Zemědělská politika vlády se zmítá v palbě kritiky

Plzenský deník (Agroweb) 9.2.2000

Zemedelská politika vlády se zmítá v palbe kritiky

Zacátek roku je poznamenán vlnou kritických hlasu ke stavu ceského zemedelství. Naléhavost rozplést klubko problému vyplývá nejen z neúnosne prodlužované doby jeho útlumu, ale i z nezbytnosti príprav na vstup do bran Evropské unie.

Ziskový zemedelec: v našich pomerech rarita

Podle reditelky Agrární komory Plzen-sever Evy Jägerové prakticky neexistuje zemedelská komodita, která by prvovýrobcum prinášela zisk. "Jedinou výjimkou je snad repka, která je alespon lehce zisková," míní predstavitelka komory," prognóza do budoucna ale není príliš príznivá. V republice se této plodiny vypestuje o pet set tisíc tun více, než je potreba. Prebytky se vyváží prevážne do Nemecka, kde si ovšem naši situaci dobre uvedomují a ceny tlací rok od roku více dolu."

Ceny veprového masa, které pred rokem privedly na pokraj krachu radu zemedelcu, zacaly po zlepšení situace na podzim lonského roku opet klesat. "Pro zemedelce ziskových 34 korun za kilo živé váhy je už opet minulostí. Po Vánocích zacaly ceny padat a nyní nabízejí masokombináty kolem triceti korun za kilo, chovatelé se tedy znovu ocitají pod hranicí rentability," konstatuje Eva Jägerová. Do roku dva tisíce vstoupily v neztencené míre i potíže s mlékem. "Stát sice stanovil minimální garantovanou cenu 7,80 za litr, ale mlékárny mají vytvorený systém srážek, který tuto hranici výrazne snižuje," upozornuje reditelka Agrární komory Plzen-sever. S rozpaky prijímané zavedení kvotací na výrobu mléka se navíc zrejme jen tak nerozbehne. "Puvodne melo zacít toto opatrení platit od prvého dubna, ale nyní jej ministerstvo zemedelství odsunulo na príští rok. Tedy pokud se vubec uskutecní," ríká E. Jägerová.

Problémy chovatelu navíc prohloubí predpokládané zdražení krmných smesí, které se ocekává díky stoupající cene soji, se ziskem nemohou zrejme pocítat ani pestitelé obilovin. Problémy zemedelcu znásobuje špatná platební morálka odberatelu. "Na Plzensku, kde je situace v rámci regionu asi nejhorší, je zcela bežná doba splatnosti devadesát dnu," uvádí Eva Jägerová s tím, že situace pripomíná pohádku o kohoutkovi a slepicce. "Odberatelé dluží zemedelcum a odberatelum pro zmenu dluží obchodní retezce." Podle Jägerové zastavený tok penez prinutí zemedelce, kterí nebudou mít peníze na naftu a hnojiva, prodat svoji úrodu dríve, než ji vubec zasejí.

Co delá vláda?

K duležitým krokum patrí vládní návrh zákona o Státním zemedelském intervencním fondu, který by mel postupne plne zajištovat stabilitu trhu zemedelskými komoditami, prímou i neprímou podporu zemedelství a další úkoly v rámci Spolecné zemedelské politiky Evropské unie. Bez existence fondu by Ceská republika nemohla využívat zdroje unie na podporu zemedelství. "Intervencní fond by mel vlastne nahradit stávající Fond tržní regulace a mel by mít své pobocky v krajských mestech," vysvetluje Eva Jägerová s tím, že fond má za úkol stabilizovat zemedelství formou jednak prímé podpory - dotací, a jednak neprímo pres Evropskou unii.

Vládní politika se však ocitá v dusledku odrazu "útlumu" do nedobrých výsledku zemedelství v neustálém tlaku zemedelských organizací. Prezident Agrární komory Ceské republiky Václav Hlavácek oznámil, že komora požádá vládu, aby stát zaplatil zemedelcum podstatnou cást lonského až petadvacetiprocentního propadu tržeb. "Nápad je to dobrý, otázkou ale je, jakou má šanci pri soucasném deficitu státního rozpoctu," komentuje Eva Jägerová.

Zemedelská výroba sice vzrostla o 15 procent, ale peníze chybejí a banky pujcovat nechtejí. V zemích Evropské unie je považováno za národní katastrofu, pokud obrat tamních zemedelcu klesne již o deset procent. Stát by podle Hlavácka mel uvážit také neprímou pomoc, napr. odpustit zemedelcum bezúrocné pujcky z pocátku devadesátých let. Zahranicní agrární obchod reflektuje krizový vývoj ceského zemedelství, namítá predseda Svazu zemedelských družstev a spolecností Miroslav Jirovský. Podle neho v letech 1991 až 1999 vzrostly dovozy zemedelských výrobku a potravin o 225 procent, pricemž agrární vývoz se zvýšil pouze o 78 procent.

Je nebezpecná potravinová bezpecnost?

Jiným kritikem je predseda Strany venkova a místopredseda Ceskomoravského svazu zemedelských podnikatelu Jan Veleba. Ten varoval, že útlum zemedelství ohrožuje potravinovou bezpecnost republiky. Alarmující je i kumulativní ztráta 48 miliard korun, kterou zemedelství vykazuje od roku 1991. Veleba rovnež upozornil na nebezpecí, že zeme EU budou k budoucím novým clenum pristupovat podle jiných zásad, než podle tech, které platí pro soucasnou patnáctku. Podle Veleby nekteré skupiny na ceské politické scéne vedome brání zemedelství v rozvoji. Za takovou skupinu oznacil osoby kolem stínového ministra zemedelství ODS Miloslava Kucery. Ten pred casem navrhl snížit o 30 procent obdelávané plochy a dosáhnout nezávislosti zemedelcu na dotacích. Potravinová bezpecnost je podle Kucery již pouze prežitkem politiky komunistického bloku.