ZAMYŠLENÍ nad způsobem lovu černé zvěře

Petr NĚMEČEK

Chtěl bych se zmínit o naháňkách na černou zvěř. Velice mě trápí, často se v mnoha honitbách konají naháňky na černou zvěř. Já osobně mám možnost se zúčastňovat honů na drobnou a škodnou zvěř, a také naháněk na černou zvěř v honitbě HS Štěpánov, okres Žďár nad Sázavou.

Podle mých dosavadních zkušeností a podle vyprávění mých mysliveckých kamarádů jsem přesvědčen o tom, že naháňkami se vyžene na dlouhou dobu zvěř z honitby a často se uloví vodící bachyně, nebo se mnoho kusů nedohledá a dochází ke znehodnocení zvěřiny. Je samozřejmé, že když se v honitbě naruší klid, černá se přestěhuje do míst, kde má klid a potravu. V našem případě je to přesně tak. V sousední honitbě LČR v pronájmu se zásadně nekonají naháňky na černou zvěř a ani hony na drobnou zvěř. V této lokalitě se zvěř cítí klidně a v bezpečí. Jedná se převážně lesní honitbu (buk, smrk). Zvěř zde denně zalehává v mladých smrkových houštinách a nikdo ji tam neruší. Každý den se poblíž těchto míst krmí převážně kukuřicí (stačí jeden kbelík denně na každé z těchto míst). Těchto míst je v honitbě několik, na některých místech vzdálené od sebe i 200 metrů. Záleží na možnostech umístění posedu, je nutné vyhledat takové místo, kde se zvěř často zdržuje. Na tato místa (vnadiště) přichází černá většinou denně již v podvečer, často i ještě za svitu slunce. Není vhodné lovit zde selata, dokud neváží alespoň 15 kg po vyvržení, při menší hmotnosti nemá lov žádný význam, zvěřina nemá takovou hodnotu jakou má sele odrostlé.

Při ulovení jednoho kusu se mnohdy do třiceti minut černá vrátí zpět na vnadiště, anebo přijde opět druhý den. Ovšem někdy zvěř tomuto místu přestane na čas důvěřovat, ale to není žádný problém, zvěř začne navštěvovat okolní vnadiště. Tímto způsobem lovu se stoprocentně uloví a dohledá větší množství zvěře než na naháňkách.

Při naháňkách se často smrtelně zraní i srnčí zvěř např. nárazem do stromu apod.

Stavy černé zvěře v našich lesích se neustále zvyšují, ale ještě zdaleka jí není tolik, abychom byli nuceni ji vyhnat z míst, kde přes den odpočívá a pak střelci, kteří mnohdy stojí i ve třech řadách, do zvěře začali bezhlavě střílet. Tento způsob lovu se mi zdá nemyslivecký a dosti krutý vůči zvěři.

Byl bych velmi rád, kdyby se myslivci nad tímto článkem zamysleli a zároveň omezili organizování naháněk na černou zvěř.

Těm vášnivým myslivcům, kteří raději často dlouhé mrazivé noci mrznou na posedu a trpělivě si na zvěř počkají a tím si ji opravdu zaslouží, přeji pevnou ruku a upřímné „Lovu zdar!“.