Zájem o prasata klesl, vedou ovce

Ještě před patnácti lety budilo ranní kokrhání většinu obyvatel Jihomoravských vesnic. Nyní je to spíše výjimka. Podle děkana Agronomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně Ladislava Zemana hospodářským zvířatům na dvorech rodinných domů už odzvonilo.

„Je to hlavně tím, že lidé nemají čas. Prasata, slepice i kozy potřebují každodenní péči,“ vysvětlil Zeman.

Kromě toho se chov hospodářských zvířat nevyplatí. „Pořizovací cena jednoho prasete je kolem pětapadesáti korun za kilo. Než se vykrmí stojí to spoustu peněz i času. Celkový výdělek na jednom seleti je maximálně tisíc korun,“ postěžoval si děkan.

Například zemědělské družstvo Bonagro na Šlapanicku prodalo před patnácti lety do domácností necelých tisíc selat ročně. Loni jich bylo sotva deset. „Chov v této příměstské oblasti téměř vymizel. Lidé se na vesnicích kolem Šlapanic chovají jako měšťáci,“ postěžoval si ředitel družstva Bonagro Antonín Studený.

Podobnou zkušenost má i důchodkyně Marta Mazánková z Blažovic na Brněnsku. „Doma jsme mívali celé hospodářství. Nechali jsme si jen slepice. Nevyžadují speciální péči a máme z nich hned užitek v podobě vajíček,“ podotkla Mazánková.

Mladé rodiny nemají k hospodářství vztah

Podle Zemana je další problém v tom, že se do vesnic stěhují mladé rodiny z města, které nemají k hospodářství žádný vztah. „Najdou se sice tací, kteří si pořídí pár koz nebo ovcí, které jim spasou trávu za domem, ale není jich mnoho,“ uvedl Zeman.

Ovce jsou také jedinými hospodářskými zvířaty, jejichž počet v domácích chovech na jižní Moravě za poslední tři roky vzrostl. „Od roku 2007 jich o dva tisíce přibylo. V jihomoravských domácnostech již žije už sedm tisíc,“ upřesnil Zeman.