Zelená zpráva 1999: A.8 Vstupy

Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 1999

A. Situace zemědělství v roce 1999

8 Vstupy do agrárního sektoru

Ceny vstupů do zemědělství v roce 1999 proti předchozímu roku poklesly v průměru o 6,4 %. Pokles cen obilovin a proteinových komponent měl za následek pokles cen krmných směsí o 14,2 %. Pokles cen krmných směsí byl zaznamenán již v závěru roku 1998 (přibližně o 10 %).

Výrazný cenový růst nastal u PHM ve 3. čtvrtletí a tento vývoj pokračoval ve 4. čtvrtletí, kdy došlo ke zvýšení cen proti stejnému období roku 1998 o 62,4 %. V porovnání s rokem 1998 došlo u PHM v průměru za celý rok 1999 ke zvýšení podle předběžných údajů o 16,6 %.

8.1 Osivo a sadba

Rok 1999 potvrdil, že výzvy a upozornění organizací služeb v oblasti osiv na důsledky vyplývající z nedodržování agrotechnických a fytosanitárních opatření jsou platné nadále. Potvrdilo se, že dochází k razantnímu snižování nákupu certifikovaných mořených osiv zemědělskými výrobci a tím ke zvýšenému výskytu některých chorob (např. snětí u ozimých pšenic). Stejné problémy se vyskytují např. i u sadby brambor.

Přesto, že se stále zvyšuje dovoz a počet registrovaných zahraničních odrůd a hybridů, je nutné upozornit na prospěšnou úlohu domácího šlechtění a semenářství nejen při produkci vysoce adaptovaných odrůd a semenářských materiálů, ale i pro udržování jejich dostupné cenové úrovně pro domácí pěstitele.

Nepříznivá finanční situace zemědělských výrobců a konkurence prodejců přispěly k tomu, že ve srovnání se stejným obdobím roku 1998 došlo ke snížení cen uznaných osiv některých ozimých plodin v průměru téměř o 10 %.

8.2 Agrochemikálie

Nabídka průmyslových hnojiv, pesticidů a ostatních agrochemikálií je vcelku vyhovující. Objevily se však problémy v některých regionech, kde nebyl nabízen celý potřebný sortiment hnojiv (NPK). V zemědělských podnicích, kde nedošlo k výraznému poklesu stavu skotu, je větší přísun živin do půdy zabezpečován z převážné části organickými hnojivy. Průměrná spotřeba účinných látek pesticidů na 1 ha v roce 1999 dosahovala 0,97 kg. U většiny plodin byla chemická ochrana využita 1 až 3x na každém hektaru s porostem polních plodin. Nejintenzivněji ošetřovanými plodinami zůstávají vinná réva (12x) a chmel (9x). Celkově v průměrné spotřebě účinné látky pesticidů na 1 ha výrazně zaostává zemědělství ČR za současnou spotřebou většiny zemí EU.

V roce 1999 se průměrná spotřeba průmyslových hnojiv proti předešlému roku snížila (Graf TA8.2/01, Tabulka A10/01). Současně dochází, i přes podporu státu, i ke stagnaci ve vápnění zemědělských ploch a nárůstu nebezpečí zvyšování půdní kyselosti.

8.3 Plemenný materiál

V chovu skotu ČR zaujímají dojená plemena dominantní postavení a představují 90 % z celkové populace, kterou z 52 % tvoří plemeno české strakaté a 46 % představuje plemeno černostrakaté. Genetické zlepšování dojené populace skotu je založeno na domácím šlechtění. Vlastní šlechtění je řízeno svazy chovatelů a prováděno ve spolupráci s Českomoravskou společností chovatelů a 14 oprávněnými plemenářskými organizacemi.

V rámci dotačního titulu MZe na udržování genetického potenciálu v chovu prasat byla především podporována produkce kanců s vysokou plemennou hodnotou. K 1. 1. 1999 nabyly platnosti nové metodické pokyny k ČSN 46 6150 “Plemenná chovná a užitková prasata” v rámci Centrální plemenné knihy Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Realizovaný šlechtitelský program je srovnatelný s postupy uplatňovanými v zemích EU.

Testování plemeníků podle znaků výkrmnosti a jatečné hodnoty zajišťuje 5 stanic. Zvyšuje se podíl umělé inseminace, kterou v současné době zajišťuje 44 inseminačních stanic kanců.

Zmasilost jatečných prasat, charakterizovaná podílem libového masa z jatečné půlky dosáhla v průměru úrovně 52 %, při porážkové hmotnosti 115 kg ž. hm. Řada podniků uplatňujících proces hybridizace dosahuje úrovně zmasilosti i přes 54 %. Je třeba konstatovat, že bez plošného zavedení hodnocení jatečných prasat systémem SEUROP nebude “národní” hybridizační program ekonomicky stimulován.

8.4 Krmiva hotová (průmyslová)

Podle registru ÚKZÚZ je v ČR registrováno 477 tuzemských výrobců a 325 dovozců krmiv (krmných surovin, doplňkových látek, premixů a krmných směsí). Výroba jadrných krmných směsí je roztříštěná do řady podnikatelských subjektů, nespecializovaných jenom na tuto výrobu. To neumožňuje přesný přehled o celkovém objemu produkce komerčních krmných směsí v ČR. Údaje z roku 1989 udávají roční objem výroby 5 mil. t jadrných krmných směsí. V roce 1999 byl objem výroby krmných směsí 3 302 tis. t.

Některé větší zemědělské subjekty se orientují na vlastní výrobny krmných směsí. Z důvodů pokračujícího snižování stavu hospodářských zvířat, především dojnic a prasnic, klesá poptávka a následně výroba kompletních, nutričně plnohodnotných krmných směsí. Tato situace kontrastuje s programem podpory zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat na jedné straně a s nedostatečnou úrovní výživy špičkového genofondu na straně druhé, což v konečném důsledku neumožňuje využití optimálních potenciálních produkčních schopností chovaných zvířat.

V říjnu 1999 byl Svaz výrobců krmiv přijat do Evropského sdružení výrobců krmiv. Tímto vstupem dochází k mnohem efektivnějšímu získávání a předávání informací z EU v této oblasti.

8.5 Technika a pohonné hmoty

Investice do zemědělské techniky se v ČR pohybují ročně kolem 6 mld. Kč. V hodnotovém vyjádření pokles investic i v tomto roce není tak výrazný, ale vzhledem k významnému nárůstu cen strojové techniky to v řadě případů znamená skutečně výrazné a výhledově i nepříznivé zpomalení tempa obnovy strojů.

I když nákup zemědělské techniky byl nadále podporován programy PGRLF, došlo v roce 1999 podle údajů výrobců a dodavatelů k poklesu prodeje u traktorů a sklízecích mlátiček (Graf TA8.5/02).

V roce 1998 a počátkem roku 1999 ve spolupráci ČSÚ, VÚZT a ČZU Praha bylo uskutečněno statistické šetření, poskytující podrobné údaje o vybavení podniků zemědělskou technikou a o průměrném stáří strojů. Vybrané údaje z výsledků tohoto statistického šetření jsou uvedeny v tabulce A8.5/01 - 02. Jak vyplývá ze šetření, hlavním problémem je nedostatečná obnova strojů a velice nepříznivá věková struktura strojového parku.

Spotřeba PHM se v zemědělství plošně nesleduje, ale při zjišťování údajů se vychází z dostupných informací, výměry pěstovaných plodin, stavů hospodářských zvířat, počtu energetických prostředků, měrné spotřeby na vykonání jednotlivých operací v pracovních postupech apod. Lze odhadovat, že v roce 1999 se spotřebovalo v zemědělských podnicích 580 mil. litrů motorové nafty, jejíž cena se zvýšila proti roku 1998 o 5 % (daňový věstník MF - průměrná cena motorové nafty pro daňové účely).

Na celkové spotřebě motorové nafty se plodiny pěstované na orné půdě podílejí 68 %, louky a pastviny 10 %, zahrady, sady a vinice 2 %, živočišná výroba 15 % a ostatní činnosti 5 %. Vzhledem k neustále se zvyšujícím se cenám motorové nafty vzrůstá její podíl na přímých nákladech vynaložených na provoz energetických prostředků i samojízdných strojů a na nákladech vynaložených na operace v pracovních postupech výroby jednotlivých produktů.

Na celkových přímých provozních nákladech se podílí motorová nafta v průměru např. u traktorů 42 %, u nákladních automobilů 40 %, u samojízdných postřikovačů 34 %, u sklízecích mlátiček 20 % a u sklízecích řezaček 26 %.

V porovnání se SRN je podle VÚZT spotřeba motorové nafty na jednotku vyrobeného produktu v ČR vyšší u ječmene o 59 %, u pšenice o 22 %, u sena o 67 % a u cukrovky dokonce o 140 %.