Zelená zpráva 1999: B.3-7 Opatření a podpory

Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 1999

b. zemědělská politika v roce 1999

3 Opatření a podpory v agrárním sektoru

V kapitole 3 (a dále také v kapitolách B5 - B7) jsou uvedena opatření agrární politiky v členění podle jejich účelu. Podpory, vztahující se k jednotlivým opatřením, jsou uvedeny na úrovni tzv. čistých, skutečně vynaložených výdajů v daném roce.

3.1 Opatření a podpory v oblasti agrárního trhu

3.1.1 Regulace trhu a cen

Obiloviny

Pšenice potravinářská - zásoby z minulých let

SFTR měl k 1. lednu 1999 na zásobách pšenici potravinářskou v množství 709,5 tis. t, z toho 1,1 tis. t ze zásob předchozích let, 447,1 tis. t z intervenčního nákupu ze sklizně roku 1998 a 261,2 tis. t z termínovaného (zálohového) nákupu ze sklizně roku 1998.

U pšenice potravinářské z předchozích let Rada SFTR rozhodla o jejím prodeji s tím, že bude prodána spolu s pšenicí potravinářskou z intervenčního nákupu 1998. Tržby za pšenici z předchozích let činily 2,9 mil. Kč.

U pšenice potravinářské z intervenčního nákupu roku 1998 Rada SFTR schválila změnu v organizování výběrových řízení na vývoz pšenice potravinářské s cílem zpružnění a urychlení celého procesu. Schválila tzv. trvalé výběrové řízení, které spočívá v možnosti podat přihlášku opakovaně každý týden a výběr subjektů se provádí ve velmi krátkém časovém termínu (hlasováním per rollam s použitím faxu).

V rámci trvalého výběrového řízení na vývoz pšenice potravinářské byly s vybranými subjekty uzavřeny smlouvy na vývoz 436,4 tis. t. Trvalé výběrové řízení na vývoz zbylých 10,7 tis. t pšenice zůstává v platnosti i v roce 2000. Tržby získávané z vývozu pšenice z intervenčního nákupu, které v roce 1999 činily 1,3 mld. Kč, byly použity na splácení úvěru, kterým byl financován intervenční nákup.

V období 1. 1. - 30. 6. 1999 pokračovala úhrada za pronájem skladovacích prostor pro pšenici potravinářskou z intervenčního nákupu roku 1998. Podle uzavřených smluv pronájem k 30. 6. 1999 skončil. Od tohoto data hradí SFTR pouze poplatek za skutečně skladované množství pšenice potravinářské. Za pronájem skladovacích prostor zaplatil SFTR v roce 1999 celkem 83,1 mil. Kč.

U pšenice potravinářské z termínovaného (zálohového) nákupu roku 1998 bylo vypsáno výběrové řízení na vývoz bez omezení množství. Výběrové řízení bylo zveřejněno jako tzv. trvalé výběrové řízení s možností podávat přihlášky každý týden v úterý, tak jako u prodeje pšenice z intervenčního nákupu. Výběr subjektů prováděla komise k tomuto účelu jmenovaná Radou SFTR. V průběhu července a srpna byly uzavřeny se subjektem vybraným ve výběrovém řízení 3 smlouvy na vývoz veškerého nakoupeného množství 261,2 tis. t pšenice potravinářské s tím, že vývoz bude pokračovat i v roce 2000. Do 31. 12. 1999 bylo vyskladněno ze zásob tohoto druhu pšenice 127,8 tis. t a na zásobách zůstalo k 1. 1. 2000 celkem 133,4 tis. t.

Náklady spojené se skladováním a prodejem pšenice potravinářské ze zásob činily v roce 1999 celkem 99,8 mil. Kč. Tržby za pšenici z termínovaného (zálohového) nákupu, které SFTR obdržel předem za celé množství ve druhém pololetí roku 1999, dosáhly 811,4 mil. Kč. Tržby byly použity na splácení úvěru, kterým byl financován termínovaný nákup.

Pšenice potravinářská ze sklizně roku 1999

Rada SFTR schválila “Zásady regulace trhu pšenice potravinářské ze sklizně roku 1999”, ve kterých byly stanoveny podmínky intervenčního nákupu pšenice potravinářské ze sklizně roku 1999 a “Postup při realizaci intervenčního nákupu pšenice potravinářské ze sklizně roku 1999”. Vzhledem k dojednané výši úvěru byl intervenční nákup omezen množstvím do 500 tis. t. Pro marketingový rok 1999/00 byla schválena zálohová cena ve výši 3 300 Kč/t pšenice potravinářské (bez DPH) s tím, že po prodeji této pšenice bude případný kladný rozdíl mezi prodejní cenou a průměrnými náklady souvisejícími s jejím nákupem, skladováním a prodejem vyplacen pěstitelům jako doplatek.

Na základě výběrového řízení nákupních a skladujících organizací vybral SFTR 56 subjektů, s nimiž uzavřel příslušné smlouvy s tím, že konkrétní množství nákupu bylo skladovatelům sdělováno písemným pokynem. Intervenční nákup probíhal celkem ve třech dvoutýdenních nákupních obdobích. Ke dni ukončení intervenčního nákupu bylo do zásob SFTR naskladněno celkem 495,7 tis. t pšenice potravinářské.

Rada SFTR rozhodla s účinností od 14. září 1999 o ukončení intervenčního nákupu pšenice potravinářské ze sklizně roku 1999 a souhlasila s vypsáním výběrového řízení na vývoz této pšenice v množství do 200 tis. t za prodejní cenu ve výši minimálně 3 500 Kč/t (bez DPH). Na základě tohoto výběrového řízení byly uzavřeny dvě smlouvy na vývoz 140 tis. t pšenice potravinářské za cenu 3 500 Kč/t fco sklad s termínem vývozu nejpozději do 30. 4. 2000. Náklady spojené s intervenčním nákupem a skladováním pšenice potravinářské ze sklizně roku 1999 činily celkem 1 796,5 mil. Kč.

Bramborový škrob

Ve srovnání s rokem 1997/98 se v roce 1998/99 zvýšila celková produkce brambor v ČR o 8,4 % při současném poklesu produkce bramborového škrobu o 7,3 %. V roce 1998/99 bylo vyrobeno 16,4 tis. t bramborového škrobu, přičemž domácí spotřeba bramborového škrobu dosáhla 10,6 tis. t. Situaci ve škrobárenském průmyslu negativně ovlivňují i subvencované dovozy modifikovaných škrobů ze zemí EU. Část domácí produkce bylo proto nutné exportovat.

Rada SFTR schválila subvencovaný vývoz bramborového škrobu a jeho modifikátů, vyrobeného z brambor ze sklizně roku 1998, v množství do 6 tis. t. Vývozní subvence byla schválena ve výši 7 000 Kč/t bramborového škrobu a jeho modifikátů. Jednou z podmínek vyplacení subvence bylo zaplacení pěstitelům za brambory při minimální škrobnatosti 16 % cenu minimálně 1 800 Kč/t (bez DPH). Termín ukončení vývozu byl stanoven do 31. srpna 1999. Do výběrového řízení se přihlásily dvě škrobárny s požadavkem na vývoz 6 tis. t bramborového škrobu a jeho modifikátů. Na smluvně zajištěné množství bylo se subvencí vyvezeno celkem 5,8 tis. t bramborového škrobu a jeho modifikátů. Na vývozních subvencích bylo vyplaceno 40,9 mil. Kč.

Kromě zásahů do trhu byl v roce 1999 v zájmu udržení pěstitelských ploch průmyslových brambor uplatněn dotační titul MZe k podpoře výroby bramborového škrobu (v kapitole B4).

Mléko a mlékárenské výrobky

Proti roku 1998 se v roce 1999 snížil nákup syrového kravského mléka do mlékáren a zvýšil se objem dovozu mlékárenských výrobků. Mlékárenský průmysl v roce 1999 nakoupil 2 385 mil. l mléka, tj. o téměř 64 mil. l méně než v roce 1998. K růstu dovozu došlo téměř u všech výrobků s výjimkou másla. V přepočtu na mléko dosáhl dovoz v roce 1999 160,4 mil. l, což znamená nárůst o 54,2 mil. l. V roce 1999 se zvýšil vývoz v přepočtu na mléko o 29,5 mil. l a celkově dosáhl 706,8 mil. l. Potřeba vyššího objemu vývozu nadprodukce při trvale nízkých cenách mlékárenských výrobků na světových trzích a omezených zdrojích SFTR způsobovala v roce 1999 značné problémy v regulaci tohoto trhu, které se promítly i do častých zásahů státu do trhu.

V 1. čtvrtletí 1999 byl uplatňován systém regulace trhu, který odpovídal pravidlům pro 1. - 3. čtvrtletí roku 1998. Byla však zvýšena minimální (garantovaná) cena za l litr mléka I. třídy jakosti o tučnosti 3,6 %, a to ze 7,50 Kč/l na 7,80 Kč/l. Cena byla závazná pouze pro mlékárny, zařazené do systému regulace trhu mléka.

V 1. čtvrtletí 1999 se na základě výběrového řízení uskutečnil intervenční nákup másla v množství 5 tis. t, který byl ukončen koncem března 1999. Prostřednictvím vybraných vývozních firem bylo uvedené množství intervenčně nakoupeného másla k 31. 7. 1999 vyvezeno.

V dalším období roku 1999 byl systém regulace trhu mléka přizpůsoben aktuální situaci přijetím Zásad regulace trhu mléka pro 2. - 4. čtvrtletí. Schválena byla nová minimální cena (7,20 Kč/l veškerého nakoupeného mléka) platná plošně pro všechny mlékárny, odebírající mléko od zemědělských producentů na zpracování. Doplněk č. 1 “Zásad”, vydaný v dubnu 1999, stanovil plošné uplatňování minimální ceny mléka, vypuštění limitu 500 l mléka při denním odběru u zemědělských producentů a v rámci subvencovaného vývozu SOM řešil i možnost poskytnutí subvence na vývoz kaseinu. Koncem dubna byl vydán Doplněk č. 2 “Zásad”, který platil pro období květen - 1. polovina července 1999. Mlékárnám, zapojeným do regulace trhu, bylo umožněno částečně omezit plošně platnou minimální cenu. Exportující mlékárny měly povinnost hradit producentům mléka 75 % jejich dodávek cenou 7,20 Kč/l a zbývajících 25 % cenou nižší, která jim umožnila realizovat vývoz bez subvencí. V červenci byl vydán Doplněk č. 3 “Zásad”, platný pro období 3. čtvrtletí. Došlo také ke zvýšení minimální ceny mléka na 7,80 Kč/l, vztahující se na veškeré mléko. Do regulačních opatření mohla být zařazena mlékárna pouze tehdy, pokud vyvezené množství mléka přesahovalo v daném období 50 % objemu celkem nakoupeného mléka příslušné mlékárny. Pro 4. čtvrtletí 1999 byl schválen Doplněk č. 4 “Zásad”, upravující podmínky pro zařazení mlékáren do systému regulace trhu mléka. Mlékárna byla mj. povinna předložit čestné prohlášení, že do přihlášky k podpoře exportu formou vývozních subvencí nebyl zařazen technologický přebytek tuku z výroby produktů pro vnitřní trh. Mlékárna mohla nárokovat pouze objem tuku, odpovídající objemu plazmy, zpracovaný do výrobků na vývoz (především másla, SOM, SPM, kondenzovaného mléka a sýrů) z mléka o tučnosti 4,1 %. Zároveň byla zrušena 50% hranice podílu vývozu na celkové produkci limitující nárok mlékáren na zařazení do systému regulace.

Objem přebytku mléka, zařazeného v roce 1999 do regulace trhu, činil 676 mil. l. V přepočtu na tučnost 3,6 % to představuje množství 757 mil. l. V rozdělení na jednotlivá období roku 1999 byly do regulace zařazeny následující objemy mléka o tučnosti 3,6 %.

Na základě výběrových řízení a po posouzení závazných přihlášek byl vývoz uvedených objemů mléka realizován v rámci uzavřených smluv následujícím množstvím a sortimentem výrobků:

Vývoj institucionálních cen mléka v roce 1999 je uveden v tabulce B3.1/01.

Výdaje SFTR na regulaci trhu mléka dosáhly v roce 1999 celkem 1 727,2 mil. Kč, z toho činily subvence na vývoz mlékárenských výrobků 1 153,7 mil. Kč, výdaje na intervenční nákupy 566,7 mil. Kč a náklady při skladování másla 6,8 mil. Kč. Průměrná sazba vývozní subvence za veškerý vyvážený sortiment, včetně másla, přepočtená na 1 litr mléka v roce 1999 činila 2,465 Kč/l (při přepočtu na 1 litr mléka o tučnosti 3,6 % 2,188 Kč/l). Tržby za prodej intervenčně nakoupeného a později vyvezeného másla dosáhly v roce 1999 celkem 184,6 mil. Kč.

Jatečná prasata

Výrazný přetlak nabídky jatečných prasat a vepřového masa, který se na domácím trhu vytvořil koncem roku 1998 v důsledku poklesu cen na světových trzích, subvencovaných dovozů převážně ze zemí EU a zhoršení podmínek pro vývoz domácí produkce, způsobil značné snížení cen zemědělských výrobců. Rada SFTR proto dne 27. 11. 1998 rozhodla o uskutečnění subvencovaného vývozu 5 tis. t jatečných prasat v přepočtu na čistou živou hmotnost, za podmínky vyplacení CZV minimálně ve výši 30 Kč/kg ž. hm. jatečných prasat. Prostředky na subvencovaný vývoz ve výši 67 mil. Kč byly získány ve formě účelové dotace ze zdrojů PF ČR.

Vzhledem k napjaté situaci na světových trzích se v roce 1998 nepodařilo vyvézt celý objem 5 tis. t ž. hm. Na začátku roku 1999 byla proto vyhlášena další dvě výběrová řízení na subvencovaný vývoz jatečných prasat, přičemž minimální cena vyplácená vývozcem producentům jatečných prasat byla zvýšena na 32 Kč/kg ž. hm. Celkově bylo uzavřeno 9 smluv na vývoz 3,8 tis. t. V období prosinec 1998 - duben 1999 bylo skutečně vyvezeno 3,4 tis. t v přepočtu na čistou hmotnost živých jatečných prasat a na subvencích bylo vyplaceno 56,2 mil. Kč. Nečerpaná účelová dotace ve výši 10,8 mil. Kč byla vrácena PF ČR.

Komodity s podporou PGRLF

V roce 1998 a 1999 pokračoval program PGRLF EXPORT. Celkové výdaje PGRLF na program EXPORT v roce 1998 dosáhly 150 mil. Kč a v roce 1999 (na podporu vývozu mlékárenských výrobků a sladu) celkem 112 mil. Kč. Program KRMNÉ OBILÍ byl ukončen v roce 1998 (68 mil. Kč). V obou programech byly podpořeny exportní, resp. obchodní organizace formou dotace části úroků bankovních úvěrů.

Souhrnné výdaje na regulaci trhu

Rozsah regulace trhu prostřednictvím SFTR v členění podle výrobků v letech 1994 - 1999 dokládají tabulka B3.1/03 a B3.1/04. Rekapitulaci výdajů do trhu prostřednictvím SFTR a PGRLF uvádí následující tabulka (podrobněji v tabulce B3.1/05).

3.1.2 Opatření v oblasti zahraničního obchodu

Přístup na trh

Celní sazby

Vedle přímé regulace trhu a cen tvoří celní sazby druhou nejdůležitější oblast opatření pro podporu cen na domácím trhu. V roce 1999 byly uplatňovány celní sazby v souladu se závazky ČR notifikovanými ve WTO. Jejich automatickou aktualizaci provedlo Generální ředitelství cel na základě nařízení vlády č. 303/1998 Sb., kterým byl vydán celní sazebník s účinností od 1. 1. 1999.

Smluvní celní kvóty

Pro usnadnění přístupu na domácí trh otevřela ČR v roce 1999 v souladu se závazky ČR vůči WTO celkem 32 smluvních celních kvót na dovoz agrárních komodit, z toho 29 kvót začátkem roku. V průběhu roku 1999 byly otevřeny další 3 celní kvóty.

Do seznamu otevřených smluvních celních kvót pro rok 1999 byly kromě kvót, jejichž základní počet a minimální výše je dána závazky ČR vůči WTO, zahrnuty i kvóty nad rámec těchto závazků. Proti roku 1998 byla však zrušena kvóta na dovoz bramborového škrobu a místo dvou samostatných kvót na dovoz glukózy a izoglukózy byla otevřena jedna společná kvóta, a to ve stejné výši jako v roce 1998. Bezcelní kvóta byla nadále uplatňována na dovoz 400 t řepných semen.

Pro zlepšení přístupu na trh v rámci závazků vůči WTO došlo u řady komodit k meziročnímu zvýšení smluvních celních kvót. K meziročnímu snížení smluvních celních kvót, avšak v rámci závazků vůči WTO, naopak došlo u řepných semen o 13,0 %, u živého skotu o 2,9 % a u živých prasat o 1,2 %. U ostatních komodit, resp. komoditních skupin, proti roku 1998 k navýšení celních kvót nedošlo.

Rozhodující část dovozů zmíněných zemědělských a potravinářských komodit v roce 1999 byla realizována v rámci uvedených smluvních celních kvót, které byly plně nebo převážně vyčerpány u hovězího, vepřového a drůbežího masa, jogurtů, dextrinů a jiných modifikovaných škrobů, slunečnicového oleje, vína, izoglukózy a ostatních druhů glukózy ve formě bílého krystalického prášku, a dále u zmrzliny a těstovin. Naproti tomu kvóty nebyly vůbec, resp. nebyly výrazněji čerpány u dovozu sušeného mléka, másla, živých prasat, čerstvých hroznů, pšeničného škrobu, řepkových semen a řepkového oleje, limonád, lihu, soleného, uzeného a sušeného masa, melasy a margarínu.

Z hlediska plnění závazků ČR vůči WTO v oblasti přístupu na trh byly všechny sjednané celní kvóty otevřeny v odpovídající výši.

Dovozní licence

V rámci dovozu zemědělských a potravinářských výrobků zůstaly v roce 1999 v platnosti automatické licence sloužící k monitorování dovozních aktivit. Rovněž pro sledování dovozu vybraných agrárních produktů v roce 1999 byly do seznamu zboží podléhajícího licenčnímu řízení při dovozu zahrnuty stejné komodity jako v roce 1998. Kromě toho byly uděleny licence na dovoz 5 tis. t izoglukózy ze Slovenska (vyhláška MPO č. 51/1999 Sb., s účinností od 12. 3. 1999) a 5,65 tis. t krmné pšenice z Maďarska. Z celkového počtu 24 licencovaných komodit, resp. komoditních skupin došlo k plnému využití povoleného licenčního limitu pouze u dovozu izoglukózy (ze Slovenska) a ječmene.

Ostatní opatření k přístupu na domácí trh

Vyhláškou MPO ze dne 29. 1. 1999 došlo k dodatečné a dočasné úpravě množství dovážené krmné pšenice z Maďarska do 31. 3. 1999 na 45 tis. t.

S účinností od 24. 2. 1999 je možno na základě nařízení vlády č. 39/1999 Sb. uplatňovat následující nástroje k ochraně tuzemského agrárního trhu:

· zvláštní ochranná opatření, jež mají charakter dodatečného cla (je využitelné pouze u zemědělských výrobků uvedených v příloze zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství);

· nouzová opatření (množstevní omezení nebo úprava cla - tento nástroj byl např. využit pro stanovení ochranného opatření na dovoz cukru formou úpravy cla);

· vstupní hodnota, tj. minimální základ pro výpočet dovozního cla (pouze v souladu s mezinárodními závazky, včetně dvoustranných mezinárodních dohod, jimiž je ČR vázána).

V důsledku zvýšeného dovozu cukru koncem roku 1998 a začátkem roku 1999 (zejména z Polska) za mimořádně nízké dovozní ceny bylo nařízením vlády č. 29/1999 Sb. ze dne 1. 2. 1999 s účinnosti od 9. 2. 1999 zrušeno preferenční clo ve výši 40 % (v rámci CEFTA) na dovoz cukru a chemicky čisté sacharózy z Polska a nahrazeno smluvní celní sazbou ve výši 61,3 %.

S účinnosti od 12. 3. 1999 došlo nařízením vlády č. 48/1999 Sb. ke zrušení tohoto ochranného opatření u dovozu cukru z Polska a vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 49/1999 Sb., na jehož základě ČR zavedla v souladu s Dohodou WTO o ochranných opatřeních prozatímní ochranné opatření zvýšením cla o 80 procentních bodů, tj. na 141,3 %, resp. 120 % pro dovoz z Polska. Toto zvýšení se však nevztahuje na zboží pocházející ze Slovenska, pokud splňuje podmínky dohody mezi ČR a SR o pravidlech původu zboží. Pro dovoz ze SR byly již dříve vyhláškou MPO č. 261/1998 Sb. zavedeny s účinností od 17. 11. 1998 neautomatické dovozní licence se stanoveným množstevním omezením ve výši 3,5 tis. t/rok. Omezení dovozu izoglukózy ze SR bylo řešeno vyhláškou MPO č. 51/1999 Sb. v limitu 5 tis. t/rok s účinností od 12. 3. 1999.

Nařízením vlády č. 212/1999 Sb. bylo s účinnosti od 20. 9. 1999 přijato další ochranné opatření na dovoz třtinového nebo řepného cukru a chemicky čisté sacharózy v pevném stavu stanovující celní kvótu ve výši 18 tis. t/rok a její každoroční navýšení o 10 % při uplatnění sazeb cla pro dovozy v rámci kvóty ve výši smluvního cla daného roku s tím, že se preferenční celní sazba při dovozu cukru pocházejícího z Polska neuplatní.

Pro dovozy nad tuto kvótu se zvyšuje dovozní clo stanovené celním sazebníkem pro daný rok o 80 procentních bodů, avšak minimálně ve výši 14 Kč/kg pro všechny třetí země s výjimkou SR a dále pak rozvojových zemí ve smyslu § 20 nařízení vlády č. 39/1999 Sb.

Opatřením MF č. 22/1999 Sb. byly s účinnosti od 1. 4. 1999 oznámeny změny obsahu a náležitostí celního prohlášení ve smyslu specifikace jednotlivých celních režimů, aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku a propuštění zboží do volného oběhu.

Zákaz dovozu drůbežího masa z Thajska z 19. 6. 1998 pro nadlimitní obsah arzenu zjištěný v jeho zásilkách byl zrušen ke dni 1. 10. 1999. Z důvodu výskytu klasického moru prasat byl koncem června 1999 opětovně vydán Státní veterinární správou zákaz dovozu vepřového masa z Dolního Saska a Vestfálska, který je s platností od 3. 12. 1999 uplatňován i na dovozy ze spolkových zemí Dolní Sasko, Braniborsko a Porýní-Falcko. V platnosti byl ponechán také zákaz dovozu černé zvěře.

Na základě zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, se s účinností od 28. 9. 1999 vyžaduje u zvířat, živočišných produktů, krmiv a předmětů, které mohou být nositeli původu nákaz, nebo při tranzitu zvířat stanovení veterinárních podmínek Státní veterinární správou a veterinární osvědčení.

Vyhláškou MZe č. 206/1999 Sb. byla s účinnosti od 23. 9. 1999 novelizována vyhláška MZe č. 83/1997 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organizmů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktů a proti jejich rozšiřování na území ČR a o soustavné rostlinolékařské kontrole. Prováděcí vyhláškou MZe č. 286/1999 Sb. s účinnosti od 1. 1. 2000 jsou podrobně specifikována ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu zboží.

Opatření k regulaci vývozu

Vývozní subvence a další podpory vývozu

Jak je podrobněji uvedeno v kapitole B3.1.1, na subvenční podporu vývozu zemědělských a potravinářských výrobků bylo v roce 1999 vynaloženo prostřednictvím SFTR celkem 1 251 mil. Kč. Výše podpory exportu v rámci programu PGRLF EXPORT v roce 1999 dosáhla 112 mil. Kč. Na přímou i nepřímou podporu vývozu tak bylo v roce 1999 vynaloženo celkem 1 363 mil. Kč. Z hlediska fyzického objemu i hodnoty subvencovaného vývozu byly v roce 1999 závazky vůči WTO dodrženy. Hodnotové závazky byly nejvíce čerpány u mlékárenských výrobků (41,8 %).

Zákonem č. 188/1999 Sb., s účinností od 2. 9. 1999, byl upraven zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Podpory jsou poskytovány prostřednictvím České exportní banky, a. s. (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s. (EGAP). V oblasti agrárního vývozu byla angažovanost EGAP i ČEB v předchozích letech minimální. Výrazná změna v této oblasti nastala koncem roku 1999, kdy ČEB poskytla úvěrovou podporu vývozu pšenice ze zásob SFTR do Běloruska.

Vývozní licence

Stanovení a kontrolu dodržování pravidel pro udělování neautomatických vývozních licencí, jakož i praktické udělování licencí a vymezení množstevních limitů zajišťovala v roce 1999, obdobně jako v předchozích letech, Licenční komise ustavená při MZe. V roce 1999 byly uděleny neautomatické licence na vývoz v rámci 23 licencovaných komodit, resp. skupin komodit. Přidělené vývozní licence byly v roce 1999 plně vyčerpány u živých prasat, hovězího a vepřového masa, sušeného a kondenzovaného mléka, pšenice, žita a obilných zrn. V porovnání s rokem 1998 bylo čerpání udělených licencí v roce 1999 podstatně větší.

Bilaterální a regionální obchodní dohody

Evropská dohoda (ED)

Vzájemný obchod mezi ČR a zeměmi EU se v roce 1999 uskutečňoval na základě upravených preferenčních přístupových režimů pro dovozy určitých zemědělských a zpracovaných výrobků daných ED podle schváleného “Protokolu o úpravách obchodních aspektů mezi ČR a ES” č. 265/1998 Sb. (vstoupil v platnost 1. prosince 1998). Úprava obchodní části ED spočívala v zohlednění vstupu Finska, Rakouska a Švédska do EU, vycházela z výsledků jednání o zemědělství v rámci Uruguayského kola GATT, z doplnění koncesí o vybrané zemědělské komodity a ze změn cel na zpracované zemědělské výrobky.

Preferenční celní kvóty byly otevřeny pro dovoz 1 tis. t sušeného mléka (clo 24 %), 345 t másla (clo 15 %), 800 t sýrů a tvarohů (clo 4,6 %), 15 tis. t brambor k výrobě škrobu a pozdních konzumních brambor (clo 6 %), 2 tis. t rajčat (od poloviny května do 31. října clo 8 %), 74,3 tis. t kukuřice (clo 4,4 %), 400 t živočišných tuků a olejů (clo 10,5 %), 530 t margarínu (clo 10 %), 479 t uzenek a salámů (clo 9,2 - 12,0 %) a 2 tis. t nezpracovaného tabáku (clo 2,7 %). Dále jde o bezcelní nebo značně zvýhodněný dovoz 5 tis. t surového lněného oleje a ostatních vybraných druhů rostlinných tuků a olejů převážně pro technické účely a 170 t sazenic zeleniny, jahodníků a pokojových rostlin. U řady dalších komodit byly uplatňovány snížené celní sazby bez množstevního omezení podle dohodnutého režimu.

V roce 1999 byl v plné míře uplatňován “Protokol k Evropské dohodě mezi ČR a EU týkající se sanitárních a fytosanitárních opatření a opatření na ochranu zvířat” č. 200/1998 Sb., který vstoupil v platnost 20. 8. 1998.

Podle sdělení MZV č. 75/1999 Sb. vstoupilo dnem 23. 4. 1999 v platnost rozhodnutí č. 6/98 Rady přidružení mezi EU a ČR o změně Protokolu 4 k Evropské dohodě upravující definici pojmu “původní výrobky”.

Některá další opatření týkající se ED jsou zmíněna v subkapitole “Ostatní opatření k přístupu na domácí trh”.

Středoevropská dohoda (CEFTA)

V rámci dohody CEFTA zůstal v roce 1999 pro agrární výrobky v platnosti systém preferenčních cel zavedený začátkem roku 1996. Tento systém byl ve vzájemném agrárním obchodu mezi ČR, Maďarskem, Polskem a Rumunskem uplatňován v rámci tří seznamů zemědělských a potravinářských výrobků s nulovým (příloha A), stejným (příloha B) nebo jednostranně uplatňovaným preferenčním celním zatížením při minimálním počtu dovozních kvót (přílohy C a D).

Rumunsko převzalo platný systém preferencí u položek s nulovými celními sazbami a u položek se sníženým celním zatížením s výjimkami od 1. 1. 1999. Obchod koncesovanými komoditami se Slovinskem byl do 31. 3. 1999 realizován na dvoustranné bázi, v jejímž rámci byly proti předchozímu období dohodnuty nové koncese, resp. došlo k rozšíření stávajících koncesí. Podle sdělení MZV č. 110/1999 Sb. ze dne 10. 6. 1999 o sjednání Dohody o přístupu Republiky Slovinsko ke Středoevropské dohodě o volném obchodu se Slovinsko stalo jejím novým účastníkem se všemi režimy směřujícími k rozvoji vzájemného obchodu.

Koncem března 1999 Polsko výrazně zvýšilo cla na dovoz pšenice z ČR, SR a Maďarska. Do konce roku Polsko zvýšilo cla na některé agrární výrobky (cukr, jogurty, máslo, slad, pšeničná a žitná mouka atd.) na maximální úroveň stanovenou v Listinách koncesí a závazků Polské republiky. Toto zvýšení cel se však nedotklo vztahů k ČR (Polsko respektovalo Dohodu CEFTA, která garantuje preferenční celní sazby).

Na základě jednání ministrů zemědělství zemí CEFTA v Budapešti 30. 9. 1999 bylo dohodnuto pokračovat v práci na přípravě smluv o vzájemném uznávání výsledků laboratorních testů, které slouží jako podklad pro vydávání certifikátů.

Celní unie se SR

Bariéry vzájemného obchodu mezi ČR a Slovenskem nebyly ani v roce 1999 plně odstraněny. Obchodní toky znesnadňovaly požadavky na certifikaci zboží vyváženého z ČR a nadále uplatňované technické překážky v obchodu.

Ve vzájemném obchodu byla v roce 1999 oboustranně uplatňována množstevní omezení a autolimitační dohody na úrovni výrobních svazů. Slovenská strana uplatňovala autolimitační dohody na dovozy masových konzerv, džemů, lihovin, kečupů, zeleniny konzervované v octě a ovocných šťáv. Z podnětu české strany došlo v roce 1999 k uzavření autolimitační dohody na dovoz glukózových sirupů (s výjimkou dextrózových) ze SR.

Množstevní omezení na dovoz cukru ve výši 3,5 tis. t/rok zavedené ČR v listopadu 1998 bylo v roce 1999 plně uplatňováno. V březnu 1999 stanovila česká strana množstevní omezení i na dovoz izoglukózy ze Slovenska ve výši 5 tis. t/rok.

Dne 6. 5. 1999 zavedla slovenská strana roční kvóty na dovoz živých jatečných prasat a vepřového masa z ČR ve výši 5,5 tis. t, resp. 4,2 tis. t. Toto omezení však bylo k 16. 11. 1999 zrušeno. Ze strany Slovenska byla v červenci 1999 zavedena také reciproční kvóta na dovoz cukru z ČR ve výši 3,5 tis. t/rok. Slovenská strana také uvolnila kvótu na dovozy nealkoholických nápojů na 540 tis. hl/rok, avšak nadále uplatňovala množstevní omezení na dovoz piva (532 tis. hl/rok).

Od 1. 6. 1999 Slovenská republika opětovně zavedla 7% dovozní přirážku. Slovensko také schválilo dne 23. 12. 1999 novely tržních řádů pěti agrárních komodit (obiloviny, brambory, vepřové maso, hovězí maso a mléko) a zásady pro usměrňování trhu s uvedenými komoditami (včetně výrobních kvót i pro cukr). Před schválením těchto novel vyhlásila SR minimální ceny na stanovenou kvótu každé uvedené komodity. Tato opatření mají v rámci celní unie přímý vliv i na další vývoj vzájemného obchodu.

Výbor pro koordinaci hospodářské politiky v zemědělství schválil aktualizovaný seznam přísně monitorovaných komodit ve vzájemném obchodě v rámci celní unie. Ze seznamu tzv. citlivých komodit s přísným monitoringem obchodních toků byly vyjmuty např. česnek a droždí.

Podle sdělení MZV č. 331/1999 Sb., o sjednání Dohody mezi vládou ČR a SR byla na základě nařízení vlády ČR č. 8/1999 Sb. upravena některá ustanovení Protokolu týkajícího se definice pojmu “původní výrobky” (mění se nebo se nově zavádí především vyjadřování částek v EUR a pravidla pro získání statusu původu zboží u obilí, výrobků z obilí a etylalkoholu).

Ostatní obchodní dohody

Agrární obchod s Bulharskem, Litvou, Lotyšskem a Izraelem, Estonskem a Tureckem se uskutečňoval v roce 1999 na základě dohod o volném obchodu, které vstoupily v platnost v letech 1997 - 1998. Rovněž obchod mezi zeměmi EFTA a ČR byl realizován v rámci bilaterálních dohod o oblasti volného obchodu. V rámci zmíněných dohod byl však sjednán poměrně malý počet a objem koncesí či preferenčních kvót a jejich podíl na celkovém preferenčním obchodu ČR byl proto malý.

3.1.3 Opatření k řízení nabídky

V roce 1998 a 1999 nebyla uplatňována žádná opatření k omezování nabídky. Opatření, která působila na zvyšování nabídky (podpora masného typu skotu v horších podmínkách, intenzivních chovů dojnic, chovu včel, výroby průmyslových brambor a pěstování lnu), jsou uvedena v kapitole B3.3 a B4.

3.1.4 Opatření ovlivňující poptávku

V roce 1998 nebyla uplatňována žádná specifická opatření, která by přímo ovlivňovala spotřebitelskou poptávku po potravinách. Spotřebitelské ceny byly nepřímo ovlivňovány regulací trhu, celními sazbami včetně opatření k přístupu na domácí trh a dalšími opatřeními v oblasti zahraničního obchodu.

V roce 1999 byla zahájena podpora spotřeby mléka ve školách (tzv. “školní mléko”). Celkově bylo na tuto podporu z dotací MZe vydáno 8,6 mil. Kč.

Poptávka po nepotravinářském využití řepky byla v roce 1998 a 1999 podporována úlevami na spotřební dani pro výrobce bionafty a sníženou sazbou DPH u metylesteru řepkového oleje (v kapitole B4).

3.2 Podpory cen vstupů

V roce 1998 a 1999 šlo v této oblasti podpor zejména o opatření úvěrové politiky státu v zemědělství. Nejdůležitějším nástrojem úvěrové politiky je PGRLF, poskytující zemědělským podnikům garance na bankovní úvěry a dotace úroků.

K nástrojům úvěrové politiky patří také návratné finanční výpomoci z let 1991 - 1993, které stát poskytl zemědělcům zejména na zahájení podnikání, a u nichž je podpora tvořena nezaplaceným (resp. značně sníženým) úrokem z dosud nesplacené částky výpomoci. Navíc v roce 1998 došlo k úpravám splátkových kalendářů (včetně odepsání 50 % těchto půjček, resp. 30 % v případě jejich nesplácení).

Dalším nástrojem v této oblasti je dotační politika MZe, v jejímž rámci jsou poskytovány přímé dotace na specifické investiční akce v zemědělství (na obnovu vinic, chmelnic, sadů a na zalesňování). Podobnou formu mají dotace MŽP na vybraná environmentální opatření v zemědělství (protierozní opatření, vytváření stabilizačních prvků v krajině, zakládání retenčních prostorů aj.).

Kromě uvedených podpor umožnil PF ČR v roce 1998 odložit splátky za privatizovaný státní zemědělský majetek v částce 215 mil. Kč, což představovalo podporu v podobě nezaplacených úroků ve výši kolem 32 mil. Kč. Podpora byla poskytnuta z důvodu nadměrného výskytu hrabošů, následků sucha a povodní v roce 1998.

Pro zmírnění ekonomických problémů privatizovaných zemědělských subjektů se v roce 1999 PF ČR rozhodl snížit splátky za privatizovaný zemědělský majetek po dobu dvou let. Nabyvatelé během těchto dvou let zaplatí od 1. 7. 1999 splátky pouze ve výši 10 % z původně stanovené úrovně splátek (týká se splátek v celkové výši 360 mil. Kč), resp. nabyvatelům byla od stejného data poskytnuta úleva na celých 100 % splátek (týká se splátek v celkové výši 400 mil. Kč). Podpora ve formě neplacených úroků představuje v roce 1999 asi 39 mil. Kč.

Kromě úvěrových a podobných podpor byly v roce 1999 zemědělským podnikům poskytnuty dotace na snížení cen některých variabilních vstupů. Dotační zdroje MZe byly v průběhu roku 1999 posíleny ze státního rozpočtu o 500 mil. Kč pro řešení dopadů zvýšení spotřební daně u nafty na hospodaření zemědělských podniků (z této částky bylo vyčerpáno v roce 1999 celkem 486 mil. Kč). Dále jde o dotace na vápnění půd a na využívání závlahové vody, dotace PF ČR na úroky starých úvěrů ad.

Veškerá opatření v této oblasti jsou uvedena v tabulce TB3.2/01.

TB3.2/01 - Podpory vstupů do zemědělství (mil. Kč)

3.3 Přímé platby

V roce 1998 a 1999 byly uplatňovány přímé platby zemědělským podnikům (na ha, ks), uvedené v tabulce TB3.3/01. Větší část plateb byla v roce 1999 poskytována na základě nařízení vlády č. 24/1999 Sb., k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství. Další přímé podpory byly zajišťovány v rámci dotačních titulů MZe.

V listopadu 1998 odsouhlasil Parlament ČR uvolnění 400 mil. Kč ze zdrojů PF ČR na kompenzaci škod, způsobených suchem, hraboši a krupobitím, na kompenzaci nadměrného poklesu cen pro výrobce jatečných prasat a na další účely. Z této částky bylo v roce 1999 vyplaceno na kompenzace za škody způsobené hraboši 200 mil. Kč.

TB3.3/01 - Přímé platby zemědělským podnikům (mil. Kč)

Od roku 1998 se rovněž poskytují kompenzace zemědělcům v ochranných pásmech vod za dopady extenzivního hospodaření do ekonomiky dotčených zemědělských podniků. Tyto kompenzace byly poskytovány ve výši 500 Kč/ha v pásmech hygienické ochrany 2. stupně, resp. 800 Kč/ha v pásmech hygienické ochrany 1. stupně. Kompenzace hradí vlastníci vodárenských nádrží a nejsou proto do výdajů na zemědělskou politiku zahrnovány.

3.4 Obecné služby

V roce 1998 a 1999 poskytoval stát zemědělcům podpory na tzv. obecné služby (podpory nevázané na jednotlivé podniky či určité komodity), jejichž hlavní oblasti včetně kvantifikace jsou uvedeny v tabulce TB3.4/01.

TB3.4/01 - Podpory obecných služeb pro zemědělství (mil. Kč)

Ve srovnání s rokem 1998 došlo v roce 1999 ke zvýšení podpor obecných služeb. Na tomto zvýšení se podílely zejména výdaje na genetiku (vyšší čerpání podpor na nákup semene plemeníků a nově zařazená podpora nákupu tuzemských plemenných býků masných plemen skotu od roku 1998). Dále se zvýšily výdaje SMS na údržbu melioračních zařízení a na údržbu a investice do malých vodních toků.

3.5 Daňová politika

Přímé daně

V roce 1999 došlo k novelizaci některých daňových zákonů. Novelou zákona o daních z příjmů č. 333/1998 Sb. došlo ke zkrácení doby odepisování veškerého odepisovaného majetku kromě první odpisové skupiny, rozšíření daňových pásem a zvýšení nezdanitelných částí základu daně u daně z příjmů fyzických osob. V průběhu roku byl zákon o daních z příjmů novelizován zákonem č. 144/1999 Sb. v souvislosti s úpravou zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech.

V dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí došlo novelou č. 95/1999 Sb. k osvobození majetkových převodů zemědělských a lesních pozemků od Pozemkového fondu ČR.

V roce 1999 se uplatňovaly následující specifické daňové úlevy s dopadem na ekonomiku zemědělských podniků:

a. Odečitatelná položka ve výši 20 % od základu daně ze vstupní ceny strojů pro zemědělství a lesnictví u konkrétních typů strojů pro podniky s převážně zemědělskou a lesní výrobou a jedná-li se o první vlastníky strojů. Zemědělské podniky, které nesplňují výše uvedené kriterium, mohou odečíst 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného v odpisových skupinách 1, 2, 3, jedná-li se o první vlastníky strojů.

b. Možnost odpočtu ztráty zemědělských podnikatelských subjektů od základu daně z příjmu (po dobu 7 let, počínaje rokem následujícím po roce, ve kterém byla ztráta zjištěna).

Celková výše specifických daňových úlev (bez silniční daně) je v roce 1999 odhadována na 300 mil. Kč.

Kromě daňových úlev jde také o odvodové úlevy zemědělských podniků vůči státnímu rozpočtu. V roce 1999 byly zemědělské podniky osvobozeny od splátek návratných finančních výpomocí, poskytnutých v 1. polovině 90. let, ve výši 133 mil. Kč (150 mil. Kč v roce 1998). Dále se jedná o osvobození plateb silniční daně u speciálních zemědělských vozidel, což lze odhadovat ročně na 75 mil. Kč.

Orientační údaje o celkovém zatížení zemědělských podnikatelských subjektů přímými daněmi v roce 1998 a 1999, včetně daňových úlev, jsou uvedeny v následující tabulce.

Přímé daně (bez daňových úlev) poklesly ve srovnání s rokem 1998 o 22 %.

Na základě databáze MF ČR pouze daň z příjmu podnikatelských subjektů v roce 1999 (zemědělská i nezemědělská činnost) zůstala přibližně na úrovni roku 1998. Meziroční pokles realizované daně z pozemků, ze staveb a silniční daně je ovlivněn zejména nedostatkem provozních prostředků, kdy některé podniky neplní své závazky vůči státu (údaje o výměru daní nejsou zjistitelné).

Orientační propočet majetkových daní v Kč/ha z. p. podle údajů výběrového šetření FADN je uveden v tabulkách B3.5/01 - 02. Jedná se o srovnání daňového zatížení u zemědělských družstev a obchodních společností podle jednotlivých druhů majetkových daní a uvádí podrobnější údaje o výši jednotlivých majetkových daní v členění podle velikostních skupin podniků fyzických osob.

Nepřímé daně

Novelou zákona o spotřebních daních č. 129/1999 Sb. byly v průběhu roku 1999 zvýšeny sazby daně uhlovodíkových paliv, maziv a tabákových výrobků a byla zrušena daň z révového vína. U topných olejů bylo možné u některých zemědělských podnikatelů - plátců spotřební daně - uplatňovat nároky na vratku spotřební daně (podle údajů MF 156 mil. Kč v roce 1998 a 108 mil. Kč v roce 1999).

Zvýšení spotřební daně u pohonných hmot (nafty) mělo v roce 1999 značný negativní dopad do ekonomiky zemědělských podniků. Tyto dopady byly částečně kompenzovány dotacemi MZe ve výši 486 mil. Kč.

Daň z přidané hodnoty má pro plátce této daně (což je naprostá většina sledovaných zemědělských podniků) neutrální vztah k souhrnnému ekonomickému výsledku zemědělských podniků (tzn. k hospodářskému výsledku se započtením vztahů k státnímu rozpočtu). Z údajů MF vyplývá, že koncem roku 1999 dlužil stát zemědělským podnikům na vyrovnání DPH 2 073 mil. Kč (2 007 mil. Kč v roce 1998).

4 Opatření a podpory v navazujících odvětvích agrárního sektoru

Podpory navazujících odvětví, zejména zpracovatelského (potravinářského) průmyslu byly v roce 1999 realizovány následujícími opatřeními (údaje o výši podpor jsou uvedeny v tabulce TB4/01):

· podpora rozvoje malého a středního podnikání (podniky do 249 zaměstnanců včetně, s výjimkou zemědělských podniků) prostřednictvím programů Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) v kompetenci MPO; jde o záruky na bankovní úvěry, o zvýhodněné úvěry a o subvence úroků u poskytnutých bankovních úvěrů;

· podpora prostřednictvím programu PGRLF INVESTICE - ZPRACOVATEL, nově založeného v průběhu roku 1999 (podpory nebyly v roce 1999 realizovány);

· podpora bioenergetiky (výrobců bionafty a bioetanolu):

· návratné finanční výpomoci pro výstavbu kapacit na zpracování metylesteru řepkového oleje (MEŘO), které byly poskytnuty v období 1992 - 1995: dotace ve formě nehrazených úroků ze zůstatku finanční výpomoci;

· pro výrobce bionafty směsné a MEŘO: uplatnění snížené sazby DPH (5 %), nulové spotřební daně a vratky spotřební daně na ropné produkty použité při výrobě bionafty směsné;

· přímá podpora výrobcům MEŘO a bioetanolu jako alternativního paliva;

· daňové zvýhodnění pro malé nezávislé pivovary (do výstavu piva 200 tis. hl): poskytnutí úlev na spotřební dani;

· přímá podpora výrobcům bramborového škrobu;

· podpora obchodních organizací: podpora vývozních organizací prostřednictvím programu PGRLF EXPORT (dotace úroků 112 mil. Kč v roce 1999);

· podpora skladování obilovin prostřednictvím SFTR ve výši 73 mil. Kč (67 mil. Kč v roce 1998).

TB4/01 - Opatření k podpoře navazujících odvětví (mil. Kč)

Zvýšení celkové částky daňového zvýhodnění u DPH a vratky spotřební daně v roce 1999 v porovnání s rokem 1998, které se vztahuje k tuzemskému MEŘO, vyplývá z výrazného růstu jeho produkce, jež byla navíc v roce 1999 podpořena samostatným dotačním titulem MZe.

5 Agroenvironmentální politika

V roce 1999 byly přijaty následující právní předpisy přímo se dotýkající oblasti zemědělství a ochrany životního prostředí:

· zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) a navazující vyhlášky MZe č. 286/1999 a č. 287/1999;

· nařízení vlády č. 24/1999 Sb., kterým se stanoví na rok 1999 podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí;

· vyhláška MZe č. 120/1999 Sb., měnící vyhlášku MZe č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování;

· vyhláška MZe č. 206/1999 Sb., kterou se mění vyhláška MZe č. 83/1997 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organizmů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktů a proti jejich rozšiřování na území ČR a o soustavné rostlinolékařské kontrole.

Na základě nařízení vlády č. 24/1999 Sb. bylo na agroenvironmentální cíle v roce 1999 přímo či nepřímo vynaloženo 4 376 mil. Kč, což je téměř o 27 % více než v roce 1998 (3 451 mil. Kč). Jednotlivé programy byly stanoveny a podporovány takto:

a. Podpůrné programy k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny na pozemcích s průměrnou úřední cenou půdy nad 4,01 Kč/m2 (nevztahují se na ZCHÚ) dle § 10(1) a - e nařízení vlády č. 24/1999 Sb.:

· údržba zemědělských pozemků v náležitém stavu: 1 110 mil. Kč (363 mil. Kč v roce 1998 - revidovaný údaj; nárůst o 205,8 %), na plochu 1,8 mil. ha, tj. 42 % zemědělské půdy ČR;

· chov masných plemen na pozemcích s průměrnou úřední cenou v rozmezí od 4,01 do 5,00 Kč/m2: 2 mil. Kč, podpora byla vynaložena na 1 795 kusů (v roce 1998 nebyl tento chov podporován);

· ekologické hospodaření: 5 mil. Kč (částka je srovnatelná s rokem 1998), na ploše 3,0 tis. ha, tj. 0,07 % zemědělské půdy ČR;

· vápnění zemědělských pozemků s ornou půdou s půdní reakcí do 5,5 pH: 5 mil. Kč (v roce 1998 nebylo podporováno), na ploše 14,7 tis. ha, tj. 0,3 % zemědělské půdy ČR;

· zalesňování: 26 mil. Kč (10 mil. Kč v roce 1998; nárůst o 160 %), na ploše 290 ha.

a. Programy pomoci méně příznivým oblastem (pozemky s průměrnou úřední cenou půdy do 4,00 Kč/m2 a ZCHÚ) dle § 16 a - f nařízení vlády č. 24/1999 Sb.:

· údržba zemědělských pozemků v náležitém stavu: 2 645 mil. Kč (ve srovnání s rokem 1998 nedošlo k výrazné změně), na ploše 1,5 mil. ha, tj. 35 % zemědělské půdy ČR;

· chov skotu masných plemen: 424,0 mil. Kč (452,2 mil. Kč v roce 1998); podpora se týkala 69 066 kusů;

· ekologické hospodaření: 79 mil. Kč (43 mil. Kč v roce 1998; nárůst o 83,7 %, na ploše 64,6 tis. ha, tj. 1,5 % zemědělské půdy ČR;

· chov ovcí na pozemcích s průměrnou cenou do 3,10 Kč/m2: 54 mil. Kč (31 mil. Kč v roce 1998; nárůst o 74,2 %); podpora byla vynaložena na 53 882 kusů;

· vápnění zemědělských pozemků s ornou půdou s půdní reakcí do 5,5 pH: 6 mil. Kč (v roce 1998 nebylo podporováno), na ploše 18,8 tis. ha, tj. 0,4 % zemědělské půdy ČR;

· zalesňování: 20 mil. Kč (27 mil. Kč v roce 1998).

K naplňování environmentálních cílů v zemědělství sloužily také některé dotační tituly, které byly vyhlášeny na základě § 2(1) zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (tzv. Zásady):

· 1.C. Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadů: 93 mil. Kč (119 mil. Kč v roce 1998, pokles o 22,1 %); s podporou bylo vysázeno 280 ha vinic, 316 ha chmelnic a 516 ha ovocných sadů;

· 1.D. Podpora včelařství: 80 mil. Kč (80 mil. Kč v roce 1998);

· 3a) Biologická ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin: 11 mil. Kč (9 mil. Kč v roce 1998, nárůst o 17,6 %).

V rámci programů PGRLF mohli zemědělci v roce 1999 žádat o podporu investic souvisejících s ekologickými investicemi do půdy, investicemi na úsporu energie a na využití energie z obnovitelných zdrojů, na zřizování polních cest, zalesňování a na založení a rozvoj činností spojených s agroturistikou. Podporované aktivity spadají do programu INVESTICE - ZEMĚDĚLEC. Nebyl obnoven program KRAJINA týkající se oblastí s přikázanými režimy hospodaření.

Pokračoval “Národní program konzervace a využití genofondu mikroorganizmů a drobných organizmů hospodářského významu”, “Národní program konzervace a využití genofondu rostlin” a “Národní program uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat”, na které MZe uvolnilo 55 mil. Kč (50 mil. Kč v roce 1998). Podpora kontrolního systému ekologického zemědělství činila 500 tis. Kč (100 tis. Kč v roce 1998) a 100 tis. Kč bylo věnováno na propagaci ekologického způsobu hospodaření. Financování monitoringu cizorodých látek v potravních řetězcích dosáhlo výše 29 mil. Kč, což představuje proti roku 1998 (21 mil Kč) nárůst o téměř 40 %.

Rezort MŽP podporoval v roce 1999 zemědělské aktivity přispívající k ochraně a zlepšování životního prostředí. Zemědělské subjekty mohly vstupovat do programů “Péče o krajinu” a “Revitalizace říčních systémů”, v jejichž rámci jim bylo poskytnuto přibližně 45 mil. Kč, dalších zhruba 97 mil. Kč bylo za stejným účelem poskytnuto SMS. Státní fond životního prostředí ČR poskytl zemědělcům (v rámci složky “Program péče o přírodní prostředí”) finanční podporu ve výši 10 mil. Kč.

Výše náhrad za omezení užívání nemovitostí v PHO na zemědělských pozemcích, poskytovaná jednotlivými a. s. Povodí v souladu s § 19(5) zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, v roce 1999 činila 1,9 mil. Kč.

V roce 1999 pokračovaly rovněž pozemkové úpravy. Vynaložená částka dosáhla 663 mil. Kč, z toho bylo na komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) použito 506 mil. Kč (v kapitole B7). Na úpravy související s realizací ekologických opatření v krajině bylo z toho poskytnuto 36 mil Kč.

Součástí agroenvironmentální politiky je odvádění poplatků Státnímu fondu pro životní prostředí za znečišťování jednotlivých složek životního prostředí. Jedná se především o poplatky za znečišťování ovzduší amoniakem, které činily v roce 1998 i 1999 přibližně 50 mil. Kč.

Souhrnně lze hodnotit, že celkový objem finančních prostředků poskytnutých podle nařízení vlády č. 24/1999 Sb. vzrostl za rok 1999 ve srovnání s rokem 1998 o 27 %. V ZCHÚ došlo k navýšení finančních prostředků (bodového ohodnocení) v rámci programu pomoci na údržbu zemědělských pozemků v méně příznivých oblastech. Takto vynaložené prostředky činily 41 mil. Kč. Zaměření agroenvironmentálních podpor nedoznalo výrazných změn, kromě nového dotačního titulu pro podporu vápnění zemědělských pozemků a programu podpory chovu masných plemen skotu. Podařilo se podpořit údržbu krajiny na ploše 3,2 mil. ha, což představuje 75,1 % výměry zemědělské půdy ČR. Došlo k výraznému nárůstu ekologicky obhospodařovaných ploch na 2,6 % zemědělské půdy ČR, což je srovnatelné s průměrem zemí EU (2,3 %). Pokračovaly práce na harmonizaci zemědělské legislativy se vztahem k životnímu prostředí s legislativou EU.

6 Regionální politika a politika rozvoje venkova

Podle “Zásad regionální politiky vlády” (usnesení vlády č. 235 z dubna 1998) představuje regionální politika koncepční a výkonnou činnost státu a regionálních orgánů, jejímž cílem je přispívat k harmonickému a vyváženému rozvoji jednotlivých regionů, snižovat rozdíly mezi úrovněmi jejich rozvoje a podporovat hospodářský a sociální rozvoj jednotlivých regionů.

Regionální politika včetně politiky rozvoje, resp. uchování venkova, je realizována prostřednictvím dotací a podpůrných programů po linii odvětvových ministerstev. Vedle MZe a MMR, které je zároveň od roku 1996 odpovědným koordinátorem regionální politiky, se na ní podílejí MPO, MŽP prostřednictvím Státního fondu životního prostředí a Ministerstva kultury.

Program obnovy venkova, garantovaný MMR, je zaměřen na obnovu hospodářského a kulturního života na venkově, včetně ochrany krajiny a přírody. V rámci tohoto programu jsou přednostně podporovány investiční akce ve venkovských obcích do 2 tis. obyvatel, kde jsou prostředky poskytovány především na podporu drobných investic. Proti roku 1998 byly finanční prostředky tohoto programu navýšeny o 6,5 mil. Kč. Toto zvýšení umožnilo poskytnout v roce 1999 podporu 2 386 obcím v celkové výši 484,5 mil. Kč. Největší objem finančních prostředků (252,4 mil. Kč) byl poskytnut na obnovu a údržbu venkovské zástavby a vybavenosti.

Zemědělská politika MZe se v roce 1999 v dané oblasti soustředila na podporu zemědělského podnikání prostřednictvím programů PGRLF. Dříve uplatňované doplňkové podprogramy KRAJINA a AGROREGION s vazbou na regionální rozvoj však byly při restrukturalizaci podpůrných programů v červenci 1999 zrušeny.

Z prostředků MZe včetně dotací bylo v roce 1999 pro obce do 5 tis. obyvatel uvolněno na výstavbu vodovodů a úpraven vod 774,9 mil. Kč a na čistírny odpadních vod a kanalizaci 82,7 mil. Kč.

Důležitou úlohu v rozvoji venkova mají malé a střední podniky, které ve značné míře vytvářejí ve venkovských obcích pracovní místa a zajišťují jejich celkovou obslužnost. Na podporu malého a středního podnikání (tj. podniků do 249 zaměstnanců včetně) byly na rok 1999 usnesením vlády ČR č. 815 z 9. prosince 1998 vyhlášeny podpůrné programy MMR a MPO. Regionální charakter mají programy REGION, VESNICE, REGENERACE a PREFERENCE (zadavatel MMR), plošný charakter pak mají programy KREDIT, TRH, SPECIAL, KAPITÁL a PODPORA EXPORTU (zadavatel MPO). Jako doplňkový program k uvedeným základním programům působil program ZÁRUKA (zadavatel MMR a MPO), a to se záměrem zlepšit zaměstnanost problémových skupin obyvatelstva. Realizátorem těchto programů je Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., s výjimkou podpory exportu, kde je realizátorem Czech Trade - Česká agentura podpory obchodu.

Ze zdrojů Státního fondu životního prostředí bylo v roce 1999 podnikatelským subjektům v zemědělství poskytnuto celkem 10,2 mil. Kč. Do venkovského prostoru byly zároveň orientovány i některé podpůrné programy Ministerstva kultury. Za nejvýznamnější z nich lze z hlediska rozvoje venkova považovat “Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny”, v rámci kterého bylo v roce 1999 vynaloženo 17 mil. Kč.

7 Ostatní opatření se vztahem k zemědělství

Stát poskytuje agrárnímu sektoru další služby, nezahrnuté do dosud uvedených opatření a výdajů na zemědělskou politiku. Větší část z nich lze klasifikovat jako výdaje na specifické obecné služby státu. Jsou to především výdaje na pozemkové úpravy katastrů obcí, na učňovské školství a činnosti Institutu výchovy a vzdělávání MZe (IVV) a na servisní činnosti pro MZe. Dále jsou to výdaje na řešení následků povodní v zemědělství, které mají povahu mimořádných nákladů státu na přírodní katastrofy s plošným dopadem. Přehled těchto opatření a výdajů je uveden v tabulce TB7/01.

TB7/01 - Ostatní podpory zemědělství (mil. Kč)

Z celkové částky 663 mil. Kč, vynaložené v roce 1999 na pozemkové úpravy, bylo na KPÚ vynaloženo 506 mil. Kč. Do konce roku 1999 bylo dokončeno celkem 94 KPÚ na výměře 28 tis. ha a zahájeno bylo 71 KPÚ na výměře 30 tis. ha. Jednoduché pozemkové úpravy byly do konce roku 1999 provedeny na 309 tis. ha. Komplexní pozemkové úpravy představují významné změny v prostorovém uspořádání a využití krajiny s potenciálně značnými dopady také do ochrany životního prostředí.