemalý vliv má i pokles zájmu spotrebitelu o konzervovanou zeleninu a jejich orientace na cerstvou zeleninu celorocne dostupnou na trhu. V soucasném období dosahuje prumerný nákup zeleniny ke zpracování približne 45 tis. tun. Tradicne nejvyšší objemy nákupu tvorí okurky nakládacky a hlávkové zelí (témer 39 %), dále pak cervená paprika a mrkev.

Od 90. let, kdy došlo k rozpadu obchodní síte státních obchodních organizací, prevzaly tuto cinnost živelne vznikající, vzájemne obchodne nepropojené, soukromé firmy, navíc s nedostatecným kapitálem. Nedisponovaly vhodnými skladovacími prostorami a prepravními prostredky, mely omezené marketingové zkušenosti a schopnosti. Dotacní politika státu nebyla na zelinárství speciálne zamerena. Produkce i odbyt zeleniny prodelaly krizi, která vrcholila v roce 1992. Zrízení a cinnost Federálního fondu tržní regulace v tomto roce, ale ani pozdeji SFTR, nemely na sektor zeleniny žádný vliv. V tomto období bylo v bývalé CSFR registrováno témer 500 velkoobchodních organizací ovocem a zeleninou. Ke znacnému poklesu produkce zeleniny u tržních pestitelu a ke zhroucení jejich ekonomické pozice vedlo více prícin, v neposlední rade transformace výrobní základny provázená faktickým rozpadem státních statku. Bez problému nebyl ani vznik soukromých podnikatelských subjektu. Zhoršil se též prístup k financním prostredkum.

Situace v CR se v roce 1993 a zejména v roce 1994 zacala menit. Druhotná platební neschopnost byla omezena požadováním prímých plateb pri obchodování. Hlavní vlna náporu zahranicních dodavatelu na domácí trh zacala odeznívat. Ceští producenti lépe prizpusobili svou produkci potrebám trhu, tzn. rozšírili druhovou a odrudovou skladbu, termíny pestování, cástecne i skladování, tržní úpravu atd. Spontánne vznikly první velkoobchody na bázi drívejších skladu zeleniny nebo zelinárských stredisek specializovaných zemedelských družstev. Tyto velkoobchody jsou provozovány prevážne nástupnickými subjekty, které vzešly z transformace. Soucasne však v tomto období zesílily nekteré negativní jevy. Šlo zejména o zvyšující se dovoz zboží, které však mnohdy nebylo kvalitnejší než zelenina z domácí produkce. Jeho úprava a balení však vedly spotrebitele k tomu, že zacali dávat prednost zelenine z dovozu.

Od roku 1995 došlo k dalším zmenám. Do obchodu s ovocem a zeleninou v CR vstoupily zkušené obchodní spolecnosti, pro než jednotliví domácí výrobci nebyli vhodnými partnery z duvodu nedostatecného množství, sortimentu, poskliznové úpravy a zpusobem dodávky. Na základe uplatnování závazku z dohod WTO/GATT, které vešly v platnost 1.1.1995, se navíc celní sazba na dovoz do CR postupne snižuje (napr. u cibule se do roku 2000 sníží z puvodních 12 % na 10 %, u zelí a u mrkve z puvodních 15 % na 12 %). Dovozcum z EU však poskytujeme preferencní clo, napr. na dovoz rajcat 8 %, kvetáku a hlávkového zelí 6,3 %. Výsledkem je, že se i náš velkoobchod orientoval na zahranicní dodávky kvalitne tržne upravené zeleniny. To se odrazilo na zvýšení podílu dovozu zeleniny z EU na celkovém dovozu.

Zmeny v plné nabídce cerstvé zeleniny na trhu po celý rok a v rozširování sortimentu nabídky ve srovnání s rokem 1989 príznive ovlivnují i tempo její spotreby. Spotreba zeleniny se v CR od roku 1989 do roku 1996 zvýšila témer o 16 % (dosáhla úrovne 79,6 kg/os./rok), je však stále na nižší úrovni než v zemích EU (112 - 115 kg/os./rok). Vzhledem ke stále se zvyšujícím cenovým hladinám zeleniny se z dlouhodobého hlediska ocekává jen mírné zvyšování její spotreby.

Pestitelská plocha zeleniny byla v zemích EU od roku 1980 až do roku 1996 témer nemenná, tj. približne 1,9 mil. ha. Tato plocha se výrazne nezmenila ani prijetím Finska, Švédska a Rakouska (jen o 35 tis. ha ). Další vývoj však smeruje k omezování nadprodukce zeleniny v zemích EU. Podle zprávy Spolkového statistického úradu došlo napr. v roce 1997 ke snížení osevních ploch v SRN o 4,5 % a bylo sklizeno asi o 7,1 % méne zeleniny než v predchozím roce (tj. 2,18 mil. t).

Vývoj v roce 1997

V CR mely osevní plochy zeleniny stále narustající trend až do roku 1996. Reakcí pestitelu zeleniny na problémy s odbytem tuzemské produkce v letech 1995 a 1996 bylo významné snížení pestitelských ploch zeleniny v roce 1997. V tomto roce bylo podle údaju CSÚ oseto 34 115 ha, což je pokles oproti predchozímu roku o 7,2 %. Nejvíce poklesly plochy u tržních producentu, klesl však i rozsah pestování zeleniny u drobných pestitelu. Záplavami v letních mesících roku 1997 bylo zcela zniceno asi 665 ha porostu zeleniny a poškozeno bylo dalších 177 ha. Dusledky se projevily na celkovém snížení produkce zeleniny v roce 1997, která dosáhla objemu 541 448 t, což je pokles o 11,7 % ve srovnání s rokem 1996. K nejvetšímu poklesu produkce došlo zejména u cibule, zelí, rajcat a mrkve. Výsledkem toho byl cenový nárust u všech druhu zeleniny v roce 1997.

Vybrané údaje za rok 1997

Druhy zeleniny Skliznová Sklizen Dovoz Vývoz

plocha (ha) (tis. t) (tis. t) (tis. t)

Cibule 5 294 83,1 20,8 0,7

Zelí 3 799 133,1 11,7 0,3

Mrkev 3 551 73,9 15,4 0,4

Okurky nakládacky 3 208 37,6 6,0 0,1

Pramen: CSÚ, Celní statistika

Rychlená zelenina se v roce 1997 pestovala jen na ploše 20 ha, ale proces snižování ploch skleníku zacal již v 80. letech. V soucasné dobe je na prijatelné technické úrovni pouze nekolik predních skleníkových areálu. Nízkou nabídkou rychlené zeleniny se zde vytvárí prostor pro zahranicní dovozy. Situace je komplikovaná významnou konkurencí klimaticky výhodneji položených zemí. V soucasné dobe se zelinárské rychlírenství podílí na celkové produkci zeleniny v CR necelým 1 % (pri produkci asi 4 tis. tun).

V obchodování se zeleninou je krome Slovenska nejvetším obchodním partnerem Ceské republiky EU. Zatímco EU je predevším významným vývozcem zeleniny do CR, na Slovensko smeruje nejvetší objem ceského exportu zeleniny. Celková bilance zahranicního obchodu CR s cerstvou zeleninou je v posledních letech vysoce pasivní, a to jak v množství dovážené zeleniny, tak v bilanci z financního hlediska. Duvodem je nejen nižší konkurenceschopnost tuzemské zeleniny, ale i nízká celní ochrana proti dovozum.

Dovoz zeleniny ve srovnání s rokem 1996 vzrostl témer o 36 tis. tun na objem 255,6 tis. tun v hodnote 3,1 mld. Kc.

Postupne se zmenila skladba dovozcu jednotlivých druhu zeleniny. Výrazne klesly podíly dovozu cibule z Polska, Madarska a Slovenska. Naproti tomu stouplo množství dovezené cibule z Nemecka. Tradicne nejvýznamnejším obchodním partnerem, zejména v jarních mesících, zustává Nizozemí. Podobne vypadá i struktura dovozu hlávkového zelí a mrkve. V lonském roce výrazne stoupl objem dovozu mrkve z Francie.

Bilance zahranicního obchodu CR se zeleninou

Ukazatel 1996 1997

Objem (tuny) - 218 044 - 251 973

Hodnota (tis. Kc) - 2 662 620 - 3 085 898

Pramen: Celní statistika

Ministerstvo zemedelství CR pripravilo pro léta 1997 a 1998 program v rámci PGRLF - Export pro podporu vývozu ovoce, zeleniny a výrobku z nich, jak už je uvedeno v kapitole Ovoce. Vývoz cerstvé zeleniny se v roce 1997 zvýšil ve srovnání s rokem 1996 približne o 2 tis. tun a dosáhl objemu 3674 t v hodnote 46,9 mil. Kc.

Soucasný stav sektoru zeleniny v CR není, až na nekolik specializovaných podniku, srovnatelný se svetovou úrovní. Jde casto o nízký hektarový výnos, nedostatecnou kvalitu a tržní úpravu. I když je CR v produkci základních druhu zeleniny sobestacná, vzhledem k požadavkum trhu však dochází, zejména v posledních letech, ke zhoršenému uplatnení tuzemské produkce. Hlavním duvodem je nízká konkurenceschopnost naší produkce, zpusobená zejména nedostatecnou tržní úpravou zeleniny a špatným zabezpecením distribuce zboží. Tím se vytvárí prostor pro zvýšený dovoz i té zeleniny, kterou je možno v dostatecné míre vyprodukovat v CR.

Jako v prípade ovoce, tak i u zeleniny se zvyšuje nutnost koncentrovat nabídku produkce a posílit postavení pestitelu zeleniny v CR ve vztahu k obchodním spolecnostem. K vyrešení této nepríznivé situace by melo prispet urychlené zakládání organizací producentu na dobrovolné bázi, jako je tomu v EU, které by byly v podílovém vlastnictví producentu ovoce a zeleniny. Koncem roku 1997 pripravilo Ministerstvo zemedelství v rámci PGRLF program na podporu vzniku organizací producentu ovoce a zeleniny mírného pásma, jak již je zmíneno v kapitole Ovoce.

Organizace producentu umožní svým clenum zvyšovat konkurenceschopnost cestou sdružování financních prostredku (vc. prípadné státní podpory) k nákupu a následnému spolecnému využívání poskliznových linek, trídíren, balíren a skladu, které si jednotliví producenti nemohou z financních duvodu dovolit. Následná integrace organizací producentu dále umožní vytvorit integrovanou nabídku zeleniny (prípadne spolecne s ovocem) v CR, vcetne souvisejících možných intervencních zásahu, a posílí konkurenceschopnost domácí produkce.

Koncem roku 1997 byl pripraven další nový program v rámci PGRLF-Export - Sezónní zásoby, urcený pro zvýšení konkurenceschopnosti domácího zpracovatelského prumyslu, jak je podrobne uvedeno v kapitole Ovoce.

Faktory a prostredí, které budou na produkci a spotrebu zeleniny pusobit v roce 1998 a ve strednedobém výhledu

V rámci prípravy na vstup CR do EU je treba preklenout množství rozdílu, které mezi zemedelskými politikami existují. V EU je organizace trhu ovoce a zeleniny rešena jako soucást Spolecné zemedelské politiky. Má velmi detailne propracovaný interní i externí režim pro Spolecnou organizaci trhu ovoce a zeleniny, jak je popsáno v kapitole Ovoce.

Nový režim regulace trhu je v EU konstruován tak, aby vedl ke snižování nadprodukce zeleniny. Prebytky zeleniny na trhu EU jsou rešeny také subvencovanými vývozy do tretích zemí a dalšími opatreními. Evropské spolecenství vynakládá znacné financní prostredky na podpory techto režimu. Nicméne na základe dohody GATT se tyto prostredky, urcené na kompenzace a refundace, každorocne snižují až do roku 2002.

OSTATNÍ KOMODITY ROSTLINNÉ VÝROBY

Komodity luskoviny, chmel a len pradný se pestují na podstatne menší výmere, než klícové komodity, ale jejich produkce se významne podílí na agrárním zahranicním vývozu. Rozsah jejich pestování se od roku 1989 snižuje, duvody jsou ruzné, v prípade chmele je to pomalá odrudové restrukturalizace. Soucasná produkce se proto težko uplatnuje na zahranicním, ale i domácím trhu. U lnu snížení plochy po zrušení dotací bylo prícinou zvýšeného dovozu lnených vláken. Ke zmenám v techto programech došlo až v roce 1997.

Luskoviny

Luskoviny jsou pestovány pro lidskou výživu jako zdroj kvalitních bílkovin rostlinného puvodu a ke krmným úcelum. Dalším duvodem jejich pestování je jejich specifická schopnost vázat vzdušný dusík, pusobit príznive na strukturu pudy a zlepšovat tak pudní úrodnost.

V Ceské republice jsou luskoviny pestovány predevším ke krmným úcelum a v menší míre pro lidskou výživu. Jsou duležitou exportní komoditou. Hlavní pestovanou a exportovanou plodinou je hrách setý. V hospodárském roce 1989/90 bylo na ploše 58 204 ha vypestováno 126 102 t luskovin s výnosem 2,17 t/ha. Od roku 1989 došlo ke zmenám jak v celkových plochách pestovaných luskovin, tak ve strukture zastoupených druhu. Vzrostl podíl hrachu setého z 65 % v hospodárském roce 1989/90 na více než 88 % v hospodárském roce 1997/98 a ocekává se, že jeho podíl nadále poroste až na více než 90 %.

Na nejmenších plochách (približne 1 % plochy luskovin) jsou pestovány fazol obecný a cocka. Fazol a cocka jsou pestovány pro lidskou výživu, avšak v naší republice nejsou pro ne príznivé klimatické podmínky a produkce není cenove konkurenceschopná.

Objem produkce ostatních krmných luskovin od roku 1989 klesá a ocekává se další pokracování tohoto trendu.

Od roku 1989/90 stoupal objem produkce luskovin vyvolaný rustem exportu krmného hrachu do zemí EU. Vrchol tohoto príznivého vývoje nastal v hospodárském roce 1993/94, kdy bylo na ploše 93 557 ha vyprodukováno 227 497 tun luskovin s výnosem 2,43 t/ha. Z toho hrách setý tvoril 88 % celkových ploch.

Od hospodárského roku 1994/95 do soucasnosti dochází k poklesu ploch luskovin, protože zacaly být vytlacovány obilninami, jejichž pestování se stalo díky nárustu cen a vyšší výnosové stabilite rentabilnejší.

V hospodárském roce 1997/98 bylo na ploše 49 630 ha vypestováno 103 665 t luskovin s výnosem 2,09 t/ha, což znamenalo pokles ploch oproti hospodárskému roku 1993/94 o 47 % a pokles produkce o 54 %. V hospodárském roce 1997/98 došlo k poklesu výnosu luskovin, který byl zpusoben nepríznivým vývojem pocasí v prubehu vegetace, kdy došlo k poškození, nebo úplnému znicení 2151 ha luskovin, z toho 1876 ha hrachu. Pri deštivém pocasí a záplavami došlo také k poškození semenárských porostu.

Vývoz krmného hrachu se realizuje predevším do zemí EU, které i pres vysokou intenzitu pestování (v roce 1996 byl hrách pestován s výnosem 3,90 t/ha) významnou cást domácí spotreby zabezpecují exportem ze tretích zemí. Z hlediska konkurenceschopnosti na trzích EU a z hlediska rentability jsou základním problémem nízké výnosy hrachu pestovaného v CR.

Len

Pradný len se v Ceské republice pestuje již mnoho let. Je to tradicní polní plodina. Len poskytuje prírodní textilní vlákno, semeno lnu je zdrojem oleje a pazderí, které je odpadem pri získávání vlákna, se využívá ve stavebnictví a papírenském prumyslu.

V Ceské republice se do roku 1989 pestoval len v prumeru na 23 tis. hektarech, a to pri prumerném výnosu 3,46 t roseného stonku z 1 ha predstavovalo rocní produkci roseného stonku v objemu cca 80 tis. tun. Len se pestoval predevším v podhorských a horských oblastech CR. Plochy lnu byly urcovány státním plánem, pestování lnu bylo státem podporováno a zpracovatelský textilní prumysl prímo investoval do podniku, kde se len pestoval (zajištoval kvalitní osiva a zejména se podílel na zdokonalování technologie sklizne lnu). Stávalo se však, že docházelo k hromadení zásob predevším méne kvalitní produkce.

Prechod od centrálního rízení ekonomiky k tržním principum doprovázeným privatizací státního majetku a zrušení státní podpory pestitelum a zpracovatelum lnu se promítl v postupném utlumování výroby lnu v CR, zejména pro jeho velkou nákladovou nárocnost a nízkou rentabilitu pri pestování a zpracování. Zmenená cenová politika státu odbourala všechna zvýhodnení poskytovaná zpracovatelskému sektoru, což vedlo ke zvýšení cen lnených výrobku na domácím trhu a následne k výraznému poklesu poptávky po lneném zboží v CR. Utlumení textilního trhu ve svete znamenalo pokles exportu. V dusledku toho se snížila výroba lnárských textilií a byly zrušeny cetné výrobních kapacity.

Osevní plochy lnu od roku 1989, kdy bylo oseto 21 186 ha (výnos 3,47 t roseného stonku/ha), postupne klesaly až na 5900 ha v roce 1996. V tomto roce bylo i vzhledem k nízkým hektarovým výnosum (3,1 t/ha) vyrobeno pouze 18 tis. tun roseného stonku a z toho

1828 tun dlouhého vlákna. Tuzemský textilní prumysl rocní potrebu 3600 tun dlouhého vlákna tedy nestacil pokrýt z ceské produkce, což muselo být rešeno dovozem a nebo využitím zásob z minulých let.

Ve snaze o udržení významného vývozního artiklu CR (saldo dovozu a vývozu lneného textilu a odevu bylo stále kladné) probehla v rámci pusobnosti MZe a MPO rada jednání o zavedení dotací na podporu pestování lnu. Tento dotacní titul však do osevu v roce 1997 nebyl schválen a díky rostoucím nákladum na pestování lnu poklesly osevní plochy v roce 1997 až na pouhých 2092 ha. Pozde schválený dotacní titul k podpore pestování lnu ve výši 3000 Kc/ha a program na Export lnených výrobku v rámci cinnosti PGRLF již nemohl ovlivnit rozsah pestování lnu v tomto roce. Roseného stonku bylo vyrobeno 7 tis. tun a pouhých 690 t dlouhého vlákna. Textilní prumysl byl nucen v roce 1997 k uspokojení svých potreb dovézt 2700 t dlouhého vlákna.

V roce 1998 se ocekává oživení trhu textilními výrobky z prírodních vláken ve svete a tím i možnost nepotravinárského využití pudního fondu. Z toho duvodu byla v rámci zásad o poskytování podpor Ministerstvem zemedelství CR schválena dotace ve výši 6000 Kc/ha sklizené plochy (vytrhaného lnu) s limitem do 15 mil.Kc.

Ocekává se, že potreba textilního prumyslu v roce 1998 bude na úrovni 4800 t dlouhého vlákna. To pri nulovém dovozu znamená, že by se len pestoval, pri prumerném výnosu 3,7 t roseného stonku/ha, na ploše 11,7 tis. ha. Pravdepodobnejší však je, že bude ponechána možnost dovozu dlouhého vlákna v objemu 2000 t a na ploše 6700 ha by bylo vyrobeno 2800 tun dlouhého vlákna.

Chmel

Chmelarství, soustredené u nás do trí vyhranených lokalit se specifickými pudními a klimatickými podmínkami, je tradicním odvetvím našeho zemedelství.

Od roku 1980 do roku 1995 cinila skliznová plocha chmele u nás v prumeru 10 000 až 10 500 ha rocne. Produkce podle rocníku dosahovala objemu 9 - 14 tis. tun sušeného chmele s prumernými výnosy 0,81 - 1,35 t/ha.

V prubehu let 1990-95 došlo v rámci zmen majetkoprávních vztahu k podstatnému zvýšení poctu pestitelu chmele. Do roku 1993 se obnova chmelnic prakticky neprovádela a chmelnice stárly. Od roku 1994 existuje dotacní titul MZe CR na obnovu chmelnic. S jeho podporou bylo do konce roku 1997 vysázeno 1148 ha chmelnic prevážne novými odrudami chmele.

Ceská republika patrila podle údaju Mezinárodního sdružení pestitelu chmele (IHGC) za rok 1995 rozsahem pestování chmele na tretí místo ve svete - SRN 21 885 ha, USA 17 479 ha, CR 10 115 ha, tj. 11,7 % svetových ploch. Náš podíl na svetové produkci chmele dosáhl v témže roce približne 7,7 % (9889 t).

Skliznová plocha, produkce, dovoz a vývoz chmele v CR

Skliznová Produkce Sušený chmel (t) Extrakt (t)

Rok plocha ( ha) (t) dovoz vývoz dovoz vývoz

1989 10 468 10 794 312,0 8 400,0 - -

1991 10 385 9 827 966,8 8 983,8 15,0 -

1992 10 522 8 536 1 587,1 10 965,3 120,0 34,0

1993 10 574 9 417 1 339,1 8 090,4 69,8 32,3

1994 10 687 9 489 453,1 7 492,1 164,9 13,5

1995 10 115 9 889 697,5 6 723,1 123,2 34,4

1996 9 436 10 125 656,2 7 284,7 145,3 10,5

1997 7 475 7 415 546,7 6 039,2 193,4 37,5

Pramen: CSÚ, Celní statistika

Plocha obdelávaných chmelnic poklesla v roce 1996 na 9436 ha, v roce 1997 na 7475 ha. Tento pokles je dusledkem zhoršeného odbytu našeho chmele na domácím trhu

i v zahranicí. Odrudová skladba s výhradním zastoupením velmi jemných aromatických chmelu se stala v prubehu 90. let ve zmeneném ekonomickém prostredí a pri jiné technologii výroby piva nevýhodnou. Zvyšováním cen piva došlo ke zmene v domácí spotrebe piva ve prospech nížestupnových, predevším desetistupnových piv, která jsou méne chmelená a pri další racionalizaci chmelení v pivovarech, dochází k snižování merné spotreby chmele na 1 hl piva. Vetšina pivovaru dává prednost používání granulovaného chmele a chmelových extraktu. Obe tyto formy jsou pro pivovary homogennejší, lépe využitelnou surovinou než hlávkový chmel, s jednodušším dávkováním ve varném procesu, pri delší možnosti skladování a nižším obsahu škodlivých látek. Ani jednomu z uvedených trendu nevyhovují zcela naše nejrozšírenejší jemne aromatické odrudy pro nízký obsah alfa horkých kyselin a navíc s výnosy z 1 ha o 30 - 50 % nižšími, než mají zahranicní obsažné odrudy chmele.

Z uvedených duvodu u nás došlo k previsu nabídky nad poptávkou, ceny chmele se snížily a skliznové plochy klesly od roku 1995 o 26 %. V posledních letech predstavuje domácí užití ceského lisovaného a granulovaného chmele 1000 - 1300 t/rok. Zbytek každorocní domácí produkce je treba uplatnit na zahranicních trzích.

V breznu 1997 cinily v CR neprodané zásoby chmele 1026 t. Ceny dlouhodobých predprodeju zustaly v podstate zachovány na úrovni asi 130 tis. až 150 tis. Kc/t. Ceny chmele nepokryté dlouhodobými smlouvami se od podzimu 1996 pohybovaly hluboko pod výrobními náklady na úrovni kolem 100 000 Kc/t. Navíc domácí obchodní firmy omezují uzavírání dlouhodobejších smluv s pestiteli na nákup chmele. Prumerná cena za 1 t sušeného chmele podle CSÚ za rok 1996 dosáhla 142,8 tis. Kc, za rok 1997 cinila 120,0 tis. Kc/t.

Obratem v domácí odrudové skladbe je rozširování pestování výnosných, hybridních odrud Sládek, Bor (povoleny v roce 1994) a Premiant (povolena v roce 1996), které mají lepší kvalitativní ukazatele, obsah 8 - 10 % alfa horkých kyselin v sušine i vysokou odolnost proti peronospore chmelové, padlí a virovým chorobám. Otázkou je povolení nekterých zdravých a výkonných zahranicních odrud vysokoobsažného chmele s obsahem alfa horkých kyselin 12 - 16 % (tzv. superhorké chmele) do našeho sortimentu. Tyto zmeny by již umožnily vybudování moderní výrobny chmelového extraktu v CR a další odbyt ceského chmele a chmelových výrobku.

U nejvetších svetových producentu dosud nedošlo k regulaci ploch chmele. Proto je na svetových trzích dostatecná nabídka chmele, pricemž všeobecný tlak na zvýšení ekonomických parametru piva vede k neustálému snižování dávek chmele a chmelových extraktu pri výrobe piva.

ŽIVOCIŠNÉ KOMODITY

MLÉKO a mlékárenské výrobky

Mléko v CR patrí mezi významné živocišné komodity jak pro zemedelství, tak pro výživu i pro zahranicní obchod. Urcujícím faktorem pro rozvoj ci útlum produkce mléka je úroven domácí i zahranicní poptávky. Dalším významným faktorem u komodity mléko je podpora státu, tj. objem financních prostredku, které stát muže s urcitým cílem do odvetví mléka vložit. Krome vnitrních vlivu je nutno brát v úvahu i vnejší vlivy, zejména vliv svetových cen, výši celní ochrany, systém podpor a exportních refundací v hlavních svetových producentských zemích. Pozice produkce mléka je navíc ztížena dlouhým generacním intervalem stáda i sezónností, což neumožnuje pružne reagovat na zmenu poptávky. S tímto problémem se však potýkají všechny zeme.

Zmena ekonomického systému v CR citelne ovlivnila vývoj i úroven produkce a spotreby mléka. Stavy krav s tržní produkcí mléka spolu s dojivostí jsou jedním z faktoru, které urcují v CR jak objem produkce mléka, tak i objem produkce hovezího masa. Pro producenty chov skotu predstavuje zdroj pravidelných príjmu i presto, že v devadesátých letech je toto odvetví jako celek ekonomicky ztrátové.

V 80. letech až do roku 1989 docházelo ke každorocnímu rustu produkce mléka v zemedelství v závislosti na rustu spotreby domácností, potravinárských oboru i na pomerne vysoké úrovni exportu. Zájem našich spotrebitelu o mléko a mlékárenské výrobky ke konci 80. let byl pomerne vysoký, spotreba se približovala úrovni vyspelých zemí zejména proto, že maloobchodní ceny tohoto zboží byly stálé a nízké. Mléko a mlékárenské výrobky se významne podílely na exportu, v nemž nemela podstatný význam cenová konkurence na zahranicních trzích, ale prínos devizových prostredku pro CR. Ke konci 80. let cinil podíl exportu mléka a mlékárenských výrobku v prepoctu na mléko asi 31 % z domácí nabídky mléka (pres 1 miliardu litru mléka). Krome exportu byl také pomerne významný presun mlékárenských výrobku (máslo, sýry, sušená mléka, vcetne kojenecké detské výživy) na Slovensko v rámci federativní republiky, nekteré mlékárny pravidelne zásobovaly slovenský trh i mlékem a cerstvými mlécnými výrobky. Rocní prodej mléka a mlékárenských výrobku z ceské produkce na Slovensko po prepoctu na mléko cinil približne 150 - 200 mil. litru, v prubehu 90. let se snížil na 40 - 50 mil. litru mléka.

Mlékárenský prumysl do konce 80. let byl rízen centrálne, jeho koncernový podnik byl zastoupen v každém kraji. V prubehu 80. let docházelo k rustu mlékárenské produkce v závislosti na rustu domácí poptávky i možnosti vývozu. V této dobe byl domácí trh zásoben témer z 99 % domácí produkcí. Prioritou mlékárenského podniku v minulém ekonomickém systému bylo zásobovat spotrebitele ve svém bezprostredním regionu.

Nákupní ceny mléka do roku 1989, stejne jako u ostatních zemedelských výrobku, byly konstruovány tak, aby spolu s poskytovanými príplatky uhradily náklady na výrobu mléka. Postupnému rustu nákladu na výrobu mléka se prizpusobovaly i nákupní ceny mléka, aniž by se soucasne zvyšovaly maloobchodní ceny. Pevné a dlouhodobe nemenné (10 let i více) spotrebitelské (dríve maloobchodní) ceny mléka a mlékárenských výrobku setrvávaly do konce roku 1989 ve vetšine prípadu hluboko pod úrovní výrobních cen a rozdíl dotoval stát pomocí cenových podpor (vcetne tzv. záporné dane z obratu). Výsledkem byla nízká intenzita ve výrobe mléka, nízká užitkovost v porovnání s vyspelými zememi, která stále pretrvává Nízká dojivost byla zpusobena predevším tím, že nebyla chována mlécná plemena, ale plemena s prevážne kombinovanou masomlécnou užitkovostí. Pro ilustraci prumerná rocní dojivost na 1 dojnici v CR v roce 1989 byla 3982 l mléka, zatímco prumer v zemích EU (ES) byl približne o 1000 l vyšší.

Vývoj do roku 1996

Vstup do tržního prostredí spojený se znacným poklesem domácí poptávky a transformacními procesy rovnež ztížil ekonomické postavení sektoru mléka v zemedelství. Pocátkem 90. let došlo ke zvýšení spotrebitelských cen mléka a mlékárenských výrobku zejména z duvodu zrušení záporné dane z obratu. Tím došlo k dramatickému poklesu domácí spotreby, což dostalo producenty mléka do ekonomické ztráty, se kterou se potýkají až doposud. Významné bilancní prebytky mléka, které se pohybovaly nad 30 % domácí nabídky suroviny, omezily možnosti cenového rustu u syrového mléka, jehož cenový vývoj silne zaostával za rustem nákladu (cen vstupu). Dalším negativním faktorem pro zemedelce byla a stále zustává platební nedisciplinovanost nekterých zpracovatelu. Transformacní procesy v zemedelství již na zacátku 90. let negativne ovlivnily vývoj dojivosti. Pri porovnání s rokem 1989 se v roce 1991 prumerná rocní dojivost snížila témer o 300 l mléka na dojnici. Došlo k urcitému neobvyklému jevu, kdy klesaly pocty krav a zároven klesala i dojivost. Za normálních okolností, v dusledku negativní selekce, pri poklesu stavu prumerná dojivost stoupá. Zde však nešlo o chovatelské opatrení, ale o následek navrácení živého a neživého inventáre v rámci restitucí. To znamená, že i vysokoužitkové dojnice byly casto po predání poráženy. Teprve v roce 1994 se rocní dojivost vrátila zpátky na úroven roku 1989. V prubehu následujících let se postupne dojivost zvyšovala až na 4366 l mléka na dojnici a rok (1997), ale stále je v porovnání s prumerem zemí EU o 1000 litru mléka nižší.

Stavy krav v prubehu 90. let každým rokem klesaly. Nejvetší snižování stavu probíhalo v letech 1992 až 1994. V uvedeném období se stav krav snižoval o více než 100 tisíc kusu rocne. V následujících dvou letech se pokles stavu dojnic zmírnil a dojivost se zvyšovala. Produkce mléka se tak prechodne ustálila na 3 mld. litru a dodávkách mléka 2,55 mld. litru. Tato skutecnost souvisela i se zvyšováním cen za syrové mléko (v roce 1995 o 10 %, v roce 1996 o 6,5 %).

Liberalizace domácích cen, vcetne zavedení dane z pridané hodnoty, i rozdelení federace omezilo tuzemský odbyt mlékárenského prumyslu. Rovnež se zmenila struktura mlékárenského prumyslu. Pri privatizaci na zacátku 90. let z puvodních sedmi koncernových podniku vzniklo více než 100 subjektu. Postupne však dochází k jejich propojování a koncentraci výrobních kapacit, prípadne i k uzavrení nekterých provozu. V roce 1997 se snížil pocet mlékáren na 80, pricemž se predpokládá, že koncentrace bude pokracovat i v dalších letech. Koncentrací výroby prochází sektor mlékárenství nejen v zemích strední a východní Evropy, ale i v zemích s vyspelou tržní ekonomikou. Napr. v USA se behem posledních 20 let snížil pocet mlékáren o 25 % (na 650 subjektu) pri zvýšení objemu dodávek mléka o 16 % (o 10 mil. tun).

V CR se postupne zostruje konkurence mezi jednotlivými mlékárnami o podíl na domácím trhu (již neexistují regionální hranice pro zásobování), o exportní subvence a v poslední dobe i o dodávky syrového mléka (objem dodávek se každorocne snižuje).

Zmeny také nastaly v distribuci mléka a mlékárenských výrobku. Zatímco vetšina cerstvých mlécných výrobku je z mlékáren dodávána prímo do tržní síte, do trhu s trvanlivejšími výrobky vstoupil i velkoobchod. Jeho podíl na distribuci výrobku s delší trvanlivostí se v soucasnosti pohybuje od 30 do 80 % (v závislosti na výrobku).

Nelze opomenout ani vliv nárustu dovozu. Zatímco v 80. letech byl objem dovozu nevýrazný, asi 1 % domácí spotreby, v prubehu 90. let se jeho podíl na domácím trhu zvýšil až na 6 %. Prevážná cást dovozu pochází ze zemí EU. I s touto skutecností se ceské mlékárny postupne vyrovnávají a své programy zamerují na zvyšování své konkurenceschopnosti na vnitrním i vnejším trhu, a to zlepšováním kvality výrobku i obalové techniky, pokracováním inovace nabízeného sortimentu apod.

Velké prebytky mléka, které nebylo možno ve forme výrobku již od zacátku 90. let prodat na domácím trhu, se musely exportovat. Samozrejme realizace vývozu nebyla možná bez financní podpory. Úroven svetových cen mlékárenských výrobku na mezinárodních trzích a vysoká ochrana vnitrních trhu zemí západní Evropy, kam se orientoval náš vývoz, po pádu východních trhu, omezovala prístup producentu z CR. Toto omezení se týkalo hlavne másla, sušených plnotucných mlék, pozdeji i odtucneného mléka a sýru.

Regulace trhu mléka byla zahájena v roce 1991, nejdríve prostrednictvím rezortu zemedelství CR a SR, následne prostrednictvím FFTR a od roku 1993 prostrednictvím SFTR.

Od roku 1993 probíhala regulace trhu mléka prevážne formou subvencovaných vývozu, pouze ve IV. ctvrtletí roku 1993 byl zahájen intervencní nákup sušeného odtucneného mléka ve výši 6400 t, které bylo v dalším roce vyvezeno. Duvodem intervencního nákupu SOM byl prudký pokles cen na mezinárodním trhu ve druhé polovine roku 1993 jako dusledek nízké dovozní poptávky. Pri regulaci jsou využívány regulacní nástroje - minimální (garantovaná) cena za mléko I. trídy jakosti o tucnosti 3,6 %, vyhlašovaná pro daný rok, a výše subvence pro regulované výrobky. Úkolem regulacního opatrení SFTR je zajistit relativne vyrovnanou nabídku a poptávku na trhu mléka tím, že pomáhá odcerpat nadprodukci, která nemuže být uplatnena na vnitrním trhu. Nadprodukce je proto s podporou státu, tedy se subvencemi, vyvezena.

V první polovine 90. let v zahranicním obchodu prevažoval vývoz sušeného odtucneného mléka a másla, nyní se již objevují pozitivní tendence v orientaci na vývoz výrobku s vyšší pridanou hodnotou (sýry). Regulace trhu provádená SFTR se rídí platnými legislativními pravidly vyplývajícími ze zákona c. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemedelství a dále pravidly, prijatými orgány SFTR, jako zásady regulace trhu mléka, které každorocne doznávají zmen.

Vývoj v roce 1997

Behem roku 1996 se dále výrazne zhoršovala ekonomika chovu skotu. Prohloubil se pomer mezi realizacními cenami za mléko a jatecný skot a výší nákladu na jejich produkci. Tato situace prispela k rozhodnutí rady producentu zrušit chovy krav s tržní produkcí mléka. Rušení techto chovu zacalo koncem roku 1996 a rychle pokracovalo i v roce 1997, nebot omezený rust cen za syrové mléko (o necelé 4 % v roce 1997), vcetne stagnace cen za jatecný skot, nemohl tento vývoj zastavit. Behem roku 1997 se stavy dojnic snížily o 80 - 85 tisíc kusu. Pocet krav s tržní produkcí mléka ke konci roku 1997 cinil 595 - 600 tis. kusu.

Uvedený vývoj negativne ovlivnil objemy produkce i dodávek mléka. Produkce mléka se v roce 1997 oproti roku 1996 snížila o 11 % na 2703 mil. litru mléka. Odrazem nepríznivé situace v zemedelství v roce 1997 byl i stagnacní trend dojivosti. Prumerná dojivost za rok 1997 vykázala zvýšení pouze o 1,5 % oproti roku 1996 na 4366 l/ks/rok. V predchozích letech 1994 - 1996 byly mezirocní rusty dojivosti vyšší (4 - 4,5 %).

S klesající produkcí mléka se v roce 1997 snížily i dodávky mléka do mlékáren. Pokles dodávek mléka v roce 1997 byl však mírnejší (o 4,5 % proti roku 1996) než pokles produkce mléka v zemedelství. Posilujícím faktorem byl rust tržnosti, z 83,3 % v roce 1996 na 89,5 % v roce 1997, související i s postupným zvyšováním kvality syrového mléka. Samotní producenti mléka si uvedomují svou roztríštenost, se kterou nemohou celit navazujícím obchodním partnerum a postupne se orientují na vytvárení odbytových organizací - marketingových skupin s cílem zlepšit svou pozici. K tomu jim v soucasné dobe pomáhá i zvyšující se konkurence mlékáren o získání dodávek syrového mléka.

V roce 1996 došlo v mlékárenském prumyslu u rady mlécných výrobku na rozdíl od predchozích let ke zvýšení produkce a tento pozitivní trend pokracoval v roce 1997. Týká se to jak výrobku, které smerují prevážne na domácí trh (konzumní mléka trvanlivá, tekuté kysané výrobky), nebo i výrobku, kde cást produkce smeruje na zahranicní trh (sýry, jogurty). U výroby (odbytu) konzumních mlék prevažují mléka polotucná a nízkotucná, podíl plnotucných mlék je nízký (2 %). Rovnež se zvyšuje i podíl konzumních mlék balených do kartonových obalu. V roce 1997 bylo již pres 50 % produkce dodáváno do obchodní síte v krabicích. I pres tento pozitivní trend zustává spotreba konzumních mlék na obyvatele v porovnání se zememi EU (76 kg) nízká (v CR 60 kg).

Každorocní zvyšování výroby jogurtu ukazuje na pozitivní zamerení našich mlékáren, které behem nekolika let dosáhly u tohoto výrobku úroven srovnatelnou v kvalite a sortimentu se zememi EU.

Pozitivní vývoj domácí produkce sýru souvisí s rozširující se poptávkou doma i v zahranicí, což svedcí o dobré konkurenceschopnosti našich sýru. Objem produkce sýru v roce 1997 (97,5 tis. tun) se témer vrátil na úroven, které bylo dosaženo v roce 1989 (104 tis. tun). Rust domácí produkce umožnuje vetší orientaci na vývoz a dále omezuje i dovoz. V prubehu 90. let se dovoz sýru mezirocne zvyšoval až na 15,3 tis. tun (1996), v roce 1997 se dovoz již snížil na 11 tis. tun. Soucasná úroven rocní spotreby sýru v CR 8,6 kg (o 10 % vyšší než v roce 1989) je však stále o 50 % nižší než v zemích EU (16,3 kg).

Naproti tomu pokracuje každým rokem pokles produkce sušených mlék i másla související s prubežným omezováním domácí spotreby i klesajícím bilancním prebytkem syrového mléka. Pokles výroby másla se promítl do sníženého vývozu i do klesající domácí spotreby, která poklesla ze 4,2 kg na obyvatele v roce 1996 na 4,1 kg v roce 1997 (v EU je 4,6 kg). Snížená výroba sušených mlék v roce 1997 je zásadne ovlivnena poklesem nákupu suroviny.

V roce 1997 byly realizovány, pri platné minimální (garantované) cene 6,80 Kc za litr mléka, subvencované vývozy másla v objemu 21,6 tis. tun, sušeného plnotucného mléka 14,8 tis. tun, kondenzovaného mléka 1,8 tis. tun, bílých sýru 9,0 tis. tun a tvrdých sýru 4,6 tis. tun. Pri porovnání s rokem 1996 se v roce 1997 snížil subvencovaný vývoz másla o 3,8 tis. tun. Ke zvýšení vývozu došlo u sušeného plnotucného mléka o 1,3 tis. tun a u tvrdých sýru o 1,8 tis. tun. Beze zmeny zustaly objemy u kondenzovaného mléka a bílých sýru. Celkové cerpání financních prostredku na regulaci mléka v roce 1997 zustalo približne na úrovni roku 1996. Prumerná sazba subvence za veškerý sortiment vcetne másla, prepoctená na 1 litr mléka o tucnosti 3,6 %, v roce 1997 cinila 1,46 Kc, v roce 1996 1,35 Kc. Subvence na máslo v prubehu jednotlivých ctvrtletí 1997 klesala z 41 910 Kc na tunu másla (I. ctvrtletí 1997) na 20 730 Kc (IV. ctvrtletí). Projevil se tak vliv znacného rustu svetových cen, zejména v listopadu a prosinci, a vliv zmeny kurzu ceské koruny.

Vývoj hlavních ukazatelu v sektoru mléka v Ceské republice

Ukazatel Jedn. 1989 1993 1994 1995 1996 1997 Index

97/89

Stavy dojnic

k 1. 3. daného roku tis. ks 1 248 932 830 768 712 657 53

Prumerná rocní užitkovost kg/ks 3 982 3 825 3 964 4 117 4 300 4 366 110

Produkce mléka mil. l 4 892 3 350 3 134 3 031 3 039 2 703 55

Dodávky mléka mil. l 4 473 2 906 2 646 2 564 2 534 2 419 54

CZV za mléko I. tr. Kc/l 4,81 6,14 5,87 6,48 6,90 7,15 149

Produkce výrobku

Konzumní mléko tis. t 921 620 570 526 508 488 53

Máslo tis. t 120 86 70 72 69 62 52

Sýry celkem tis. t 104 70 73 66 86 97 93

Sušené mléko

celkem tis. t 140 115 93 95 81 62 44

Vývoz

Mléko a smetana

nezahuštené tis. t 0,0 9,0 12,3 17,4 19,8 28,9 -

Mléko a smetana

zahuš. tis. t 86,9 91,6 83,7 74,4 65,3 48,2 55

Jogurty, kefíry ap. tis. t 0,0 3,7 6,3 5,4 3,4 5,2 -

Máslo tis. t 20,3 33,0 19,9 26,6 26,8 22,0 108

Sýry tis. t 8,9 16,1 16,4 11,9 13,9 17,5 197

Dovoz

Mléko a smetana

nezahuštené tis. t 0,0 5,6 3,0 4,8 6,1 2,6 -

Mléko a smetana

zahuš. tis. t 0,0 0,5 0,6 0,8 1,1 1,3 -

Jogurty, kefíry ap. tis. t 0,0 8,0 4,4 3,6 3,9 4,0 -

Máslo tis. t 0,0 0,0 0,1 0,4 1,0 1,2 -

Sýry tis. t 0,0 8,9 10,6 12,9 15,4 11,0 -

Celková spotreba

Konzumní mléko tis. t 921,0 616,6 560,7 513,4 494,3 461,7 50

Máslo tis. t 99,7 53,0 50,2 45,8 43,2 41,2 41

Sýry tis. t 95,1 62,8 67,2 67,0 87,5 90,5 95

Stupen

sobestacnosti % 145,2 144,7 129,1 139,7 132,7 128,7

Spotreba na obyv./rok

Konzumní mléko kg 91,4 75,2 79,8 66,7 60,3 59,4 65

Sýry kg 7,8 6,1 6,4 6,5 8,4 8,6 110

Máslo kg 9,4 5,3 5,2 4,5 4,2 4,1 44

Pramen: CSÚ, Celní statistika, SFTR (MZe) 6 - 12

Faktory a prostredí, které budou pusobit na produkci a spotrebu mléka a mlékárenských výrobku v roce 1998 a ve strednedobém výhledu

I pres postupné snižování stavu dojnic se v roce 1998 ocekává bilancní prebytek, tzn. pokracování regulace trhu mléka prostrednictvím SFTR formou subvencovaných vývozu. U produkce mléka není možné docílit rovnovážného stavu mezi nabídkou, ovlivnenou sezónností produkce mléka, a domácí spotrebou. Bud je sektor mléka provázen opakovaným prebytkem nebo opakovaným nedostatkem mléka. Z tohoto pohledu, pres urcitý financní nárok, je nutné v CR zachovat vyšší nabídku suroviny, než je domácí poptávka po mléce a mlékárenských výrobcích, jako stabilizacní faktor pro možnost pokrytí domácí spotreby prevážne domácí produkcí i v budoucích letech. Zajistí se tím také udržení zahranicních trhu, hlavne pro export sýru.

Pro rok 1998 byla ucinena ze strany státu opatrení, která smerují ke stabilizaci sektoru mléka, tzn. ke stabilizaci chovu dojnic a ke zlepšení ekonomické situace.

Stát podporil progresivní zvýšení minimální (garantované) ceny za mléko I. trídy jakosti o tucnosti 3,6 % pro úcely regulace trhu mléka, z 6,80 Kc/l v roce 1997 na 7,50 Kc/l v roce 1998 (zvýšení o 10,3 %) a nadále podporuje subvencovaný vývoz mléka a mlékárenských výrobku. Financní prostredky pro úcely regulace trhu mléka, tj. pro subvencování vývozu mlékárenských výrobku v roce 1998 jsou ve výši 1100 mil. Kc.

Ke stabilizaci chovu dojnic v roce 1998 prispeje i nove zavedená dotace na chov dojnic s dojivostí 4500 litru mléka a vyšší za normovanou laktaci, ale také program Podpurného a garancního rolnického a lesnického fondu, zamerený na stavbu stájí pro dojnice a nákup potrebné technologie, protože dobrá kvalita mléka zvyšuje konkurenceschopnost výrobku z mléka.

Vlivem techto opatrení, dobré kvality konzervovaných objemných krmiv ze sklizne 1997/1998 a dostatku krmného obilí se v roce 1998 ocekává zbrzdení poklesu jak v poctech dojnic, tak v produkci a dodávkách mléka. Cenové rusty na trhu mléka, tzn. u cen zemedelských výrobcu, cen prumyslových výrobcu i spotrebitelských cen, by se mely omezit jen na první mesíce roku 1998. V následujícím období se ocekává jejich stagnace, což by melo prispet ke stabilizaci domácího odbytu.

Problém trvalého prebytku mléka je celosvetový. Napríklad v soucasné dobe je prebytek mléka v zemích EU (rozdíl mezi dodávkami a domácí spotrebou) približne 9 % z celkových dodávek mléka. V hlavních producentských zemích, ve Francii a v Nemecku, dosahuje prebytek dokonce vyšších hodnot. Pro snížení nadprodukce mléka zavedla EU (dríve EHS) od roku 1984 systém mlécných kvót. Prebytky mléka v roce 1984 byly v prumeru 20 % z dodávek mléka (vysoké zásoby sušeného odtucneného mléka a másla). V období 1984-95 (EU 10) bylo prostrednictvím mlécných kvót dosaženo snížení produkce mléka o 8 %.

Cenové intervence na trhu mléka nejsou zvláštností CR, ale jsou ve všech významných producentských zemích i v rade zemí strední a východní Evropy. Významný svetový producent i exportér, Evropská unie, má silný regulacní i ochranárský systém u mléka. Týká se nejen vývozních podpor, ale i rady dalších nástroju, které EU používá. Vysoké ceny mlékárenských výrobku v zemích EU a postupné snižování vývozních subvencí, které plynou ze závazku GATT, oslabují v prubehu 90. let podíl EU na svetových trzích. Na této situaci predevším profitují zeme, které méne intervenují ceny, jako Nový Zéland, Austrálie i USA.

Ceny mlékárenské produkce na svetovém trhu (podle OECD) ve strednedobém výhledu by mely zustat pod úrovní cen, kterých bylo dosaženo v letech 1995 a 1996. Lze však ocekávat, že mezirocní cenové zmeny budou omezené. Výši cen bude ovlivnovat pokles subvencovaného exportu (stanovený v dohode UK GATT - Všeobecná dohoda o clech a obchodu), úroven exportní nabídky a úroven dovozní poptávky, zejména jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky a Ruska. Ceny másla podle uvedené prognózy v roce 2001 by se mely snížit na 1650 USD/tunu, ceny sýru na 2200 USD/tunu, ceny u sušeného odtucneného mléka a u sušeného plnotucného mléka by se mely pohybovat okolo 2000 USD/tunu. Každorocní rust exportní nabídky Nového Zélandu u sýru a másla z Austrálie pravdepodobne dále sníží podíl EU u tohoto sortimentu na svetových trzích vzhledem k tomu, že uvedené zeme mají ve srovnání se zememi EU daleko nižší cenové podpory a výrobní náklady. V soucasné dobe je smerná cena mléka v EU približne o 35 % vyšší než kalkulovaný svetový cenový ekvivalent.

U sušeného odtucneného a plnotucného mléka a cerstvých mlécných výrobku si zeme EU pravdepodobne svuj podíl na svetovém obchodu udrží. Také se ocekává vetší expanze exportu z USA. USA vyvíjí stále vetší tlak na snižování domácích podpor a na vetší liberalizaci mezinárodního obchodu po roce 2000. Z tohoto pohledu EU zvažuje kroky nutné reformy svého režimu mléka, které by smerovaly ke snížení cenových rozdílu u její exportní nabídky ve vztahu k dalším exportním zemím, tzn. smer k posílení jejich konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích. Pro EU je tedy pravdepodobné pokracování soucasného systému kvót se zabudováním opatrení, která jsou diskutována v Agende 2000, a kde se v prubehu období let 2000-06 pocítá se snížením intervencních cen o 15 % a se zavedením prímých kompenzací.

Ocekávaný vývoj ve svete, vcetne zemí EU, naznacuje smer a priority mlécné politiky Ceské republiky. Pro naše zemedelství bude zásadní dosáhnout stabilitu a ziskovost odvetví, což by prispelo k rustu efektivnosti produkce mléka. Významnou podporou budou vládní intervence, tzn. prímé kompenzace do zemedelství, které by omezily možné cenové rusty na trhu mléka a rizika ztráty domácího i zahranicního trhu našeho mlékárenského prumyslu.

Vzhledem k tomu, že se CR pripravuje spolu s dalšími zememi strední a východní Evropy na vstup do EU, je nutné i tímto smerem orientovat mlécnou politiku. Pri vstupu bude pro CR závazný režim EU, platný v té dobe.

Pro Ceskou republiku pri vyjednávání bude duležité a odpovedné správne zvolit referencní období pro produkci mléka pro pridelení národní kvóty a ustanovení efektivní správy obhospodarování mlécných kvót.

Další prioritou v procesu približování se zemím EU je podpora potravinárského prumyslu. Prestože v mlékárenském prumyslu probehla rada pozitivních zmen a 54 mlékáren již dnes muže vyvážet výrobky do zemí EU, je nutné dále zlepšovat jejich efektivnost, modernizaci a integraci. To vše jsou nutné predpoklady pro produkci konkurenceschopných výrobku, které se budou moci uplatnit v rámci spolecného trhu EU.

Situace v EU

Jedním z nejduležitejších nástroju soucasného režimu mléka v zemích EU je systém mlécných kvót, který vstoupil v platnost 2. dubna 1984. Kvótový rok trvá od 1. dubna do 31. brezna dalšího roku. Cílem systému kvót je stabilizovat produkci tak, aby nastala rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Každému clenskému státu je pridelena národní kvóta, která je potom distribuována výrobcum, jež na ni mají nárok. Velikost kvót pri jejich zavedení byla založena na objemu produkce mléka vyprodukovaného behem referencního období, která nejlépe vyhovovala národní výrobní strukture jednotlivých clenských státu.

Pri prekrocení národní kvóty je na veškerou nadprodukci uvaleno penále ve výši 115 % smerné ceny mléka (od roku 1995 je smerná cena mléka 30,98 ECU/100 kg). Prevody kvót mezi státy nejsou možné.

Dalšími systémovými nástroji Spolecné zemedelské politiky v zemích EU pro sektor mléka a mlékárenských výrobku jsou:

· Cenový systém, který se týká stanovení smerné ceny mléka, intervencních cen másla (pro rok 1997/1998 je 328,20 ECU/100kg) a sušeného odtucneného mléka (pro rok 1997/1998 je 205,52 ECU/100 kg).

· Intervencní systém, který urcuje pravidla pro intervencní nákupy másla, sušeného odtucneného mléka a nekterých druhu sýru, vcetne financní podpory na skladování a na uvolnování prodeju z intervencních skladu.

Nedílnou soucástí režimu regulace mléka v zemích EU je ochrana trhu, kde jsou stanovena pravidla pro obchod (dovoz, vývoz) se tretími zememi pri realizaci Dohody GATT. Dovozy do zemí EU jsou podmíneny predložením dovozní licence. Vývozy ze zemí EU mohou být podmíneny predložením exportní licence.

Významnou soucástí jsou i programy podpor na odstredené mléko a na sušené mléko urcené pro užití jako krmivo, dále pro kasein a podpory smerující na zvýšení spotreby mléka (školní mléko a další).

Úvahy o budoucí Spolecné zemedelské politice v sektoru mléka a mlékárenských výrobku nenaznacují zásadní zmeny proti soucasnému stavu.

Smery politiky mlécného režimu EU po roce 2000 jsou naznaceny v Agende 2000. Poslední návrhy jsou následující:

· Mlécné kvóty zustanou do 31. brezna 2006, ale budou o 2 % zvýšeny.

· Navýšení kvót by melo sloužit pro rešení problematických prípadu, tj. horské oblasti a pro mladé farmáre.

· Patnáctiprocentní snížení intervencních cen u másla a SOM. Snižování intervencních cen bude zahájeno v cervenci roku 2000 a bude probíhat ve 4 etapách do roku 2003.

· Od roku 2000 zavedení kompenzací (premií) vázané na produkci mléka. To znamená, že pocet premií pro jednotlivé zeme bude stanoven vydelením mlécné produkce prumernou dojivostí v EU ve výši 5800 kg mléka.

Politiku mlécného režimu reší i další zeme, které se pripravují na vstup do EU (Polsko, Madarsko, Estonsko, Slovinsko a CR), a kde se v prubehu 90. let významne snížila produkce mléka.

V Madarsku byly pro prizpusobení se rámcovým podmínkám EU od zacátku roku 1996 zavedeny mlécné kvóty. Podstatný rozdíl však také vykazuje úroven cen, nebot madarské ceny jsou výrazne nižší než v zemích EU. Pozitivní je zde vliv zahranicního kapitálu. Od roku 1997 se v Madarsku rovnež podporuje domácí spotreba.

V Polsku je smerována mlécná politika na podporu sektoru, v nemž byl v roce 1997 poprvé od roku 1989 zaznamenán rust výroby, což signalizuje jeho stabilitu. Pro stabilizaci obchodu s mlékem a mlékárenskými produkty v období sezónních prebytku v nabídce mléka jsou uskutecnovány prostrednictvím Tržní agentury intervencní nákupy a prodeje másla a sušeného odtucneného mléka. Úcelem je zachování minimální dodavatelské ceny. Zemedelská politika se nyní orientuje hlavne na koncentraci a specializaci chovu mlécných a masných plemen skotu, nebot soucasná struktura polských farem negativne ovlivnuje mlécnou produkci. Z celkového stavu dojnic je 37,5 % chováno na farmách s 1 nebo 2 dojnicemi. Rovnež Polsko zvažuje zavedení mlécných kvót.

Tisk

Další články v kategorii Venkov

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info