ZEMĚDĚLSTVÍ 1996 - 1997 (3. část)

Ministerstvo zemedelství Ceské republiky 1998

ZEMEDELSTVÍ

3. cást

Vedoucí autorského kolektivu:

Ing. Jirí Dubec, reditel odboru strategie a komodit

OBSAH

Rostlinné komodity

· Olejniny (pokracování)

· Cukrovka

· Brambory

· Ovoce

ROSTLINNÉ KOMODITY

OLEJNINY (pokracování)

Slunecnice

Slunecnice je další olejninou, která má u nás se zavedením hybridních odrud s kratší vegetacní dobou podmínky k rozšírení. Na základe skladby mastných kyselin patrí slunecnice k nejcennejším a její oleje k nejžádanejším.

Plochy pestování se v prubehu 90. let približne zdvojnásobily až na témer 20 000 ha v roce 1996. Prevážnou cást ploch predstavuje slunecnice olejného typu s cernými nažkami pro prumyslové zpracování. Asi 10 % výmery zaujímá slunecnice s proužkovanými nažkami, která se pestuje hlavne na jižní Morave. Používá se prevážne pro potreby chovatelu okrasného ptactva a také se vyváží. Pro potravinárské užití je domácí produkce slunecnice nedostatecná.

V letech 1994-96 pri rozširování výmery a zvyšování poctu pestitelu poklesly prumerné výnosy slunecnice a ceny zemedelských výrobcu zaostávaly za jejich úrovní v roce 1990. Zhoršená ekonomika pestování a velmi problematická realizace produkce v roce 1996 v dusledku snížené kvality semene vlivem vlhkého pocasí v dobe dozrávání a sklizne se odrazila v poklesu výmery v roce 1997.

Osevní plochy poklesly v roce 1997 na 11 tis. ha. Po vcasném výsevu a dobrém vzejití porostu prispelo suché pocasí po období mimorádných srážek v cervenci k zastavení šírení houbových chorob a bylo dosaženo produkce 25 000 t, s prumerným výnosem 2,4 t/ha a dobrou kvalitou nažek. Letními záplavami bylo zniceno 185 ha slunecnice.

Protože domácí produkce zdaleka nepokrývá potrebu domácích zpracovatelu, byla záverem roku 1997 zahájena jednání se Slovenskem o zvýšení dovozní kvóty WTO na dovoz slunecnicového semene v roce 1998 z úrovne 1701 t na 25 000 t.

Mák

Mák je v posledních letech spolecne s horcicí významnou vývozní komoditou. Domácí spotreba predstavuje 2,5 - 3 tis. tun s užitím v pekárnách a domácnostech. V posledních trech letech však u této plodiny došlo k velkým výkyvum v plochách pestování a cenách zemedelských výrobcu. Ceny zemedelských výrobcu máku byly z velké cásti ovlivneny dosahovanými vývozními cenami, které odpovídaly cenám na svetovém trhu. Prumerná rocní cena zemedelských výrobcu v roce 1994 ve výši 42 335 Kc/t poklesla v roce 1995 na úroven 25 656 Kc/t. Pro odbytové potíže a snížení ceny zemedelských výrobcu máku poklesly osevní plochy z 35 tis. ha v roce 1995 na 15 tis. ha v roce 1996.

V roce 1997 dosáhla skliznová plocha máku 16,6 tis. ha a produkce 9,5 tis. tun. Nižší produkci ovlivnilo sucho v období vzcházení a poškození mladých rostlin kroupami. Letními dešti a záplavami bylo podle odhadu MZe CR poškozeno nebo úplne zniceno témer 1600 ha.

Prevážná cást domácí produkce semene máku se vyváží. Za poslední tri roky dosáhl rocní vývoz objemu 11 - 16 tis. tun semene máku. V roce 1997 byla tato komodita zarazena do programu PGRLF Export s cílem zachovat a dále rozšírit pozice našeho vývozu na zahranicních trzích.

Skliznové plochy, produkce, vývoz a ceny makového semene

Kalendární rok 1993 1994 1995 1996 1997

Skliznová plocha (ha) 8 814 28 726 34 308 14 271 16 641

Produkce (t) 6 890 16 471 25 053 9 654 9 515

Prumerný výnos (t/ha) 0,78 0,57 0,73 0,68 0,57

Prumerné CZV (Kc/t) 44 447 44 335 26 656 34 404 38 576

Vývoz (t) 4 758 8 050 16 016 15 197 10 739

Prumerná cena

vývozu (Kc/t) 46 640 43 790 22 830 17 310 25 390

Pramen: CSÚ, Celní statistika

Horcice bílá

Horcice bílá je surovinou pro konzervárenský prumysl k výrobe pochutiny stejného názvu a dalších výrobku tohoto prumyslu. Olej horcicného semene se používá v potravinárském, farmaceutickém, chemickém a kosmetickém prumyslu. Horcice je též naší nejrozšírenejší meziplodinou na zelené hnojení v osevních postupech. Celková domácí potreba semene horcice ciní asi 5 tis. tun rocne.

V minulosti se veškeré potrebné množství semene horcice dováželo ze zahranicí. U nás se zacala horcice pestovat po roce 1980 a od roku 1990 je již potreba domácích zpracovatelu kryta domácí produkcí. Od roku 1993 se horcice stává duležitou komoditou pro vývoz, který dosáhl v roce 1996 objemu 12 352 t. Z uvedeného duvodu došlo k rozšírení ploch pestování horcice a v roce 1997 dosáhly plochy podle odhadu SPZO 14 000 ha s produkcí 17 500 t. Vývoz semene horcice v roce 1997 cinil 14 561 t v hodnote 144 mil. Kc. Pro udržení a rozšírení našich pozic u vývozu semene horcice na svetovém trhu byla tato komodita v roce 1997 zarazena do programu PGRLF Export.

Prestože nebude horcice patrit u nás k plodinám s velkým rozsahem pestování (v roce 1997 na 0,5 % orné pudy), je plodinou vhodnou k velkovýrobnímu zpusobu pestování na velkých honech s dobrou aplikací herbicidu, s nutností okamžité úpravy semene cištením a dosušením po sklizni.

Len olejný

Len olejný svým rozsahem pestování patrí mezi méne významné olejniny pestované v našich podmínkách. Osevní plochy lnu olejného v roce 1991 dosáhly 4650 ha. V dalším období došlo vlivem poklesu cen zemedelských výrobcu lneného semene k výraznému poklesu ploch, které v roce 1996 cinily 350 ha.

Lnené semeno se již od roku 1995 k lisování na olej nenakupuje a zpracovatelé si dovážejí surový lnený olej v množství asi 4000 t rocne. Domácí produkce lneného semene má užití v krmivárském prumyslu a zvyšuje se též jeho potreba pro potravinárské užití k výrobe peciva a cereální výživy.

V roce 1997 osevní plochy lnu olejného cinily 312 ha a bylo dosaženo produkce 377 t semene.

Faktory a prostredí, které budou pusobit na produkci a spotrebu olejnin v roce 1998 a ve strednedobém výhledu

Rok 1997 byl z hlediska svetové produkce olejnin velmi príznivý. Díky vynikající produkci repky a slunecnice v EU, repky v Kanade, sóji v USA, Brazílii, Argentine a palmy olejné v Asii vzrostla svetová produkce hlavních olejnin o 7,5 % proti roku 1996 na 276,4 mil. tun. Presto zustávají ceny výrobku z olejnin na svetových trzích mimorádne vysoké, vesmes vyšší než v predchozích letech. Celosvetove roste poptávka po cenove dostupných rostlinných olejích a tucích predevším s ohledem na zdravotní hledisko a zásady racionální výživy. Nejvýznamnejší nárust odbytu techto výrobku je do Cíny, na Dálný východ a do severní Afriky.

Pres vyšší nabídku zustávají ceny olejnatých semen vysoké. Svetová bilance olejnin byla v záveru roku 1997 podle údaju USDA (Ministerstvo zemedelství USA) vyrovnaná, došlo ke zvýšení svetových zásob ve srovnání s hospodárským rokem 1996/97, kdy zásoby byly na dvacetiletém minimu.

Olejniny, zejména repka, zustávají do budoucna perspektivními plodinami i pro naše zemedelce, a to predevším pro zajištený odbyt k potravinárskému i technickému (bionafta) využití.

Hektarové výnosy naší rozhodující olejniny, repky olejné, jsou srovnatelné s výnosy v zemích EU. Soucasné hlavní zpracovatelské podniky svými parametry odpovídají technologiím v EU, pri další modernizaci se využívají nejnovejší poznatky.

V návaznosti na zvyšování potreby semene repky se predpokládá nárust ploch pestování až na úroven 315 tis. ha, což predstavuje více než 10% zastoupení na orné pude.

V budoucím období lze predpokládat, že snahou bude vyvážet méne repkového semene a naopak zvyšovat vývoz repkového oleje a rostlinných tuku.

S ocekávaným vstupem Ceské republiky do EU je nutno sledovat regulaci trhu olejnin tohoto spolecenství. V zemích EU je významná cást potreby moderního zpracovatelského prumyslu (kolem 50 %) na olejnatá semena a rostlinné oleje, s výjimkou olivového oleje, pokrývána dovozem ze zahranicí. Z toho duvodu nejsou na olejniny zavedena dovozní cla a výše jejich cen navazuje prímo na svetové ceny.

CUKROVKA

Jedním z nejvýznamnejších a nejtradicnejších odvetví potravinárského prumyslu v Ceské republice je výroba cukru. Nejvíce cukrové repy na našem území bylo zpracováno pred první svetovou válkou v kampani 1912/13, a to 9,3 mil. t, kdy ve 173 cukrovarech bylo vyrobeno 1280 tis. tun cukru. Na svetové produkci cukru se náš cukrovarnický prumysl pred 1. svet. válkou podílel 7 až 8 %, po ní 6 % a pred 2. svet. válkou 2 % (6 až 8 % z evropské výroby cukru). Do roku 1989 bylo v Ceskoslovensku rocne vyrábeno asi 1 % z celkové svetové výroby cukru a asi 3,8 % z výroby cukru v Evrope. Skliznová plocha cukrovky byla nejvyšší v roce 1960 (240 tis. ha) a nejnižší v roce 1988 (110 tis. ha). Výroba rafinovaného cukru se pohybovala od 919 tis. tun v roce 1979 až po 551 tis. tun vyrobených v roce 1988.

Prestože produkce cukru klesla má cukrovarnictví významné a nezastupitelné místo v zemedelsko-potravinárském komplexu CR i nyní. V soucasné dobe podíl cukru vyrobeného v Ceské republice nedosahuje 0,5 % z celkové svetové produkce a ciní asi 2 % z evropské výroby.

Vývoj do roku 1996

Do roku 1989 byly hlavními cíli cukerní politiky v CR sobestacnost a stálé nízké spotrebitelské ceny. Byla stanovena jednotná minimální cena nákupu za cukrovku, která byla vyplácena státními cukrovary. Pestitelum cukrovky byly také vypláceny stimulující príplatky ve forme prímých plateb, které byly zavedeny se zámerem stimulovat produkci. Krome vlastní domácí produkce cukru byly v rafinériích zpracovávány velké objemy surového trtinového cukru dováženého z Kuby. Vývoz cukru byl cenným zdrojem devizových prostredku pro stát. Prebytek produkce cukru nad tuzemskou spotrebu byl vyvážen s pomocí vývozních dotací, které vyrovnávaly rozdíl mezi domácími a svetovými cenami cukru.

Liberalizace cen se odrazila na domácí spotrebe cukru. Znacný vzestup cen cukru po odbourání dotací spotrebitelských cen mel za následek pokles poptávky po cukru

z 495 tis. tun v hodnote bílého cukru v roce 1989/90 na úroven asi 410 tis. tun v roce 1994/95. Došlo i ke zmene návyku spotrebitelu preorientováním na vetší spotrebu cukru obsaženého ve výrobcích. Z celkové domácí spotreby se snížil podíl spotreby cukru v domácnostech ze 49 % na 46 %, zatímco podíl odberu ze strany prumyslových spotrebitelu vzrostl z 51 % na 54 %.

Výroba cukru v hospodárských rocích 1989/90 až 1993/94 kolísala od 540,0 tis. tun do 575,6 tis. tun v hodnote rafinovaného cukru. V hospodárském roce 1994/95 však produkce klesla na 375,2 tis. tun. V roce 1994 došlo k poklesu cen cukru na tuzemském trhu. Pokles cen byl zpusoben nadprodukcí cukru v hospodárském roce 1993/94, která musela být vyrešena vývozem cukru bez subvencí za svetové ceny, což zpusobilo velké ztráty cukrovarum. Kvuli financním potížím mnohé cukrovary nebyly schopny zaplatit pestitelum cukrovku a ti v hospodárském roce 1994/95 reagovali snížením osevních ploch cukrovky na 91,2 tis. ha. Nízkou produkci cukru v tomto roce dále ovlivnily nepríznivé klimatické podmínky, které zpusobily velmi nízké hektarové výnosy cukrovky i nízkou cukernatost repy. Ve srovnání s predchozí kampaní se sklizen cukrovky snížila o 25 % (3240 tis. t) a produkce cukru poklesla dokonce o 35 %.

Federální fond tržní regulace v roce 1992 a jeho nástupce Státní fond tržní regulace v roce 1993 subvencoval vývoz cukru. V roce 1992 byl cástkou 3500 Kc/t podporen vývoz

39 429 t cukru a v roce 1993 cástkou 3300 Kc/t vývoz 20 017 t cukru. Rada SFTR rozhodla v kvetnu 1993 o omezení zásahu do sektoru cukr - cukrovka, což melo za následek odbourání exportních dotací.

Nižším osevem cukrovkou v letech 1994 a 1995 se na domácím trhu vyrovnala nabídka s poptávkou, což ve svém dusledku vedlo k zvýšení cen cukru. Tím se zlepšila platební schopnost cukrovaru, které vyrovnaly své závazky vuci pestitelum, což se projevilo nárustem osevních ploch o 11 % na 104,2 tis. ha v roce 1996.

Ceny prumyslových výrobcu cukru v jednotlivých hospodárských rocích ovlivnovaly osevní plochy cukrovky v následujícím roce. Objem výroby cukru v jednotlivých letech je dán výrobou rafinovaného cukru z jednoho hektaru, na jejíž výši mají vliv klimatické podmínky behem vegetace a v posledních letech zlepšení technologie pestování cukrovky, zejména využívání osiv výkonnejších odrud cukrovky. Modernizací cukrovaru se zvýšila výtežnost rafinády v cukrovarech, címž se celková výroba cukru zvýšila.

Od roku 1995/96 dochází k opetovnému nárustu spotreby cukru (v maloobchode i zpracovatelském prumyslu) až na predpokládaných 440 tis. tun v roce 1997/98.

Po snížení tuzemské spotreby cukru v letech 1992/93 a 1993/94 zustala CR významným vývozcem. Ceská republika byla v období od 1989/90 do 1994/95 cistým vývozcem cukru, i když vývoz od kampane 1993/94 silne poklesl. V hospodárském roce 1996/97 došlo k významnému nárustu vývozu cukru na 132,2 tis. tun. Zatímco do roku 1990 se cukr vyvážel do zemí mimo Evropu, hlavne do arabských zemí a zemí Dálného východu, tak v soucasnosti došlo k presmerování vývozu do zemí bývalého Sovetského svazu (hlavne Rusko, Uzbekistán a Belorusko), nekterých zemí Evropské unie (Itálie, Španelsko), zemí bývalé Jugoslávie a do Polska. Dovoz cukru od roku 1993, který se realizoval zejména ze SRN a ostatních zemí EU, významneji neovlivnil situaci na tuzemském trhu s cukrem.

Tradicním odbytištem ceského cukru bylo Slovensko, které se po rozdelení federace postupne ve výrobe cukru stalo sobestacným. V dusledku podstatné státní podpory cukrovarnického sektoru na Slovensku došlo v CR v roce 1996/97 k výraznému prebytku ve výrobe cukru, který se nepodarilo realizovat na trzích mimo celní unii. V prípade, že by došlo k rustu cen prumyslových výrobcu cukru na ceském trhu, hrozí reálné nebezpecí nadmerných dovozu slovenského cukru do CR.

Významnou soucástí celkového zahranicního obchodu s cukrem je dovoz a vývoz výrobku z cukru (cukrovinky) a výrobku obsahujících cukr (cokoládové cukrovinky, trvanlivé pecivo, zpracované ovoce a nealkoholické nápoje). V posledních trech letech bylo, po prepoctu na objem cukru obsažený v techto výrobcích, vždy dosaženo kladného salda.

Na základe dohod WTO/GATT se Ceská republika zavázala od 1. 1. 1995 snižovat dovozní cla. Smluvní celní sazba dovozního cla u vetšiny položek celní skupiny 1701 (trtinový nebo repný cukr) v roce 1995 cinila 68,3 %. To je dostatecná ochrana v prípade, že nedojde k výraznému poklesu svetových cen cukru (približne 240 USD za tunu bílého cukru pri zachování stability koruny). V roce 2000 bude celní sazba snížena na 59,5 %. Podle Stredoevropské dohody o volném obchodu CEFTA byla bilaterálne uplatnována preferencní 40% sazba cla v obchodu s Polskem.

Vzhledem k závazkum, vyplývajícím z dohod WTO/GATT, muže Ceská republika uplatnovat exportní subvence pro cukr, které jsou vázány na velmi nízký objem. Ze závazku vyplývá, že v roce 1995 bylo možno vyvézt 6000 t cukru se subvencí 93,3 mil. Kc. Tyto objemy se každorocne snižují s výhledem do roku 2000, kdy bude možno vyvézt 4900 t cukru se subvencí 63,5 mil. Kc. Hmotnostní objem subvencovaných exportu se pohybuje tesne nad hranicí 1 % domácí spotreby cukru.

Od roku 1989/90 poklesl pocet cukrovaru v provozu z 55 na 26 v roce 1997 a ocekává se uzavrení dalších cukrovaru. Proces koncentrace kapitálu v ceském cukrovarnictví zpusobil pozitivní vývoj ve smluvních vztazích mezi pestiteli cukrovky a cukrovarnickými spolecnostmi. Ve vetšine cukrovarnických spolecností je stanovena vazba ceny cukrovky na cenu cukru, a tím je vytvorena možnost pomerne snadného prechodu k rízenému systému pestování cukrovky. Ceský zpracovatelský prumysl vykazoval nízké hodnoty výtežnosti rafinády. Ceské cukrovary dosahovaly prumerné celkové výtežnosti sacharózy 78,5 %, tj. o 6 % méne než v zemích Evropské unie. Hlavním problémem zpracovatelského sektoru jsou vysoké náklady vyplývající z nedostatecné koncentrace výroby a používání zastaralých technologií. Za velkou cást své konkurenceschopnosti vdecí ceský cukrovarnický prumysl nízkým nákladum na pracovní sílu.

K získání konkurenceschopnosti s EU bude nutné zvýšit prumernou denní zpracovatelskou kapacitu na 5 tis. tun repy. Lze tedy predpokládat, že pokracující transformace povede k uzavrení dalších cukrovaru a v dobe vstupu Ceské republiky do EU bude v provozu asi 10 cukrovaru.

V rámci restrukturalizace cukrovarnictví je duležité uvést, že do zpracovatelského sektoru významne investovaly zahranicní cukrovarnické spolecnosti z Velké Británie, Francie (Eastern Sugar a SDA) a Rakouska (Agrana), což poukazuje na duveru v ceský cukrovarnický prumysl. I když se zdá, že v dusledku uzavrení mnoha podniku došlo k ekonomickým ztrátám, mela by tato uzavrení ve skutecnosti zabránit rustu ekonomických ztrát a jejich opakování v budoucnosti.

Vývoj v roce 1997

V hospodárském roce 1996/97 v dusledku zvýšených osevních ploch, vhodných klimatických podmínek a vyšších hektarových výnosu cukrovky i cukru bylo vyrobeno rekordních 610 tis. tun cukru. Vzhledem k rocní tuzemské spotrebe, která ciní 450 tis. tun, vznikl exportní prebytek, který se pres pocátecní problémy podarilo vyvézt také s využitím programu PGRLF - Export. Neprímo byl podporen vývoz cukru v období od 19. 5. 1997 do 31. 12. 1997 ve výši 115 tis. tun s limitem podpory do výše 100 mil. Kc. Podpora byla stanovena na úhradu do 10 procentních bodu úroku z úveru. Do 31. 12. 1997 byla tato podpora ze strany výrobcu vyvážejících cukr využita na 37,4 %.

Na domácím trhu nastal prudký pokles cen prumyslových výrobcu cukru (prumer za rok 1997 cinil 11 940 Kc/t a byl nejnižší za posledních pet let), který byl ovlivnen vysokým prebytkem cukru v rámci celní unie se Slovenskem (na Slovensku vznikl exportní prebytek ve výši asi 65 tis. tun).

V roce 1997 došlo opet k poklesu osevních ploch o 10 % na úroven 94,4 tis. ha. Výroba cukru v kampani 1997 tím poklesla na 540,3 tis. tun. I pres tento nižší objem výroby bude treba cukr ve výši 100 tis. tun vyvézt. Cervencové záplavy na Morave a severovýchodních Cechách produkci cukru neovlivnily.

V dusledku klesajících cen bílého cukru na svetových trzích (asi 300 USD/t) bude export pro cukrovary opet ztrátový. Tuto ztrátu nemohou kompenzovat ani zisky z prodeje cukru na domácím trhu pri nízkých realizacních cenách (v prosinci 1997 12 740 Kc/t). V roce 1998 lze ocekávat další pokles osevních ploch cukrovky.

Faktory a prostredí, které budou pusobit na produkci a spotrebu cukru v roce 1998 a strednedobém výhledu

Z celosvetového pohledu produkci cukru v hospodárském roce 1997/98 negativne ovlivní velký propad výroby repného cukru v Rusku a na Ukrajine, trtinového cukru v jihovýchodní Asii a na Kube. Pozitivne ji ovlivní vyšší produkce trtinového cukru v Jižní Americe, zejména Brazílii, a repného cukru v zemích Evropské unie a Turecku. Obávaný klimatický jev El - Nino zpusobuje nejvetší ztráty na produkci cukru v Indii a Thajsku, ale na celosvetovou bilanci cukru to nebude mít výrazný dopad.

Spotreba cukru se zvyšuje ve všech cástech sveta a dlouhodobe predevším v rozvojových zemích Afriky a Jižní Ameriky, kde však roste i výroba. Zároven ve svete stoupá poptávka po alternativních sladidlech (HFCS). Menová a ekonomická krize v zemích Dálného východu bude mít pravdepodobne na spotrebu cukru negativní vliv z duvodu omezení dovozní poptávky techto zemí (Indonésie, Malajsie). Poptávka po dovozu cukru klesne i v jiných asijských zemích, které byly tradicními dovozci cukru, predevším pro rozšírení výroby (Cína, Pákistán) nebo pro existenci vysokých zásob cukru (Indie). Vyšší výroba cukru v USA a stanovení nízké tarifní dovozní kvóty také nepríznive ovlivní možnosti dovozu. Lze konstatovat, že celosvetová exportní nabídka bude prevyšovat importní požadavky.

Ceny za surový a bílý cukr se z duvodu snižování príplatku za rafinaci sbližují. Je to zpusobeno vyšší výrobou bílého cukru v zemích s nízkou spotrebou cukru, kde jsou v provozu nové rafinérie. Cenu také ovlivnuje zvýšená poptávka po velmi kvalitním bílém cukru z EU, kde je jeho znacná nabídka. Puvodne se ocekávalo, že ceny vzhledem k propadu výroby v jihovýchodní Asii porostou. Vzhledem k vysoké produkci cukru v Brazílii a na evropském kontinentu lze prepokládat, že nedojde-li k nenadálým klimatickým výkyvum, budou se ceny surového cukru pohybovat v obvyklém rozmezí. Ceny u bílého cukru budou však mít tendenci k poklesu. Nepríznive tak bude ovlivnena disproporce mezi svetovými cenami a cenami prumyslových výrobcu CR.

Snižující se dovozní poptávka ve svete a velká exportní nadprodukce bílého cukru v zemích EU i CEFTA bude mít pro CR dusledek ve stále obtížnejším vyhledávání nových trhu. Z teritoriálního hlediska budou pro odbyt cukru vyrobeného v CR významné zeme Svazu nezávislých státu a zeme na Balkánském poloostrove. Perspektivní by mohl být vývoz cukru v podobe výrobku z cukru (cukrovinky) nebo výrobku obsahujících cukr (cokoládové cukrovinky, trvanlivé pecivo, zpracované ovoce a nealkoholické nápoje).

Vzhledem k ocekávanému vstupu CR do EU je zajímavé srovnání ceského reparského sektoru s reparským sektorem EU. Je významné, že v CR jsou pestitelské náklady na 1 ha osevní plochy témer o 40 % nižší než v zemích EU. Výše nákladu však vyplývá z nižší intenzity výroby. Výhoda nízkých nákladu se ztrácí vzhledem k relativne nízkým výnosum a nižší úrovni zpracování v cukrovarech. Prumerné pestitelské náklady na výrobu 1 tuny bílého cukru jsou asi o 18 % nižší, než ciní prumer EU. Prumerná digesce v CR byla okolo 16,5 %, což je více než v EU (15,9 %). Pres vyšší cukernatost je výroba cukru v prepoctu na 1 ha v CR (v prumeru pod 6 t/ha) podstatne nižší než v zemích EU (asi 8 t/ha).

Na základe celkového posouzení rustu cen vstupu do zemedelství, cen cukrovky, které záleží na cenách cukru prumyslových výrobcu na vnitrním trhu a predpokládané inflaci v CR, lze považovat za hranici dosažení rentability pestování cukrovky hektarový výnos pres 42 t/ha. Vysoká produkce cukru z jednoho hektaru je nejduležitejší z podmínek, jak se muže ceské reparství vyrovnat s konkurencí evropského trhu. Zvyšování hektarových výnosu a jakosti cukrovky je otázkou celého komplexu agrotechniky (osevní postup, výber výkonných odrud, peclivá podzimní i jarní úprava pudy, rízená výživa a ochrana rostlin a technologie sklizne).

Vstup do Evropské unie by podle soucasných podmínek presunul cukrovarnický sektor z liberálního trhu do trhu velmi chráneného. V Evropské unii je produkce cukru rízena od roku 1968 prostrednictvím Spolecné tržní organizace (COM), která usiluje o dosažení cílu Spolecné zemedelské politiky. Hlavními principy Spolecné tržní organizace (COM) jsou produkcní kvóty (kontrola produkce) a financování exportu prebytku cukru cukrovary a pestiteli repy.

Doposud není známa výše kvót urcující rozsah výroby cukru po vstupu CR do EU. Do doby definitivního stanovení kvót by se v CR melo produkovat 450 tis. tun cukru pro tuzemskou spotrebu a asi 100 tis. tun cukru rocne exportovat za svetové ceny. Cílem bude vytvorit príznivé predpoklady pro jednání s Evropskou unií o stanovení výše kvót pro CR.

Pokud se však nebudou ceny cukru na tuzemském trhu zvyšovat tak, aby byla alespon cástecne kompenzována ekonomická ztráta vývozu, bude se zvyšovat tlak ze strany cukrovaru na snižování výroby až na úroven blížící se tuzemské spotrebe cukru. Nebude-li Slovenská republika schopna vyvézt velké objemy prebytecného cukru na svetový trh, dojde z obavy pred masivním dovozem slovenského cukru do CR v rámci celní unie ke stagnaci cen cukru na trhu CR. Následne lze ocekávat i pokles cen za cukrovku. Soucasný trend ukazuje na pokles ploch pro pestování cukrovky v roce 1998.

BRAMBORY

Brambory patrí na celém svete k významným zemedelským plodinám. Svetová produkce se pohybovala v šedesátých až devadesátých letech mezi 265 až 275 mil. tun, v posledních letech stoupá a ocekává se další rust produkce predevším v asijských státech.

V Ceské republice se v hospodárském roce 1989/90 pestovaly brambory na ploše 115,3 tis. ha. Pri výnosu 21,01 t/ha bylo vyprodukováno celkem 2421,8 tis. tun brambor. Nejvíce byly na celkové ploše pestovaných brambor zastoupeny konzumní brambory pozdní (77 %), dále prumyslové brambory urcené predevším pro zpracování na škrob, škrobárenské výrobky (14 %) a rané brambory (9 %).

Vývoj do roku 1996

Zásadní zmeny ekonomického systému vyvolaly také zmeny v pestování brambor, zejména ve strukture jejich užití. Klesl podíl výroby prumyslových brambor a naopak vzrostl podíl produkce raných brambor. Po rozdelení CSFR v roce 1993 došlo k výraznému snížení celkových ploch brambor v Ceské republice v dusledku velkého poklesu vývozu brambor na Slovensko. Klesla spotreba cerstvých brambor k lidské výžive, vzrostla však spotreba výrobku z brambor. Celková spotreba brambor klesla z 82,8 kg/obyvatele v roce 1989 na 76 kg/obyvatele v roce 1997. Spotreba byla ovlivnena rustem ceny brambor vyšší kvality, což se pak projevilo ve zvýšení spotreby rýže a testovin.

Období od hospodárského roku 1989/90 do roku 1992/93 bylo z hlediska výroby brambor ješte pomerne stabilní, protože nedošlo k výrazné zmene velikosti pestovaných ploch. Objem celkové produkce byl také pomerne stálý, krome roku 1990/91, kdy byla neúroda brambor a produkce byla výrazne nižší. Proto se v tomto roce výrazne zvýšil dovoz konzumních brambor z Polska, avšak již v roce 1992 tyto dovozy výrazne poklesly. Pomerne stabilní byla rocní spotreba cerstvých brambor, která se v tomto období pohybovala mezi 83,5 - 84 kg/ osobu. Do roku 1992 byly také pomerne stabilní ceny zemedelských výrobcu konzumních brambor a prumerná rocní cena se pohybovala od 3226 Kc do 3629 Kc

za 1 tunu.

V hospodárském roce 1993/94 došlo v CR v dusledku vysoké nadúrody k výrazným prebytkum brambor. Obdobná situace byla i v ostatních evropských státech. Následkem toho se snížily ceny zemedelských výrobcu konzumních brambor. Prumerná cena za rok 1993 ve výši 2609 Kc/t byla nižší o 617 Kc v porovnání s prumernou rocní cenou roku 1992 (tj. snížení o 19,1 %). V roce 1993 a 1994 se v porovnání s predchozími dvema lety zvýšil vývoz. Ten však zdaleka nedosáhl úrovne presunu v rámci bývalé CSFR. Duvodem rustu exportu bylo zarazení brambor do regulace trhu prostrednictvím SFTR. V roce 1993 dosáhl objem subvencovaného vývozu 2104 t, v roce 1994 bylo prostrednictvím SFTR vyvezeno 23 010 t, pricemž vetšímu vývozu zabránila nízká kvalita konzumních brambor.

V návaznosti na odbytové problémy a pomerne velké snížení cen zemedelských výrobcu brambor reagovali pestitelé výrazným snížením ploch brambor. V hospodárském roce 1994/95 klesly plochy v porovnání s predchozím rokem o 25 %. V tomto roce zpusobilo suché pocasí výraznou neúrodu brambor a celková produkce dosáhla historicky nejnižšího objemu, a to 1231 tis. tun. Produkce brambor byla nižší také v okolních státech i v zemích EU.

V porovnání s predchozími roky se snížil i dovoz brambor. Tato situace vyvolala výrazné zvýšení cen brambor již od zárí roku 1994 a vyšší hladina cen zustala i po celé období roku 1995. Cena zemedelských výrobcu brambor v lednu 1995 byla v porovnání s prumernou lednovou cenou roku 1994 vyšší o 4810 Kc/t. Na tuto situaci reagovalo narízení vlády CR, kterým byla na období od 26. 1. 1995 do 31. 5. 1995 snížena celní sazba pri dovozu z puvodních 155 % na nulu s kvótou 70 000 t pro všechny brambory krome raných. Díky tomuto opatrení došlo ke zvýšení dovozu ostatních konzumních brambor predevším ze státu EU.

Produkce brambor byla v hospodárském roce 1995/96 pouze o 8 % vetší než v hospodárském roce 1994/95 a dosáhla úrovne 1330,1 tis. tun. Ceny brambor byly stále vysoké, i když v porovnání s predcházejícím rokem poklesly. Snížení produkce za tyto dva roky se odrazilo i ve spotrebe brambor, která klesla v prumeru na 77 kg/obyvatele za rok.

Druhová struktura brambor v CR, výnosy a produkce

Hospodárský Výnosy v t/ha Produkce v tis. t

rok bramb. ostatní rané prumysl. bramb. ostatní rané prumysl.

celkem konzum. celkem konzum.

1989/90 21,01 21,34 14,84 23,36 2421,8 1896,7 159,0 366,0

1990/91 16,06 16,56 12,90 15,70 1755,1 1384,2 150,4 220,6

1991/92 18,03 18,50 14,06 18,86 2043,2 1699,3 176,1 167,8

1992/93 17,82 18,16 14,39 20,32 1969,2 1603,6 207,7 157,9

1993/94 25,30 24,39 16,22 28,50 2395,8 1972,4 266,7 156,8

1994/95 16,06 16,56 14,03 17,59 1231,0 895,2 244,3 91,6

1995/96 17,08 17,70 14,70 18,91 1330,1 975,1 263,6 91,4

1996/97 21,00 22,48 15,88 24,21 1800,3 1353,2 325,2 121,9

1997/98 19,30 20,72 14,66 22,52 1401,7 1019,8 271,2 110,7

Pramen: CSÚ

Vývoj v roce 1997

Výraznejší oživení ve výrobe brambor nastalo v hospodárském roce 1996/97. Plocha brambor byla vetší v porovnání s predchozím rokem o 10 % a celková produkce brambor se zvýšila dokonce o jednu tretinu. Na zvetšení ploch se výrazne podílelo i rozšírení ploch raných brambor, které proti roku 1995 vzrostly o 14 %. V dusledku tohoto vývoje vznikly problémy s odbytem produkce, které se projevily poklesem cen. Situace byla o to složitejší, že nadprodukce brambor byla i v zemích EU, což se projevilo ve zvýšeném dovozu brambor za ceny mnohdy nižší než byla cena našich zemedelských výrobcu.

V hospodárském roce 1997/98 byly brambory pestovány na ploše 72 625 ha, což je o 15 % méne než v predcházejícím roce. Bylo sklizeno celkem 1401,7 tis. tun brambor s výnosem 19,30 t/ha. Na celkové ploše pestovaných brambor byly zastoupeny konzumní brambory ostatní (73 %), rané brambory (19 %) a prumyslové brambory (8 %). Pri záplavách, ke kterým došlo v letních mesících roku 1997, byla znicena plocha 100 ha raných brambor a plocha 300 ha konzumních brambor. Vzhledem k deštivému pocasí byla také produkce z roku 1997 ve vyšší míre napadena plísní bramborovou a z tohoto duvodu se ocekávají vyšší ztráty pri skladování, což muže mít v dalším období vliv na cenu brambor. Produkce sadby brambor ze sklizne v hospodárském roce 1997/98 byla nejnižší od roku 1989 a navíc bylo nízké zastoupení stupnu SE1, SE2 a Elita. Z tohoto duvodu se ocekává nedostatek kvalitní sadby brambor pro následující hospodárský rok.

Dne 7. 10. 1997 nabylo úcinnosti narízení vlády CR, kterým byla stanovena preferencní sazba cla na dovoz nekterých zemedelských a potravinárských výrobku z EU. V rámci tohoto narízení byla stanovena kvóta na dovoz ostatních konzumních brambor a brambor pro výrobu škrobu ve výši 7500 t s preferencní celní sazbou 6 %. Platnost tohoto narízení byla do 31. 12. 1997. Objem dovozu brambor v roce 1997 byl však minimální.

Prehled dovozu a vývozu brambor v tunách

Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997

Dovoz 114 722 33 291 32 926 15 211 90 803 82 215 11 681

Vývoz 11 448 16 087 30 261 40 009 9 560 9 041 2 406

Saldo -103 274 -17 204 -2 665 24 798 -81 243 -73 174 -9 275

Pramen: Celní statistika

Zeme EU se brání dovozu konzumních brambor z duvodu nebezpecí zavlékání karanténních chorob brambor, zejména bakteriální kroužkovitosti a hnedé hniloby, ze státu, na jejichž území je zjišten výskyt techto chorob, nebo není zajišten jejich dusledný pruzkum podle požadavku EU. Protože v CR jsou temito chorobami brambor nekteré oblasti zamoreny a EU zatím neuznává náš systém monitorující výskyt techto chorob, je vývoz konzumních brambor do EU zatím zastaven. V soucasné dobe probíhá druhá etapa eradikacního (ozdravného) programu výskytu techto karanténních chorob a po jeho ukoncení, které se ocekává koncem cervence 1998, bude možno požádat EU o nový audit našeho ochranného systému.

Prumyslové brambory a škrob

Prumyslové brambory jsou v CR pestovány predevším pro zpracování na škrob a škrobárenské výrobky, v minimální míre pro zpracování na líh. Pestitelské plochy prumyslových brambor se od roku 1993 stabilizovaly na úrovni približne 5 tis. ha, což je pokles oproti roku 1989 približne o 2/3. Tento pokles je urcován poklesem produkce škrobu. Celková produkce prumyslových brambor kolísá v závislosti na dosahovaných výnosech. V roce 1997 cinila produkce prumyslových brambor 110,7 tis. tun, což je o 9 % méne než v roce 1996 a o 21 % více ve srovnání s rokem 1995. Prumyslové brambory vykazují nižší nákupní ceny než brambory konzumní, avšak cenová hladina je stabilnejší. Pro konkurenceschopnost tohoto odvetví a zajištení ziskovosti producentu je zásadne duležitá vysoká výnosová intenzita. V této oblasti bylo v CR dosahováno v posledních letech zlepšených výsledku, avšak optimální výnosy v našich podmínkách by se mely u této komodity pohybovat okolo 30 - 35 t/ha.

Objem dovozu a vývozu brambor k výrobe škrobu je nízký. V roce 1997 nebyly do CR dováženy ani vyváženy brambory k výrobe škrobu.

Produkce škrobu se po roce 1989 snížila vlivem poklesu požadavku odberatelu v CR a také poklesem exportních možností. Produkce bramborového škrobu kolísá a je mezirocne ovlivnována celkovým odbytem. Ceští producenti škrobu jsou schopni konkurovat výrobcum z EU po stránce kvality, ale cena výrobku ze škrobu dovážených z EU je nižší díky poskytovaným subvencím. V dusledku toho domácí výrobci ztrácejí pozice na domácím trhu a export je vetšinou možný jen se státní subvencí. Vývozy škrobu z CR byly v prebytkových letech realizovány za pomoci státu. V roce 1991 tak bylo vyvezeno 1881 t škrobu. Další subvencovaný vývoz škrobu prostrednictvím SFTR se uskutecnil v roce 1994, kdy bylo vyvezeno 13 236 t, a v roce 1997, kdy cinil subvencovaný vývoz škrobu 5965 t.

V hospodárském roce 1997/98 je odhadováno celkové množství vyrobeného škrobu na 19,5 tis. tun, což je o 28 % méne než v predcházejícím roce. Domácí spotreba se však odhaduje na 12,3 tis. tun, a bude tedy i v roce 1998 treba export znacné cásti domácí produkce subvencovat.

Faktory a prostredí, které budou pusobit na produkci a spotrebu brambor v roce 1998 a ve strednedobém výhledu

Pro vývoj pestování brambor v CR v posledních letech je charakteristický nárust ploch raných brambor, který je ovlivnován predevším vyšší nákupní cenou. Vzniká tím problém, že celková produkce vysoce prekracuje potrebu raných brambor v mesíci cervnu až srpnu. Z toho duvodu je odbyt velkého objemu raných brambor presouván do období sklizne konzumních brambor, pro které se snižuje prostor uplatnení v podzimních mesících roku. Reálná spotreba raných brambor v CR se odhaduje na 160 - 170 tis. tun, cemuž by odpovídala plocha 12 tis. ha pri normálním prubehu vegetace.

Výrazný rozdíl v konkurenceschopnosti výroby brambor v CR ve srovnání s produkcí brambor v zemích EU predstavuje nízká intenzita pestování. Zatímco prumerný hektarový výnos brambor dosáhl v CR v hospodárském roce 1997/98 úrovne 19,30 t/ha, v zemích EU-15 to bylo 33,5 t/ha. Pro zpresnení uvedeného srovnání hektarových výnosu je však nutno uvést, že produkce raných brambor se v EU zapocítává do produkce zeleniny. Výnosy brambor jsou tedy v EU vyšší a v prubehu príprav CR ke vstupu do EU bude nutno v zájmu naší konkurenceschopnosti dosáhnout vyšší intenzity výroby brambor a vetší kvality produkce.

Trh konzumních brambor není v rámci EU regulován prostrednictvím spolecné tržní organizace (tržním rádem) a nejsou uplatnována žádná speciální opatrení Spolecné zemedelské politiky. V rámci EU tedy jde o pomerne liberální trh. Vhledem k tomu se více uplatnují samoregulující tržní mechanizmy. Výsledkem techto procesu a trendem do budoucna je predevším postupná koncentrace výroby v peti nejproduktivnejších zemích: Nemecku, Nizozemí, Velké Británii, Francii a Belgii, kde je dosahováno vyšší intenzity výroby v porovnání s dalšími zememi EU. V návaznosti na tento trend se do techto zemí koncentruje i prumysl pro zpracování brambor. V zemích EU se stále více uplatnuje pestování brambor speciálne pro ruzné skupiny odberatelu, roste spotreba výrobku z brambor, zkvalitnuje se nabídka cerstvých brambor (prané, balené) a roste úloha obchodních retezcu. Ocekává se, že tento vývoj bude pokracovat také v zemích strední a východní Evropy a tedy i v CR.

Naproti tomu je v EU výroba prumyslových brambor a škrobu regulována. V rámci kvóty stanovené pro jednotlivé clenské zeme je výroba i export škrobu dotována. Na tomto systému jsou zainteresováni i pestitelé.

OVOCE

Ovoce predstavuje nezastupitelnou složku zdravé lidské výživy. Objemem produkce i svým podílem na zahranicním obchodu zaujímá duležité místo v zemedelství. Problémy v ovocnárství v prubehu posledních let neustále narustaly a dnes je tento sektor v tíživé situaci.

V Ceské republice se tradicne pestuje ovoce mírného pásma, predevším jablka, trešne, višne, švestky, merunky, broskve a hrušky. Neméne významné je i pestování bobulovin, zejména pak cerveného a cerného rybízu. V urcitých oblastech naší republiky je pro pestování ovoce príznivé mikroklima a konkrétní výsledky nekterých specializovaných podniku ukazují, že vysokých výnosu a kvalitní produkce lze dosáhnout zvlášte tam, kde jsou k dispozici závlahy. Presto CR nepatrila a výhledove nebude patrit objemem produkce ovoce mírného pásma i plochou ovocných sadu k významnejším exportérum této komodity.

Vývoj do roku 1996

Do roku 1989 prevládala na našem trhu nabídka ovoce z tuzemské produkce. Jižním ovocem byl v té dobe náš trh zásoben nárazove. Otevrením trhu v roce 1990 dochází na domácím trhu ovocem k významným zmenám. Do obchodu s ovocem vstoupily velké obchodní spolecnosti, pro než tuzemští neintegrovaní producenti nejsou vhodnými partnery z duvodu nedostatecne ucelené nabídky kvalitního ovoce po celý rok, jeho nedostatecné tržní úpravy, kalibrace, adjustace apod. Dusledkem této situace bylo, že se domácí velkoobchod i spotrebitelé orientovali na zahranicní dodavatele lépe tržne upraveného a trídeného ovoce. Na tuzemském trhu se od tohoto roku zvýšil sortiment nabídky jak jižního ovoce, tak i ovoce mírného pásma. Ve srovnání s predchozím obdobím se zacaly postupne menit i stravovací návyky obyvatel CR, což dokládá zejména velké zvýšení spotreby jižního ovoce a pokles spotreby ovoce mírného pásma. Protože dovezené ovoce bylo pro spotrebitele lákaveji upravené, byl o ne vetší zájem, i když jeho ceny byly vyšší. Z techto duvodu došlo od roku 1990 do roku 1995 k nárustu spotreby jižního ovoce o 220 %, zatímco spotreba ovoce mírného pásma, predevším konzumních jablek, klesla za stejné období o 27 %.

Spotreba ovoce je ovlivnována mnoha faktory, v neposlední rade také spotrebitelskou cenou. Výrazný obrat ve strukture spotreby ovoce nastal v letech 1995 a 1996. Zatímco spotrebitelská cena jablek v tomto období z duvodu prebytku nabídky jablek na trhu klesla ve srovnání s predcházejícím obdobím témer o 10 %, ceny jižního ovoce, napr. pomerancu a banánu, zustaly na vyšší cenové úrovni. Tato skutecnost ovlivnila znatelne spotrebu ovoce mírného pásma, která vzrostla v roce 1996 ve srovnání s minulým rokem témer o 8 %, zatímco spotreba jižního ovoce klesla za stejné období o 5 %.

Mužeme konstatovat, že i když spotreba ovoce celkem v CR dosahuje v soucasné dobe objemu 73,8 kg/os. za rok, je stále ješte ve srovnání s evropskými státy na nízké úrovni, kde napr. ve Francii, Nemecku nebo Rakousku ciní prumerná rocní spotreba ovoce na jednoho obyvatele 116 kg. Naproti tomu není príliš pod úrovní spotreby ovoce ve vetšine severských clenských státu EU, napr. ve Velké Británii se prumerná spotreba ovoce na jednoho obyvatele pohybuje okolo 61,7 kg a v Dánsku okolo 66,1 kg.

Plochy intenzivních ovocných sadu v CR, které mají rozhodující význam pro tržní produkci ovoce, tvorí okolo 38 % celkové plochy sadu. Výmera plodných sadu cinila do roku 1989 v prumeru 23 tis. ha. Od tohoto roku se však snižovala z duvodu stárnutí výsadeb a nové sady nebyly témer vysazovány. Ke zmene tohoto negativního vývoje došlo až v roce 1995, kdy byl zaveden dotacní titul na podporu obnovy ovocných sadu. V tomto roce cinila plocha plodných intenzivních sadu 19 174 ha, což byl ve srovnání s rokem 1989 pokles o 17 %. Náklady na založení 1 ha ovocného sadu se pohybují u hlavních ovocných druhu od 200 tis. do 500 tis. Kc (v závislosti na druhu ovoce a hustote výsadby). Pro dosažení úrovne výmery sadu pred rokem 1990 by bylo potreba každorocne obnovovat sady v nejlepších rajonizovaných podmínkách v rozloze minimálne 800 až 1000 ha, protože po vstupu CR do EU již obnova v tomto rozmeru nebude možná. V letech 1995 a 1996 bylo v CR vysázeno 1832 ha nových sadu. S dotacní podporou ve výši 70,312 mil. Kc bylo za tyto dva roky vysázeno 1508 ha nových ovocných sadu. Nejvíce nových sadu bylo vysazeno v roce 1996, a to 875 ha.

Prumerná rocní sklizen ovoce mírného pásma dosahovala v období 1989 až 1995 v CR objemu 434,5 tis. tun, z toho z intenzivních sadu 141 tis. tun. Nejvetší podíl na celkové sklizni mají jablka (okolo 67 %), z nichž 30 - 50 % tvorí konzumní jablka. Objemem produkce následují merunky, broskve, višne a trešne.

Prumerné výnosy z intenzivních sadu jsou ve srovnání se zememi EU velmi nízké. Je to zpusobeno zejména tím, že vetšina výsadeb je prestárlá (tj. na ústupu plodnosti), a tak napr. témer 35 % jablonových sadu, 67 % hrušnových, 36 % merunkových, 17 % višnových sadu je starší 24 let. Situace se navíc zhoršila zanedbáním nekterých sadu behem procesu transformace zemedelství. Jedine švestky znovu vysázené po vyklucení stromu napadených šarkou predstavují o neco mladší skupinu. Celkem 33 % švestkových sadu teprve vstoupí do produkcního období.

Celková produkce ovoce mírného pásma v CR v tis. t

Druh 1989 1994 1995 1996 1997

Jablka 427,7 244,1 225,5 251,4 291,0

Hrušky 31,4 23,0 27,1 19,0 20,0

Trešne 18,7 18,4 17,1 12,2 10,5

Višne 10,1 9,1 8,4 8,9 6,6

Merunky 21,3 5,8 14,0 15,9 7,9

Broskve 11,1 8,6 12,1 8,0 7,3

Švestky, slívy 24,9 20,1 17,5 32,0 38,5

Angrešt 12,8 9,9 10,4 10,1 8,5

Rybíz 30,5 24,8 22,1 25,1 20,5

Orechy vlašské 5,1 6,4 6,7 6,0 3,7

CELKEM 593,6 370,2 360,9 388,6 414,5

Pramen: CSÚ

Produkce ovoce podle jednotlivých druhu z intenzivních ovocných sadu v CR

Druh 1989* 1994 1995 1996 1997

tuny ha tuny ha tuny ha tuny ha tuny ha

Jablka 165 308 10 909 113 939 9 608 99 077 9 608 116 785 9 100 147 850 9 233

Hrušky 2 982 693 1 428 353 1 393 353 1 246 330 294 1 298

Trešne 2 323 1 318 3 060 1 168 2 156 1 168 1 926 975 1 020 978

Višne 5 587 2 144 6 269 1 748 5 685 1 748 5 840 1 640 5 322 1 666

Merunky 9 477 2 949 2 130 2 449 6 808 2 449 9 625 2 416 4 548 2 322

Broskve 9 624 2 059 8 742 2 082 11 388 2 082 6 512 2 040 6 611 1 882

Švestky,

slívy 818 528 2 130 351 1 222 351 1 969 340 1 765 358

Angrešt 408 129 555 101 300 101 306 85 219 79

Rybíz 9 023 2 151 5 103 1 314 2 880 1 314 3 566 1 347 2 814 1 299

CELKEM 205550 22880 143356 19174 130909 19174 147775 18273 170443 19115

* podle CSÚ

Pramen: ÚKZÚZ Brno

Dovoz ovoce (zejména ze zemí Evropské unie) znamenal obohacení sortimentu nabídky ovoce na tuzemském trhu, prinesl však tuzemským producentum problémy s uplatnením vlastní produkce, a to hlavne konzumních jablek. Na základe Evropské dohody poskytuje CR zemím EU od roku 1992 preferencní celní sazbu na dovoz konzumních jablek v období od 1. 1. do 31. 3. a od 1. 8. do 31. 12. ve výši 10 % a od 1. 4. do 31. 7. ve výši 3 %. Tato pomerne nízká celní ochrana poskytuje dovozcum ze zemí EU velký prostor pro vývozy konzumních jablek na ceský trh. Do roku 1994 byla navíc v zemích EU vyplácena exportní refundace na vývoz konzumních jablek do CR, která cinila v roce 1993 asi 3,70 Kc/kg. Od roku 1994 na základe jednání ceské strany se zástupci EU prestala tato refundacie pro vývoz konzumních jablek do CR platit.

Vývoz konzumních jablek z CR do zemí EU je ztížen vysokou celní ochranou trhu EU, založenou na systému vstupních cen. Pokud je dovozová cena nižší než stanovená vstupní cena, je dovozce nucen zaplatit tzv. dodatkové clo, kterým je dorovnána výše vstupní ceny.

Tato skutecnost mela za následek, že náš vývoz konzumních jablek do EU se v posledních dvou letech témer zastavil, zatímco dovoz konzumních jablek z EU do CR se výrazne zvýšil. Domácí producenti byli pak nuceni v techto letech vyvážet svou produkci konzumních jablek se ztrátou (jako jablka pro prumyslové zpracování nebo moštová) a cást neuplatnené produkce musela být likvidována na skládkách. Celkové odhadované ztráty pestitelu a skladovatelu tak dosáhly v roce 1996 výše 250 mil. Kc.

Vývoj v roce 1997

Rok 1997 rovnež neprinesl pro naše ovocnárství významné pozitivní zmeny. Ke konci roku 1996 a v jarních mesících roku 1997 neobvykle silné mrazy poškodily trvalé kultury, a to zejména broskvone a merunky. V dusledku toho muselo být zlikvidováno asi 100 ha broskvonových sadu, predevším na Morave. Vzhledem k problémum a nejistote z predchozích let a též z dalšího vývoje omezili v roce 1997 pestitelé a skladovatelé ovoce investice zejména do budování infrastruktury a též do obnovy sadu. V tomto roce bylo vysázeno celkem pouze 394 ha nových výsadeb (z toho 369 ha s dotacní podporou ve výši 18,469 mil. Kc.

Pres špatné povetrnostní podmínky v roce 1997 byl vzhledem k vysoké násade kvetu ovocných stromu objem tuzemské sklizne ovoce z intenzivních ovocných sadu, zejména jablek, nejvetší za posledních 8 let. Produkce z intenzivních sadu dosáhla 170 443 t ovoce, i když první odhady sklizne byly nižší. V roce 1997 byla obdobná situace i v ostatních evropských zemích. V návaznosti na to došlo k dalšímu zvýšení dovozu konzumních jablek do CR, zejména ze zemí EU, a k dalšímu prohloubení problému tuzemských producentu s odbytem vlastní produkce. Dovoz konzumních jablek z EU dosáhl v roce 1997 objemu 42,1 tis. tun, což bylo o 1,5 tis. tun více než v roce 1996, a jeho podíl na domácí spotrebe predstavoval již 45,7 %.

Rust pasivního salda celkové obchodní bilance v letech 1996 a 1997 rešila vláda CR v prvním pololetí roku 1997 zavedením dovozních depozit jako opatrení k omezení dovozu do CR. Toto opatrení v sektoru ovoce však neprineslo zamýšlený výsledek.

Celková bilance zahranicního obchodu CR cerstvým ovocem je rovnež vysoce pasivní, a to jak v bilanci objemu dováženého ovoce, tak ve financní bilanci. V roce 1997 se deficit mírne snížil ve srovnání s rokem 1996. Presto je stále velmi vysoký a dosáhl 264,8 tis. tun v hodnote 6,1 mld. Kc. Pro srovnání v roce 1996 cinil deficit 333,8 tis. tun v hodnote témer 6,3 mld. Kc.

Prehled o importech a exportech ovoce celkem v roce 1996 a 1997

1996 1997

Název export import export import

tuny tis. Kc tuny tis. Kc tuny tis. Kc tuny tis. Kc

Ovoce

mírného pásma 90132 395941 122671 1829008 131053 525453 98444 1597984

Ovoce tropické 2116 30232 296818 4285967 3416 57458 292209 4225421

Ovoce skorápkové 409 29170 6939 549450 582 65028 9242 868940

CELKEM 92657 455343 426428 6664425 135051 647939 399895 6692345

Pramen: Celní statistika

Na dovozech ovoce mírného pásma v roce 1997 se objemove nejvíce podílí dovoz konzumních jablek, zejména z Itálie a Francie. Následuje dovoz broskví vcetne nektarinek, a to predevším z Itálie, z Španelska a z Recka.

Na objemu dovozu jižního ovoce se nejvetší položkou podílí dovoz banánu (133 tis. tun), zejména z Kolumbie, Kostariky a Ekvádoru. Na druhém míste je dovoz pomerancu (65 tis. tun), a to hlavne ze Španelska, Recka a Itálie. Následuje dovoz mandarinek (52 tis. tun), zejména ze Španelska a Itálie.

Nejvetší položkou našeho vývozu ovoce mírného pásma v roce 1997 jsou prumyslová jablka, jichž se vyvezlo 123,8 tis. tun, a to zejména do Rakouska a SRN. V tomto objemu jsou zahrnuta také konzumní jablka, která není možno v dusledku existence režimu vstupních cen uplatnit na trhu EU, a jsou proto vyvážena jako jablka prumyslová s prumernou cenou 2,90 Kc/kg. Dalším významným vývozním artiklem jsou višne, jejichž vývoz dosáhl objemu 2,3 tis. tun a byl smerován hlavne do SRN a Rakouska. Tretím významným ovocným druhem našeho vývozu je cervený rybíz, jehož se vyvezlo 1,6 tis. tun zejména do Francie a SRN.

Krome zemí EU je pro zahranicní obchod CR významný i obchod se zememi CEFTA (Polsko, Madarsko, Slovensko, Slovinsko a od 1. 7. 1997 Rumunsko). V roce 1997 vývoz cerstvého ovoce do techto zemí vzrostl a dosáhl objemu 4025 t, což predstavuje asi 3 % celkového vývozu tohoto ovoce. Na vývozu cerstvého ovoce do zemí CEFTA se ovšem vývoz tropického ovoce (reexport) podílí více než 60 %.

Dovoz cerstvého ovoce ze zemí CEFTA v roce 1997 cinil 20 878 t, což je asi 5,2 % celkového dovozu cerstvého ovoce do CR. Nejvetší podíl na dovozu cerstvého ovoce ze zemí CEFTA má ovoce mírného pásma (asi 66 %), z toho podíl dovozu ze Slovenska ciní témer 53 %.

Prehled o importech a exportech ovoce v roce 1996 a 1997 se zememi CEFTA

1996 1997

Název export import export import

tuny tis. Kc tuny tis. Kc tuny tis. Kc tuny tis. Kc

Ovoce

mírného pásma 1 254 20 413 18 692 170 390 1 144 21 407 13 729 104 139

Ovoce tropické 1 225 15 671 270 2 819 2 553 41 971 538 5 599

Ovoce skorápkové 174 13 675 389 36 416 328 44 100 6 611 55 838

CELKEM 2 653 49 759 19 351 209 625 4 025 107 478 20 878 165 576

Pramen: Celní statistika

Ke zlepšení stále se zvyšujícího záporného salda v zahranicním obchode s ovocem a zeleninou a pro kompenzaci ztrát producentu ovoce a zeleniny byl Ministerstvem zemedelství pripraven pro léta 1997 a 1998 program v rámci PGRLF - Export na podporu vývozu ovoce a zeleniny a výrobku z nich. Na dotace úroku z úveru bylo vycleneno 70 mil. Kc. Výše podpory byla stanovena do 10 procentních bodu na úhradu úroku z úveru. Do 31. 12. 1997 byla tato podpora využita pouze šesti žadateli a z celkové sumy urcené na tento program bylo vycerpáno 3,1 mil. Kc.

V soucasné dobe se zvyšuje nutnost koncentrovat nabídku produkce a posílit postavení producentu ovoce v CR ve vztahu k obchodním spolecnostem. Domácí produkce ovoce je jen z cásti konkurenceschopná. Neintegrovaní tuzemští producenti jen težko mohou soutežit s nabídkou organizovaných a integrovaných zahranicních obchodníku. Proto Ministerstvo zemedelství koncem roku 1997 pripravilo v rámci PGRLF program na podporu vzniku organizací producentu ovoce a zeleniny mírného pásma. Podpora ve forme dotací úroku z úveru je urcena na nákup technologických zarízení pro sklizen ovoce a zeleniny, poskliznovou úpravu, skladování a tržní úpravu. Týká se také stavebních investic a investic na rekonstrukci a modernizaci, u nichž se poskytuje garance jistiny úveru v limitu 50 mil. Kc.

Pro zvýšení konkurenceschopnosti tuzemského zpracovatelského prumyslu byl dále koncem roku 1997 Ministerstvem zemedelství navržen nový program PGRLF - Export - Sezónní zásoby. Program se týká dotací úveru na nákup suroviny, skladování vyrobených polotovaru i hotových výrobku, poprípade i nákupu potrebných obalu, ve kterých se vyrobená produkce dlouhodobe skladuje.

Na základe narustajícího dovozu konzumních jablek ze zemí EU v letech 1996 a 1997 probehly záverem roku 1997 na Ministerstvu zemedelství prípravy podkladu pro konzultace s Evropskou komisí s cílem rešit tento negativní stav. Po pocátecních neúspešných jednáních a narustajícím trendu likvidace ceského ovocnárství vláda CR pristoupila k jednostrannému opatrení podle dohod WTO a Evropské dohody ke stanovení kvóty na dovoz konzumních jablek ze zemí EU ve výši 24 000 t ve ctvrtletním clenení po 6000 t za preferencní clo 10 %. Množství dovezené v daném ctvrtletí, které prekrocí hranici 6000 t, bude podléhat celní sazbe 95 %.

Faktory a prostredí, které budou pusobit na produkci a spotrebu ovoce v roce 1998 a ve strednedobém výhledu

Sektor ovocnárství v CR se ocitl ve velmi složité situaci. Hlavním duvodem bylo to, že úroven spotrebitelského trhu a jeho požadavky zaznamenaly v polistopadovém období prudký vzestup, zatímco nabídka zemedelských producentu zaostávala, a to zéjma z hlediska kvality a tržní úpravy. Z uvedených duvodu se stále zhoršovaly možnosti uplatnení domácí produkce jak na domácím, tak i na zahranicním trhu. Presto má jistá cást ceského ovocnárství potenciál být mezinárodne konkurenceschopná, hlavne proto, že cena pudy a pracovních sil je nízká a produkcní náklady v CR jsou odhadovány pod úrovní nákladu v zemích EU. Do budování infrastruktury v ovocnárství CR byly v posledních letech nesystémove vloženy dosti znacné financní prostredky. Presto je ve srovnání se zememi EU stále velmi nedostatecná jak z hlediska kapacitního, tak i co do technologického vybavení. Ceští producenti si již uvedomili nutnost koncentrace výroby a trhu (jak je tomu v zemích EU), nutnost vytvorit organizace producentu, zvýšit a stabilizovat výnosy a kvalitu své produkce. Toho by melo být dosaženo také tím, že nové sady by se mely zakládat o minimální velikosti 2,5 ha s optimální hustotou stromu a se závlahami, a to s takovými rezistentními odrudami jednotlivých druhu ovoce, které jsou spotrebiteli více vyžadovány.

Ceská republika se pripravuje na vstup do EU, která má velmi detailne propracovaný režim pro Spolecnou organizaci trhu ovoce a zeleniny, a to jak režim interní, tak i externí. Režim na banány, který je jeden z nejsložitejších, je v EU rešen samostatne zvláštními narízeními. Producenti tech druhu ovoce a zeleniny v zemích EU, na které se vztahují pravidla Spolecné organizace trhu, se z vlastní iniciativy a na dobrovolné bázi sdružují do tzv. organizací producentu. Tyto organizace prebírají odpovednost za odbyt prevážné cásti produkce svých clenu, címž prispívají k dosažení potrebné stability trhu, zajištují snižování výrobních nákladu a stabilizaci pestitelských cen, podporují koncentraci nabídky a prodeje výrobku apod. Clenové techto organizací mohou využívat spolecnou mechanizaci, sklady, trídírny, balírny, které jsou porizovány a spravovány ze spolecných financních prostredku techto organizací.

Za predpokladu, že v dobe vstupu CR do EU bude i nadále platit režim, který vstoupil v platnost 1. 1. 1997, bude nutno v rámci príprav vycházet z aspektu interního a externího režimu EU, které zahrnují:

Interní režim:

· zakládání organizací producentu ovoce a zeleniny na dobrovolné bázi,

· stahování nadprodukce ovoce a zeleniny z trhu - intervence (jejich množstevní limity i financní kompenzace za stažení z trhu se od roku 1997 postupne snižují a v dobe vstupu CR již budou velmi nízké až nulové),

· obchodní standardy - pro každý produkt jsou stanoveny minimální požadavky na kvalitu, velikost, oznacení, balení a prezentaci,

· exportní refundace - kompenzují rozdíl mezi cenou v EU a svetovou cenou a jsou dostupné exportérum Evropského spolecenství, kterí exportují urcité produkty do tretích zemí (od roku 1994 nejsou refundace poskytovány na vývoz jablek do CR).

Externí režim:

· systém vstupních cen, tj. ochrana vnitrního trhu Evropského spolecenství proti nadmernému dovozu ovoce ze tretích zemí,

· systém minimálních dovozních cen, které jsou aplikovány u mekkého ovoce, predevším zpracovaného a mraženého, puvodem z Madarska, Polska, CR, Slovenska, Rumunska a Bulharska,

· importní licence, které slouží k regulaci objemu dovozu ovoce do EU ze tretích zemí, a to zejména citrusových plodu, trešní a jablek.

Spolecenství každorocne vynakládá znacné financní prostredky na podpory techto režimu. Nicméne na základe dohody GATT jsou tyto financní prostredky vynakládané na kompenzace a refundace každorocne snižovány až do roku 2002. Vzhledem k zahájení nového kola WTO v roce 2000 lze predpokládat velmi malou pravdepodobnost, že tyto bariéry budou i nadále fungovat.

Tisk

Další články v kategorii Venkov

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info