Zelená zpráva 1999: A.12 Výzkum, vzdělávání

Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 1999

A. Situace zemědělství v roce 1999

12 Výzkum, vzdělávání a poradenství v agrárním sektoru

12.1 Výzkum

12.1.1 Situace v zemědělském výzkumu

V roce 1999 patřilo do rezortu MZe celkem 9 přímo řízených výzkumných ústavů, z toho 4 plní úlohu servisních organizací. Specifickou úlohu má Česká akademie zemědělských věd jako učená vědecká společnost sdružující špičkové odborníky rezortních výzkumných ústavů a zemědělských vysokých škol a současně vědecky fundovaný poradní orgán při posuzování možných směrů agrární politiky a klíčových vědeckých a výzkumných projektů a grantů rezortu MZe.

Pro 5 přímo řízených výzkumných ústavů byl stanoven limit počtu pracovníků na 1 039 osob, přičemž skutečný průměrný počet pracovníků v roce 1999 činil 993 osob s průměrným platem 11 355 Kč na osobu (se započítáním prostředků získaných z grantů 12 490 Kč). Také v roce 1999 došlo proti předchozímu roku k mírnému poklesu počtu pracovníků, celkově o 33 osob. Prohlubujícím se problémem je personální zajištění kontinuity zemědělského výzkumu při pokračujícím zhoršování věkové struktury výzkumných pracovníků.

Limit počtu pracovníků v ústavech charakteru servisní organizace činil v roce 1999 celkem 655 osob a skutečný přepočtený počet činil 617 osob s průměrným platem 11 889 Kč na osobu. Počty pracovníků zůstaly stabilní.

V roce 1999 pokračovalo řešení projektů Výzkumu a vývoje (dále jen VaV) přijatých v rámci Výzkumných programů 1996 - 2000. Ve veřejné soutěži bylo v roce 1999 ze 416 přijatých projektů vybráno k řešení 83 nových projektů. Pro další období byly vyhlášeny nové Výzkumné programy 2000 - 2004 odpovídající koncepci agrární politiky a politiky VaV ČR.

V souladu s přijatými mezinárodními úmluvami pokračoval v roce 1999 program uchování genetických zdrojů pro zemědělství spočívající na třech Národních programech: “Národní program konzervace a využití genofondu mikroorganismů a drobných organismů hospodářského významu”, “Národní program konzervace a využití genofondu rostlin”, “Národní program uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat”. Na konzervativní ochranu jednotlivých položek, včetně údržby informačního systému a provozu genobank, vynaložilo MZe v roce 1999 celkem 55 mil. Kč.

Jednotlivé Národní programy odborně řízené Radami genetických zdrojů jsou zapojeny do mezinárodních programů světové ochrany genových zdrojů v rámci FAO, IPGRI, EAAP atd. Do Národních programů a systému ochrany genových zdrojů jsou zapojeny příspěvkové výzkumné ústavy MZe, MŽP, výzkumné ústavy privátní sféry, univerzity, svazy chovatelů i soukromí chovatelé.

12.1.2 Výdaje na zemědělský výzkum

V roce 1999 vynaložil rezort MZe na VaV 438,4 mil. Kč, z toho 177,3 mil. Kč formou institucionálního financování na základě přijatých výzkumných záměrů přímo řízených výzkumných ústavů v souladu s usnesením vlády č. 281/1998. Celkový objem vynaložených státních prostředků do výzkumných záměrů činil 261,9 mil. Kč. Průměrná finanční náročnost jednoho projektu činila 826 tis. Kč. Z celkové částky účelových prostředků vynaložených na řešení výzkumných projektů bylo 23,5 mil. Kč převedeno na obecně prospěšné organizace (univerzity apod.). Účelové prostředky na VaV byly v souladu se zákonem č. 300/1995 Sb. a s usnesením vlády č. 27/1996 Sb. poskytovány na základě výsledků veřejné soutěže jak přímo řízeným organizacím MZe, tak přímo řízeným organizacím jiných rezortů, univerzitám, privátním organizacím nebo fyzickým osobám. V roce 1999 financovalo MZe 317 projektů. Podobně jako v roce 1998 se i v roce 1999 negativně projevila úsporná opatření přijatá v roce 1997.

V roce 1999 dále zemědělský výzkum čerpal prostředky na řešení grantů přidělených Grantovou agenturou ČR a jinými rezorty. Celkově se jednalo o částku 26,5 mil. Kč neinvestičních a 15,5 mil. Kč investičních prostředků. Příspěvkové výzkumné organizace podaly v roce 1999 celkem 31 zahraničních grantů a řešily nebo se podílely na řešení 28 zahraničních grantů či projektů v rozsahu 12,2 mil. Kč. Zahraniční projekty zahrnovaly především projekty COST, OCNA, INCO - Copernicus, Kontakt, 5. rámcový program EU, EU-Fair IV. Mezinárodní spolupráce v rámci řešených projektů se týkala především SRN, Slovinska, Čínské lidové republiky, Japonska a USA.

12.1.3 Výsledky výzkumu

Od roku 1996 se rezortní výzkum řídí programovým principem. Hlavními cíli Výzkumných programů byl přechod od oborového systému řízení výzkumu k problémovému přístupu, a dále pak stimulace zájmu nositelů projektů na aplikaci výsledků a zvýšení úsilí směřující k získání nestátních zdrojů pro spolufinancování výzkumu.

12.2 Vzdělávání

12.2.1 Vzdělávání mládeže

V průběhu roku 1999 se pokračovalo v úsilí po optimalizaci sítě učňovských zařízení. Došlo ke sloučení dalších 8 zařízení: SOU a OU Blovice sloučeno se SOU Oselce, SOU Velká Bíteš sloučeno se SOU Velké Meziříčí, SOU a OU Kouřim sloučeno se SOU Městec Králové, SOU a OU Březina sloučeno se SOU Rokycany.

Ministerstvo zemědělství ve školním roce 1999/00 zřizuje a řídí celkem 118 učňovských zařízení se 32 386 žáky. V nich připravuje na povolání žáky v 69 zemědělských, lesnických a potravinářských učebních a studijních oborech, v 57 oborech služeb, které jsou zaměřeny na požadavky venkovského regionu. Jedná se o obory stavební, elektrotechnické, strojírenské a zpracování potravin, související se zemědělskými a potravinářskými provozy. V 80 % rezortních zařízeních mohou absolventi učebních oborů získat v nástavbovém studiu maturitní zkoušku, což zajišťuje průchodnost vzdělávacího systému až ke studiu na vysokých školách.

V zemědělském školství zajišťovaném MZe poklesl podíl žáků zařazených v oborech zemědělských, potravinářských a lesnických ze 49 % v roce 1998 na 42 % v roce 1999 a naopak za stejné období vzrostl podíl žáků v oborech služeb z 51 % na 58 %. Naplněnost škol se nezměnila, rozdíly jsou v jednotlivých regionech v závislosti na počtech populace a zájmu rodičů o daná výrobní odvětví. Již několik let zcela chybí žáci v učebních oborech sladovník, konzervář, mlékař, mlynář, biochemik pro výrobu vína a lihu, provozní chemik pro výrobu tuků a kosmetiku. Podstatně se snížil zájem o obor řezník - uzenář, pekař, cukrovinkář, zemědělec, farmář, zahradník. Přetrvává zájem pouze o obor cukrář, který se podstatně uplatňuje i na učňovských zařízeních rezortu školství (včetně oboru řezník - uzenář), což současný školský zákon umožňuje.

Učňovská zařízení jsou i nadále příspěvkovými organizacemi, financovanými ze státního rozpočtu prostřednictvím MZe. Celkové náklady za rok 1999 činily 1 873,3 mil. Kč, z toho neinvestiční rozpočtový příspěvek činil 1 407,6 mil. Kč. Rozdíl v nákladech byl zčásti uhrazen z výnosů v rámci vlastní činnosti, při vykazované ztrátě ve výši 62,7 mil. Kč.

12.2.2 Vzdělávání dospělých

Další odborné vzdělávání bylo v největším rozsahu zabezpečováno prostřednictvím dotačního titulu MZe 9.A “Speciální poradenství”. Titul byl určen na podporu vzdělávacích aktivit v oblasti rostlinné a živočišné výroby včetně činností výstavnických a publikačních. V roce 1999 bylo v rámci dotačního titulu 9.A uzavřeno 144 smluv a na jejich zabezpečení byla vynaložena částka 19,8 mil. Kč.

Kromě uvedených aktivit podpořilo MZe částkou 340 tis. Kč činnost zemědělských škol, a to především univerzit. Uvedená finanční částka bylo vynaložena na tlumočení a vydání sborníků přednášek z některých mezinárodních konferencí. Částka 491 tis. Kč byla věnována na zpracování pilotních projektů, nejvýznamnější z nich byly zaměřeny na oblast zelinářství.

Zvláštní pozornost byla v roce 1999 věnována přípravě poradců pro program SAPARD. Na tento úkol uvolnilo MZe částku 393 tis. Kč. Poradci byli seznamováni s možnostmi čerpání finančních prostředků z předvstupních fondů EU a s cíli evropské agrární politiky s tím, že získané znalosti budou postupně předávat zemědělské veřejnosti. Ve snaze zajistit kvalitní zpracování projektů bylo 227 poradců akreditováno pro projektové činnosti v rámci programu SAPARD.

12.3 Poradenství

12.3.1 Situace

Největší objem poradenských činností v rezortu zemědělství byl v roce 1999 zajišťovánprostřednictvím soukromých poradenských firem. V registru MZe je zaevidováno 212 poradenských subjektů provádějících poradenskou činnost pro zemědělské podniky. Prostřednictvím poradců z řad pracovníků výzkumných ústavů, komoditních a profesních sdružení, zemědělských škol a univerzit byly zajišťovány další poradenské aktivity, zaměřené zejména na specializované poradenství a na organizování hromadných poradenských akcí (kurzy, semináře, polní a chovatelské dny atd.).

Pro zlepšení poradenství před vstupem do EU přijalo MZe v závěru roku 1999 dokument Koncepce zemědělského poradenství. Toto systémové opatření MZe na podporu poradenské činnosti ve prospěch zemědělských podniků není zaměřeno pouze na ekonomické funkce zemědělství. Důraz je kladen jak na zajištění mimoprodukčních funkcí zemědělství, ochranu životního prostředí při provozování zemědělství a zlepšování jakosti zemědělských výrobků, tak na prohlubování informovanosti zemědělců v souvislosti se zaváděním Společné zemědělské politiky EU a s participací na předvstupních podporách ze zdrojů EU.

Systém státem podporovaného poradenství započne na základě přijatých poradenských programů MZe od roku 2000 účinněji využívat dostupných soukromých i státních poradenských aktivit ve prospěch všech zemědělců požadujících takovéto služby.

12.3.2 Poradenské programy

MZe finančně podpořilo v rámci podpůrného programu 9.B “Podpora poradenství v zemědělství” technologické a ekonomické poradenství zaměřené na zlepšení hospodářské situace zemědělských podnikatelů v náročných podmínkách tržního hospodářství.

Podpora byla realizována v programu “Poradenské kroužky”. Jeho cílem je poskytnout zemědělcům, sdruženým do “poradenských kroužků”, finančně dostupnou, kvalitní poradenskou službu na podporu jejich podnikatelských rozhodnutí, stanovit správná východiska podnikatelských záměrů v souvislostech makroekonomických, ekologických a sociálních a postupně dospět k co nejvyššímu čerpání předvstupních fondů EU. Základní formou poradenských služeb, které MZe podpořilo do výše 70 % přiznaných normativních nákladů, jsou individuální konzultace a společné vzdělávací aktivity. S ohledem na objem uvolněných státních prostředků mohl být do tohoto podpůrného programu zařazen jen omezený počet žadatelů.

V programu “Podpora zvyšování kvality práce poradců” se MZe zaměřilo na zajištění standardní úrovně a zdokonalování práce poradců komerčních poradenských firem, pracovníků profesních organizací zemědělců, zemědělských univerzit, zemědělských škol a učilišť. Odborné semináře a kurzy byly především zaměřeny na provozně ekonomické otázky zemědělských podniků, na zdokonalení výrobně technologických znalostí a na objasňování cílů zemědělské politiky v souvislosti s připravovaným vstupem ČR do EU. Celkem bylo proškoleno 237 účastníků.

V rámci programu PHARE byl v průběhu roku 1999 zahájen projekt “Pomoc při rozvoji Národní zemědělské poradenské služby” zaměřený na zlepšení harmonizace a spolupráce mezi českými výzkumnými ústavy působícími v rezortu zemědělství a poradenskými organizacemi v oblasti transferu technologií a konkrétních doporučení zemědělcům. Úspěšně pokračuje spolupráce s Nizozemskem v rámci specializovaného poradenského programu “Zlepšení prvovýroby a zpracování mléka”, zaměřeného na podporu ekonomiky výroby a zpracování mléka na malých farmách v podhorských oblastech.

12.3.3 Výdaje na poradenství

Na poradenské konzultace poskytované soukromými poradci prostřednictvím 19 poradenských kroužků byla v roce 1999 pro 1 254 zemědělských podniků zapojených do podpůrného programu “Poradenské kroužky” poskytnuta státní podpora ve výši 16,7 mil. Kč. Výše čerpané státní podpory u podpůrného programu “Podpora zvyšování kvality práce poradců” činila 2,4 mil. Kč. Finanční spoluúčast MZe poskytnutá na činnost poradenských a vzdělávacích středisek v rámci programu spolupráce s Nizozemskem činila 300 tis. Kč.