Zahraniční trhy agrárních komodit: Ryby 6.1.1999

ZTAK VÚZE tel: 02/22000316,305

Zahranicní trhy agrárních komodit Mánesova 75 fax: 02/6273020

Praha 2 PSC 120 58 e-mail: tucek@agrec.cz

http://www.vuze.cz

Rada: Ryby

Redakcní uzáverka: 6. 1. 1999

Zpracoval: Ing. Jan Vacek, CSc.

Obsah

Seznam zkratek

1. Ryby a rybárství v EU

1.1 Struktura a zamerení spolecné rybárské politiky EU

1.2 Evropská komise podporuje snížení kvót výlovu tunáka v Atlantiku

1.3 Zprísnení podmínek mezinárodního obchodu s jesetery a jejich produkty

2. Ryby a rybárství v ZSVE

2.1 Polsko

2.1.1 Kvóty výlovu tresky bílé v Polsku jsou považovány za ekonomicky nevýhodné

2.2 Rusko

2.2.1 Ekonomická opatrení ke zvýšení dostupnosti ryb na vnitrním trhu

2.2.2 Rozsah pytláctví v nekterých lokalitách se blíží úrovni legálního rybolovu

3. Svetové rybárství

3.1 Pozitivní vývoj evropských produkcních a spotrebitelských trendu u lososovitých ryb 1

3.2 Kanada

3.2.1 Obrovský potenciál rozvoje výkrmu lososa v Britské Kolumbii

3.3 Peru

3.3.1 Prognózy predpokládají výrazný pokles príjmu z exportu ryb

3.4 Cína

3.4.1 Asijská financní krize ovlivnuje rozsah zahranicního obchodu s rybami

Prílohy

Seznam zkratek

Aquaculture Akvakultura = Rízený chov ryb, mekkýšu, korýšu a jiných organizmu ve vodním prostredí

CAP Common Agriculture Policy = Spolecná zemedelská politika EU

CFP Common Fisheries Policy = Spolecná rybárská politika EU

CITES Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora =

Konvence o mezinárodním obchodu s ohroženými prírodními druhy fauny a flory (tzv.

Washingtonská konvence)

DEM Nemecká marka

DPH Dan z pridané hodnoty

ECU European Currency Unit = Evropská menová jednotka

ERDF European Regional Development Fund = Evropský fond regionálního rozvoje

ESF European Social Fund = Evropský sociální fond

EU Evropská unie

FAO Food and Agriculture Organization of the United Nations = Organizace pro výživu a

zemedelství

FEAP Federation of European Aquaculture Producers = Evropské sdružení výrobcu, zabývajících

se akvakulturou

FIFG The Financial Instrument for Fisheries Guidance = Financní nástroj k orientaci rybárství

GBP Britská libra

IBSFC International Baltic Sea Fishery Commission = Mezinárodní komise pro rybárství v

Baltském mori

ICCAT International Commission for the Conservation of Atlantic Tuna = Mezinárodní komise pro

ochranu tunáka v Atlantiku

ISFA International Salmon Farmers Association = Mezinárodní sdružení producentu lososa

MGP Multiannual Guidance Programmes = Dlouhodobé programy orientace

NAFO Northwest Atlantic Fisheries Organization = Organizace pro rybárství v severozápadním

Atlantiku

NASCO North Atlantic Salmon Conservation Organization = Organizace pro ochranu lososa v

severním Atlantiku

RUR Ruský rubl

TAC Total Allowable Catch = Celkový prípustný výlov (normativní ukazatel výlovu daného

druhu ryb, vycházející z vedecky stanovených limitu težby s prihlédnutím k zachování

nutného rozsahu reprodukce ryb)

USD Americký dolar

ZMP Zentrale Markt und Prreisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und

Ernährungswirtschaft GmbH = Ústredí tržního a cenového zpravodajství pro zemedelské,

lesnické a potravinárské hospodárství s r.o., Bonn

ZSVE Zeme strední a východní Evropy

1. Ryby a rybárství v EU

1.1 Struktura a zamerení spolecné rybárské politiky EU 1

Spolecná rybárská politika EU (Common Fisheries Policy - CFP) vychází z techto zásad exploatace zdroju ryb a úprav aktivit, které s težbou nebo kontrolovaným chovem ryb souvisejí:

1) Prístup k lovištím a péce o rozvoj zdroju ryb

Principy težby ryb v pobrežních vodách vycházejí z toho, že pro individuální místní rybáre je garantováno právo na prístup k lovištím s cílem rozvoje rybolovu jako významné soucásti lokálních ekonomik. V prípade, že malé rybárské cluny z nekteré zeme EU tradicne lovily ryby v pobrežních vodách jiné clenské zeme, mohou tato lovište nadále využívat.

Mimo 12 mílové pásmo je uplatnena zásada volného prístupu k lovištím ryb s výjimkou predem vymezených chránených oblastí, kde právo na rybolov je omezeno nebo zcela vylouceno. Tato opatrení vycházejí z biologických principu ochrany míst, kde se ryby trou a vyvíjejí se raná veková stadia hospodársky významných rybích druhu.

V roce 1995 zavedla EU nový systém licencí k rybolovu, který se týká všech rybárských clunu, lovících ryby jak v pobrežních vodách, tak mimo oblast 12 mílového pásma. Povolení k rybolovu je dále vázáno na opatrení omezující intenzitu težby ryb v príslušných místech rybolovu.

Rada technických úprav a omezení (stanovení minimálního prumeru ok lovných sítí, limity velikosti nebo hmotnosti lovených ryb, atd.) slouží k redukci výlovu mladších rocníku ryb a tím vytvárí predpoklady k dosažení jejich pohlavní dospelosti a podpore reprodukce obsádek.

Klícové místo v rízení exploatace zdroju ryb je prisuzováno koncepci ukazatele, který je nazýván "Celkový prípustný výlov" (Total Allowable Catch - TAC), diferencující intenzitu težby hospodársky významných druhu ryb. Tyto ukazatele jsou odvozovány od odhadu ichtyofauny, které každorocne provádejí poverené vedecké instituce.

Ke konci každého roku stanoví Rada ministru na bázi tohoto odhadu pro jednotlivé rybárské flotily EU a lovište príslušný rozsah TAC. Celkový objem TAC je pak rozdelen mezi clenské státy EU ve forme kvót výlovu. Tyto kvóty mohou být v plném rozsahu využity v príslušné clenské zemi, ale legislativa pripouští rovnež možnost jejich výmeny mezi clenskými státy podle striktne stanovených pravidel. V prípade, že dojde k vycerpání lovné kvóty vycházející z TAC, rybolov je pro daný rok ukoncen.

V roce 1995 byl zaveden další nástroj rízení težby, oznacovaný jako Režim intenzity rybolovu (Fishing effort regime), který vymezuje objem úlovku podle kapacitních možností lodí rybárské flotily. Samotná intenzita rybolovu je dále specifikována v závislosti na technologii težby a druhu lovených ryb.

1 - Internet, DG XIV, Fisheries

2) Monitoring aktivit souvisejících s rybolovem

Za kompatibilitu politiky a provádecích predpisu v rámci CFP jsou odpovedné jednotlivé clenské vlády EU. Úcinnost inspekcí na národní úrovni je overována samostatnou skupinou inspektoru EU.

Nové predpisy EU z roku 1993 posílily kontrolu a rozšírily monitoring od samotného rybolovu k dalším hlediskum CFP, jako jsou strukturální politika, marketing a oblast akvakultury. Krome toho je celý retezec cinností od producenta ke spotrebiteli sledován a evidován. Tento prístup vytvárí predpoklady k podrobnejšímu overování údaju zaznamenaných v denících úlovku rybárských flotil.

Pokuty a postihy za nedodržení príslušných predpisu jsou v pravomoci soudu v jednotlivých clenských zemích, které krome znacné financní penalizace, konfiskace sítí, úlovku nebo dokonce rybárských lodí mohou rozhodnout o docasném nebo trvalém odebrání licence k rybolovu.

3) Spolecná tržní organizace

Poprvé byla zavedena v roce 1970 a dále modifikována a zcela prepracována v roce 1993 tak, aby navrhovaná opatrení prispela ke stabilizaci trhu, zajištovala trvalou nabídku kvalitních produktu za rozumné spotrebitelské ceny a podporila príjmy profesionálních rybáru. Mezi hlavní soucásti tržní organizace patrí:

Ř Standardy kvality, zahrnující velikost a hmotnost lovených ryb, formu prezentace a požadavky na obal a znacení výrobku

Ř Provázaný systém cen, který umožnuje krome cenové modifikace podle nabídky a poptávky také uplatnení minimálních cen, rozhodujících o prípadném stažení výrobku z trhu. Celkové množství takto eliminovaných rybích produktu není z hlediska EU príliš významné a v jednotlivých letech obvykle nedosahuje 50 000 t.

Ř Organizace výrobcu, které se podílejí na prodeji ryb a rybích výrobku, prispívají ke zlepšení standardu kvality, vyrovnání úrovne nabídky podle poptávky a zajištují objektivne využití kvót výlovu.

Ř Zajištování dovozu, bez kterých by EU nebyla schopna uspokojit domácí poptávku po rybách. Po ovoci a zelenine tvorí ryby v rámci EU druhou nejvýznamnejší komoditní agregaci z hlediska dovozu. Ceny jsou prubežne sledovány Komisí, která intervenuje v prípadech, kdy hrozí nebezpecí, že nadmerný dovoz by mohl destabilizovat trh.

4) Dohody s tretími zememi a mezinárodní konvence

Legislativní úpravy, zajištující rybárské flotile EU prístup do vod neclenských zemí a vystupující predevším ve forme dohod o rybárství, tvorí centrální prvek CFP. Bez techto dohod by nebylo možné využívat 200 mílového pásma, což by predstavovalo vážné dusledky pro komercní rybáre z EU.

V soucasné dobe má EU uzavreno 26 dohod, které se týkají lovišt ryb v oblastech Afriky, Indického oceánu, severního Atlantiku a Jižní Ameriky (Argentina). Zmínené rybárské dohody mají ruznou legislativní úpravu a liší se napr. formou reciprocity a prístupu k odlovovaným zdrojum ryb, kdy dohody vycházejí z financních kompenzací, nebo jiných forem vyrovnání (težba ryb výmenou za prístup na trh, spojené financní kompenzace a prístup na trh atd.).

Krome bilaterálních uzavrených dohod o rybárství participuje EU rovnež na cinnosti rady mezinárodních rybárských organizací multilaterálního zamerení. Jedná se napr. o Organizaci pro rybárství v severozápadním Atlantiku (NAFO), Mezinárodní komisi pro rybárství v Baltském mori (IBFSC) nebo o Organizaci pro ochranu lososa v severním Atlantiku (NASCO). Evropské spolecenství se rovnež aktivne podílí na zpracování mezinárodních zásad a doporucení pro racionální težbu ryb. V této souvislosti lze upozornit na to, že více než 25 % hmotnosti úlovku rybárské flotily EU, využívaných k prímému lidskému konzumu, pochází z mezinárodních vod nebo oblasti morí, kontrolovaných neclenskými státy. Náklady na rozvoj výše uvedených aktivit tvorí približne 40 % celkových výdaju, souvisejících s uplatnením CFP.

5) Strukturální politika

Radu let procházelo komercní rybárství trvalou krizí, zpusobenou prebytecnou kapacitou rybárské flotily EU, nadmernou intenzitou rybolovu (overfishing), zadlužením a nedorešenými otázkami marketingového charakteru. Pro zajištení stabilní pozice rybárství v budoucnu vychází EU z nutnosti prizpusobení intenzity rybolovu využitelným zdrojum ryb. K rešení zmínených složitých problému jsou využívány financní zdroje z techto fondu a programu:

Ř Dlouhodobé programy orientace (MGP) slouží k restrukturalizaci a modernizaci rybárských flotil. Programy stanoví limity intenzity rybolovu prostrednictvím úpravy kapacity a technické úcinnosti hlavních typu rybárských lodí (trawlery atd.). Provedená úprava vyústila v prumeru v 10% redukci tonáže a technické úcinnosti rybárských lodí (jako srovnatelná báze byl využit petiletý prumer 1992 - 1996).

Ř Financní nástroj pro orientaci rybárství (FIFG) soustreduje zdroje související s obnovou, modernizací a redukcí rybárské flotily, investicemi v akvakulture, racionálnejším využití pobrežních vod, vybavením rybárských prístavu, zpracováním a marketingem. Zdroje tohoto fondu pro období let 1994 - 1999 ciní 2,7 mld. ECU.

Ř Sociálneekonomická opatrení k rozvoji oblastí, závislých na komercním rybolovu, jsou podporována financními zdroji z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a Evropského sociálního fondu (ESF). Zatímco prostredky ERDF jsou využívány predevším k rozvoji a podpore nových pracovních príležitostí, ESF prispívá ke vzdelávání a odborné výchove pracovníku v rybárství.

Ř Iniciativa PESCA je soustredena na využití jednoznacne formulovaných programu v oblasti diverzifikace hospodárských aktivit celého rybárského sektoru a zejména pobrežních oblastí.

1.2 Evropská komise podporuje snížení kvót výlovu tunáka v Atlantiku 2

Evropská komise podporila Mezinárodní dohodu, týkající se kontrolovaného lovu tunáka v Atlantiku. Na zasedání mezinárodní komise pro ochranu zdroju tunáka v Atlantiku (ICCAT), které skoncilo ve Španelsku 23. listopadu 1998, byla pro rok 1999 stanovena souhrnná kvóta odlovu tunáka v Atlantiku ve výši 32 000 t a pro r. 2000 na úrovni 29 500 t. Z dohody vyplývá sestupný trend v objemu stanovených rocních kvót, nebot v r. 1997 byl tento normativ vymezen ve výši 40 000 t, i když podle vedeckých analýz se jednalo již tehdy o príliš vysoký objem, narušující princip trvale udržitelného rozvoje rybárství.

Na zeme EU pripadá z uvedené souhrnné kvóty pro r. 1999 limit 20 195 t a pro r. 2000 objem 18 590 t. Uvedeným rozhodnutím jsou ovlivneny aktivity rybárských flotil predevším ve Španelsku, Portugalsku, Itálii, Recku, Francii a Velké Británii.

Evropská komise zároven pocítá se zavedením represívních opatrení proti tem rybárským flotilám, resp. clenským zemím, které predpisy o kontrolovaném odlovu tunáka porušují. Mimorádný zájem komise vyvolala situace v nekterých oblastech Stredozemí, kde jednotlivé rybárské trawlery nemusí prozatím evidovat úlovky v lodní knize (logbook). V této souvislosti je proto ocekáván další návrh Komise, související s omezením odlovu tunáka ve Stredozemním mori.

Nejohroženejším druhem je tunák obrovský (Bluefin tuna), jehož celkový prípustný výlov (TAC) je v soucasné dobe pro oblast Atlantiku limitován objemem 4 492 t a pro Stredozemní more na úrovni 11 621 t. Nejvýznamnejší podíl v rámci TAC pro oblast Atlantiku pripadá na Španelsko (85 %) ve Stredozemním mori participuje 42 % Francie, 36 % Itálie a 17 % Španelsko.

K ochrane ichtyofauny tunáka byla prijata rada opatrení vcetne zákazu monitorování migrací tohoto druhu ryby prostrednictvím letadel a helikoptér. V mesíci srpnu, kdy dochází k soustredení juvenilních tunáku do velkých hejn, je zakázáno použití vlecných sítí uzavíraných kruhovým zpusobem, pricemž minimální hmotnostní limit lovených ryb ciní 1,8 kg.

2 - Europe Agri, 1998, December 4, World Markets, s. 1

1.3 Zprísnení podmínek mezinárodního obchodu s jesetery a jejich produkty3

Všechny produkty z jeseteru, které jsou objektem zahranicního obchodu, vyžadují od 1.4.1998 samostatnou dokumentaci, vycházející z Konvence o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy fauny a flóry (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna und Flora - CITES)4.

Import a export živých jeseteru, kaviáru, masa, chrupavcitých cástí, kostí a dalších derivátu z jeseterovitých ryb podléhá ustanovením CITES a odpovídajícím predpisum EU.

Vzhledem k tomu, že na veškerý obchod v rámci EU je pohlíženo jako na obchod v rámci jednoho státu, není v techto prípadech vyžadován samostatný souhlas k dovozu nebo vývozu. Pri vývozu mimo hranice EU musí být zásilka doprovázena samostatným osvedcením, vydaným príslušným ministerstvem zemedelství. Opatrení CITES a predpisy EU se vztahují rovnež na jesetery a jejich produkty, pocházející z farem a jiných objektu, zabývajících se akvakulturou. Príslušný vlastník zarízení s chovem jeseteru musí prokázat, že puvodní generacní páry jeseterovitých ryb z prírody (grand parents) byly legálne chyceny a v souladu s platnými predpisy je získal také vlastník.

Velmi prísne je nyní posuzován rovnež dovoz kaviáru v rámci individuální turistiky. Ustanovení CITES umožnuje, aby si jedna osoba dovezla 250 g kaviáru, pricemž toto množství je hodnoceno jako limit osobní spotreby bez nároku na souhlas s dovozem a vývozem v príslušné zemi.

Clenské státy EU uplatnují prísné postihy proti obchodníkum, kterí narušují ustanovení Konvence. V prípade dovozu ohrožených druhu ryb bez nezbytných povolení (dodatek II. CITES zahrnuje nyní 25 druhu jeseteru a veslonosu) se obchodník vystavuje nebezpecí sankcí, jež sahají od financních postihu až k trestum vezení.

Ustanovení Konvence by mela pomoci nejen obnovit a podporit legální obchod s kaviárem a dalšími produkty získávanými z jeseteru, ale vytvorit rovnež predpoklady k uplatnení dlouhodobe orientovaných opatrení pro zachování zdroju techto ohrožených druhu ryb. Výše uvedené zásady jsou v souladu s pojetím trvale udržitelného rozvoje rybárství a racionálního využití populace jeseterovitých ryb ve volné prírode.

3 - Eastfish Magazine, 1998, c. 2, s.33 - 34

4 - tzv. Washingtonská konvence

2. Ryby a rybárství v ZSVE

2.1 Polsko

2.1.1 Kvóty výlovu tresky bílé v Polsku jsou považovány za ekonomicky nevýhodné 5

Mezinárodní komise pro rybárství v Baltském mori (IBSFC) stanoví na r. 1999 kvótu výlovu tresky bílé pro polské rybárství v objemu 26 500 t, což predstavuje ve srovnání s r. 1998 pokles této normativní veliciny o 3 000 t. Podle informací profesní Polské rybárské komory je rozsah uvedené kvóty príliš malý k tomu, aby zajistil uspokojivou úroven ziskovosti pro príslušný sektor polského rybárství.

Polští rybári, specializovaní na lov tresky bílé, se v zájmu zlepšení své ekonomické situace soustredují také na težbu slede, i když stavy tohoto druhu ryb byly již v minulých letech redukovány v dusledku nadmerného rozsahu komercního rybolovu.

Podle marketingových pruzkumu však nelze ocekávat, že by se nižší výlovy tresky bílé, a s tím spojená menší nabídka, promítly do rustu spotrebitelských cen. Prekážkou je nižší úroven koupeschopnosti obyvatelstva a rovnež import tresky a slede z Norska a z jiných zemí na polský vnitrní trh. Omezená koupeschopná poptávka i pri nižších kvótách výlovu tresky bílé stimuluje nekteré polské firmy ke zvýšení vývozu tohoto produktu, pricemž cílovými zememi jsou predevším Francie a Velká Británie.

5 - Eastfish Magazine, 1998, c. 5 - 6, s.5

Tab. 1: Celkový prípustný výlov (TAC) v Baltském mori, polské kvóty a výlovy (tis. t)

1989 1993 1997 1998 1999

TAC 220,0 40,0 180,0 145,0 126,0

Celkové výlovy 192,8 38,1 132,3 - -

% celkových výlovu z TAC 87,7 95,3 73,5 - -

Polská kvóta výlovu 45,5 8,4 38,0 29,5 26,5

Polské výlovy 36,8 8,9 31,6 - -

% polských výlovu z kvóty 81,0 100,5 83,3 - -

Pramen: Eastfish Magazine, 1998, c. 5 - 6, s. 5

2.2 Rusko

2.2.1 Ekonomická opatrení ke zvýšení dostupnosti ryb na vnitrním trhu 6

Podle informací Výboru pro rybárství v Moskve ruská vláda rozhodla o snížení DPH na potraviny vcetne produktu z ryb z puvodních 20 % na 10 %, pricemž se predpokládá, že toto opatrení bude platné nejméne do cervence r. 1999. Puvodní 20% sazba DPH zustane zachována pouze pro tzv. delikatesy, mezi které je zarazován kaviár a vetšina výrobku, získaných zpracováním suroviny z ruzných druhu lososu a krabu. Uvedené opatrení má zajistit širšímu spotrebitelskému spektru snadnejší prístup ke kvalitním potravinám vcetne ryb. Zároven dochází také ke snížení tarifu za prepravu potravinárských produktu po železnici a ke zrušení 3% mimorádného dovozního cla, zavedeného predchozím vládním kabinetem.

V soucasné dobe je zpracováván seznam ryb a rybích výrobku s 10% sazbou DPH, pricemž na pružnosti této administrativy bude záležet, zda od pocátku r. 1999 dojde k uplatnení citované danové úpravy v plném rozsahu.

6 - Eastfish Magazine, 1998, c. 5 - 6, s.8

2.2.2 Rozsah pytláctví v nekterých lokalitách se blíží úrovni legálního rybolovu 7

Podle agentury INTERFAX, která prevzala informace ze zdroju Ministerstva vnitra, se pytláctví v Rusku, zamerené na zdroje ryb a další produkty z vnitrozemských vod a morí, rozšírilo do té míry, že svým rozsahem je v nekterých oblastech prakticky na úrovni legálního rybolovu.

V prvé polovine letošního roku bylo evidováno 2 500 prípadu pytláctví a nedovoleného rybolovu, pricemž došlo k trestnímu stíhání více než 2 000 osob a zabavení velkého množství nelegálních úlovku vcetne 16 t kaviáru. Podle agenturních údaju byl rozsah pytláctví v I. polovine r. 1998 vetší než za celý rok 1997.

V návaznosti na tuto situaci uvažují odpovedné instituce v Rusku o zprísnení kontroly zahranicního obchodu s jeseterovitými rybami a kaviárem. Podle informací Oddelení ekonomické kontroly pro zahranicí lze v tomto prípade vycházet z platné ruské legislativy, která pripouští možnost omezení exportu ohrožených biologických druhu nebo neobnovitelných prírodních zdroju. Rusko se ocitá rovnež pod tlakem zahranicních obchodních partneru, kterí požadují, aby byla obecne zdokonalena kontrola všech produktu z ryb, vyvážených z této zeme.

Spojené státy napr. uvedly, že zprísní vydávání dovozních licencí na kaviár pro ruské firmy, nebot na americkém trhu se objevilo mnoho podvrhu tohoto produktu.

7 - World Fish Report, 1998, c. 72, s.3

3. Svetové rybárství

3.1 Pozitivní vývoj evropských produkcních a spotrebitelských trendu u lososovitých ryb 8

Ze statistických údaju Evropského sdružení výrobcu, zabývajících se akvakulturou (FEAP) vyplývá, že zatímco u produkce lososovitých ryb byl v posledních peti letech zaznamenán výrazný vzestup (ze 447 000 t v r. 1992, na 742 682 t v r. 1997 a predikovaných více než 789 000 t v roce 1998), vývoz produkce kapra ze ZSVE, kde se nacházejí nejvýznamnejší výrobci a dodavatelé (predevším Polsko a Ceská republika), lze charakterizovat trvalým poklesem v rozmezí od 80 000 t (1994) až k 56 000 t (1997).

8 - Eastfish Magazine, 1998, c. 3, s.39 - 41

Tab. 2: Produkce lososovitých ryb v rámci FEAP (t)

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998

Pstruh/Siven

celkem 217 735 233 570 240 593 251 179 278 624 292 470 276 060

Atlantský losos 229 976 252 999 302 520 348 327 403 284 450 212 513 901

Produkce losos.

ryb celkem 447 711 486 569 543 113 599 506 681 908 742 682 789 961

Pramen: Magazine Eastfish, 1998, c. 3, s. 40

Výše uvedené produkcní trendy se promítají rovnež do zmen konzumních zvyklostí a preferencí. V Nemecku lze pri stagnující poptávce po živé rybe (spotreba kolem 14 kg na 1 obyvatele) prokázat vzrustající podíl lososovitých ryb ve strukture humánní spotreby a odklon od konzumu kapra.

Mimorádný potenciál v rozvoji produkce lososovitých ryb prokazuje Norsko. Pres obvinení z dumpingu, které vyústilo ve stanovení minimální ceny 3,25 ECU za 1 kg lososa (cerstvá ryba bez vnitrností) a zavedení dodatkového cla pri exportu tohoto produktu z Norska do zemí EU, norští producenti stále zvyšují nabídku.

I když v prvých mesících r. 1998 byl zaveden limit intenzity výkrmu lososa v Norsku, odpovídající 54,2 t standardního suchého krmiva na 1 000 m3 produkcního objemu vody (podle vydané licence), toto opatrení zrejme neomezí další 20% rust exportu uvedeného druhu ryb. Predikce, zpracované mezinárodním sdružením producentu lososa, pritom vycházely z rustu exportu v rozmezí 10 - 15 %. Dlouhodobé prognózy naznacují možnosti dalšího rozvoje produkce lososa, i když prozatím není zrejmé, zda produkcním trendum bude odpovídat také trvalý rust poptávky.

3.2 Kanada

3.2.1 Obrovský potenciál rozvoje výkrmu lososa v Britské Kolumbii 9

Výkrm lososa se stává nejrozvinutejším úsekem akvakultury v kanadské provincii Britská Kolumbie. Podle souhrnných statistických údaju dosáhla produkce lososa v Britské Kolumbii v r. 1997 úrovne 35 000 t, což predstavuje hodnotu 227 mil. USD a reprezentuje zároven polovinu ekonomického prínosu, pocházejícího z akvakultury (463 mil. USD).

Približne 80 % produkce lososa je exportováno do Spojených státu a malé množství (9 %) vyváží Kanada rovnež do asijských zemí. Pouze 11 % produkce je urceno kanadským spotrebitelum. Losos, produkovaný prostrednictvím výkrmu v klecových zarízeních, tvorí v soucasné dobe nejvýznamnejší položku zemedelského exportu v Britské Kolumbii.

Zpráva, kterou pripravila Agentura pro ekonomickou diverzifikaci západních oblastí Kanady informuje o tom, že uvedený druh technologie by mohl v nejbližších letech zajistit pro Britskou Kolumbii pravidelné ekonomické prínosy ve výši 1 mld. USD a pracovní príležitosti pro 20 000 osob. Provincie disponuje obrovskou plochou vody v jezerech a pobrežních oblastech, pricemž pouze nepatrný podíl výmery je využíván pro potreby akvakultury. Podle zmínené zprávy jsou k výkrmu lososa v Britské Kolumbii využívány sítové klece o ploše rádove nekolika km2, pricemž výmera vodních ploch s potenciálem pro rozvoj akvakultury ciní více než 1 mil. km2.

9 - Eastfish, 1998, c. 5 - 6, s.41 - 42

3.3 Peru

3.3.1 Prognózy predpokládají výrazný pokles príjmu z exportu ryb 10

V dusledku klimatických výkyvu (pusobení morského proudu El Nino), je tento rok ocekáván pokles príjmu z peruánského exportu ryb o 40 %. Vzhledem k vyšší teplote vody v pobrežních oblastech Pacifiku došlo k migraci hospodársky významných druhu ryb od pevniny na volné more, kde težba naráží predevším na technické potíže (znacný podíl rybárské flotily tvorí menší cluny s omezenou možností exploatace ryb ve vetších vzdálenostech od prístavu).

Podle vládních odhadu se sníží príjem z exportu ryb z rekordních 1,4 mld. USD v r. 1997, na 978 mil. USD v r. 1998. Výlovy anchonet, které zajištují nejvetší ekonomický prínos v rámci exportu ryb, klesnou v roce 1998 približne na 4 mil. t, což je o 42 % méne než v roce predcházejícím. Produkce rybí moucky se sníží v obdobné proporci na 889 000 mil. t a export tohoto produktu zaznamená zrejme pokles o 59 % na 780 000 t, v hodnote 515 mil. USD. Predikce celkového exportu ryb v naturálním objemu ciní pro letošní rok 1 mil. t, což predstavuje mezirocní redukci o 55 %.

10 - Eastfish Magazine, 1998, c. 3, s.6

3.4 Cína

3.4.1 Asijská financní krize ovlivnuje rozsah zahranicního obchodu s rybami 11

Asijská financní krize se výrazne promítla také do mezirocních zmen v rozsahu cínského zahranicního obchodu s rybami a dalšími produkty z morí. Celkový rozsah cínského zahranicního obchodu s rybami za 1. pololetí roku 1998 cinil v naturálním vyjádrení 1,037 mil. t, což ve srovnání se stejným obdobím predcházejícího roku predstavuje pokles o 22 %. V hodnotovém vyjádrení se jedná o cástku 1,74 mld. USD, která predstavuje snížení o 21 %. Na celkovém obratu v I. pololetí r. 1998 se podílí import 427 000 t, což odpovídá hodnote 1,22 mld. USD. V naturálním vyjádrení došlo k poklesu oproti stejnému období lonského roku o 3 % a v hodnotovém vyjádrení o 19 %. Bylo exportováno 610 000 t ryb v hodnote 0,52 mld. USD, pricemž pokles oproti I. pololetí r. 1997 ciní 31 %, resp. 24 %. Nejvýznamnejšími obchodními partnery Cíny z hlediska zahranicního obchodu s rybami jsou Japonsko, Rusko, Spojené státy, EU a Hongkong.

Nepríznivý vývoj v oblasti cínského zahranicního obchodu s rybami kontrastuje s dosaženými produkcními ukazateli. Cínské komercní rybárství dosáhlo v prvé polovine r. 1998 rekordní úrovne produkce ve výši 15,19 mil. t, což ve srovnání s I. pololetí r. 1997 predstavuje prírustek 14,1 %. Z celkové produkce pripadá na sektor morského rybárství 9,14 mil. t (zvýšení o 15,1 %) a rybárství sladkovodní 6,05 mil. t (prírustek o 12,7 %).

11 - Eastfish 1998, c. 5 - 6, s.6

Prílohy

Príloha 1a: Dovoz ryb do CR v lednu až ríjnu 1998

CN Název skupiny Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

0301 Ryby živé Celkem 710 38,8

- z toho: EU 144 14,9

Nemecko 29 3,0

0302 Ryby cerstvé chlazené Celkem 296 37,3

- z toho: EU 196 31,5

Nemecko 10 2,5

0303 Ryby zmrazené Celkem 7 558 247,9

- z toho: EU 5 798 189,2

Nemecko 358 13,1

0304 Ryby opracované, Celkem 16 631 784,2

filé, moucky - z toho: EU 6 820 311,8

Nemecko 3 525 199,3

0305 Uzené ryby Celkem 389 40,8

- z toho: EU 99 14,0

Nemecko 5 2,1

0306 Langusty, humri, krevety, Celkem 148 39,4

krabi a raci - z toho: EU 138 36,1

Nemecko 5 1,9

0307 Mekkýši a jiní vodní Celkem 243 34,5

bezobratlí - z toho: EU 126 17,2

Nemecko 9 1,7

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: Jitka Ševcíková

Príloha 1b: Dovoz ryb do CR v lednu až ríjnu 1997

CN Název skupiny Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

0301 Ryby živé Celkem 301 27,8

- z toho: EU 92 11,9

Nemecko 12 2,6

0302 Ryby cerstvé chlazené Celkem 255 28,5

- z toho: EU 153 23,4

Nemecko 24 3,2

0303 Ryby zmrazené Celkem 10 121 313,6

- z toho: EU 7 108 221,8

Nemecko 1 515 50,0

0304 Ryby opracované, Celkem 17 634 743,2

filé, moucky - z toho: EU 5 714 244,5

Nemecko 3 541 165,7

0305 Uzené ryby Celkem 355 28,6

- z toho: EU 177 14,0

Nemecko 13 2,0

0306 Langusty, humri, krevety, Celkem 127 28,2

krabi a raci - z toho: EU 99 24,7

Nemecko 4 1,9

0307 Mekkýši a jiní vodní Celkem 209 31,2

bezobratlí - z toho: EU 118 17,1

Nemecko 12 2,6

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: Jitka Ševcíková

Príloha 2a: Vývoz ryb z CR v lednu až ríjnu 1998

CN Název skupiny Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

0301 Ryby živé Celkem 4 789 585,0

- z toho: EU 3 688 499,7

Nemecko 1 819 252,5

-z toho: ryby akvarijní Celkem 104 292,4

ostatní ryby Celkem 4 685 292,6

- z toho: kapri živí Celkem 4 030 229,0

- z toho: EU 3 050 175,2

Nemecko 1 456 82,6

0302 Ryby cerstvé chlazené Celkem 84 10,2

- z toho: EU 13 3,1

Nemecko 0 0,0

0303 Ryby zmrazené Celkem 161 12,8

- z toho: EU 0 0,2

Nemecko 0 0,1

0304 Ryby opracované, Celkem 765 55,4

filé, moucky - z toho: EU 0 0,0

Nemecko 0 0,0

0305 Uzené ryby Celkem 10 6,2

- z toho: EU 2 1,0

Nemecko 0 0,2

0306 Langusty, humri, krevety, Celkem 8 1,8

krabi a raci - z toho: EU 1 0,4

Nemecko 0 0,1

0307 Mekkýši a jiní vodní Celkem 195 42,5

bezobratlí - z toho: EU 172 37,4

Nemecko 53 11,6

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: Jitka Ševcíková

Príloha 2b: Vývoz ryb z CR v lednu až ríjnu 1997

CN Název skupiny Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

0301 Ryby živé Celkem 3 892 491,8

- z toho: EU 3 268 444,0

Nemecko 1 814 240,3

-z toho: ryby akvarijní Celkem 103 235,6

ostatní ryby Celkem 3 789 256,2

- z toho: kapri živí Celkem 3 106 190,3

- z toho: EU 2 637 163,6

Nemecko 1 475 89,6

0302 Ryby cerstvé chlazené Celkem 44 5,9

- z toho: EU 27 3,6

Nemecko 11 0,6

0303 Ryby zmrazené Celkem 194 14,8

- z toho: EU 25 1,5

Nemecko 5 1,0

0304 Ryby opracované, Celkem 764 47,5

filé, moucky - z toho: EU 0 0,2

Nemecko 0 0,0

0305 Uzené ryby Celkem 159 11,6

- z toho: EU 1 0,5

Nemecko 1 0,2

0306 Langusty, humri, krevety, Celkem 5 1,0

krabi a raci - z toho: EU 0 0,0

Nemecko 0 0,0

0307 Mekkýši a jiní vodní Celkem 186 45,2

bezobratlí - z toho: EU 184 44,9

Nemecko 76 19,3

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: Jitka Ševcíková