Zelená zpráva 1999: A.3 Agrární trh

Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 1999

A. Situace zemědělství v roce 1999

3 Agrární trh

3.1 Rostlinná výroba

3.1.1 Obiloviny

V průběhu roku 1999 převažovala na světovém trhu obilovin nabídka nad poptávkou, což se odráželo v nízkých cenách a ve zvýšené konkurenci exportérů.

Světová produkce pšenice dosáhla v marketingovém roce 1999/00 hodnoty 585,6 mil. t (o 0,5 % méně než v předchozím roce). Světová spotřeba pšenice se zvýšila o 0,5 % na 594,3 mil. t. Vzhledem k tomu, že spotřeba překročila produkci, očekává se, že světové zásoby této obiloviny se na konci roku 1999/00 meziročně sníží o 7,2 % na 126,9 mil. t. Zásoby v EU klesnou o 3,5 mil. t na 15,5 mil. t. Zásoby v dalších významných exportujících zemích zůstanou nadále vysoké a budou limitovat růst ceny pšenice na mezinárodním trhu.

Světová produkce krmných obilovin v marketingovém roce 1999/00 představovala 872,7 mil. t, tj. pokles o 2,2 % proti předchozímu roku. Světová spotřeba se meziročně zvýšila o 0,9 % na 880,5 mil. t. Konečné světové zásoby se snížily o 5 % a dosáhly 147,8 mil. t. Nižší zásoby jsou očekávány v USA a v EU, v Rusku jsou téměř vyčerpány.

Světová sklizeň ječmene v marketingovém roce 1999/00 dosáhla 128,3 mil. t a zaznamenala meziroční pokles o 6,5 %. Produkce v EU klesla o 5,8 % na 48,9 mil. t.

Světový obchod se sladem se v marketingovém roce 1999/00 zvýšil proti předchozímu roku o 0,8 % na 4,8 mil. t a tím dosáhl rekordního objemu z roku 1997/98.

Světová produkce kukuřice byla v marketingovém roce 1999/00 o 0,9 % nižší než rekordní sklizeň v předchozím roce a dosáhla 600,7 mil. t. Očekává se zvýšení spotřebyo 3 % na 601,3 mil. t a pokles konečných zásob o 0,6 % na 108,6 mil. t. Přesto zůstane úroveň konečných zásob ve srovnání s domácí spotřebou vysoká.

Mezi plodinami pěstovanými v České republice představují obiloviny hlavní skupinu plodin. Osevní plocha obilovin pro sklizeň roku 1999 se proti předchozímu roku snížila o 5,6 % a zaujímala 1 586,6 tis. ha, což představuje 51,2 % orné půdy, resp. 52,2 % celkové osevní plochy. Ke snížení plochy obilovin došlo zčásti posunem ve prospěch olejnin (s ohledem na předpokládané možnosti odbytu), zčásti snížením ploch ozimů (o 138,3 tis. ha) v důsledku nepříznivých klimatických podmínek v období výsevu ozimých obilovin pro sklizeň roku 1999. Na celkové ploše obilovin byly ozimé obiloviny zastoupeny 62,4 %.

Plocha ozimých obilovin pro sklizeň roku 2000 je podle šetření MZe o 14,9 % (147,2 tis. ha) vyšší než byla jejich osevní plocha pro sklizeň předchozího roku. V porovnání s údaji ČSÚ z předchozích let je odhad plochy ozimů pro sklizeň roku 2000 nejvyšší od roku 1995. Nejvyšší plošný meziroční nárůst mezi ozimy pro sklizeň roku 2000 zaznamenala pšenice, u které došlo ke zvýšení ploch o 171,9 tis. ha (23,1 %). Tento nárůst souvisí se zařazením pšenice potravinářské jako jediné obiloviny do státního intervenčního nákupu. Nejvyšší procentický nárůst o 41,6 % (10,8 tis. ha) zaznamenalo triticale, které jako kvalitní krmná obilovina nachází stále větší uplatnění na trhu (permanentní růst od roku 1996), avšak jeho zastoupení mezi obilovinami zůstává malé (1,9 % z odhadovaných ploch ozimých obilovin).

Povětrnostní podmínky roku 1999 příznivě ovlivnily dozrávání i kvalitu sklizně a dosažený průměrný výnos obilovin 4,35 t/ha, nejvyšší od roku 1991, více než vyrovnal vliv poklesu osevních ploch. Výnosová hladina však nadále zaostává za úrovní výnosů obilovin celkem v EU (78,4 %) i většiny členských zemí.

K lepšímu využití výnosového potenciálu by měla výrazně přispět volba vhodné odrůdy pro danou oblast, zásoba živin, včasné a kvalitní ošetření porostů i vhodná předplodina. V souvislosti s finančními problémy mnoha pěstitelů se však podíl certifikovaného osiva v posledních letech snížil a také ostatní předpoklady pro zvýšení hektarových výnosů a rentability pěstování obilovin narážejí na nedostatek finančních prostředků.

1) Bez pohanky, prosa, soureže.

Rok 1999 s výjimkou ČR odhad.

Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v roce 1997, 1998, 1999;

Agra Europe, 1998 č. 42, 1999 č. 1870;

SVZ obiloviny, září, prosinec 1999, MZe;

České, slovenské a maďarské zemědělství ve srovnání se státy EU, VÚZE 1996;

České, slovenské, maďarské, polské a slovinské zemědělství ve srovnání se státy EU, VÚZE 1998

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

Domácí spotřeba obilovin je stabilizovaná, v marketingovém roce 1999/00 se očekává nárůst potravinářského užití (1,4 %). Potravinářská spotřeba zahrnuje obiloviny pro potravinářské výrobky (zejména mouku, slad) pro exportní účely.

V prvním pololetí 1999 bylo vyvezeno značné množství pšenice ze zásob SFTR. Celkem bylo v marketingovém roce 1998/99 vyvezeno 556,9 tis. t obilovin, z toho pšenice celkem 474,3 tis. t. Pro vývoz v marketingovém roce 1999/00 je k dispozici 1 180,0 tis. t obilovin, z toho 800,0 tis. t pšenice. Dostatečná nabídka kvalitní suroviny, nízká cenová úroveň obilovin v ČR po sklizni roku 1999 i podpora exportu sladu prostřednictvím PGRLF jsou dobrým předpokladem pro naplnění předpokládaného objemu vývozu. Očekává se plné využití maximálních vývozních limitů pro 1. pololetí roku 2000 (pšenice 750 tis. t, ječmen 200 tis. t, vývoz žita a ovsa neomezen), čemuž nasvědčuje zrychlené tempo vývozu od počátku druhé poloviny marketingového roku. Za předpokladu naplnění očekávané úrovně domácí spotřeby a vývozu dojde ke snížení vysokých konečných zásob o 630,9 tis. t a podíl konečných zásob v marketingovém roce 1999/00 bude činit 16,1 % domácí spotřeby.

K výraznému snížení cenové úrovně obilovin po sklizni v roce 1999 došlo v souvislosti s vysokou nabídkou obilovin v ČR a cenovou úrovní nastavenou SFTR pro intervenční nákup 3 300 Kč/t v paritě B (tj. doprava je hrazena prodávajícím). V průběhu marketingového roku 1999/00 je cena potravinářské pšenice vzhledem k dostatečné (až vysoké) nabídce kvalitní suroviny poměrně stabilizovaná. Pozvolný nárůst cen krmného obilí odráží zčásti poptávku po krmném obilí, zčásti úhradu nákladů spojených se skladováním.

Pramen: ČSÚ - Indexy cen zemědělských výrobců

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

S ohledem na dostatek domácích obilovin nelze očekávat do konce marketingového roku 1999/00 oživení cen obilovin. Na druhé straně je nepravděpodobné očekávat snížení cen obilovin vzhledem k jejich současné nízké úrovni. Za předpokladu, že období vegetace a sklizně v hlavních produkčních oblastech nebude ovlivněno negativním klimatickým vývojem, při současné vysoké exportní nabídce (spolu s rozšířením ploch pšenice v EU) a poměrně stabilní světové dovozní poptávce nelze očekávat výrazné zvýšení CZV obilovin (s výjimkou kukuřice) ani pro marketingový rok 2000/01.

V České republice zůstává i nadále jedinou obilovinou pro státní intervenční nákup ze sklizně roku 2000 pšenice potravinářská. Cenu stanoví SFTR s přihlédnutím k aktuální situaci na světovém trhu až před začátkem výkupu.

Pšenice

Několikaletý trend zvyšování ploch pšenice v ČR byl přerušen snížením osevních ploch pro sklizeň roku 1999. Důvodem však nebylo snížení zájmu o pěstování této dosud jediné obiloviny, které se týká státní intervenční nákup, ale nevyhovující klimatické podmínky pro podzimní výsev. Podíl ozimé pšenice na pšenici celkem tradičně přesahuje 92 %. Pro deštivé počasí na podzim roku 1998 se nepodařilo dosít zamýšlenou plochu ozimé pšenice ani po agrotechnických termínech. Ozimá pšenice pro sklizeň roku 1999 byla vyseta na ploše 745,0 tis. ha (87,7 % ploch předchozího roku). I když osev jarní pšenice zčásti vyrovnal toto snížení (189,2 % proti roku 1998), pšenice celkem bylo oseto 867,6 tis. ha, tzn. pouze 94,9 % plochy oseté pro sklizeň roku 1998.

Opožděný výsev a nižší osevní plocha ozimé pšenice byly kompenzovány příznivými povětrnostními podmínkami v dalším průběhu vegetace. Produkce pšenice celkem ze sklizně roku 1999 byla o 4,8 % vyšší než v předchozím roce a v dobré kvalitě. Pšenice ozimá dosáhla nejvyššího průměrného výnosu (4,77 t/ha) od roku 1991 (5,13 t/ha). Pětiletý průměr výnosů (1994-98) v ČR dosahuje 72,5 % průměru výnosů v EU, 64,7 % výnosové úrovně SRN a 89 % průměrného výnosu Rakouska.

Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v roce 1997, 1998, 1999;

Eurostat, Crop production - Half yearly statistics 5B, Crop products, 2/1997, 2/1998;

Rok 1999 - Agra Europe, 1998 č. 42, 1999 č. 1870;

SVZ obiloviny, září, prosinec 1999, MZe;

České, slovenské a maďarské zemědělství ve srovnání se státy EU, VÚZE 1996;

České, slovenské, maďarské, polské a slovinské zemědělství ve srovnání se státy EU, VÚZE 1998

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

V marketingovém roce 1999/00 trvá i s ohledem na předpokládaný státní výkup potravinářské pšenice ze sklizně roku 2000 zvýšený zájem výrobců o její pěstování. Tato orientace má však negativní stránky, např. nedostatečnou nabídku kvalitní krmné suroviny, tendenci ke snižování průměrného výnosu v důsledku pěstování potravinářské pšenice bez ohledu na výrobní podmínky, zvýšené náklady na pěstování v méně příznivých podmínkách a následné snížení rentability pěstování pšenice. Podle výsledků šetření osevu ozimů pro sklizeň roku 2000 bylo na podzim roku 1999 oseto ozimou pšenicí rekordních 916,9 tis. ha, tj. nárůst 23,1 % proti předchozímu roku.

Ačkoliv v první polovině marketingového roku 1999/00 neprobíhal vývoz pšenice podle očekávání, začátek jeho druhé poloviny byl z hlediska vývozů úspěšný. Vývoz se převážně realizuje do Běloruska, Slovinska, SRN a Polska. Naplnění očekávaného vývozu by posunulo úroveň konečných zásob v marketingovém roce 1999/00 na 20,2 % domácí spotřeby. Významný nárůst ploch pšenice pro sklizeň roku 2000 v EU (9,9 %) a očekávané zvýšení ploch ve většině zemí SVE zřejmě sníží možnost nesubvencovaného exportu v marketingovém roce 2000/01.

Propad světové ceny pšenice (6 377 Kč/t v roce 1996 - směnný kurz 27,14 Kč/USD, 3 278 Kč/t v prosinci 1999 - směnný kurz 35,63 Kč/USD), převis nabídky nad poptávkou a nastavení ceny pro státní intervenční nákup potravinářské pšenice na 3 300 Kč/t v paritě B stlačilo ceny zemědělských výrobců pšenice v marketingovém roce 1999/00. Průměrná měsíční CZV potravinářské pšenice se od srpna roku 1999 snižovala z 3 185 Kč/t (8/1999) až na 3 082 Kč/t (12/1999) a ani v průběhu 1. čtvrtletí roku 2000 nevykazuje nárůst.

Pramen: ČSÚ - Indexy cen zemědělských výrobců

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

Odlišná situace je u CZV krmné pšenice, kde se nedostatek pšenice s nízkým obsahem lepku projevuje ve zvyšování průměrných měsíčních cen a v poměrně výrazném cenovém rozdílu v závislosti na krmné kvalitě (300 - 400 Kč/t). Průměrná měsíční CZV se od srpna roku 1999 do února 2000 zvýšila o 11,5 %.

Pramen: ČSÚ - Indexy cen zemědělských výrobců

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

V rámci státního intervenčního nákupu bylo prostřednictvím SFTR vykoupeno 495,7 tis. t potravinářské pšenice ze sklizně roku 1999. Tyto zásoby jsou na základě výběrového řízení vyváženy. Minimální cena pro trvalý tendr byla stanovena na 3 500 Kč/t.

Ječmen

Osevní plocha ozimého ječmene pro sklizeň roku 1999 na úrovni 164,4 tis. ha byla o 12,1 % nižší než plocha pro sklizeň roku 1998. Po nižším osevu ozimých obilovin pro sklizeň roku 1999 nenastalo očekávané zvýšení ploch jarního ječmene, naopak, bylo jím oseto pouze 379,3 tis. ha, tj. o 3,6 % méně než v předchozím roce. Ječmenem bylo celkově oseto 543,7 tis. ha, tj. nejnižší osevní plocha od roku 1972. Ječmen se na osevních plochách obilovin podílel 34,3 %. Snížení ploch mohlo být reakcí na vyšší zásoby z předchozích let (kdy nižší kvalita zrna ovlivnila negativně vývoz zrna i sladu), na sníženou cenu zrna i na požadavky sladoven. Spolupráce sladoven s prvovýrobou se v poslední době zintenzivňuje. V mnoha případech poskytují sladovny zálohy nejen finanční, ale i formou dodávky certifikovaného osiva požadovaných odrůd, přípravků na ochranu rostlin a hnojiv.

Pro sklizeň roku 2000 bylo ječmenem ozimým podle šetření MZe oseto 142,6 tis. ha, tj. o 13,3 % méně proti plochám uvedeným k 31. 5. 1999.

Produkce ječmene ze sklizně roku 1999 na úrovni 2 137,4 tis. t překonala přes snížení ploch produkci roku 1998 o 44,3 tis. t (2,1 %). Dozrávání a sklizeň ječmene proběhla v příznivých klimatických podmínkách a kvalitativní úroveň zvláště sladovnických ječmenů byla výrazně lepší než v předchozích letech. Průměrný výnos ječmene ze sklizně roku 1999 ve výši 3,94 t/ha byl nejvyšší od sklizně roku 1992. Pětiletý průměr výnosů (1994-98) v ČR dosahuje ve srovnatelném období 87,4 % průměru výnosů v EU, 84,7 % výnosové úrovně SRN a 82,4 % průměrného výnosu Rakouska.

Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v roce 1997, 1998, 1999;

Eurostat, Crop production - Half yearly statistics 5B, Crop products, 2/1997, 2/1998;

Rok 1999 - Agra Europe, 1998 č. 42, 1999 č. 1870;

SVZ obiloviny, září, prosinec 1999, MZe;

České, slovenské a maďarské zemědělství ve srovnání se státy EU, VÚZE 1996;

České, slovenské, maďarské, polské a slovinské zemědělství ve srovnání se státy EU, VÚZE 1998

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

V důsledku nízkých světových cen krmného ječmene a špatné kvality sladovnického ječmene v předchozích letech nebyl v marketingovém roce 1998/99 realizován potřebný objem vývozu, počáteční zásoby marketingového roku 1999/00 byly poměrně vysoké a představovaly 25,0 % očekávané domácí spotřeby. Za předpokladu, že vývoz bude pokračovat stejným tempem jako od počátku marketingového roku 1999/00 do března roku 2000, dá se očekávat snížení konečných zásob. Převahu vývozu (zhruba 83 %) tvoří krmný ječmen.

Nabídka suroviny pro tradiční výrobu sladu ze sklizně roku 1999 byla výrazně kvalitnější než v předchozích letech. Dobrá kvalita domácího sladovnického ječmene je patrná i na snížení dovozu sladovnického ječmene v marketingovém roce 1999/00. Po snížené prodejnosti málo kvalitního českého sladu v marketingových letech 1996/97 a 1997/98 se exportní situace poněkud zlepšila v marketingovém roce 1998/99 a tento trend pokračuje i v marketingovém roce 1999/00. Mění se teritoriální struktura vývozu českého sladu. Posílil export do okolních zemí - Polska, Slovinska, Rumunska, bývalých zemí Sovětského svazu, Makedonie, ale i SRN, Rakouska a dalších. Na těchto trzích se však projevuje konkurence slovenských exportérů. Export byl nadále podporován prostřednictvím PGRLF. Ani s touto podporou však nebylo snadné konkurovat výrazně dotovanému sladu z EU. Od září roku 1999 se exportní dotace EU snížily a snížení trvalo i v prvním čtvrtletí roku 2000.

Přestože se situace v exportu sladu z České republiky zlepšila, nebyl pro pěstitele ani sladaře rok 1999 příliš finančně úspěšný vzhledem k nízké CZV sladovnického ječmene i sladu.

Cena sladovnického ječmene byla podpořena podmínkou programu EXPORT na podporu vývozu sladu, která ukládala vybraným sladovnám povinnost nakupovat ječmen v uzanční jakosti za 3 200 Kč/t. Po propadu ceny v srpnu 1999 na 78,6 % ceny ve srovnatelném období roku 1998 však následoval jen velmi pomalý nárůst. Průměrné měsíční ceny za první tři čtvrtletí marketingového roku 1999/00 nepřesáhly 3 200 Kč/t. Pro rok 2000 byla schválena přímá podpora pěstování sladovnického ječmene prostřednictvím vývozní subvence na export sladu při zajištění minimální nákupní ceny 3 500 Kč/t uzanční jakosti ječmene (a při splnění dalších podmínek) ze sklizně roku 2000.

Pramen: ČSÚ - Indexy cen zemědělských výrobců

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

Po propadu CZV sladovnického ječmene v srpnu 1999 pomohly exportní možnosti i tuzemský zájem o krmný ječmen k rychlému zotavení CZV krmného ječmene. Vzhledem k trvajícím možnostem exportu krmného ječmene pokračuje postupný nárůst CZV i v druhé polovině marketingového roku 1999/00.

Pramen: ČSÚ - Indexy cen zemědělských výrobců

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

Průměrné roční ceny zemědělských výrobců v roce 1999 byly u ječmene sladovnického, resp. krmného pod úrovní posledních CZV roku 1998 (84 %, resp. 76,5 %).

Žito

Výrazná převaha nabídky žita nad poptávkou a z toho vyplývající nízké CZV vede pěstitele ke snižování ploch žita. Na rozdíl od let 1996 až 1998, kdy osevní plocha žita zaujímala více než 4 % plochy obilnin, resp. 2 % orné půdy, klesla osevní plocha žita pro sklizeň roku 1999 na 55,2 tis. ha, tj. 3,5 % plochy obilnin, resp. 1,8 % orné půdy. Podle šetření osevu ozimů MZe na podzim roku 1999 snižování plochy pokračuje. Pro sklizeň roku 2000 je osevní plocha žita (41,4 tis. ha) o 24,9 % nižší než plocha osevu v předchozím roce.

Průměrný hektarový výnos žita má od roku 1997 vzrůstající trend, přičemž v roce 1999 byl nejvyšší za posledních šest let (3,67 t/ha). Přesto se, jako u ostatních obilovin, výnosová úroveň pohybuje pod průměrnou úrovní výnosů EU.

Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v roce 1997, 1998, 1999;

Eurostat, Crop production - Half yearly statistics 5B, Crop products, 2/1997, 2/1998;

Rok 1999 - Agra Europe, 1998 č. 42, 1999 č. 1870;

SVZ obiloviny, září, prosinec 1999, MZe;

České, slovenské a maďarské zemědělství ve srovnání se státy EU, VÚZE 1996;

České, slovenské, maďarské, polské a slovinské zemědělství ve srovnání se státy EU, VÚZE 1998

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

Přes nadměrné počáteční zásoby se celková nabídka pro marketingový rok 1999/00 vzhledem k nižší produkci snížila o 14,5 tis. t, tj. o 3,8 % proti marketingovému roku 1998/99. Většina produkce ze sklizně roku 1999 byla ve velmi dobré potravinářské kvalitě. Spotřeba žita pro mlýnské zpracování v posledních letech klesá, nízká cena související s vysokou úrovní zásob ale umožňuje nárůst jeho využití na výrobu lihu.

Přestože vývoz žitav první polovině marketingového roku 1999/00 nesplnil očekávání (pouze 0,9 tis. t), zrychlené tempo vývozu v jeho druhé polovině (4,1 tis. t za leden až březen 2000) potvrzuje zájem okolních států o žito vysoké potravinářské kvality ze sklizně roku 1999. Vývoz se realizuje převážně do Polska, Slovenska, Slovinska a Chorvatska, zčásti i do SRN. Za předpokladu naplnění očekávané domácí spotřeby a vývozu by se konečné zásoby v marketingovém roce 1999/00 snížily proti zásobám marketingového roku 1998/99 o 37,6 tis. t, tj. o 23,3 %. I přes očekávané snížení by konečné zásoby zůstaly na vysoké úrovni 53,4 % domácí spotřeby.

Průměrná roční CZV žita v roce 1999 byla 2 693 Kč/t a odpovídala 76,2 % průměrné CZV v roce 1998 (3 533 Kč/t).

V případě odčerpání části nadměrných zásob je možné očekávat mírný nárůst ceny ke konci marketingového roku 1999/00, případně v dalším marketingovém roce.

Pramen: ČSÚ - Indexy cen zemědělských výrobců

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

Kukuřice

Česká republika tradičně část kukuřice na zrno dováží, neboť vlastní produkce nezabezpečuje domácí spotřebu. Plochy kukuřice na zrno v České republice jsou variabilní v závislosti na povětrnostních podmínkách a v klimaticky příznivých letech dochází ke sklizni na zrno i na plochách původně určených pro sklizeň na zeleno. Snížená potřeba ploch kukuřice na siláž je způsobena nižšími stavy hovězího dobytka a poměrně stabilními vyššími výnosy v posledních letech. K přesunu užití došlo i u kukuřice ze sklizně roku 1999, kdy osevní plocha kukuřice na zrno byla 33 tis. ha, zatímco sklizňová plocha byla o 6,4 tis. ha vyšší (39,4 tis. ha).

Důležitým faktorem ekonomické efektivnosti pěstování kukuřice je správný výběr hybridů odpovídajících pěstebním podmínkám. Nabídka kvalitního osiva hybridů pro kombinované i zrnové užití je dostatečná. Hektarové výnosy kukuřice na zrno, i když jsou pod úrovní výnosů v EU, vykazují v posledních letech významný nárůst. Přesto se nedá předpokládat soběstačnost ve výrobě kukuřice, nejen z důvodů nevyrovnaných sklizní v závislosti na klimatických podmínkách, ale i s ohledem na nabídku dovozu ze zemí s výhodnějšími klimatickými podmínkami (Slovensko, Maďarsko).

Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v roce 1997, 1998, 1999;

Eurostat, Crop production - Half yearly statistics 5B, Crop products, 2/1997, 2/1998;

Rok 1999 - Agra Europe, 1998 č. 42, 1999 č. 1870;

SVZ obiloviny, září, prosinec 1999, MZe;

České, slovenské a maďarské zemědělství ve srovnání se státy EU, VÚZE 1996;

České, slovenské, maďarské, polské a slovinské zemědělství ve srovnání se státy EU, VÚZE 1998

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

Potřeba pro lidskou výživu je především kryta dovozem. Kukuřice na zrno z domácí produkce je spotřebována převážně jako součást krmných směsí. Zbytek krmné spotřeby se kryje také z dovozu. Většina dovozů přichází v poslední době ze Slovenska (v rámci Celní unie), Maďarska a Francie. Pro marketingový rok 1999/00 se očekává proti předchozímu marketingovému roku snížená úroveň dovozu o 27,4 %. Proti marketingovému roku 1998/99 se odhaduje v marketingovém roce 1999/00 zvýšení spotřeby kukuřice ke krmení o 6,6 %.

Za předpokladu naplnění očekávaného dovozu a zvýšené spotřeby budou konečné zásoby kukuřice na zrno v marketingovém roce 1999/00 na úrovni 65 tis. t tj. 19,0 % domácí spotřeby, tedy zhruba na úrovni konečných zásob marketingového roku 1998/99.

Cena kukuřice v ČR se utváří v souvislosti s úrovní světové nabídky a nabídky našich tradičních dovozců. Průměrná světová cena výrazně klesá od roku 1996. Průměrná roční CZV krmné kukuřice v ČR v roce 1999 byla 3 129 Kč/t, tedy o 312 Kč/t (9,1 %) nižší než průměrná CZV v roce 1998.

Pramen: ČSÚ - Indexy cen zemědělských výrobců

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

3.1.2 Cukrovka-cukr

Světová produkce surového cukru je odhadována v marketingovém roce 1999/00 objemu 135,2 mil. t, což je o 2,3 mil. t více než v předchozím roce. Vlivem krizového vývoje v Asii, a tím poklesu dovozu cukru do některých asijských zemí, se očekává zvýšení světových zásob cukru z 57,9 mil. t, tj. 46,1 % světové spotřeby roku 1998/99, na 64,1 mil. t, tj. 50,5 % světové spotřeby cukru roku 1999/00.

Ceny cukru na světových trzích, které již v roce 1998 vykazovaly dlouholeté minimum, se v průběhu roku 1999 dále prudce snižovaly. Průměrná cena bílého cukru na burse v Londýně v roce 1999 dosáhla cca 6 940 Kč/t (200,6 USD/t), což představuje pouze 73,8 % cenové úrovně roku 1998 a 48,2 % úrovně roku 1995. Příčinou nízkých cen bílého cukru jsou vedle vysokých světových zásob cukru i vysoké vývozní refundace uplatňované v zemích EU a krizový vývoj v Asii a Latinské Americe.

Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin;

VUC - Zpráva o cukrovarnické kampani 1999/00 v ČR;

Situační a výhledová zpráva Cukrovka - cukr, MZe SR a VÚEPP březen 2000;

České, slovenské a maďarské zemědělství ve srovnání se státy EU, VÚZE 1998;

Zpracoval: H. Strnadlová (VÚZE)

V marketingovém roce 1998/99 dosáhla v České republice sklizňová plocha cukrovky 81,4 tis. ha, průměrný hektarový výnos 42,74 t a produkce 3 479,4 tis. t. Výroba cukru z řepy činila 470,2 tis. t, při výnosu cukru z řepy 5,78 t/ha. Spolu s omezenými exportními možnostmi a růstem dovozu se přetlak nabídky cukru nad poptávkou prohloubil. Domácí spotřeba cukru činila 410 tis. t, tj. 98,8 % skutečnosti předchozího roku. Konečná zásoba cukru se na konci marketingového roku 1998/99 zvýšila na 166,1 tis. t, tj. o 99,9 % více než v předchozím roce. Obchodní saldo bylo záporné v celkové výši 22,8 tis. t. Vysoké dovozy cukru do ČR byly realizovány převážně v 1. polovině marketingového roku 1998/99. Cena vyváženého cukru byla vzhledem k nízké světové ceně hluboce pod výrobními náklady, což způsobilo značnou finanční ztrátu cukrovarů. I v tomto období nebyl vývoz cukru subvencován.

V důsledku růstu dovozu cukru do ČR a za stavu vzniklých vysokých zásob cukru a nereálnosti ekonomicky neztrátového vývozu cukru byla přijata nařízení vlády k ochraně trhu ČR proti dovozům cukru. Platným opatřením je stanovení ochranných opatření formou dovozních kvót teritoriálně rozdělených na EU, Polsko a ostatní země. Dovozní kvóta se smluvní celní sazbou pro 4. čtvrtletí roku 1999 byla stanovena takto: EU 3 000 t, Polsko 1 250 t a ostatní země 250 t. Každý rok jsou kvóty liberalizovány o 10 %. Dovozy cukru nad touto kvótou mají zvýšenou celní sazbu o 80 procentních bodů, ale minimálně 14 Kč/kg cukru. Souběžně byl limitován dovoz cukru a izoglukózy ze SR formou neautomatických licencí.

V období od března 1999 do konce září 1999 došlo ke zvýšení dovozů cukru proti očekávání, a to i v rámci tzv. zušlechťovacího styku. Dovoz cukru v rámci tohoto celního režimu se v marketingovém roce 1998/99 ve srovnání s předchozím rokem podstatně zvýšil.

Vzhledem ke skutečnosti, že omezení dovozů cukru v režimu volného oběhu podnítilo spekulativní zájem dovozců o import cukru v rámci aktivního zušlechťovacího styku, vydalo Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel s účinností od 1. 11. 1999 pokyn, který upravuje jednotný postup celních úřadů a doporučuje nepovolovat dovozy cukru v režimu aktivního zušlechťovacího styku.

V marketingovém roce 1999/00 došlo vzhledem k vysokým zásobám cukru k dalšímu snížení sklizňových ploch cukrovky na 59 tis. ha. Hektarový výnos dosáhl 45,60 t (historicky nejvyšší výnos) a celková produkce řepy byla 2 690,9 tis. t. Výroba cukru činila 395,2 tis. t, tj. poklesla o 15,4 % ve srovnání s předchozím rokem.

Hektarové výnosy cukrovky se postupně přibližují vyspělým západoevropským zemím. Mezi významné faktory, které se podílely na intenzifikaci produkce, patřilo zlepšení úrovně agrotechniky a tím vyšší využívání genetického potenciálu kvalitních osiv. Vzhledem k podstatnému snížení osevních ploch došlo k soustředění pěstování cukrovky ve vhodnějších půdních podmínkách. Ke zvýšení intenzity produkce přispěl i vývoj povětrnostních podmínek. Srážkový úhrn v produkčních oblastech byl ve vegetačním období roku 1999 nižší než v dlouhodobém průměru, avšak vývoj porostů byl poměrně dobrý. Teplé a slunečné počasí ve 2. polovině měsíce srpna a v září zvýšilo cukernatost řepy, která dosáhla při nákupu 17,28 % (15,80 % v roce 1998). Cukrovarnická kampaň s ohledem na výtěžek cukru z řepy 14,50 % a výnos cukru 6,70 t/ha byla nejlepší za posledních 10 let.

Průměrná cena zemědělských výrobců cukrovky dosáhla podle ČSÚ v marketingovém roce 1999/00 výše 763 Kč/t, tj. o 32 Kč/t (4 %) méně než v předchozím roce. Snižování cen cukrovky je v posledních letech způsobeno přebytky cukru na domácím trhu a extrémně nízkými světovými cenami cukru na světových trzích (kolem 7 000 Kč/t).

Pramen: ČSÚ - Indexy cen průmyslových výrobců

Zpracoval: H. Strnadlová (VÚZE)

Průměrná cena průmyslových výrobců krystalového cukru v marketingovém roce 1998/99 dosáhla 14,70 Kč/kg, tj. o 1,31 Kč/kg (9,8 %) více než v roce 1997/98. V první polovině marketingového roku 1999/00 činila cena průmyslových výrobců krystalového cukru 16,14 Kč/kg. Po stanovení minimální ceny cukrovky lze předpokládat zvýšení CZV v roce 2000/01.

V marketingovém roce 1999/00 bylo v provozu 11 cukrovarů, z toho 6 v Čechách a 5 na Moravě (o 5 cukrovarů méně než v předchozím roce).

V souladu s “Koncepcí agrární politiky na období před vstupem ČR do EU” bylo v roce 2000 přijato nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem. Podle uvedeného nařízení se zavádí regulace trhu cukrovky a cukru, založená na systému kvót a úředně stanovených cen (minimální a maximální ceny). Regulační opatření vstoupí v platnost od počátku marketingového roku 2000/01.

Ochranná opatření proti dovozu cukru a následné udržení průměrné CZV cukrovky v roce 1999 (pokles jen o cca 4 % proti roku 1998) při výrazném poklesu světové referenční ceny (o cca 20 %) se promítlo do vzrůstu koeficientu nominální ochrany KNO v meziročním porovnání z 19 % na 42 %. Celková podpora výrobců cukrovky v ČR, vyjádřená ukazatelem odhadu produkčních podpor OPP, se v meziročním srovnání marketingových roků 1998/99 a 1999/00 zvýšila z 20 % na 38 % (pro srovnání v EU ze 42 % na 49 %).

3.1.3 Brambory a bramborový škrob

Pěstování brambor v České republice je úzce propojeno s bramborářstvím EU. Již 69 % odrůd brambor pěstovaných v ČR bylo vyšlechtěno v některé zemi EU. Většina nových strojů a technologických linek pro pěstování i sklizeň brambor je dovážena ze zemí EU. Z EU (Belgie, Nizozemsko, SRN, Velká Británie) je dovážena sadba brambor a 98 % dovezených brambor konzumních raných i ostatních má původ v některé zemi EU. I v českém škrobárenství vlastní část škrobárenských kapacit firmy z některých zemí EU. Výše nabídky a cenový vývoj konzumních brambor v zemích EU ovlivňuje nabídku i cenový vývoj v České republice.

Pramen: Agra Europe (Potato Markets), Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, ČSÚ

Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)

V marketingovém roce 1998/99 byla situace na trhu brambor stabilizovaná. Celková produkce dosáhla 1 519,8 tis. t brambor. V tomto marketingovém roce bylo do ČR dovezeno 13,3 tis. t brambor. Z celkového množství bylo dovezeno 1,9 tis. t brambor velmi raných, 7,0 tis. t brambor ranýcha4,2 tis. t brambor sadbových. Brambor konzumních ostatních bylo vzhledem k vysokým cenám v západní Evropě a dostatečné domácí nabídce dovezeno pouze 0,2 tis. t. Celková nabídka brambor v marketingovém roce 1998/99 dosáhla 1 533,1 tis. t.

Spotřeba brambor pro lidskou výživu činila v marketingovém roce 1998/99 celkem 780 tis. t, tj. 76,1 kg/obyv./rok. Na výrobu škrobu bylo spotřebováno 75 tis. t průmyslových brambor, ze kterých bylo vyrobeno 16,4 tis. t suchého nativního škrobu. Pro sadbu bylo naskladněno celkem 240 tis. t brambor. Vývoz brambor dosáhl 8,4 tis. t. Dále bylo vyvezeno 8,0 tis. t škrobu a škrobárenských výrobků, tj. v přepočtu zhruba 40 tis. t brambor. Z tohoto množství bylo 5,8 tis. t škrobu a škrobárenských výrobků (v přepočtu na surovinu 30 tis. t brambor) vyvezeno s využitím 40,9 mil. Kč vývozních subvencí SFTR. Dovezeno bylo 0,2 tis. t suchého nativního bramborového škrobu. Dále bylo dovezeno 12,2 tis. t dextrinů, modifikovaných škrobů, škrobů obsažených v lepidlech a přípravcích k úpravě povrchu. Konečná zásoba suchého nativního škrobu dosáhla 7,7 tis. t.

Skladovací ztráty a krmné užití odpadních brambor dosáhly 429,7 tis. t, tj. 28 % celkové nabídky brambor.

Marketingový rok 1999/00 byl v ČR výnosově průměrný. Celkem bylo sklizeno 71,5 tis. ha, tj. o 0,6 % (0,4 tis. ha) méně než v roce 1998/99. Vysoké teploty a nedostatek vláhy v letních i podzimních měsících negativně ovlivnily průměrný výnos, který dosáhl pouze 19,69 t/ha (21,15 t/ha v předchozím roce). V dlouhodobém porovnání s průměrným hektarovým výnosem v EU 15 dosahuje domácí výnos brambor pouze 60 %.

Celková produkcebrambor v ČR dosáhla v marketingovém roce 1999/00 objemu 1 406,9 tis. t. Brambor konzumních raných bylo sklizeno ze 17,9 tis. ha při průměrném hektarovém výnosu 16,62 t celkem 297,6 tis. t. Brambor konzumních ostatních (pozdních) bylo ze 49,7 tis. ha při průměrném hektarovém výnosu 20,54 t sklizeno 1 020,8 tis. t. Brambor pro průmyslové užití na výrobu škrobu a lihu bylo sklizeno 3,9 tis. ha a při průměrném hektarovém výnosu 22,98 t dosáhla celková produkce 88,5 tis. t.

Sklizeň konzumních brambor velmi raných odrůd byla zahájena v ČR již v posledních květnových dnech roku 1999. Ceny těchto brambor v celém obchodním řetězci byly ovlivněny vysokou nabídkou ze zahraničí a proti srovnatelnému období předchozího roku prudce klesaly (např. v červnu 1999 dosáhla průměrná měsíční CZV konzumních brambor velmi raných odrůd pouze 68,7 % hodnoty stejného období roku 1998). Nízká cena a vysoká nabídka konzumních brambor velmi raných a raných odrůd ovlivnila v podzimních měsících roku 1999 i CZV konzumních brambor ostatních (pozdních). V září 1999 dosáhla průměrná měsíční CZV konzumních brambor ostatních 3 530 Kč/t, tj. 89,7 % CZV ve srovnatelném období roku 1998.

Nízké hektarové výnosy jsou v ČR způsobovány mj. nízkou úrovní hnojení, nižšími dávkami přípravků ochrany rostlin, horšími klimatickými i půdními podmínkami a špatnou kvalitou strojů. Ačkoliv pěstitelé v posledních letech výrazně zlepšili odrůdovou skladbu, stále se prohlubujícím problémem je nízká úroveň obměny sadby. Používání necertifikované sadby zhoršuje zdravotní stav brambor a nevytváří předpoklady potřebnému růstu intenzity výroby. Výměra množitelských ploch brambor se v České republice snižuje a klesá i dovoz sadby ze zahraničí.

V marketingovém roce 1999/00 bylo úředně uznáno 4,8 tis. ha množitelských ploch (tj. 6,7 % z celkových osázených ploch) a bylo dovezeno pouze 4,5 tis. t sadby. Pro srovnání v marketingovém roce 1994/95 analogické hodnoty dosahovaly 6,2 tis. ha (8,1 %), resp. 14,7 tis. t.

Na druhé straně již na téměř 15 % ploch konzumních brambor jsou uplatňovány nové technologie zpracování a odkameňování půdy, ale i nové technologie pěstování a sklizně brambor s využitím nejnovějších mechanizačních prostředků dovezených ze zemí EU.

Pramen: ČSÚ - Indexy cen zemědělských výrobců

Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)

Situace na domácím trhu brambor je v marketingovém roce 1999/00 vyvážená. Domácí produkce spolu s dovozem převážně z EU (2,8 % z celkové domácí produkce) plně zabezpečuje zásobování obyvatelstva konzumními bramborami. Dovoz konzumních brambor ze zemí EU, kde byla v roce 1999 vysoká celková produkce (48,6 mil. t) a z toho důvodu velmi nízké farmářské ceny, ovlivnil výrazně stabilnější vývoj cen na trhu v ČR v situaci, kdy se snížila domácí nabídka.

Pramen: Datagain, Agra Europe, MZe

Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)

Ze sklizně roku 1999 bylo vyrobeno 16,8 tis. t suchého nativního škrobu. Pro tuto produkci bylo užito 80 tis. t průmyslových brambor. Předpokládá se, že v tomto roce bude dovezeno i vyvezeno přibližně stejné množství nativního škrobu, dextrinů a škrobu v dalších výrobcích jako v marketingovém roce 1998/99.

CZV průmyslových brambor byly v marketingovém roce 1999/00 udržovány na přijatelné úrovni subvencovaným vývozem škrobu, a také pomocí dotačního titulu MZe 1.K “Podpora výroby bramborového škrobu”, jehož cílem je stabilizace pěstování brambor pro výrobu škrobu. Celkem bylo z tohoto dotačního titulu vyplaceno pěstitelům průmyslových brambor 19 mil. Kč. Dotační titul přispěl k zastavení dlouhodobého poklesu výroby bramborového škrobu (Tabulka A3.1/08).

Pro české bramborářství je nepříznivým trendem vysoký dovoz a nízký vývoz bramborových výrobků k lidské výživě s vyšší přidanou hodnotou (hranolky, kaše, chipsy) a škrobárenských výrobků.

Poznámka: Konverzní přepočet - materiály VÚZE

Pramen: Celní statistika, VÚZE, MZe

Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)

3.1.4 Olejniny (řepka olejná)

Řepka olejná byla v marketingovém roce 1999/00 po sóje luštinaté druhou nejpěstovanější olejninou světa. Celkově bylo podle předběžných údajů sklizeno 42,4 mil. t řepkového semene, což by představovalo nárůst světové produkce proti marketingovému roku 1998/99 o 15,5 % (v EU 15 o 15,6 %). S růstem světové produkce řepky olejné se zvyšuje i objem jejího zpracování a produkce oleje, která by měla v marketingovém roce 1999/00 dosáhnout přibližně 13,8 mil. t. Výroba pokrutin a extrahovaných šrotů se odhaduje ve výši zhruba 22,5 mil. t. Nejvyšší pěstitelské plochy řepky olejné byly v Číně (7,40 mil. ha s průměrným výnosem 1,32 t/ha), v Indii (6,60 mil. ha, 0,86 t/ha), v Kanadě (5,56 mil. ha, 1,58 t/ha) a v EU 15 (3,51 mil. ha, 3,22 t/ha).

Pramen: Oilseeds World Markets and Trade, ČSÚ

Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)

Řepka olejná je v České republice hlavní olejninou. Pěstuje se převážně řepka ozimá, pouze po zaorávkách poškozených a nekvalitních porostů se jako náhrada vysévá méně výnosná řepka jarní.

V marketingovém roce 1998/99 byla řepka olejná sklizena z 264,3 tis. ha. Při dosaženém hektarovém výnosu 2,57 t bylo sklizeno celkem 680,2 tis. t semene. Řepka olejná byla pěstována na 8,5 % orné půdy a na 75,6 % celkové plochy olejnin (349,6 tis. ha).

Zpracovatelská kapacita tukových závodů a lisoven v České republice byla v marketingovém roce 1998/99 využívána přibližně na 83 %. Celkem bylo zpracováno 477 tis. t semene řepky olejné, z toho 40 tis. t na metylester řepkových olejů (MEŘO). Vzhledem ke ztížené ekonomické situaci zpracovatelských podniků bylo na zahraničních trzích realizováno 202,3 tis. t řepkového semene, tj. 30 % sklizené produkce.

Osevní plocha řepky olejné pro sklizeň v marketingovém roce 1999/00 zvýšila na 350,4 tis. ha (11,3 % o. p.). V jarním období bylo přibližně 20 tis. ha doseto řepkou jarní. Celková sklizňová plocha řepky olejné činila 348,9 tis. ha. Zvýšení sklizňových ploch řepky olejné proti marketingovému roku 1998/99 dosáhlo 84,6 tis. ha, tj. růst o 32 %. Při průměrném hektarovém výnosu 2,67 t bylo sklizeno 931,1 tis. t řepkového semene. Vzhledem k potřebě uplatnit zhruba polovinu sklizené řepky na zahraničních trzích, rozhodla mezirezortní licenční komise v listopadu 1999 o vyjmutí vývozu semene řepky olejné z licenčního řízení s platností od 1. 1. 2000. Do konce marketingového roku 1999/00 se předpokládá reálný vývoz semene řepky olejné ve výši zhruba 470 tis. t.

Ceny zemědělských výrobců řepkového semene se vlivem vysoké nabídky doma i v zahraničí snižují. V marketingovém roce 1998/99 byla průměrná CZV řepkového semene v České republice 7 160 Kč/t, a světová cena se pohybovala okolo 7 800 Kč/t. Vlivem vysoké nabídky na domácích i zahraničních trzích však průměrná měsíční CZV v srpnu 1999 podle údajů ČSÚ klesla na 5 303 Kč/t, avšak opět zvýšený zájem trhu v 1. pololetí 2000 ceny zemědělských výrobců opět zvyšuje. Průměrná CZV od počátku marketingového roku 1999/00 dosáhla 5 595 Kč/t, tj. snížení průměrné ceny proti srovnatelnému období marketingovému roku 1998/99 o 23,4 %.

Pramen: ČSÚ - Indexy cen zemědělských výrobců

Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)

Výrazný pokles domácího zpracování řepky olejné k nepotravinářskému užití pro výrobu bionafty se po zajištění dotačního titulu 1.J.a “Podpora výroby metylesteru řepkového oleje (MEŘO)” zastavil. Zpracovatelé kteří vybudovali své kapacity v rámci Oleoprogramu získali přímou dotaci 3 000 Kč/t vyrobeného a prodaného MEŘO. Celková domácí produkce MEŘO v roce 1999 dosáhla 30,6 tis. t, což byl téměř dvojnásobek produkce 15,7 tis. t za rok 1998.

3.1.5 Chmel

Na světovém trhu chmele se vytvořila v průběhu 90. let převaha nabídky nad poptávkou vlivem rozšiřování pěstitelských ploch chmele, která přetrvává do současné doby. Roste zastoupení vysokoobsažných odrůd, tj. odrůd s vysokým obsahem pivovarsky využitelných chmelových látek. Vysoká nabídka má negativní dopady pro chmelařství ve světě i v ČR.

Objem světové poptávky pivovarů po chmelu a chmelových produktech je limitován klesající spotřebou chmele při výrobě piva vlivem úspornějších technologií. Dalším faktorem, který omezuje poptávku, je zpracování chmele do chmelových produktů (granule, extrakty), které omezuje ztráty hořkých látek chmele a umožňuje jejich lepší využití. Současně klesá spotřeba piva v řadě oblastí světa. Tyto skutečnosti vedou ke snižování ploch chmele ve světě, zejména v zemích východní Evropy, ale i v SRN a USA, tj. v zemích, které jsou nejvýznamnějšími producenty chmele.

Podle předběžných údajů činila v marketingovém roce 1999/00 sklizňová plocha chmele ve světě 57,8 tis. ha. Při průměrném výnosu 1,62 t/ha je odhadována světová produkce ve výši 93,7 tis. t. Největšími producenty zůstávají, přes snižování ploch, SRN (v marketingovém roce 1999/00 sklizňová plocha 18,3 tis. ha, produkce 27,6 tis. t), USA (13,9 tis. ha, 27,6 tis. t) a ČR (6,0 tis. ha, 6,4 tis. t).

Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Hopsteiner 1999

Zpracoval: H. Strnadlová (VÚZE)

V důsledku omezeného odbytu a klesajících cen aromatického chmele docházelo postupně v České republice ke snižování výměry obdělávaných chmelnic. Od roku 1995 do roku 1998 klesla plocha chmelnic o 4,5 tis. ha (o 44,6 %) na 5,6 tis. ha.

V marketingovém roce 1999/00 se sklizňová plocha chmele zvýšila ve srovnání s předchozím rokem o 0,4 tis. ha na 6,0 tis. ha. Celková produkce chmele dosáhla 6,4 tis. t, tj. ve srovnání s předchozím rokem více o 1,5 tis. t (30,6 %) při průměrném hektarovém výnosu 1,07 t. Výnosnější odrůdy chmele s vyšším obsahem pivovarsky cenných látek, zejména alfa hořkých kyselin, se v ČR v marketingovém roce 1999/00 pěstovaly pouze na 159 ha, tj. na 2,6 % z celkové výměry chmele.

Povětrnostní podmínky pro růst chmele byly příznivé v jarních měsících, avšak vysoké teploty spolu s nedostatkem srážek v měsících červenci a srpnu měly negativní vliv na růst hlávek a tvorbu chmelových pryskyřic, a tím na kvalitu chmele. Obsah alfa hořkých kyselin v chmelových hlávkách byl nejnižší od roku 1995. Z hlediska výskytu tradičních škodlivých činitelů byl pěstitelský ročník 1999 normální, avšak postupně se rozšiřuje výskyt velmi nebezpečného padlí chmelového, které již způsobilo značné škody pěstitelům v SRN i USA.

Příznivou skutečností pro pěstitele v ČR byl rychlý a plynulý odbyt chmele obchodním společnostem po sklizni 1999. Průměrná cena zemědělských výrobců sušeného chmele v roce 1999 dosáhla úrovně 131 676 Kč/t, tj. o 7 812 Kč/t (6,3 %) více než v předchozím roce, ale o 29,3 % méně než v roce 1992, kdy bylo dosaženo nejvyšší průměrné ceny chmele (186 255 Kč/t) za posledních 10 let. Současná úroveň cen zemědělských výrobců chmele však není předpokladem přiměřené rentability pěstování chmele. Nízké CZV chmele neumožňují zvyšování vstupů do výroby (hnojení, aplikace herbicidů) a zavádění progresivních pěstitelských technologií.

Dosahované průměrné výnosy na úrovni 1 t/ha jsou nízké z hlediska ekonomiky pěstování i z hlediska cenové konkurenceschopnosti českého aromatického chmele na mezinárodním trhu.

Pramen: ČSÚ - Indexy cen zemědělských výrobců

Zpracoval: H. Strnadlová (VÚZE)

Postupnou obnovu porostů chmele ke zlepšení věkové struktury a výkonnosti chmelnic pomáhá realizovat dotační podpora MZe pro výstavbu nových konstrukcí a výsadbu chmele. Podpora v roce 1999 činila 60 tis. Kč/ha, resp. 132 tis. Kč/ha vysázené chmelnice uznanou sadbou do stávajících, resp. nových konstrukcí. S touto podporou bylo obnoveno v roce 1999 celkem 316 ha chmelnic, z čehož činila obnova porostů ve starých konstrukcích 224 ha.

Spotřeba chmele a výrobků v pivovarech by měla dosáhnout v roce 1999 podle předběžných údajů 116,6 t alfa hořkých kyselin, tj. 97,7 % skutečnosti předchozího roku. Spotřeba chmele a chmelových výrobků české provenience klesá, neboť cena 1 kg alfa hořké kyseliny získané z českých chmelů je podstatně vyšší než cena ze zahraničních produktů. Lze proto předpokládat postupné zvyšování výměry hybridních odrůd, které by měly nahradit část dovozu chmelových výrobků produkty české provenience.

Měrná spotřeba chmele, tj. spotřeba chmele na jednotku produkce piva, postupně klesá. V roce 1999 činila podle předběžných údajů 6,53 g alfa hořkých kyselin na 1 hl piva, což odpovídá přibližně úrovni předchozího roku, avšak představuje pokles o 7,2 % proti roku 1996.

Z údajů o dovozech a vývozech chmele, chmelových výrobků a piva je zřejmé, že se v posledních letech postupně zvyšují dovozy chmele a piva na domácí trh a snižují se vývozy těchto komodit. Tyto skutečnosti jsou, kromě tvrdé konkurence na mezinárodním trhu, důsledkem jednostranného zaměření českého chmelařství i vysokého podílu zahraničních společností v českém pivovarnictví, které omezují spotřebu českého chmele. Kladné saldo zahraničního obchodu s chmelem, chmelovými výrobky a pivem se v roce 1999 snížilo o téměř 800 mil. Kč (o 20 %) ve srovnání s rokem 1997.

3.1.6 Len přadný

Od roku 1995 prožívá lnářství a konopářství v EU za podpory Komise EU pro len a konopí velký rozvoj. Osevní plochy vzrostly od roku 1994 ze 78,9 tis. ha na současných 266 tis. ha. Lnářství se rozšířilo do dalších pěstitelsky netradičních zemí, zejména do Španělska.

Pramen: FAOStat Databáze, Statistika CELC

Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)

Pro textilní zpracování lnu na látky a oděvy nachází v EU užití pouze 30 % produkce lnu přadného. Ostatní produkce se používá k výrobě přírodních recyklovatelných surovin, k výrobě speciálních papírů a lněných roun užívaných k výplním a izolacím v automobilovém průmyslu a stavebnictví. Lněné pazdeří má uplatnění ve výrobě dřevopazdeřových desek.

Česká republika má v pěstování lnu přadného dlouholetou tradici. Pro jeho pěstování jsou využívány bramborářské a podhorské oblasti. Přechodný celosvětový pokles zájmu o lněné produkty mezi roky 1992 - 1995 spolu s omezením dotování prvovýroby způsobily, že lnářství v České republice téměř zaniklo (pokles osevních ploch v období 1990 - 1997 z 21 tis. ha na 2,2 tis. ha). Prudké snižování pěstitelských ploch lnu přadného se zastavilo až v roce 1997 po vyhlášení každoročně uplatňovaného dotačního titulu MZe 1.F “Podpora nepotravinářského využití půdního fondu - pěstování lnu”.

Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizních zemědělských plodin

Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)

V marketingovém roce 1998/99 s podporou tohoto dotačního titulu bylo ze 3,7 tis. ha sklizeno 11,2 tis. t rosených lněných stonků při hektarovém výnosu 3,01 t. V tomto marketingovém roce bylo dovezeno 0,5 tis. t rosených stonků (převážně ze SRN). Ve stejném roce bylo na Slovensko vyvezeno 0,1 tis. t lněných stonků (0,9 % produkce).

V tírnách České republiky bylo v marketingovém roce 1998/99 zpracováno 11,6 tis. t rosených lněných stonků a vyrobeno 3,1 tis. t lněných vláken. Pěstitelům lnu přadného bylo v marketingovém roce 1998/99 na základě dotačního titulu 1.F vyplaceno 14,9 mil. Kč. Výše podpory dosáhla 4 000 Kč/ha sklizených rosených lněných stonků.

Za podpory 31,8 mil. Kč (tj. 6 000 Kč/ha) dotačního titulu 1.F bylo v marketingovém roce 1999/00 sklizeno 5,3 tis. ha. Celková produkce rosených lněných stonků při hektarovém výnosu 3,22 t překročila 17 tis. t. Předpokládá se, že bude dovezeno 0,2 tis. t rosených lněných stonků a stejné množství bude vyvezeno. V důsledku příznivého podzimu byla kvalita sklizených rosených stonků velmi dobrá. Podle rozborů obsahuje rosený stonek 12,4 % dlouhého vlákna v průměrné jakosti 105 TEX (hmotnost 1000 m příze v gramech). Obsah koudele je odhadován na 14,5 %. Z celkového množství rosených lněných stonků bude vyrobeno přibližně 4,6 tis. t lněných vláken.

Pro pěstování je len přadný velmi rizikovou plodinou. Ceny zemědělských výrobců rosených stonků se stanovují podle procentického obsahu dlouhých vláken a koudelí a jejich jakosti vyjádřené v TEX. Jakost vláken je silně závislá na vývoji počasí jak v období růstu tak rosení.

Pramen: ČSÚ - Indexy cen zemědělských výrobců

Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)

V České republice dosahují v marketingovém roce 1999/00 průměrné ceny zemědělských výrobců rosených lněných stonků 4 100 Kč/t a dosahují přibližně 55 % (7 500 Kč/t) výše cen na evropské lnářské burze v belgickém Kontrijku.

3.1.7 Ovoce

Světová produkce ovoce celkem v roce 1999 dosáhla podle odhadu FAO 444,7 mil. t, tj. o 2,9 % více než v předcházejícím roce, produkce ovoce mírného pásma dosáhla podle odhadu 166,6 mil. t, tj. o 5,6 % více než v roce 1998.

V EU je celková produkce ovoce v roce 1999 odhadována na 59,1 mil. t, tj. zvýšení o 8,4 % proti předcházejícímu roku, z toho produkce ovoce mírného pásma 47,2 mil. t, tj. o 9 % více než v roce 1998.

ČR se podílela v roce 1999 na světové produkci ovoce mírného pásma 0,2 % a v porovnání s produkcí EU představuje 0,8 %.

V roce 1999 bylo v ČR celkem 49,3 tis. ha ovocných sadů, tj. o 261 ha (0,5 %) méně než v roce 1998. U všech ovocných druhů byla v roce 1999 velká násada květních pupenů a následné bohaté kvetení. Jarní mrazíky lokálně částečně poškodily květy třešní a rybízu. Nedostatek vláhy až do poloviny června způsobil nadprůměrný propad plůdků v rámci červnového opadu. Zdravotní stav porostů byl převážně dobrý. U jádrovin byl zaznamenán větší výskyt živočišných škůdců, především mšic, pilatky švestkové a obaleče. U jabloní byl větší výskyt padlí jabloňového, strupovitost byla minimální a také poškození kroupami bylo pouze lokální. Velký byl výskyt amerického padlí angreštového, lokálně významný byl výskyt moniliového úžehu květů meruněk a višní.

Celkem bylo sklizeno 400,5 tis. t ovoce. Sklizeň byla proti roku 1998 nižší o 12,8 tis. t, tj. o 3,1 %. Byla hodnocena jako průměrná z hlediska kvantity a jako uspokojivá z hlediska kvality. V porovnání s rokem 1998 se zvýšila produkce meruněk o 84,1 %, ořechů vlašských o 15,2 %, rybízů o 14,6 %, višní o 12,9 %, jahod o 10,2 % a třešní o 4,2 %. Naopak nižší byla sklizeň švestek a slív o 11,8 %, hrušek o 6,7 %, malin o 5,5 %, angreštu o 5,1 %.

Produkce tržního ovoce je v ČR zajišťována především v intenzivních ovocných sadech. Od roku 1995 se jejich výměra mírně zvyšuje díky zavedení podpůrného programu na obnovu sadů. V letech 1995 - 1999 bylo vysázeno s dotační podporou MZe celkem 2,6 tis. ha ovocných sadů. V roce 1999 zaujímaly intenzivní ovocné sady v ČR plochu 19,2 tis. ha, z toho plocha plodných sadů činila 17,2 tis. ha. Na celkové výměře ovocných sadů se intenzivní sady podílely 38,9 %. Sklidilo se v nich 174,5 tis. t, tj. 43,6 % celkové produkce ovoce. V porovnání s rokem 1998 byla úroda v intenzivních sadech v ČR vyšší o 19,3%.

V roce 1999 byla sklizeň meruněk, slivoní, třešní, višní a rybízu nejlepší za posledních pět let. Vyšší produkce v intenzivních sadech byla ovlivněna především zvýšením průměrných hektarových výnosů u převážné většiny druhů ovoce (zejména meruněk - o 121,2 %). Průměrné hektarové výnosy v ČR jsou však stále na velmi nízké úrovni a dosahují pouze 25 % výnosu stejného druhu ovoce v zemích EU. Nízká intenzita je způsobena zejména tím, že 33 % sadů je přestárlých a 10% podíl mladých intenzivních sadů je nedostatečný.

Pro zpracovatelský průmysl bylo v ČR v roce 1999 vykoupeno celkem 73,6 tis. t ovoce. V porovnání s rokem 1998 byl výkup ovoce vyšší o 30,5 %. Celková produkce konzervárenských ovocných výrobků se v roce 1999 zvýšila o 44 % a dosáhla 24,5 tis. t. K největšímu nárůstu výroby došlo u proslazeného ovoce a kompotů.

Dovoz čerstvého ovoce mírného pásma do ČR v roce 1999 dosáhl 114,5 tis. t v hodnotě 1 933,9 mil. Kč. V porovnání s rokem 1998 vzrostl dovoz v množstevním vyjádření o 30 %, ve finančním vyjádření o 25,8 %. V roce 1999 se vyvezlo z ČR pouze 64,3 tis. t čerstvého ovoce mírného pásma v hodnotě 460,8 mil. Kč. V porovnání s rokem 1998 se snížil vývoz v množstevním vyjádření o 12,8 %, hodnota vyvezeného množství byla naopak o 21,3 % vyšší. Tento nárůst byl ovlivněn výrazným zvýšením průměrné jednotkové hodnoty vyvážených moštových jablek. Hodnotová bilance zahraničního obchodu ovoce mírného pásma zůstává nadále vysoce pasivní a v roce 1999 se deficit zvýšil na 1 473,1 mil. Kč, tj. o 27,2 % proti roku 1998.

Ceny zemědělských výrobců ovoce byly v roce 1999 v průměru vyšší o 8,5 % než v roce 1998. Nejvíce vzrostla CZV padaných jablek, černého rybízu a jahod. Mírně se zvýšila CZV česaných jablek. Průměrné CZV ostatních druhů ovoce se v roce 1999 snížily, což bylo ovlivněno vyšší sklizní. Spotřebitelské ceny u statisticky sledovaných druhů ovoce se v roce 1999 snížily v průměru o 5,2 % v porovnání s předchozím rokem.

Marketingové organizace producentů ovoce v ČR se začaly rozvíjet v roce 1998 a současná organizovanost prvovýrobců je cca 40 %. Za dobu svého působení se jim podařilo proniknout do řady sítí supermarketů a jejich význam stále roste. V současné době existují tři tyto organizace. Největší celorepublikové družstvo se sídlem v Praze reprezentuje více než 30 % celkové tržní produkce ovoce v ČR. Hlavním programem tohoto družstva je prodej a skladování jablek, které tvoří hlavní podíl obratu. Organizace disponuje 75 % skladovacích kapacit využívaných ke skladování ovoce v ČR. Další dvě družstva působí v oblasti jižní Moravy a jejich význam je vzhledem k velikosti lokální. Hlavním programem těchto družstev je prodej meruněk, broskví. Významný je i prodej jablek.

Jablka

Světová produkce jablek v marketingovém roce 1999/00 dosáhla podle odhadu FAO 60,2 mil. t, tj. o 5,4 % více než v roce předchozím. V EU je celková produkce jablek odhadována na 10,5 mil. t, tj. o 9,4 % více než v marketingovém roce 1998/99.

ČR se na světové produkci jablek podílí 0,4 %, což představuje 2,5 % produkce EU.

Jablka jsou v ČR z hlediska produkce a obchodu nejvýznamnějším ovocným druhem. V roce 1999 se podílela na celkové produkci ovoce 65,9 %, tj. 264,1 tis. t. Celková sklizeň jablek byla v porovnání s rokem 1998 nižší o 19 tis. t, tj. o 6,7 %.

V roce 1999 zaujímaly jabloně plochu 10,1 tis. ha intenzivních sadů, tj. 52,6 % z celkové výměry intenzivních sadů. Plocha plodných intenzivních jabloňových sadů činila 8,9 tis. ha a sklidilo se v nich 142,6 tis. t jablek. Na celkové tržní produkci ovoce v ČR se jablka podílela 81,7 %. V porovnání s rokem 1998 byla sklizeň jablek z intenzivních sadů vyšší o 22,2 tis. t, tj. o 18,4 %. Kvalita jablek byla dobrá. Dosažený průměrný výnos 15,97 t/ha byl v porovnání s rokem 1998 vyšší o 16,1 %. Výnos u jabloní však nadále zůstává na zhruba 50 % standardu zemí EU.

Pro zpracovatelský průmysl bylo v roce 1999 vykoupeno 67,9 tis. t průmyslových jablek, (tj. 92,3 % z celkového výkupu ovoce). Zvýšení poptávky a následné výrazné zvýšení ceny při výkupu jablek na zpracování bylo způsobeno nízkou zásobou koncentrátu z minulých let a také nízkou sklizní jablek z neintenzivních sadů a zahrad, kde jsou produkovány ročně dvě třetiny jablek pro zpracování. Podle odhadů byla jejich sklizeň nižší o 25 %. V roce 1999 se zvýšil v porovnání s předcházejícím rokem výkup i ostatních druhů ovoce pro zpracování, s výjimkou švestek.

Průměrná CZV konzumních jablek se v roce 1999 v porovnání s předchozím rokem zvýšila o 5,6 %. Výrazně se zvýšila průměrná CZV moštových jablek o 119,1 % (z 1 423 Kč/t na 3 118 Kč/t).

Pramen: ČSÚ - Indexy cen zemědělských výrobců

Zpracoval: B. Salamánková (VÚZE)

3.1.8 Zelenina

Podle předběžných odhadů FAO byla celková světová produkce zeleniny v roce 1999 628,7 mil. t, tj. o 2 % více než v roce 1998. Země EU se na této světové produkci podílely ve stejné výši jako v roce minulém, tj. 8,8 %. Předpokládá se, že produkce zeleniny dosáhla v zemích EU objemu 55,3 mil. t.

Na světové produkci se Česká republika podílela 0,1 %. Ve vztahu k produkci zemí EU tvoří objem tuzemské výroby zeleniny 1 %.

Celková roční spotřeba zeleniny a zeleninových výrobků v přepočtu na zeleninu čerstvou v roce 1998 dosáhla 82,2 kg/obyv./rok. Podle odhadů VÚZE vzrostla v roce 1999 na 84 kg/obyv./rok. Tento vzestupný trend (v roce 1989 činila spotřeba 68,7 kg/obyv./rok) je z hlediska racionální výživy příznivý, přesto spotřeba zeleniny stále nedosahuje úrovně vyspělých zemí.

V České republice se v roce 1999 sklidilo celkem 572,5 tis. t zeleniny, tj. o 3,5 % více než v roce 1998. Sklizňová plocha zeleniny se v roce 1999 proti roku 1998 zvýšila jen nepatrně (o 0,6 %) a činila 34,7 tis. ha. Hektarové výnosy stouply v roce 1999 u většiny druhů zeleniny. Výrazné zvýšení bylo zaznamenáno zejména u okurek nakládaček - o 18,7 % na 12,27 t/ha a rajčat - o 16,8 % na 17,65 t/ha. Ze sledovaných druhů zeleniny se snížil hektarový výnos pouze u hrachových lusků, kapusty a květáku.

Největší část sklizňové plochy v České republice připadla cibuli, mrkvi a hlávkovému zelí. Plocha, na které byla cibule v roce 1999 pěstována, se proti roku předchozímu zvýšila o 5,6 % na 6,0 tis. ha. Zvýšením hektarového výnosu, který dosáhl 16,47 t/ha, tj. o 6,5 % více než v roce 1998, vzrostla produkce cibule o 12,4 % na 99,1 tis. t. I přes tento pozitivní vývoj je výnos v ČR proti průměrným výnosům zemí EU zhruba třetinový. U mrkve došlo v roce 1999 ke snížení plochy proti minulému roku o 2,5 % na 3,6 tis. ha, produkce se však o 3,0 % zvýšila a dosáhla objemu 78,7 tis. t. Hektarový výnos, který vzrostl proti roku 1998 o 5,6 % na 21,84 t/ha, je v porovnání s průměrnými výnosy zemí EU cca poloviční. Hlávkové zelí se v roce 1999 pěstovalo na menší ploše než v roce 1998. Ze sklizňové plochy 3,8 tis. ha, tj. o 3,0 % nižší než v roce předchozím, se sklidilo 132,7 tis. t hlávkového zelí. Tato produkce byla proti roku 1998 nižší o 2,9 %. Výnos činil35,10 t/ha a zůstal na úrovni roku 1998.

Podle odhadu Zelinářské unie Čech a Moravy byla zelenina pro tržní účely pěstována na ploše 19,8 tis. ha. Tržní produkce dosáhla objemu 399,2 tis. t. I když intenzita pěstované zeleniny se proti roku 1998 zvýšila asi o 6 %, zaostávání za zeměmi EU je odhadováno na 35 až 40 %.

Celkově lze rok 1999 z hlediska sklizně a odbytu zeleniny hodnotit jako průměrný. Odbyt čerstvé zeleniny byl po převážnou část roku plynulý a poptávka po kvalitním zboží převyšovala nabídku. Zhoršila se odbytová situace u zeleniny pěstované pro průmyslové zpracování v důsledku nestability zpracovatelských podniků (omezování výroby, uzavírání provozoven atd.). Stále nízká intenzita výroby zeleniny v České republice a její nedostatečná kvalita tvoří závažnou překážku v konkurenceschopnosti se zeměmi EU.

Množství dovezené zeleniny do České republiky se od roku 1993 neustále zvyšuje. Celkový dovoz dosáhl v roce 1999 objemu 285,8 tis. t, tj. o 3,1 % více než v roce minulém. Finanční hodnota dovezené čerstvé zeleniny ve výši 3 502,3 mil. Kč se proti roku 1998 snížila o 1,4 %. Rostoucí dovozy plodové zeleniny, které se stále více koncentrují do zimních měsíců, příznivě ovlivňují zásobování tuzemského trhu touto zeleninou po celý rok.

Z cibulové zeleniny je domácí trh nejvíce ohrožován levnými dodávkami dovozové cibule. V roce 1999 se množství dovezené cibule do ČR prudce snížilo, dovoz činil 12,2 tis. t, tj. o 56,9 % méně než v roce 1998. Průměrná jednotková hodnota dovážené cibule, která poklesla o 50,5 % na 4,80 Kč/kg, byla nižší než průměrná cena zemědělských výrobců v ČR v roce 1999.

U kořenové zeleniny tvoří hlavní položku dovozu mrkev. Objemy dovozu se proti roku 1998 snížily o 10,1 % na 14,2 tis. t. Průměrná jednotková hodnota dovezené mrkve v roce 1999 vzrostla proti předchozímu roku o 30,6 % na 9,40 Kč/kg. Vzhledem k problémům domácích pěstitelů celoročně zásobovat tuzemský trh kvalitní mrkví a karotkou, přetrvává požadavek na dovoz jakostní mrkve ze zahraničí.

U košťálové zeleniny došlo v roce 1999 k omezení dodávek hlávkového zelí. Objem dovozu se snížil o 26,1 % proti roku 1998 a činil 8,6 tis. t. Průměrná jednotková hodnota stoupla o 25,6 % na 5,40 Kč/kg.

Vývoz čerstvé zeleniny v roce 1999 vzrostl. Vyvezeno bylo 6,8 tis. t zeleniny, tj. o 74,4 % více než v předchozím roce. Celková hodnota vyvezené zeleniny dosáhla 70,8 mil. Kč, tj. o 41,3 % více než v roce 1998. I přes tento vývoj ve vývozu čerstvé zeleniny byl podíl vývozu k uskutečněnému dovozu i v roce 1999 minimální a činil 2,4 % z hlediska množstevního a 2,0 % ve finančním vyjádření.

Rostoucí objemy dovážené zeleniny mají dopad na stále se zvyšující pasivní bilanci zahraničního obchodu s čerstvou zeleninou. Záporné saldo dosáhlo v roce 1999 výše 279,0 tis. t v celkové hodnotě 3 431,5 mil. Kč. Tuto vysoce pasivní bilanci dále zhoršuje zahraniční obchod se zeleninou zpracovanou a se zeleninovými výrobky. Při dovozu 46,8 tis. t zpracované zeleniny v hodnotě 1 017,5 mil. Kč a vývozu 14,3 tis. t v hodnotě 338,9 mil. Kč (bez ovocných a zeleninových šťáv) dosahuje pasivní bilance zpracované zeleniny a zeleninových výrobků výše 32,5 tis. t v celkové hodnotě 678,6 mil. Kč. Při přepočtu na zeleninu čerstvou dosáhla celková záporná bilance zahraničního obchodu se zeleninou v roce 1999 výše 348,3 tis. t, ve finančním vyjádření 4 110,1 mil. Kč.

V roce 1999 v České republice poklesly ceny zemědělských výrobců zeleniny proti roku 1998 v průměru o 13,6 %. U většiny hlavních druhů zeleniny však bylo snížení podstatně vyšší. Nejvíce klesla průměrná CZV u cibule (o 39,3 % na 5 180 Kč/t), salátových okurek (o 26,4 % na 15 807 Kč/t), hlávkové kapusty (o 14,3 % na 5 205 Kč/t) a póru (o 12,2 % na 12 825 Kč/t). Z dalších významných druhů se mírně zvýšila CZV u mrkve (o 7,9 % na 5 994 Kč/t). U hlávkového zelí bílého zůstala průměrná CZV na úrovni roku 1998 (3 523 Kč/t), u hlávkového zelí červeného klesla (o 5,3 % na 4 522 Kč/t). V porovnání s předchozím rokem došlo v roce 1999 i ke snížení průměrné roční spotřebitelské ceny zeleniny, a to o 9,3 %.

3.2 Živočišná výroba

3.2.1 Skot - mléko, maso

Mléko

Světová produkce kravského mléka se podle údajů USDA každoročně pozvolna zvyšuje. Ve vybraných 33 zemích, které se na světové produkci podílejí 80 %, se v roce 1999 očekává produkce 384,9 mil. t, tj. nárůst ve srovnání se skutečností roku 1998 o 0,3 %. Spolu s tím se odhaduje pokles stavů dojených krav o 1,2 % na 128,6 mil. ks. Výraznější zvýšení produkce mléka se předpokládá zejména v zemích Severní a Jižní Ameriky. V ostatních zemích včetně EU je předpokládána stagnace objemu produkce, příp. její mírné snížení. Zvýšená produkce mléka udržovala světové ceny mléka na nízké úrovni roku 1998. To bylo provázeno ve většině produkčních zemí výraznější podporou výrobcům mléka.

V ČR pokračoval v roce 1999 pokles stavu dojených krav při zvyšování jejich průměrné užitkovosti. Průměrné stavy krav s tržní produkcí mléka se snížily z 561,6 tis. ks v roce 1998 na 544,9 tis. ks v roce 1999, tj. o 3 %. Pokles průměrných stavů krav byl v průběhu roku rovnoměrný. Průměrná užitkovost vzrostla z 4 837 l (rok 1998) na 5 022 l/dojnici/rok v roce 1999 tj. o 3,8 %. Ve srovnání s očekávanou průměrnou užitkovostí EU za rok 1999 představuje dosažená průměrná užitkovost v ČR více než 90% úroveň EU. Na rychlejší zvyšování užitkovosti má vliv postupná specializace podniků na výrobu mléka. V roce 1999 pokračovala podpora chovu dojených krav s užitkovostí nad 4 500 l mléka (podle ukončených normovaných laktací dojnic v kontrole užitkovosti). Výrobní náklady v převážné většině zemědělských podniků přesahovaly realizační ceny mléka, především z důvodů poklesu ceny zemědělských výrobců. V roce 1999 bylo v ČR vyrobeno 2 736,2 mil. l mléka.

V meziročním srovnání ukazatel tržnosti mléka stagnoval (90,9 % v roce 1998 a 91 % v roce 1999). Tržní produkce byla ve srovnání s rokem 1998 vyšší o 0,8 % a dosáhla 2 490 mil. l mléka. Pokles světové ceny, který se promítl do nižších cen mlékárenských výrobků, byl při dané úrovni ochrany trhu i jednou z příčin nárůstu dovozů do ČR. Celkem bylo v roce 1999 do ČR dovezeno po přepočtu 160,4 mil. l mléka, tj. ve srovnání s rokem 1998 nárůst o 51 %. Vyšší nabídka mléka a zvýšený dovoz znamenaly vyšší tlak na dotaci vývozu bilančních přebytků mléka. Vývoz bilančních přebytků mléka byl realizován prostřednictvím SFTR. V roce 1999 bylo vyvezeno celkem 706,8 mil. l mléka, tj. o 29,5 mil. l více než v roce 1998. Při daných cenových relacích se vývoz přebytků mohl v převážné míře realizovat pouze s použitím vývozních subvencí.

Průměrná cena 1 l nakupovaného mléka pro jeho další zpracování se snížila ze 7,88 Kč v roce 1998 na 7,12 Kč v roce 1999, tj. o 9,6 %. Hlavní příčinou tohoto nepříznivého vývoje byl v prvé řadě hluboký propad cen rozhodujících druhů mlékárenských výrobků na mezinárodních trzích a zvyšující se převaha nabídky nad stabilizovanou poptávkou včetně rostoucího dovozu. To vyvolávalo vyšší nároky na vývozní subvence, na které neměl SFTR dostatek zdrojů. Ke zvýšení produkce a nabídky mléka na trhu přispěla i dotace na zvyšování užitkovosti krav. V roce 1999 tato dotace představovala v přepočtu na 1 l mléka dodaného pro jeho další zpracování 0,32 Kč. Snížení CZV mléka bylo promítnuto do prodejních cen zpracovatelského průmyslu a otevřelo prostor pro zvýšenou poptávku. To ovšem nestačilo eliminovat zvýšenou nabídku.

V minulých letech byla založena celá řada odbytových organizací na bázi družstev, která působila převážně v 1 až 2 okresech. Tato družstva zastupovala své členy při jednání s pracovníky mlékárenského průmyslu. Tyto organizace se slučují a mění na marketingové organizace, které nakupují celou tržní produkci svých členů a prodávají ji zpracovatelům. Podíl a vliv těchto organizací na trhu postupně vzrůstá. Obchodní odbytové organizace postupně začínají mimo vlastního obchodování rozvíjet i další činnosti (např. průzkum trhu, poradenství) pro své členy.

Jatečný skot

Světová produkce hovězího masa se v roce 1999 zvýšila v porovnání s rokem 1998 o 0,9 % a dosáhla 58,7 mil. t ž. hm. Poptávka po hovězím mase se v roce 1999 zvýšila a světový export ve srovnání s rokem 1998 vzrostl téměř o 6 %. Důsledkem toho byl pokles světových zásob a oživení cen hovězího masa. Podle odhadu USDA např. v USA vzrostla cena v roce 1999 meziročně o 13 % a v Austrálii o 17 %. V EU došlo ke zmírnění poklesu stavů skotu a spolu s tím i ke zmírnění snižování produkce hovězího masa.

Poptávka po hovězím mase se v ČR v letech 1998 a 1999 nadále snižovala. Důsledkem tohoto trendu je i nadále pokračující pokles stavů skotu a výroby jatečného skotu. Stavy skotu se v průběhu roku 1999 snížily (podle soupisu ČSÚ) o 83,8 tis. ks, tj. o 5 %. Současně se meziročně snížila výroba jatečného skotu o téměř 4 % a dosáhla 237,4 tis. t. ž. hm. Očekávaný pokles produkce v důsledku poklesu stavů skotu byl částečně eliminován zvýšením porážkové hmotnosti skotu. I při snížení míry ochrany trhu došlo v roce 1999 k poklesu dovozu živého skotu a hovězího masa ze 17,8 tis. t ž. hm. v roce 1998 na 12,3 tis. t ž. hm. v roce 1999. Pokles stavů skotu se projevil i snížením vývozu živých zvířat a hovězího masa z 20,8 tis. t ž. hm. na 16,5 tis. t ž. hm. (který byl realizován i nadále převážně v telatech a zástavovém skotu).

I přes podpory státu zůstává výroba jatečného skotu v ČR ztrátová. Příčinami ekonomické nevýhodnosti výroby jatečného skotu jsou nízké realizační ceny a relativně vysoké náklady ve výkrmu jatečného skotu. Snížení cen jatečného skotu bylo důsledkem změny poměru nabídky a poptávky. Výše nákladů na výkrm skotu je mj. ovlivňována nízkými přírůstky a výkrmem skotu do poměrně vysoké porážkové hmotnosti.

V roce 1999 pokračovala podpora rozvoje chovu krav bez tržní produkce mléka. Na tento účel bylo vynaloženo 426 mil. Kč. Počet krav bez tržní produkce mléka se v průběhu roku 1999 zvýšil z 59 tis. ks na 67 tis. ks. Ve struktuře genofondu uvedeného systému chovu nadále převládá chov masných typů českého strakatého skotu a kříženek s masnými plemeny. Z celkového stavu 67 tis. ks krav bez tržní produkce mléka bylo v závěru roku 1999 chováno 15,1 tis. ks krav masných plemen, tj. přibližně 22,5 %.

Pokles poptávky po hovězím mase byl v roce 1999 s určitým zpožděním provázen snižováním CZV a posléze i nabídky jatečného skotu na trhu. Ve srovnání s rokem 1998 poklesla cena jatečného skotu o 6 % na 32,06 Kč/kg ž. hm. Cenová konkurenceschopnost jatečných býků měla v důsledku oživení na zahraničních trzích stoupající tendenci.

3.2.2 Prasata

Jatečná prasata

Odvětví chovu prasat již delší dobu provází celosvětová cenová krize. Ceny jatečných prasat na světových trzích poklesly v roce 1999 proti roku 1998 o cca 38 %.

Světová produkce vepřového masa se zvýšila v roce 1999 ve srovnání s rokem 1998 o 2 % a dosáhla 89,1 mil. t ž. hm. Produkce jatečných prasat v EU se v roce 1999 meziročně zvýšila o 2 %, tj. o zhruba 450 tis. t ž. hm. Světový export vepřového masa se zvýšil v porovnání s rokem 1998 o 7 %. Na druhé straně se poptávka po vepřovém mase ve vyspělých průmyslových zemích prakticky nezvyšuje. To vyvolává v celosvětovém měřítku nadprodukci vepřového masa, zostřování konkurence mezi exportéry na světových trzích a následné snižování světových cen.

Ekonomika výroby jatečných prasat v ČR není uspokojivá. Hlavní příčinou je výše jednotkových nákladů, která je ovlivňována zejména nízkým počtem odchovaných selat na prasnici za rok v porovnání s chovatelsky vyspělými zeměmi.

Spotřeba vepřového masa na obyvatele v ČR zůstává na poměrně vysoké úrovni, i když v roce 1999 došlo k jejímu poklesu na úroveň průměrné spotřeby v EU, která je odhadována na 44 - 45 kg.

Neuspokojivá rentabilita výroby jatečných prasat a pokles domácí poptávky se projevily ve snaze výrobců snížit nabídku jatečných prasat na trhu, a tak přispět k oživení cen zemědělských výrobců. Podle soupisu ČSÚ došlo od 1. 3. 1999 do 1. 3. 2000 k poklesu stavů prasat celkem o 313 tis. ks (o 7,8 %) a snížení stavu prasnic o 19,8 tis. ks (o 6,3 %).

Ve srovnání s rokem 1998 došlo k poklesu výroby jatečných prasat o 31,1 tis. t ž. hm., tj. o 4,6 %. Celkem bylo v roce 1999 vyrobeno 638,8 tis. t ž. hm. jatečných prasat. Do ČR bylo dovezeno 23,5 tis. t vepřového masa v přepočtu na živou hmotnost, což představuje v porovnání s rokem 1998 snížení o 30,3 %. Současně však došlo k poklesu vývozu vepřového masa z 37,9 tis. t na 13,2 tis. t v přepočtu na živou hmotnost.

V roce 1999 poklesly průměrné ceny jatečných prasat celkem o 10,5 % z 34,06 Kč/kg ž. hm. (v roce 1998) na 30,48 Kč/kg ž. hm. Vývoj CZV v průběhu roku lze charakterizovat rychlým propadem v průběhu prvního čtvrtletí z 30 Kč/kg ž. hm. na 24 Kč/kg ž. hm. Od července docházelo k postupnému oživení cen. Nízká úroveň CZV se promítla do snížení cen průmyslových výrobců a spotřebitelských cen, ale k podstatnějšímu růstu spotřebitelské poptávky nedošlo.

Na trhu jatečných prasat v ČR působí dvě odbytové organizace, které se postupně změnily na organizace marketingového typu. Podíl těchto odbytových organizací na trhu jatečných prasat činil v roce 1999 asi 35 %. Postupně dochází k rozšiřování služeb, které poskytují svým členům (průzkum trhu, poradenství atd.).

3.2.3 Drůbež - maso, vejce

Jatečná drůbež

V důsledku stále rostoucí poptávky ve spojení s poměrně příznivými cenami se nadále zvyšuje světová produkce i spotřeba drůbežího masa. Ceny drůbeže na zahraničních trzích ve srovnání s předchozím rokem mírně poklesly a podle zdrojů OECD se udržují pod úrovní 1 USD/kg ž. hm. Světová produkce drůbeže se ve srovnání s rokem 1998 zvýšila o 3,9 % a dosáhla úrovně 63,7 mil. t. Růst výroby pokračuje i v EU, kde se meziročně zvýšila produkce drůbežího masa o 1,6 %.

V souladu s evropskými a světovými trendy dochází ke zvyšování výroby a spotřeby drůbežího masa i v ČR. Růstem domácí spotřeby dochází do určité míry k substituci spotřeby hovězího a částečně i vepřového masa. Postupně dochází i ke změně stravovacích zvyklostí spotřebitelů, kteří jsou stále výrazněji ovlivňováni nejen reklamou, ale i příznivými cenovými relacemi s ostatními druhy mas. Spotřeba drůbežího masa (zejména kuřecího) je citlivá zvláště na relaci cen drůbežího masa k tučnějším druhům vepřového masa.

Výroba jatečné drůbeže se zvýšila ve srovnání s rokem 1998 o 13,3 % a dosáhla úrovně 273 tis. t ž.hm. Objem samozásobení a drobných prodejů je odhadován na 20 tis. t ročně v přepočtu na živou hmotnost. Příznivé ceny drůbežího masa se projevily na zvýšené poptávce o 34,6 tis. t (tj. o 13,6 %), která byla kryta nárůstem produkce o 32,1 tis. t a částečně i zvýšeným dovozem o 3 tis. t (růst o 18,6 %). V přepočtu na živou hmotnost bylo do ČR dovezeno 19,1 tis.t. drůbežího masa a živé drůbeže, tj. 7 % z domácí produkce a 6,8 % z domácí spotřeby.

Vývoj cen drůbežího masa (zejména kuřecího) byl v roce 1999 ovlivněn vývojem cen ostatních druhů mas, zejména vepřového masa. Snahou o udržení cenové konkurenceschopnosti na domácím trhu byl vývoj CZV do značné míry limitován cenami dováženého drůbežího masa. Průměrné ceny zemědělských výrobců jatečných kuřat se v roce 1999 snížily z 27,63 Kč/kg ž. hm. na 22,76 Kč/kg ž. hm., tj. o 17,6 %.

Vejce

V důsledku růstu poptávky a příznivých cen pro spotřebitele se světová produkce slepičích vajec neustále zvyšuje. Od roku 1990 do roku 1999 se zvýšila světová produkce vajec z 45,2 mil. t na odhadovaných 48 mil. t, tj. v přepočtu z 809 mld. ks na 843,6 mld. ks vajec. Stavy slepic se pohybovaly kolem 4 650 mil. ks. V EU se produkce vajec udržuje v posledních čtyřech letech na 5,2 mil. t, tj. 93,5 mld. ks.

V ČR dosáhla v roce 1999 celková produkce vajec 3 307 mil. ks. Ve srovnání s rokem 1998 došlo k poklesu o 308 mil. ks vajec v důsledku snížení počtu slepic ve druhém pololetí 1999 jako reakci na nepříznivý vývoj cen zemědělských výrobců. Ve srovnání s rokem 1998 došlo v roce 1999 ke snížení průměrné snášky na slepici z 281 ks na 277 ks vajec.

Trend poklesu cen zemědělských výrobců slepičích vajec z druhého pololetí 1998 pokračoval i v roce 1999. Od ledna do července 1999 se cena tříděných vajec snižovala z 1,72 Kč/ks na 1,28 Kč/ks. Pokles cen vajec byl odrazem relativně vysoké nabídky a snižující se poptávky na trhu. K oživení cen zemědělských výrobců vajec došlo od října 1999 v důsledku redukce stavů slepic a tím nižší nabídky.

3.3 Cenový vývoj na agrárním trhu

Ceny zemědělských výrobců v ČR se až do roku 1998 postupně zvyšovaly a tím se zároveň přibližovaly cenám v EU. V roce 1999 došlo k razantnímu zlomu. Zatímco v EU dochází k pozvolnému, programovému snižování cen zemědělských výrobců, vyrovnávanému z větší části kompenzačními platbami, v České republice se v průběhu roku 1999 snížily CZV téměř o 12 %.

3.3.1 Vývoj souhrnných cenových indexů

Dynamický rozvoj mezinárodních maloobchodních potravinových řetězců spolu s propadem cen na zahraničních trzích ovlivnil podstatně cenový vývoj v ČR v roce 1999.

Ten byl ve srovnání s rokem 1998 charakteristický poklesem cen na všech úrovních. V roce 1999 došlo:

· po dlouhotrvajícím růstu spotřebitelských cen potravin a nápojů k jejich meziročnímu poklesu o 4,8 %. spotřebitelské ceny potravin a nápojů přispěly k výraznému snížení průměrné míry inflace v roce 1999 (2,1 %);

· k poklesu cen průmyslových výrobců potravin a nápojů o 3,4 % ve srovnání s rokem 1998, poprvé v reformním období po liberalizaci cen;

· k mimořádně razantnímu poklesu indexu cen zemědělských výrobců (-11,7 %), který je důsledkem poklesu CZV všech hlavních zemědělských výrobků s výjimkou ovoce;

· v pořadí již druhému a nejvýraznějšímu poklesu cen vstupů do zemědělství za sebou (-1,8 % v roce 1998, -6,4 % v roce 1999). Přesto se “cenové nůžky” mezi cenami vstupů do zemědělství a CZV znovu rozevřely.

Hlavní příčinou znovuotevření “cenových nůžek” však není na rozdíl od minulých let růst cen vstupů do zemědělství, ale výrazný pokles cen zemědělských výrobců.

3.3.2 Vývoj cen zemědělských výrobců

V roce 1999 pokračoval nepříznivý vývoj cen většiny rostlinných výrobků. K němu se přidal, na rozdíl od minulých let, i podstatný pokles cen živočišných výrobků.

Významným faktorem ovlivňujícím pokračující snižování převážné většiny cen rostlinných produktů (s výjimkou ovoce) byl pokles cen na světových a evropských trzích. Projevil se především u obilí a výrobků z něho (pšenice, sladu), u řepkového semene, brambor aj. Obtížnost vývozu agrárních přebytků bez exportních subvencí a dovoz relativně levných zemědělských surovin snižoval cenu rostlinných produktů na domácím trhu.

Hluboký propad cen mlékárenských výrobků na zahraničních trzích a stagnování cen masa v EU (především vepřového, ale i hovězího a drůbežího) na relativně nízké úrovni způsobilo nebývalý cenový propad na tuzemském trhu u všech živočišných produktů. Částečně k tomu přispěla i snaha maloobchodních řetězců prosadit se na trhu nízkými cenami.

3.3.3 Vývoj cenových indexů ve výrobkových vertikálách

Úroveň cen průmyslových výrobců potravin je stále více ovlivňována rozšiřováním (mezinárodních) maloobchodních řetězců (supermarketů, hypermarketů), které se jako odběratelé mohou stavět do monopsonní, resp. oligopsonní pozice ve vztahu k dodavatelům (tj. do pozice jediného, resp. několika málo odběratelů, kteří si mohou “diktovat” nákupní ceny). Tím vytváří silný tlak na snižování cen průmyslových výrobců a následně cen zemědělských výrobců.

Rok 1999 byl pro výše uvedenou situaci typický. Významně se posílilo postavení mezinárodních společností, především růstem koncentrace a zvyšováním podílu na trhu. Maloobchodní tržby velkých řetězců se v roce 1999 zvýšily proti roku 1998 o 52 %. Zatímco v roce 1998 představoval podíl tržeb v 10 největších mezinárodních společnostech cca 37 %, v roce 1999 ovládly tyto společnosti přes polovinu domácího trhu (kap. A7).

Ostrý konkurenční boj a již zmíněný propad světových cen vyústil v meziroční pokles (1999/98) dosažených spotřebitelských cen, cen průmyslových výrobců a cen zemědělských výrobců většiny sledovaných výrobků rostlinného i živočišného původu (Tabulka A3.3/05). Výjimkou byly průmyslové a spotřebitelské ceny cukru a ceny zemědělských výrobců průmyslových brambor, které měly v důsledku zásahu státu výjimečné postavení na agrárním trhu.

3.3.4 Podíl ceny zemědělské suroviny na cenách finálních výrobků

Podíly cen zemědělských výrobců na spotřebitelské ceně u vybraných reprezentantů potravinářských výrobků shrnuje následující tabulka.

V roce 1999 (na rozdíl od roku 1998) došlo k růstu podílu cen zemědělských výrobců na spotřebitelské ceně zejména u výrobků živočišného původu, nejvýrazněji u vepřového masa a konzumního mléka. Tento vývoj byl ovlivněn:

· poklesem obou sledovaných typů cen při výraznějším poklesu cen spotřebitelských (vejce, kapr, cibule, kuře, pozdní brambory, mléko konzumní, máslo, eidam);

· poklesem spotřebitelských cen při současném růstu cen zemědělských výrobců (vepřové maso);

· zvýšením obou typů cen s tím, že výrazněji rostly ceny zemědělských výrobců (ztužené tuky).

Ve většině případů bylo zvýšení podílu cen zemědělských výrobců na spotřebitelské ceně způsobeno poměrně výrazným poklesem spotřebitelských cen.

Naopak u necelé poloviny sledovaných reprezentantů došlo v roce 1999 ke snížení podílu cen zemědělských výrobců na spotřebitelské ceně. K nejvyššímu snížení došlo u jablek, bílého stolního vína a hovězího masa, mírnější snížení bylo zaznamenáno u tvarohu, kachny, cukru, raných brambor a pšeničné mouky.

Snížení podílu cen zemědělských výrobců na spotřebitelských cenách v roce 1999 bylo ovlivněno:

· poklesem obou typů těchto cen při vyšším poklesu cen zemědělských výrobců (hovězí maso, rané brambory, pšeničná mouka, kachna, tvaroh konzumní);

· růstem spotřebitelských cen při současném poklesu cen zemědělských výrobců (bílé víno stolní, jablka);

· růstem obou typů těchto cen při vyšším nárůstu cen spotřebitelských (cukr).

3.3.5 Vývoj spotřebitelských cen

Úhrnná hladina cen spotřebního zboží a služeb v roce 1999 vzrostla proti roku 1998 o 2,1 %. Zatímco v roce 1998 byl zaznamenán nejvyšší cenový nárůst za posledních pět let (o 10,7 %), v roce 1999 bylo meziroční zvýšení spotřebitelských cen nejnižší od liberalizace cen započaté v roce 1991. Významnými faktory, které přispěly k tomuto vývoji spotřebitelských cen, byly především nižší rozsah administrativních deregulačních opatření, konkurenční soupeření maloobchodních řetězců a pokles cen zemědělských komodit na světovém i domácím trhu.

Zpomalilo se tempo růstu cen všech hlavních výdajových skupin. Nejrychleji - stejně jako v předcházejících dvou letech - rostly ceny výdajů spojených s bydlením (zejména nájemného), i když dynamika růstu se ve srovnání s rokem 1998 snížila přibližně o 21 procentních bodů. Pomaleji, v porovnání s celkovým průměrným růstem spotřebitelských cen, se zvyšovaly ceny odívání a zařízení a provozu domácnosti.

K nízké míře inflace přispěl především cenový vývoj skupiny potraviny, nápoje, tabák. Poprvé od roku 1989 se spotřebitelská cena této skupiny snížila, v porovnání s rokem 1998 klesla o 3,4 %. Index spotřebitelských cen samotných potravin v roce 1999 činil 94,4, tj. o 7,7 procentních bodů méně než představovalúhrnný cenový růst. Ceny nápojů zaznamenaly mírné zvýšení.

V roce 1999 došlo k podstatnému snížení cenové úrovně většiny potravinových skupin (podrobnější členění v tabulce A3.3/06). Zatímco brambory a bramborové výrobky patřily v roce 1998 mezi komodity s nejvyšší dynamikou cenového růstu, v roce 1999 se jejich spotřebitelská cena vlivem příznivé sklizně a následně nabídky na trhu snížila (proti roku 1998) o 12 %. Výrazný meziroční pokles cen zaznamenaly maso a masné výrobky. Po růstu v roce 1998 se razantně snížila (přibližně o jednu pětinu) cena drůbeže, přitom nejrychleji klesaly ceny kuřat (zhruba o jednu čtvrtinu). Příčinu cenového poklesu lze spatřovat v současné době v převaze nabídky drůbežího masa na trhu. Spotřebitelská cena hovězího výsekového masa v důsledku vyrovnané nabídky a poptávky víceméně stagnovala na úrovni předcházejícího roku, cena vepřového výsekového masa pokračovala v trendu nastoupeném v závěru roku 1998 a snížila se o více než 15 %.

Odlišná vývojová tendence než v roce 1998 se projevila u cen potravinové skupiny mléko, mléčné výrobky, vejce. Vlivem markantního snížení cenové úrovně konzumního mléka (zhruba o 11 %), vajec (přibližně o 18 %) a mírného poklesu cen sýrů a ostatních mléčných výrobků došlo ke snížení průměrné hladiny cen této agregované komodity o 6,3 %. Po stabilizovaném vývoji v předcházejícím roce vykazovaly pohyb cen směrem dolů mlýnsko-pekárenské výrobky, přitom - podobně jako v roce 1998 - nejvýraznější snížení cen nastalo u mouky (téměř o 12 %), chleba a běžného pečiva (zhruba o 8 %). Uvnitř skupiny oleje a tuky zaznamenaly citelný pokles cen živočišné tuky (máslo téměř o 15 %, sádlo o více než 6 %), zatímco cena tuků rostlinného původu buď vzrostla (margaríny), nebo stagnovala (jedlé oleje).

Příznivým jevem v roce 1999 bylo podstatné snížení cenové hladiny zeleniny a zeleninových výrobků a ovoce a ovocných výrobků. Shodně jako v roce 1998 se rychlejším tempem snižovaly ceny čerstvého ovoce mírného pásma než ceny jižního ovoce, ceny ovocných výrobků po výrazném růstu v uplynulých letech zaznamenaly nepatrný přírůstek.

Přibližně na úrovni roku 1998 zůstaly ceny ryb a rybích výrobků a jen velmi mírně (o 0,5 %) vzrostla průměrná cena skupiny cukr, cukrovinky a ostatní potraviny. V rámci této skupiny opět význačně stouply ceny cukru a cukrovinek, naopak u kávy a čaje došlo po vysokém růstu v roce 1998 ke snížení, resp. ke stagnaci spotřebitelské ceny.

3.4 Agrární zahraniční obchod

3.4.1 Obecná charakteristika základních tendencí v agrárním zahraničním obchodě

Na mezinárodním agrárním trhu přetrvávala také v roce 1999 nepříznivá konjunkturální situace. Nadprůměrné až rekordní sklizně u většiny globálně významných plodin v marketingovém roce 1998/99, doznívání vlivu měnových a finančních krizí v zemích jihovýchodní Asie a v Rusku promítající se v silné redukci poptávky, ale také devalvace brazilské měny, otevírající této agrární zemi značné možnosti vývozní expanze, působily na další zvýšení disproporcí mezi nabídkou a poptávkou na mezinárodním agrárním trhu, vyúsťující do poklesu cen většiny obchodovaných komodit. Zejména ceny nezpracovaných zemědělských surovin a produktů s nízkým stupněm přidané hodnoty, které tvoří rozhodující podíl českého agrárního vývozu, byly velmi nízké (kap. A3.1 a A3.2).

Tyto konjunkturální faktory ovlivňovaly v roce 1999 nepříznivě český agrární vývoz, který se meziročně zvýšil pouze o 253 mil. Kč, tj. o 0,8 %. Paralelní vyšší vzrůst hodnoty dovozu o 2 042 mil. Kč (tj. o 3,7 %) přispěl k prohloubení záporného salda bilance agrárního zahraničního obchodu o 1 789 mil. Kč, tj. o 8,1 %. Rozdílná dynamika růstu vývozu a dovozu se promítla ve zhoršení jejich vzájemných proporcí a stupeň krytí dovozu vývozem se opět zhoršil o 1,7 procentního bodu na 58,7 %.

Vzhledem k tomu, že celkový český zahraniční obchod vzrůstá dlouhodobě rychleji než jeho agrární výseč, klesá význam zemědělských a potravinářských komodit v tomto obchodu. Za posledních 5 let se celkový obrat zahraničního obchodu ČR v indexním vyjádření zvýšil na 155 bodů, tentýž ukazatel agrárního zahraničního obchodu dosáhl pouze 110 bodů. Tento trend pokračoval i v roce 1999. Zatímco se obrat celkového zahraničního obchodu ČR meziročně zvýšil o 8,3 %, vzrostl v jeho agrárním segmentu pouze o 2,6 %. Důsledkem bylo snížení podílu agrárního obchodu na celkovém zahraničním obchodě ČR na 4,8 %. Adekvátně se snížil podíl agrárního vývozu a dovozu na celkovém vývozu a dovozu. Současně se však zvýšil podíl pasivního salda agrárního zahraničního obchodu na celkovém schodku zahraničně-obchodní platební bilance z 28,1 % na 34,2 % (Tabulka TA3.4/01).

Výše pasiva bilance agrárního zahraničního obchodu je významně ovlivňována vysokým podílem dovozu produktů tropického a subtropického pásma a produktů moře, resp. nekompetitivních komodit. Zhruba polovinu agrárního dovozu představují produkty jiných podnebních pásem, zatímco jejich podíl na paralelním vývozu je logicky neporovnatelně nižší, v roce 1999 pouze 3,5 % (Tabulka TA3.4/04).

3.4.2 Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu

Také v roce 1999 byly státy EU rozhodujícím obchodním partnerem českého agrárního sektoru. Jejich podíl na celkovém obratu agrárního zahraničního obchodu se proti roku 1998 zvýšil o 1,2 % a dosáhl 45,6 %. Nominálně se hodnota zobchodovaného agrárního zboží mezi ČR a EU v roce 1999 zvýšila o 2 143 mil. Kč na 41 892 mil. Kč, tedy o 5,4 % proti roku 1998.

Pozitivní je zejména skutečnost, že zvýšení obratu bylo dosaženo přírůstkem vývozu. Ten meziročně vzrostl o 2 684 mil. Kč, resp. o 25,7 %. Paralelně došlo ke snížení hodnoty dovozu o 541 mil. Kč, neboli o 1,8 %. Důsledkem těchto změn bylo žádoucí zlepšení vztahu vývozu a dovozu v této teritoriální relaci. Stupeň krytí agrárního dovozu z EU vývozem se zvýšil ze 35,6 % v roce 1998 na 45,6 % v roce 1999. Tradičně vysoké pasivní saldo se podařilo snížit o 3 225 mil. Kč, tedy o 17,1 %.

Výsledky zahraničního obchodu s agrárními produkty se zeměmi CEFTA se naopak v roce 1999 zřetelně zhoršily. Objem obchodu sice vzrostl o 922 mil. Kč, resp. o 3,7 %, ale tento přírůstek obratu byl dosažen převážně díky zvýšení hodnoty dovozu. Zatímco vývoz do zemí CEFTA meziročně vzrostl pouze o 348 mil. Kč, tedy o 2,6 %, byl dovoz vyšší o 1 270 mil. Kč, neboli o 11 %. Uvedené změny se promítly do odpovídající dílčí zahraničně-obchodní platební bilance poklesem aktiva o 1 617 mil. Kč, neboli o 79,5 %. Současně se zhoršily proporce vývozu a dovozu. Stupeň krytí dovozu vývozem do členských států CEFTA se snížil ze 117,6 % na 103,2 %.

Obrat zahraničního obchodu s agrárním zbožím se Slovenskem, které je ze zemí CEFTA naším nejvýznamnějším obchodním partnerem, se v roce 1999 meziročně snížil o 976 mil. Kč, tedy o 6,6 %. Také v této teritoriální relaci byly dosažené parametry agrárního segmentu zahraničního obchodu v porovnání s rokem 1998 horší. Podíl Slovenska na celkovém obratu agrárního zahraničního obchodu ČR se snížil ze 16,5 % na 15,0 % v roce 1999. Hodnota našeho aktivního zahraničního obchodu se Slovenskem poklesla o 1 121 mil. Kč, resp. o 12,3 %, hodnota pasivního obchodu paralelně vzrostla o 145 mil. Kč, neboli o 2,6 %. Aktivum odpovídající platební bilance se snížilo o 1 265 mil. Kč, tedy o 35,9 % a stupeň krytí dovozu vývozem meziročně poklesl ze 162,7 % na 139,2 %

Třetí nejvýznamnější skupinou zemí pro agrární obchod ČR jsou rozvojové země (RZ), participující v roce 1999 na jeho obratu 14,8 %. Obrat obchodu s RZ se v roce 1999 sice zvýšil o 873 mil. Kč, tj. o 6,9 %, a dosáhl hodnoty 13 615 mil. Kč, ale tento přírůstek byl výhradně důsledkem zvýšení hodnoty dovozu. Zatímco vývoz agrárních komodit do RZ v roce 1999 poklesl o 50 mil. Kč, resp. o 2,2 %, dovoz vzrostl o 922 mil. Kč, tj. o 8,8 %. Schodek odpovídající teritoriální platební bilance se tudíž zvýšil o 972 mil. Kč na 9 165 mil. Kč, tzn. o 11,9 %. Stupeň krytí dovozu agrárního zboží z RZ korespondujícím vývozem se následkem těchto změn zredukoval z 21,7 % na pouhých 19,5 %.

Finanční krize, která postihla Rusko ve druhé polovině roku 1998 a následné snížení likvidity ruských dovozních firem, projevující se ještě v roce 1999, se promítlo také výrazně v agrární výseči našeho zahraničního obchodu. Obrat obchodu se státy SNS, mezi nimiž je Rusko dominantním obchodním partnerem agrárního sektoru ČR, se meziročně snížil o 1 760 mil. Kč, tzn. o 39,6 %. Podíl SNS na celkovém českém agrárním zahraničním obchodu paralelně poklesl z 5 % na 2,9 %. Vývoz v této destinaci se snížil o 1 720 mil. Kč, neboli o 40,9 % a dovoz o 40 mil. Kč, resp. o 17,2 %.

3.4.3 Komoditní skladba agrárního zahraničního obchodu

Dominance mléka a mlékárenských výrobků, olejnatých semen a nápojů a lihovin v agrárním vývozu ČR se ani v roce 1999 neoslabila. Dlouhodobá priorita mlékárenských výrobků v českém agrárním vývozu je výrazně ovlivňována subvencováním jejich vývozu. Také v roce 1999 byl vývoz mlékárenských výrobků podpořen rozpočtovými prostředky ve výši 1 154 mil. Kč. Subvencemi ve výši 41 mil. Kč byl podpořen rovněž vývoz bramborového škrobu a částkou 56 mil. Kč vývoz jatečných prasat, nicméně u těchto komodit byl, s ohledem na velikost subvence, důsledek pro jejich pozici ve zbožové skladbě vývozu neporovnatelně menší. Mléko a mlékárenské výrobky, olejnatá semena a nápoje a lihoviny spolu s obilím pokrývají 51,6 % hodnoty vývozu. Vývoz produktů nomenklaturně zařazených do agregace mléko, mlékárenské výrobky, vejce a med nicméně v roce 1999 poklesl o 319 mil. Kč, tj. o 5,4 %. Pro agregaci je charakteristická víceletá stagnace hodnoty vývozu, při paralelním růstu hodnoty dovozu. Důsledkem tohoto vývoje je snižování hodnoty netto-vývozu. Ten se v roce 1999 snížil o 843 mil. Kč, tzn. o 19,1 %.

Druhou hodnotově nejvýznamnější zbožovou skupinou našeho agrárního vývozu byla v roce 1999 olejnatá semena a plody. Vývoz olejnatých semen se meziročně zvýšil o 2 384 mil. Kč, resp. o 86,7 %. Proti pětiletému průměru 1995-99 se v roce 1999 hodnota vývozu olejnatých semen zvýšila o 1 813 mil. Kč, neboli o 54,6 %. Vývoz olejnatých semen, do kterých je nomenklaturně zařazen také chmel, se zejména vlivem mimořádného nárůstu vývozu řepky stal v roce 1999 komoditní skupinou s nejvyšší čistou hodnotou vývozu. Aktivum našeho zahraničního obchodu s olejnatými semeny a plody se v roce 1999 meziročně zvýšilo o 2 369 mil. Kč, tzn. o 178,6 %.

Třetí nejvýznamnější agregací vývozního zboží agrárního sektoru ČR jsou nápoje a lihoviny, mezi kterými dominuje dlouhodobě pivo. Hodnota vývozu nápojů a lihovin v roce 1999 meziročně poklesla o 222 mil. Kč, tzn. o 5,5 %. Vzhledem k souběžnému zvýšení hodnoty dovozu se netto-vývoz nápojů a lihovin paralelně snížil o 588 mil. Kč, tedy o 36,2 %.

Vývoz obilí z ČR je stále v rozhodující míře realizací bilančních přebytků. Kolísání objemů, resp. hodnot vývozu a dovozu obilovin, je pro náš agrární zahraniční obchod charakteristické. V roce 1999 byl meziroční vzestup vývozu obilí poměrně výrazný. Jeho hodnota se zvýšila o 1 910 mil. Kč, tedy o 189,7 %. V posledních pěti letech je ale obilí netto-dovozní zbožovou skupinou, s průměrnou roční hodnotou čistého dovozu 283 mil. Kč.

Pátou hodnotově nejvýznamnější vývozní zbožovou skupinou v roce 1999 byly živočišné a rostlinné tuky a oleje. Jejich vývoz však v porovnání s rokem 1998 poklesl o 130 mil. Kč, tedy o 7,3 %. Živočišné a rostlinné tuky a oleje jsou nicméně agregací dlouhodobě netto-dovozní. Hodnota čistého dovozu se v roce 1999 sice o 114 mil. Kč, resp. 11,6 % snížila, přesto byla 869 mil. Kč.

V agrárním zahraničním obchodě se státy EU byla nejvýznamnější vývozní zbožovou skupinou v roce 1999 olejnatá semena a plody, která představovala 28,3 % hodnoty vývozu. Druhou hlavní vývozní agregací v této destinaci byly nápoje a lihoviny, participující na odpovídajícím vývozu 16 %. Třetí nejdůležitější komoditní skupinou bylo mléko a mlékárenské výrobky s podílem 9,8 % a čtvrtou pak obilí, participující na celkové hodnotě agrárního vývozu do EU 6,5 %. Uvedené čtyři zbožové skupiny v roce 1999 celkem pokryly 60,6 % hodnoty agrárního vývozu do EU.

Pět rozhodujících komoditních agregací zemědělsko-potravinářského vývozu do zemí CEFTA v roce 1999 představovalo 45,5 % jeho celkové hodnoty. Byly to obiloviny s podílem 12,8 %, nápoje a lihoviny participující 9,2 %, přípravky z obilí s 8,4 %, živočišné a rostlinné tuky a oleje, jejichž vývoz odpovídal 8 % a mléko, mlékárenské výrobky, vejce a med s podílem 7,1 %.

V agrárním vývozu na Slovensko byly nejvýznamnějšími agregacemi nápoje a lihoviny s podílem 13 %, přípravky z obilí, jejichž vývoz odpovídal 10,8 % celkové hodnoty a různé potravinové přípravky, participující v roce 1999 na hodnotě vývozu v této destinaci 9,5 %.

Do rozvojových zemí se vyváželo v roce 1999 především mléko a mlékárenské výrobky. Tato zbožová skupina představovala 86 % hodnoty agrárního exportu do RZ.

Komoditní skladba českého agrárního dovozu se dlouhodobě příliš nemění. Dominantní skupinou zboží v našem pasivním zahraničním obchodě agrárního sektoru zůstává ovoce. Spolu se zeleninou a přípravky z ovoce a zeleniny představuje také v roce 1999 více než čtvrtinu celkové hodnoty agrárního dovozu. Dovoz zboží odpovídajícího nomenklaturně agregaci ovoce a ořechy se v roce 1999 meziročně zvýšil o 367 mil. Kč, tj. o 5,5 %.

Druhou hodnotově nejdůležitější dovozní skupinou agrárního zboží byly různé potravinové přípravky. Jejich nákup v zahraničí přispěl výrazně k meziročnímu zvýšení celkového dovozu. V roce 1999 se tento dovoz zvýšil o 630 mil. Kč, tzn. o 12,2 %. Také krmiva, mezi kterými je nejvýznamnější sojová moučka, jsou tradiční agregací ve zbožové listině českého agrárního dovozu. Hlavně v důsledku nižších cen na mezinárodním trhu se hodnota této třetí nejdůležitější dovozní komoditní skupiny v roce 1999 o 771 mil. Kč, resp. o 13,2 % snížila.

Další v posloupnosti nejdůležitějších dovozních agregací agrárního sektoru v roce 1999 je zelenina. Je tomu tak přesto, že poprvé po třech letech hodnota dovozu zeleniny do ČR poklesla. Toto meziroční snížení činilo 303 mil. Kč, tj. 6,8 %.

Tabák a tabákové výrobky také trvale figurují mezi nejvýznamnějšími dovozními produkty v posledních pěti letech. V roce 1999 však došlo v dovozu tabáku a tabákových výrobků do ČR k velmi prudkému zvýšení o 1 140 mil. Kč, tedy o 41,8 %. Tento přírůstek hodnoty dovozu tabáku a tabákových výrobků výrazně přispěl ke zvýšení schodku platební bilance našeho agrárního zahraničního obchodu v hodnoceném období.

Uvedených pět hlavních zbožových skupin našeho agrárního dovozu tvořilo 44,9 % jeho celkové hodnoty. Všechny byly netto-dovozními a participovaly také nejvyššími podíly na celkovém schodku zahraničně-obchodní platební bilance agrárního sektoru ČR.

Ve spektru komoditní skladby našeho dovozu z rozhodujících teritorií jsou v pasivním zahraničním obchodě odvětví se státy EU nejvýznamnější agregací krmiva, představující 12,7 % hodnoty dovozu v roce 1999. Druhou nejvýznamnější skupinou je v této relaci ovoce s 12 % podílem, dále různé potravinové přípravky (9,6 %), zelenina (8,6 %), a přípravky z obilí (6,9 %). Uvedených pět skupin pokrývalo v roce 1999 zhruba 50 % hodnoty celkového agrárního dovozu ČR z EU.

V dovozu ze zemí CEFTA byly nejdůležitější různé potravinové přípravky s podílem 14,5 % na celkové hodnotě, dále přípravky z obilí s 9,5 %, zelenina s 8,9 %, kakao a čokoláda, jehož dovoz odpovídal 7,9 % celkové hodnoty dovozu v této teritoriální relaci a mléko a mlékárenské výrobky se 7,3 %.

Z rozvojových zemí dovážel agrární sektor v roce 1999 zejména ovoce (26,8 % z celkové hodnoty), kávu, čaj a koření, reprezentující 16 % celkové hodnoty dovozu z RZ, dále přípravky z ovoce a zeleniny (8,2 %) a krmiva (7,2 %).

Rozbor statistiky agrárního zahraničního obchodu byl proveden z údajů, vztažených k režimu volného oběhu zboží. Vzhledem k tomu, že u některých zbožových skupin byl podíl vývozu, ale zejména dovozu pro zpracování a následný reexport v minulých letech vysoký, je retrospektivní porovnatelnost údajů v segmentu agrárního zahraničního obchodu omezená.

3.5 Trh s půdou

Rozvoj trhu se zemědělskou půdou pro zemědělské užití je do značné míry závislý na ekonomické situaci v zemědělském sektoru.

Nabídka na trhu s půdou značně převyšuje poptávku. Relativně slabá poptávka po nákupu zemědělské půdy pro zemědělské užití v roce 1999 byla do značné míry způsobena:

· nedostatkem vlastního disponibilního kapitálu na nákup půdy;

· nízkými sazbami nájemného za pronájem zemědělské půdy, které nejsou motivující pro nákup půdy;

· převažujícím velkovýrobním charakterem využívání půdy; převažuje využití půdy právnickými osobami nad fyzickými, přičemž právnické osoby nejsou dosud motivovány k nákupu zemědělské půdy;

· nedokončenými změnami ve vlastnických vztazích, nedokončenými restitucemi a nedokončenou identifikací (vlastnickou i fyzickou) pozemků.

Prodej zemědělské půdy v letech 1993 - 1999 představoval přibližně 65 tis. ha, tj. za 7 roků se prodalo a koupilo 1,5 % z celkového zemědělského půdního fondu České republiky. V roce 1999 došlo k prodeji pouze 0,2 % zemědělského půdního fondu, v zemích EU se prodej a koupě půdy každoročně pohybuje kolem 1 % půdního fondu.

Dalším posílením nabídky na trhu s půdou se stalo přijetí zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby (zákon o prodeji státní půdy), který nabyl účinnosti 25. 5. 1999.

Nabyvateli zemědělských pozemků převáděných podle zákona o prodeji státní půdy mohou být:

· fyzické osoby, které jsou státními občany ČR;

· obce;

· právnické osoby, jež jsou vlastníkem (spoluvlastníkem) budov nebo staveb, kterými jsou zastavěny pozemky určené k převodu;

· oprávněné osoby, jejichž nároky, vyjádřené dle § 11 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, v Kč činí nejméně 50 % z ceny pozemků, stanovené podle cenového předpisu;

· veřejné vysoké školy.

V prvém kole budou nabízeny pozemky nejdříve oprávněným osobám podle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě. V dalších kolech jsou nabízeny pozemky prostřednictvím veřejné nabídky.

Výměra půdy ve vlastnictví státu a správě PF ČR v současné době představuje 830 tis. ha. Z této výměry je zatím určeno k prodeji cca 500 tis. ha. Nabídka pozemků k prodeji je časově a věcně strukturována. Prodejní cena pozemků ve vlastnictví státu se řídí dle platných cenových předpisů v době prodeje, přičemž úřední cena je považována za minimální.

Průměrná tržní cena zemědělských pozemků pro zemědělské využití v roce 1999 byla 4,73 Kč/m2, tj. 94 % průměrné úřední ceny (Tabulka A3.5/01). Pozemky menší než 5 ha se prodávají a kupují převážně pro jiné účely než pro zemědělské využití, a tudíž i za vyšší tržní ceny. Zejména jednotková tržní cena pozemků do 0,5 ha je značně vyšší než u pozemků větších.

Průměrné tržní ceny v členění podle zemědělských kultur za rok 1993 - 1999 jsou uvedeny v tabulce TA3.5/01 - 02.

Největší podíl na prodané půdě určené pro zemědělské využití v roce 1999 tvoří orná půda (38,9 %), louky (29,2 %) a zahrady (21,6 %). Prodej a koupě ovocných sadů, vinic a chmelnic byl uskutečněn v zanedbatelném množství.

Nedílnou součástí trhu s půdou jsou nájemné vztahy. Výše nájemného je do značné míry ovlivněna produkční schopností výrobních oblastí a velikosti hospodařících podniků (Tabulka TA3.5/03 - 04).

Průměrný nájem zemědělské půdy v ČR u právnických osob činí 345 Kč/ha a u fyzických osob 649 Kč/ha. V méně příznivých oblastech se nájemné redukuje většinou na hodnotu, odpovídající dani z pozemku. Pro nájemce se tak naprosto stírá ekonomický rozdíl mezi půdou vlastní a pronajatou. Na výši nájmu v dané oblasti (obci, katastru) působí nemalou měrou také celkové podnikatelské klima. V oblastech, kde je vyšší nezaměstnanost vlivem omezování průmyslové výroby, a kde se zemědělství stává důležitým zdrojem obživy, a v oblastech, kde na katastru hospodaří více než jeden větší zemědělský podnik, je vypláceno nájemné vyšší a je snaha uzavírat dlouhodobé smlouvy o pronájmu (až 10 let). Naopak v oblastech, kde je jen jeden zemědělský podnik, hospodařící na několika katastrech, je nájemné minimální a pronajimatelé nemají jistotu nájmu.

3.6 Zemědělské pojištění

V roce 1999 došlo ve struktuře pojišťovacích institucí jen k nepatrným změnám. Zemědělské pojištění nabízely Česká pojišťovna, a. s., Chmelařská pojišťovna, a. s., Kooperativa pojišťovna, a. s., ČS-Živnostenská pojišťovna, a. s., Generali pojišťovna, a. s., Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. a Česká podnikatelská pojišťovna, a. s.

Uvedené pojišťovací instituce se výrazně lišily podílem na trhu zemědělského pojištění - Česká pojišťovna, a. s. s přibližně 87% podílem na trhu, Chmelařská pojišťovna, a. s. s téměř 7% podílem, ostatní pojišťovny se dělily o zbývající podíl 6 % (Tabulka A3.6/01).

Ve snaze o udržení a rozšíření svého podílu na trhu pojišťovny nabízely různé kombinace pojistných produktů dle konkrétních podmínek jednotlivých institucí. V zásadě pojištění kombinuje zabezpečení proti pojistným nebezpečím, z nichž hlavním zůstává krupobití a dále pak požáry, povodně, záplavy a vichřice. Plodiny je možno pojistit rovněž proti sesuvům půdy, vyzimování a jarním mrazům. Pojišťují se všechny druhy polních plodin, chmel, vinná réva, ovoce, ale i kultury ve sklenících, okrasné rostliny a travní a lesní porosty.

Pojištění hospodářských zvířat nabízí zejména zabezpečení proti nákazám a dalším hromadným škodám na zvířatech v důsledku živelných, ale i jiných událostí (např. výpadek elektrického proudu). Pojištěním je možno pokrýt nutné utracení zvířat nařízené v ohnisku nákazy a v ochranném pásmu a nařízenou dezinfekci v ohnisku nákazy. Produkty pojištění navazují na právní normy, především na nový veterinární zákon č. 166/99 Sb., o veterinární péči, který poskytuje systém náhrad garantovaných státem v návaznosti na možnosti pojištění zvířat. Pojistit lze i jednotlivé škody na zvířatech jako jsou úrazy, neinfekční nemoci apod. Novinkou je nabídka pojištění pro případ výpadku produkce hospodářských zvířat, kdy je možno uhradit nevytvořený zisk a fixní náklady.

Propojištěnost plodin v roce 1999 se odhaduje přibližně na jednu třetinu ploch, propojištěnost hospodářských zvířat na tři čtvrtiny celkových stavů.

Zemědělské pojištění podle údajů České asociace pojišťoven nedosáhlo v roce 1999 úrovně roku 1998. Na této skutečnosti se projevil zejména značný pokles pojištění hospodářských zvířat (o 17,1 %), jehož důvodem je pokračující trend poklesu stavu skotu a určitá redukce pojištění zvířat pouze na nákazové pojištění.

Pojištění zemědělských plodin zůstalo v roce 1999 přibližně na úrovni roku 1998.

Pojistné plnění se snížilo celkem o 20 %, z toho u hospodářských zvířat o necelých 16 % a u plodin o cca 23 %.

Uvedené hodnoty ukazatelů svědčí o velmi klidné nákazové situaci ve sledovaném roce. Škody vznikaly především v důsledku tzv. jednotlivých škod, tj. úrazy zvířat, neinfekční onemocnění apod. U pojištění plodin se výrazněji projevily krupobitní škody ze začátku července 1999 v západních, východních a jižních Čechách. Škody z titulu záplav byly pouze místního významu. V meziročním srovnání bylo v roce 1999 oproti roku 1998 méně škod.

Škodní průběh, jako poměr pojistného plnění a pojistného, vykázaly v roce 1999 pojišťovací instituce ve výši 83,1 %, což představuje proti roku 1998 snížení přibližně o 11 procentních bodů. U hospodářských zvířat byl vykázán škodní průběh 78 %, což je přibližně stejná hodnota jako v roce 1998. U plodin je škodní průběh 87 %, což představuje 24% snížení.

Podobnou hodnotu škodního průběhu (od roku 1995 nejnižší) vykázala také Česká pojišťovna, a. s., jejíž základní ukazatele, charakterizující vývoj zemědělského pojištění od roku 1995, uvádí tabulka A3.6/02.

V roce 1999 se situace v zemědělském pojištění nadále zhoršovala. Insolventnost značné části zemědělských podniků se projevila mj. i v malém krytí podnikatelského rizika, které objektivně v zemědělském podnikání existuje. Podniky pojišťují méně, zejména hospodářská zvířata. V roce 1999 pokračovala jednání MZe s Agrární komorou a komerčními pojišťovnami o řešení této nepříznivé situace se záměrem navrhnout opatření k podpoře zemědělského pojištění. Předpokládá se využití zahraničních zkušeností o systémech zemědělského pojištění, platných zejména ve státech EU.