Zahraniční trhy agrárních komodit: Cukr 13.1.1999

ZTAK VÚZE tel: 02/22000316,321

Zahranicní trhy agrárních komodit Mánesova 75 fax: 02/6273020

Praha 2 PSC 120 58 e-mail: tucek@agrec.cz

http://www.vuze.cz

Rada: Cukr

Redakcní uzáverka: 13. 1. 1999

1. Odhad svetové bilance cukru v roce 1998/99

1.1 Predikce svetové produkce cukru v roce 1998/99(1)(2)(3)

Podle dostupných údaju z prelomu srpna a zárí 1998 lze ocekávat nižší svetovou produkci cukru ve výši 126 mil. tun, což znamená pokles o 1,9 mil. t v porovnání s predchozím rokem 1997/98. Odhad svetové produkce se snížil m. j. z duvodu nižší evropské produkce cukru než se ocekávalo v dusledku nepríznivých skliznových podmínek. Ackoliv odhad bilance vzhledem k poklesu produkce nevypadá tak kriticky, produkce nadále velmi prevyšuje poptávku.

1) F.O.Licht, 130, 1998, c. 34, s.572

2) F.O.Licht, 130, 1998, c. 34, s.571

3) F.O.Licht, 131, 1999, c. 1, s. 1

Tab. 1: Svetová bilance cukru v letech 1994/95 až 1998/99

(surový cukr v tis. t, hospodárský rok zárí/srpen)

Svetová bilance cukru

1994/95 1995/96 1996/97 1997/981 1998/992

Pocátecní zásoby 37 586,9 38 216,6 45 481,3 47 317,6 51 075,8

Produkce 115 964,6 125 185,8 123 633,4 127 911,8 126 022,0

Dovoz 34 991,2 38 869,0 37 895,2 38 087,3 34 890,4

Spotreba 114 841,5 117 980,9 120 340,8 122 928,1 124 192,3

Vývoz 35 484,6 38 809,2 39 351,5 39 312,8 36 039,2

Konecné zásoby 38 216,6 45 481,3 47 317,6 51 075,8 51 756,7

Podíl zásob 33,28 38,55 39,32 41,55 41,67

na spotrebe (%)

1odhad, 2 predikce

Pramen: F. O. Licht, 130, 1998, 134, s. 571

V západní Evrope v r. 1998/99 produkce cukru dosáhne 22,3 mil. t, tedy méne než v predchozím roce. V EU by produkce surového cukru mela klesnout na 17,4 mil. t ve srovnání se 17,5 mil. t cukru v r. 1997/98. V západoevropských zemích mimo EU se odhaduje nárust produkce. Zejména v Turecku by melo být dosaženo rekordní sklizne 2,6 mil. t v porovnání s produkcí roku 1997/98 ve výši 2,0 mil. t. Odhadovaná sklizen je o 600 000 t vyšší než je domácí poptávka a vzhledem k nízkým svetovým cenám bude vývoz nadprodukce problematický.

Produkce cukru ve východní Evrope pro r. 1998/99 nejspíš klesne na rekordne nízkých 7,4 mil. t, v predešlém roce 1997/98 to bylo 8,2 mil. tun. Prícinou je jednak nepríznivé pocasí a dále snížení pestitelských ploch cukrovky. Na Ukrajine je situace navíc komplikována nedostatkem techniky a pohonných hmot. Kritická situace je také v Rusku, kde je od poloviny devadesátých let zaznamenáván setrvalý pokles sklizní a další redukce je ocekávána také pro rok 1998/99.

Pokles pestitelských ploch o 2 % v Polsku byl veden snahou o snížení nadbytecné produkce, presto v dusledku príznivých vegetacních podmínek roku 1998/99 nebude o mnoho nižší než v r. 1997/98.

Mimoevropská produkce repného cukru(4) pro r. 1998/99 je odhadována na 8,2 mil. t, v porovnání s 7,9 mil. t v predchozím roce.

V Cíne, která je producentem jak repného, tak trtinového cukru, dosáhla celková produkce repného cukru v r. 1997/98 1,5 mil. t, což je méne než v predchozím roce. Z duvodu nízkých cen a pozdních platbám pestitelum dochází k poklesu pestitelských ploch a úroda je nyní znatelne nižší než na pocátku desetiletí.

Pestování cukrovky v USA se jeví jako výhodné a pestitelská plocha v tomto roce vzrostla o 2,6 % na 1,497 mil. akru. Nárust pestování cukrové repy je zaznamenán od roku 1992, kdy se zacala využívat technologie odcukernení melasy. USDA ocekává v r. 1998/99 zvýšení produkce cukru na 4,0 mil. t z 3,9 mil. t v predcházejícím roce. Avšak F. O. Licht predpokládá, že je tento odhad príliš nízký a produkce dosáhne 4,1 mil. t.

V Iránu, jednom z nejvetších svetových importéru cukru, došlo v r. 1997/98 ke zvýšení produkce na 614 000 t z 484 000 t v predchozím roce. Odhaduje se další zvýšení na 652 000 t v r. 1998/99, což by znamenalo omezení dovozu.

Po poklesu v r. 1996/97 zaznamenala svetová produkce trtinového cukru(5) neustálý rust. Odhaduje se, že dosáhne 92,5 mil. t. V porovnání s predchozím rokem, kdy bylo vyprodukováno 87,9 mil. t a rokem 1996/97 s produkcí 85,6 mil. t, jde tedy o další zvýšení.

Výrazný nárust produkce trtinového cukru odráží vybudování znacných exportních kapacit, ale zásluhu na tom májí predevším zmenené exportní strategie, nikoliv rozsah trhu.

4) F.O.Licht, 130, 1998, c.31, s 513

5) F.O.Licht, 130, 1998, c.31,s. 515

Tab. 2: Odhad svetové produkce trtinového cukru v r. 1998/99

Oblast Produkce trtinového cukru 1998/99 - odhad

mil. t %

Asie 37,4 40

Jižní Amerika 24,3 26

Severní a Strední Amerika 16,1 17

Afrika 8,7 9

Oceánie 5,9 6

Pramen: F. O. Licht, 130, 1998, c. 31, s. 515

Asijská produkce cukru po dvou stagnujících letech zaznamená rust, celkem by mela dosáhnout 40,8 mil. t. V r. 1997/98 byla 37,8 mil. t (produkce trtinového cukru by mela vzrust na 37,4 mil. t z 35,0 mil. t v r. 1997/98). Nárust je ovlivnen predevším zvýšením sklizne v Indii (6)

Produkce r. 1997/98 v Indii byla pouze o málo nižší než v predešlém roce a zdá se, že v roce 1998/99 bude podstatne vyšší. Díky vyrovnání zpoždených plateb se cukrová trtina stala opet atraktivní plodinou pro farmáre a tak došlo ke zvýšení pestitelských ploch o 15 - 20 %. Produkce r. 1997/98 stacila pokrýt domácí poptávku, avšak vzhledem k nízkým svetovým cenám cukru docházelo k dovozum. Vláda pod tlakem cukrovarnického prumyslu uvalila 5 % dovozní clo na cukr. Perspektiva vyšší produkce v r. 1998/99, která by mela znamenat nadprodukci 500 000 t, vyvolává další tlak na zvýšení ochrany trhu a dovozního cla To by mohlo dosáhnout 20 až 25 procent.

Na rozdíl od produkce repného cukru, která v posledních obdobích zaznamenává v Cíne pokles, cínská produkce trtinového cukru rapidne stoupá. V roce 1996/97 vzrostla o 1,5 mil. t na 7,3 mil. t, což Cíne zarucilo sobestacnost a je m. j. prícinou tlaku na snížení svetových cen cukru. Nárust produkce zpusobil také problémy na vnitrním trhu, kde jsou ceny na rekordne nízké úrovni, která pusobí nemalé financní problémy v tomto odvetví.

Sklizen r. 1997/98 byla v Thajsku postižena nepríznivými vlivy pocasí a propadla se na 4,3 mil. t z 6,1 mil. t v predchozím roce, pokles produkce je ocekáván i pro následující období.

V dusledku pusobení proudu El Nino byla také omezena produkce cukru v Indonésii. Roku 1998/99 je ocekáváno další podstatné snížení vlivem uzavrení osmi cukrovaru a v dusledku nízkých svetových cen. To povede k vetším dovozum cukru, výše dovozu bude záviset na tom, zda budou existovat financní zdroje, jelikož také Indonésie i její mena jsou poznamenány asijskou krizí.

Filipínská produkce v r. 1997/98 dosáhla 1,8 mil. t, ale v r. 1998/99 by mela klesnout na 1,6 - 1,7 mil. t v dusledku proudu EL Nino a La Nina.

Produkce cukru v Pákistánu v r. 1997/98 vzrostla o 35 % a dosáhla 3,9 mil. t. K vysoké sklizni prispelo zejména rozšírení pestitelské plochy cukrové trtiny a dobré pocasí. Výhled pro rok 1998/99 predpokládá další zvvýšení produkce a exportu, který by mohl dosáhnout až 1 mil. t. V dusledku nepríznivých svetových cen by export mohl být ztrátový a zpusobit tak financní potíže.

Nejvetší nejistotu v Severní a Strední Americe predstavuje Kuba. Podle neoficiálních odhadu by se sklizen mela pohybovat okolo 3,2 mil. t. Podle kubánských vládních predstavitelu by sklizen r. 1997/98 mela být vyšší než v predchozím roce i pres extrémní sucha na konci cervence. Pro Kubu bude velkým úkolem v následujících letech zvýšit produkci cukru na 4 mil. t, a to nedosáhne ani polovicní úrovne, které dosahovala v osmdesátých letech.

Nepatrný pokles produkce z 2,97 mil. t v r.1997/98 na 2,91 mil. t cukru je ocekáván v USA. Pro r. 1998/99 nárust produkce v Texasu zrejme nebude stacit pokrýt ztráty vzniklé suchem v Luisiane a na Floride.

Produkci 5,5 mil. t cukru (14 % nárust v porovnání s minulým rokem) zaznamenalo v r. 1997/98 Mexiko. V následujícím roce by se produkce mela snížit o 7 % v dusledku sucha. Domácí poptávka stagnuje na úrovni 4,1 mil. t. Pokud by prebytek produkce mel být prodán na svetových trzích, zaznamenalo by odvetví vysoké ztráty. Jako možné rešení navrhuje cukrovarnický prumysl vybudování továren na výrobu ethanolu z cukru, který by se používal jako ekologická pohonná hmota.

Produkce cukru v Jižní Americe pravdepodobne vykáže další výrazný vzestup. Celková produkce 24,3 mil. t znamená prírustek 11 mil. t od pocátku desetiletí. I nadále je nejvetším producentem Brazílie, jejíž produkce predstavuje 75 % podíl celé oblasti. Prudký nárust brazilské produkce a exportu je jednou z hlavních prícin katastrofického propadu svetových cen cukru.

V Kolumbii by celková výroba v r. 1998/99 mela mírne poklesnout na 2 mil. t (v r. 1997/98 byla 2,2 mil. t). Producenti se snaží zvýšit výnosy a cukernatost využíváním nove vyšlechtených odrud, avšak bojují s nedostatkem vhodných ploch k pestování.

V Argentine dosáhla sklizen nového rekordu 1,78 mil. t i pres silné dešte, které zpomalily sklizen na jejím pocátku a prispely ke snížení výnosu.

K rozširování plantáží cukrové trtiny dochází v Peru. Odhady sklizne r. 1998/99 se pohybují okolo 676 000 t. Jedná se o nárust v porovnání s predchozím rokem 641 000 t.

Ve Venezuele je v príštím roce ocekáváno zvýšení produkce o 5 % zásluhou zlepšené kvality polních prací a dobré práce managementu. I pres nárust produkce je uspokojeno pouze 70 % domácí poptávky a jsou nutné rozsáhlé dovozy.

Produkce cukru v Africe po letech sucha ožívá a v r. 1998/99 by mohla dosáhnout 9,4 mil. t. V JAR jsou ocekávány nižší hektarové výnosy a s nejvetší pravdepodobností dojde k redukci odhadu. Pouze malá mezirocní zmena nastala v produkci Egypta a tato zeme bude nadále dovážet velké množství cukru. Pokud budou vhodné podmínky na Mauriciu, melo by dojít ke zvýšení produkce z 658 000 t na 679 000 t v r. 1998/99. Ke zvýšení produkce prispela zmena ve využití zemedelské pudy (místo caje se pestuje cukrová trtina). Další dva producenti s rozsahem produkce okolo 500 000 t, Svazijsko a Zimbabve, predpokládají rust produkce na více než 500 000 t (Svazijsko), které by behem peti let chtelo zvýšit produkci o 150 000 t na 600 000 t.

V dusledku nepríznivého prubehu pocasí bude sklizen roku 1998/99 v Oceánii nižší. Mimosezónní dešte a silné vetry zpusobily pokles australské produkce na 5,7 mil. t z 5,9 mil. t v roce 1997/98. Na Fudži produkce cukru v dusledku proudu La Nina klesne na 205 000 t (v r. 1997/98 to bylo 363 000 t, v r. 1996/97 472 000 t). Tento pokles zpusobí v zemi ekonomické problémy, jelikož cukrovarnický prumysl je druhým nejvetším odvetvím po turistickém ruchu.

6) F.O.Licht, 130, 1998, c.31,s. 515

1.2 Svetová spotreba cukru(7)

Od konce druhé svetové války je zaznamenáván konstantní pokles prírustku spotreby cukru, behem let 1990/91 až 1994/95 došlo k výraznému poklesu spotreby cukru na osobu v postkomunistických zemích, které vedlo ke snížení rocního prírustku spotreby cukru na jedno procento (pro porovnání: od roku 1945/46 do r. 1950/51 byl rocní prírustek 9 %). V následujících trech letech se rocní prírustek spotreby zvýšil na 2,1 % a celková svetová spotreba cukru pro rok 1997/98 je odhadována na 122,9 mil. t, to je o 2 % více než v predchozím roce.

Po tomto rustu následuje financní krize v jihovýchodní Asii a Rusku, ekonomické problémy jsou viditelné také v Latinské Americe, zejména v Brazílii a nekterých dalších rozvojových zemích. Je zrejmé, že se rust spotreby opet zpomalí, s nejvetší pravdepodobností v r. 1998/99 nebude vyšší než jedno procento, a svetový trh s cukrem bude vystaven velkému tlaku.

Spotreba cukru v západní Evrope v r. 1998/99 by mela zustat na stejné úrovni 17,5 mil. t) jako v roce 1997/98. Na spotrebu by nemely mít témer žádný vliv svetové ekonomické problémy. Príjmové i cenové elasticity jsou na nízké úrovni a pouze znacný propad ekonomiky by ovlivnil poptávku.

To samé ovšem nelze konstatovat o situaci ve východní Evrope, kde je ocekáván pokles spotreby v dusledku snížení príjmu na osobu a vyšších cen cukru. V Rusku, kde se v roce 1997/98 spotrebovalo 37 % z celkové spotreby v této oblasti, se pokles spotreby odhaduje na 6 %, avšak konecné císlo bude záviset na vývoji ekonomiky a úrovni dovozu v r. 1998/99. Pouze malý rust spotreby cukru je odhadován pro r. 1998/99 v Polsku. Prícinou jsou vysoké ceny na vnitrním trhu a méne príznivé ekonomické podmínky. Prímá spotreba cukru se v posledních letech snížila, ale prumyslová spotreba cukru vzrostla. To naznacuje, že se stravovací zvyky v této oblasti približují západní Evrope. Jsou registrována a schválena tri nízkokalorická sladidla pro lidskou spotrebu, jmenovite sacharin, aspartam a acesulfam - k, avšak jejich cena je vysoká ve srovnání s cenou cukru.

Témer nezmenená spotreba cukru na úrovni 10,9 mil. t je ocekávána v Africe. Spotreba cukru v Egypte by mela v r. 1998/99 dosáhnout 2 mil. t, o 1,13 % více v porovnání s minulým rokem. Presto v souvislosti s rustem populace o 2,3 % se jedná o pokles spotreby na osobu. Aby vláda zabránila dalšímu poklesu, je spotreba cukru subvencována. Vzhledem k ekonomickým problémum v JAR by spotreba cukru mela klesnout z 1,5 mil. t v r. 1997/98 na 1,4 mil. t v r.1998/99.

Podle F. O. Licht by melo dojít ke zvýšení spotreby v Severní a Strední Americe o 1,3 %, spotreba by mela být na úrovni 17,4 mil. t. Nejvetší konzum v této oblasti vykazují USA, Mexiko a Kanada. Spotreba cukru v USA by mela v r. 1998/99 dosáhnout 9,2 mil. t, tj. o 2,2 % více než v r. 1997/98. Nižší spotreba cukru je ocekávána pro r. 1998/99 v Mexiku. Predstavitelé cukrovarnického odvetví v Mexiku zastávají názor, že spotreba neporoste, díky vysokým dovozum HFCS ze Spojených státu.

V Jižní Americe je nyní spotreba o 2,7 procenta vyšší a dosáhne 15,6 mil. t Rust v zemi s nejvetší spotrebou cukru v Jižní Americe, Brazílii, by mel dosáhnout 3,6 % navzdory zhoršujícím se makroekonomickým podmínkám. Prumyslové využití cukru predstavuje 45 % celkové spotreby a sleduje rostoucí trend. Nárust spotreby by mel nastat také v dalších jihoamerických zemích napr. Argentine a Kolumbii (3,6 % v r. 1998/99 na 1,3 mil. t). Alternativní sladidla dle informací F. O. Licht nepredstavují reálnou hrozbu pro spotrebu cukru.

Výsledkem deprese ekonomiky v jihovýchodní Asii je m. j. nižší rust spotreby cukru asi o 1,8 % v porovnání s prumerným rustem spotreby 3,1 % v letech 1989/90 až 1997/98. Japonsko a Jižní Korea jsou temi asijskými zememi, kde by melo v r. 1998/99 dojít k mírnému poklesu spotreby.

Pouze malou mezirocní zmenu ve spotrebe cukru zaznamená v r. 1998/99 Oceánie v dusledku nasycení trhu a nízkého populacního rustu.

7) F.O.Licht, 130,1998, c.34, s. 578

Tab. 3: Spotreba cukru v jednotlivých regionech

Spotreba cukru (v tis. t, v hodnote surového cukru, zárí/srpen)

Region 1994/95 1995/96 1996/97 1997/981 1998/992

Západní Evropa 16 820 16 777 17 098 17 284 17 479

Východní Evropa 14 235 14 251 14 335 14 352 13 960

Afrika 9 742 10 093 10 611 10 874 10 877

Severní a Strední Amerika 16 683 16 945 16 777 17 161 17 379

Jižní Amerika 13 447 14 009 14 701 15 171 15 581

Asie 42 690 44 715 45 494 46 775 47 611

Oceánie 1 225 1 191 1 325 1 311 1 305

Celkem 114 842 117 981 120 341 122 928 124 192

1odhad, 2 predikce

Pramen: F. O. Licht 130, 1998, c. 34, s. 579

1.3 Svetové zásoby cukru

I pres odhad nižší svetové produkce cukru muže její objem prispet k další tvorbe zásob. Prebytecné zásoby by mohly v srpnu 1999 dosáhnout 11,7 mil. tun, to je o témer 9,5 mil. t více než na konci roku 1991. Více jak polovina prebytecných zásob bude v rukou exportéru, zejména v západní Evrope a Jižní Americe, jmenovite Brazílii.

1.4 Prebytecné zásoby(8)

Pojem prebytecných zásob byl vytvoren Mezinárodní cukerní organizací v letech 1979/80 za úcelem sjednocení prístupu k problému casových referencí ve svetové cukerní ekonomice. Cílem bylo poskytnout zpusob monitorování (založeného na bázi mesícu) v jakékoliv zemi prostrednictvím prevedení hodnoty zásob v kterémkoliv mesíci na ekvivalentní hodnotu zásob na konci skliznového roku. Za tímto úcelem byly také stanoveny minimální (pracovní) zásoby cukru, které v dané zemi zajištují plynulý prísun cukru na trh. Po odectení pracovních zásob od zásob upravených na hodnotu odpovídající úrovni zásob na konci skliznového období, získáme mesícní odhad prebytku nebo deficitu cukerních zásob, který muže být plynule aktualizován v závislosti na zmene ve výši produkce, spotreby a obchodu.

8) Z materiálu poskytnutých redakcí F.O.Lichtu

Tab. 4: Svetové zásoby cukru (v tis. t, surový cukr)

Rok Celkové zásoby Z toho: Prebytecné zásoby

Prebytecné zásoby Dovozní zeme Vývozní zeme

1990 30 671 -1 032 -150 -882

1991 35 091 2 240 1 582 658

1992 40 054 5 863 4 228 1 635

1993 39 944 5 517 3 348 2 169

1994 37 587 3 927 1 633 2 294

1995 38 217 3 628 2 686 942

1996 45 481 8 951 55 125 3 439

1997 47 318 9183 5 030 4 153

19981 51 076 11 529 5 360 6 169

19992 51 757 11 707 5 385 6 322

1odhad, 2 predikce

Pramen: F. O: Licht, 130, 1998, c. 34, s. 585

1.5 Svetový obchod s cukrem

Objem cukru v mezinárodním obchode by mohl v r. 1998/99 poklesnout na 28 % z 32 % na konci osmdesátých let. Sníženou dovozní poptávku nejspíš zaznamená západní i východní Evropa, Afrika, Jižní Amerika i Asie. V západní Evrope je snížená dovozní poptávka dána nízku poptávkou v Belgii a zemích bývalé Jugoslávie, ve východní Evrope by melo dojít k poklesu poptávky približne o 1 mil. t. Nejvetší africký importér cukru - Egypt dovezl v roce 1996/97 znacné množství cukru, což vedlo v r. 1997/98 ke snížení importu. Pro rok 1998/99 se vzhledem k nízkým svetovým cenám predpokládá, že by dovozy mohly dosáhnout 1 mil. t za úcelem obnovení zásob. Cínská produkce cukru stací pokrýt domácí poptávku a tudíž budou realizovány pouze minimální dovozy.

Dovozy do Severní a Strední Ameriky by podle odhadu mely v r. 1998/99 zustat nezmenené asi ve výši 3,8 mil. t. Ale je to podstatne méne než 4,7 mil. t dovezených pred dvema lety.

1.6 Výhled(9)

Jako nejproblematictejší se jeví nízké svetové ceny a pokles rustu poptávky. Avšak u cukrovky jako jednoleté plodiny lze ocekávat, že vzniklá situace bude v rámci EU rešena redukcí pestitelských ploch v roce 1999. U cukrové trtiny, která je víceletou plodinou, bude pokles trvat nekolik let. Zde by velkou úlohu sehrál pokles produkce v Brazílii. Vývoj cen bude také záviset na celkovém svetovém ekonomickém vývoji a podle F. O. Licht by už situace nemela být horší, ale naopak by melo dojít k pomyslnému odrazu od dna.

2. Cukr v EU(10)

Sklizen cukrovky byla v r. 1998 ovlivnena silnými dešti v Belgii, Lucembursku, Nemecku a Nizozemí, v techo oblastech byla sklizen zpomalena a rada cukrovaru využívá pouze cást svých kapacit. V Nemecku prerušení a ztráty v dusledku deštu nahradily velmi vysoké výnosy a zvýšená cukernatost. DBV ocekává, že by prumerný hektarový výnos mel dosáhnout 50 t, cukernatost 17,3 %. Ve Velké Británii by sklizen mela být na dobré úrovni, navzdory deštum.

2.1 Podpora výroby a vývozu cukru ovlivnuje rozpocet EU(11)

Vysoká podpora vývozu cukru a rostoucí zásoby obilí vedly podle zprávy EU k prekrocení zemedelského rozpoctu pro r. 1997/98. Prestože došlo k celkovému snížení rozpoctu na 47,46 mld. USD (40,35 ECU*), sektor cukru a obilí vykazoval znacné precerpání prostredku. Prekrocení rozpoctu v sektoru cukru bylo zpusobeno vekým objemem cukru s vývozní podporou v kombinaci s nízkými svetovými cenami. Ocekávání prekrocily rovnež výdaje spojené s kompenzacní platbou zpracovatelskému prumyslu EU za zpracování cukru z clenských zemí. Výsledkem bylo prekrocení rozpoctu 1,65 mld. ECU (57,75 mld. Kc*) o 158 mil. ECU.

* devizový kurz ze dne 28. 12. 1998

9) F.O. Licht, 130, 1998,c. 64, s. 586

10) F.O.Licht, 130, 1998, c. 34, s. 589-590

11) F.O.Licht, 131, 1999, c. 1, s. 10

Tab. 5: Produkce cukru v zemích EU (tis.t, bílý cukr)

Zeme 1997/98 1998/991 Zeme 1997/98 1998/991

Rakousko 484 470 Recko 364 249

Belg. - Lucemb. 1 016 839 Nizozemsko 1 020 960

Dánsko 538 516 Portugalsko 70 70

Finsko 183 128 Španelsko 1 142 1 140

Francie 5 002 4 630 Švédsko 396 400

Irsko 205 208 Velká Británie 1 593 1 312

Itálie 1 740 1 560 EU celkem 17 787 16 517

Nemecko 4 034 4 035

1 odhad

Pramen: F. O. Licht, 130, 1998, c. 34, s. 589

Tab. 6: Pestitelská plocha (mil. ha) a produkce cukrové repy v EU (mil. t, bílý cukr)

1997/98 1998/991

1. Plocha (mil. ha) 2,041 1,992

2. Výnos bílého cukru (t/ha) 8,570 8,150

3. Produkce bílého cukru 17,481 16,216

Trtinový cukr 0,258 0,258

Odcukernená melasa 0,048 0,043

Produkce cukru celkem 17,787 16,517

4. Zásoby r. 1997/98 0,917 1,195

5. Celková nabídka (3+4) 18,704 17,712

- z toho:

"A" kvóta 11,789 11,790

"B" kvóta 2,552 2,534

"C" kvóta 4,363 3,388

1 odhad

Pramen: F. O. Licht, 130, 1998, c. 34, s. 589

3. Cukr v ostatních zemích

3.1 Rusko

3.1.1 Produkce cukru v Rusku je vyšší navzdory nižší sklizni cukrovky(12)

V sezóne 1998/99 bylo k 17. 11. sklizeno 9,8 mil. t repy, což je méne v komparaci se sklizní 10,01 mil. t v roce 1997/98. K tomuto datu bylo zpracováno 8,79 mil. t a produkce cukru dosáhla 1,15 mil. t (v roce 1997/98 to bylo 890 000 t ze 7,52 mil. t repy). Podle Unie producentu cukru se na zpracování cukrovky v r. 1998/99 podílelo z celkového poctu 93 pouze 25 cukrovaru, v roce 1997/98 66 cukrovaru.

3.1.2 Pokles produkce cukrovky na Slovensku(13)

Podle Slovenského statistického úradu je nutné snížit odhady produkce cukrovky o 17 % na 1,401 mil. t v dusledku vysokých srážek.

12) Sugar production higher in spite of lower beet harvest, F.O.Licht, 130,1998,c.35,s.609

13) Sugar beet output reduced, F.O.Licht, 130,1998,c. 35, s.609

Seznam zkratek a vysvetlivky

BEF Belgický frank

CAP Common Agriculture Policy = Spolecná zemedelská politika EU

CBS Central Bureau of Statistics = Centrální statistický úrad (v Nizozemsku)

CIF Cost, Insurance, Freight = výlohy, pojistné, dopravné placeny. Prodávající platí prepravu zboží do prístavu urcení, obstarává vývozní povolení a musí dodat cistý obchodovatelný konosament i osvedcení o puvodu zboží. Prodávající musí dále zaplatit minimální námorní pojištení. Kupující nese výlohy od okamžiku, kdy zboží prešlo pres zábradlí lodi v prístavu urcení.

DBV Deutscher Bauern Verband

DEM Nemecká marka

ECU European Currency Unit = Evropská menová jednotka

ESP Španelská peseta

EK Evropská komise

EU Evropská unie

FAO Food and Agriculture Organization of the United Nations = Organizace pro výživu a zemedelství

FOB Free on Board = volne na palubu lodi. Prodávající je povinnen na své náklady dodat: zboží na lod v nalodovacím prístavu, cistý palubní lístek, vývozní povolení a osvedcení puvodu zboží. Kupující na své náklady najímá lod (lodní prostor) a nese výlohy zodpovednost od okamžiku, kdy zboží prešlo zábradlí lodi v prístavu lodení.

FOBS Free on board and stowed = Volne na palubu lodi a uložení nákladu na lodi. Na rozdíl od FOB nese prodávající náklady s uložením zboží na palubu lodi.

GBP Britská libra

HFCS High Fructose Corn Sirup = kukuricný sirup s vysokým obsahem fruktózy

ITL Italská lira

NLG Nizozemský gulden

RUR Ruský rubl

SKK Slovenská koruna

USD Americký dolar

USDA U. S. Department of agriculture = Ministerstvo zemedelství USA

ZMP Zentrale Markt und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst-, und

Ernährungswirtschaft GmbH = Ústredí tržního a cenového zpravodajství pro

zemedelské, lesnické a potravinárské hospodárství s. r. o., Bonn

ZSVE Zeme strední a východní Evropy

Prebytecné zásoby vyjadrují prebytek nebo deficit cukerních zásob, který je dán jako rozdíl mezi hodnotou zásob, která odpovídá hodnote zásob na konci skliznového období, a minimálních zásob cukru v dané zemi.

Prílohy

PRÍLOHA 1: Odhad svetové bilance cukru 1998/99

Odhad svetové bilance cukru 1998/1999 (zárí - srpen, tis. t, surový cukr)

Pocátecní Produkce Dovoz Spotreba Vývoz Konecné

zásoby zásoby

Svet celkem

1996/97 45 481,3 123 633,4 37 895,2 120 340,8 39 351,5 47 317,6

1997/98 47 317,6 127 911,8 38 087,3 122 928,1 39 312,8 51 075,8

1998/99 51 075,8 126 022,0 34 890,4 124 192,4 36 039,2 51 756,7

Z toho:

EU 1996/97 5 504,9 18 132,5 4 024,1 13 924,0 7 380,2 6 357,3

1997/98 6 357,3 18 979,8 4 625,4 14 048,9 8 620,4 7 293,3

1998/99 7 293,3 17 512,6 4 018,9 14 192,1 7 216,2 7 416,4

-Rakousko 1996/97 146,5 534,7 33,4 394,2 93,2 227,3

1997/98 227,3 526,0 25,4 422,1 78,2 278,4

1998/99 278,4 500,0 7,1 445,0 60,6 279,9

-Belg./Luc. 1996/97 455,3 1 030,5 683,3 558,6 1 211,7 398,9

1997/98 398,9 1 098,7 1 068,5 566,3 1 546,6 453,2

1998/99 453,2 927,0 900,0 558,2 1 252,5 469,5

-Dánsko 1996/97 99,7 546,3 60,0 300,9 196,7 208,5

1997/98 208,5 584,7 79,3 294,0 208,8 369,6

1998/99 369,6 561,2 41,2 308,8 274,5 388,7

-Finsko 1996/97 35,3 150 57,8 185 36,4 21,7

1997/98 21,7 197,0 63,2 198,9 39,8 43,3

1998/99 43,3 139,0 90,9 200,9 32,1 40,1

-Francie 1996/97 514,3 4 594,0 452,6 2 253,7 2 763,9 543,4

1997/98 543,4 5 134,0 487,0 2 463,9 3 282,5 418,0

1998/99 418,0 4 712,0 424,5 2 364,4 2 632,0 558,0

-Nemecko 1996/97 793,6 4 569,4 203,1 3 075,7 1 518,5 971,9

1997/98 971,9 4 397,0 232,9 3 043,5 1 481,7 1 076,6

1998/99 1 076,6 4 297,9 214,0 3 052,5 1 507,1 1 028,9

-Recko 1996/97 243,1 334,4 41,9 335,2 6,0 278,1

1997/98 278,1 344,8 54,7 341,1 74,6 262,0

1998/99 262,0 295,5 54,8 342,7 10,0 259,7

-Irsko 1996/97 102,9 247,0 27,8 161,6 82,7 133,4

1997/98 133,4 223,0 13,9 167,2 87,9 115,2

1998/99 115,2 224,0 23,5 165,9 93,8 103,0

-Itálie 1996/97 1 233,0 1 623,0 386,5 1 591,7 162,8 1 488,0

1997/98 1 488,0 1 858,1 358,9 1 589,5 343,2 1 772,4

1998/99 1 772,4 1 684,8 181,0 1 665,3 179,0 1 793,9

-Nizozemí 1996/97 409,3 1 125,0 59,7 719,1 379,8 495,2

1997/98 495,2 1 120,0 50,2 715,5 307,4 642,4

1998/99 642,4 982,0 50,1 717,7 339,1 617,6

-Portugalsko 1996/97 2,7 49,5 307,0 322,1 12,1 25,1

1997/98 25,1 76,0 324,2 332,7 76,6 16,0

1998/99 16,0 78,6 328,0 339,7 38,3 44,6

-Španelsko 1996/97 1 057,5 1 290,7 403,8 1 318,5 322,3 1 111,3

1997/98 1 111,3 1 262,5 407,4 1 298,9 192,6 1 289,7

1998/99 1 289,7 1 282,6 312,8 1 321,4 205,0 1 358,7

- Švédsko 1996/97 61,6 433,0 9,2 359,7 70,4 73,7

1997/98 73,7 430,0 18,0 370,0 98,0 53,7

1998/99 53,7 402,0 15,0 380,0 40,0 50,7

-Velká Británie 1996/97 350, 1 605,0 1 297,9 2 348,2 523,9 381,0

1997/98 381,0 1 728,0 1 441,7 2 245,3 802,5 502,8

1998/99 502,8 1 426,0 1 376,2 2 329,5 552,3 423,1

-Norsko 1996/97 56,3 - 194,5 184,0 - 66,9

1997/98 66,9 - 196,5 193,0 - 70,4

1998/99 70,4 - 197,8 198,0 - 70,2

-Švýcarsko 1996/97 70,8 203,0 132,1 304,0 0,3 101,6

1997/98 101,6 199,0 121,0 311,3 0,3 110,0

1998/99 110,0 185,0 111,6 314,7 1,7 90,2

-Turecko 1996/97 809,5 1 719,9 154,1 2 069,1 112,9 573,5

1997/98 573,5 2 838,6 8,8 2 123,7 251,7 1 045,5

1998/99 1 045,5 2 793,4 - 2 172,2 568,8 1 097,9

-Býv. Jugosl. 1996/97 59,4 539,0 120,0 576,0 80,0 62,4

1997/98 62,4 447,0 125,0 566,0 - 68,4

1998/99 68,4 482,0 65,0 560,0 - 55,4

-Ostatní záp. 1996/97 22,0 - 40,3 40,7 - 21,7

Evropa 1997/98 21,7 - 40,0 41,0 - 20,6

1998/99 20,6 - 40,8 41,7 - 19,7

-Záp. Evropa 1996/97 6 523,0 20 666,4 4 665,1 17 097,8 7 573,4 7 183,3

celkem 1997/98 7 183,3 22 464,4 5 116,7 17 283,9 8 872,4 8 608,2

1998/99 8 608,2 20 973,0 4 434,1 17 478,7 7 786,7 8 749,9

-Bulharsko 1996/97 64,1 6,0 320,0 225,0 110,0 55,1

1997/98 55,1 6,0 327,0 240,0 60,0 88,1

1998/99 88,1 4,0 315,0 242,0 86,0 79,1

-CR 1996/97 114,1 668,0 10,3 495,0 124,1 200,4

1997/98 200,4 578,0 15,0 500,0 113,0 180,3

1998/99 180,3 535,0 10,0 505,0 55,0 165,3

Slovensko 1996/97 17,6 246,0 50,0 209,0 35,0 69,6

1997/98 69,6 240,0 35,0 225,0 30,0 89,6

1998/99 89,6 196,0 36,0 230,0 38,0 53,6

Madarsko 1996/97 143,4 611,6 4,1 388,5 11,3 359,3

1997/98 359,3 522,0 3,6 522,0 122,1 240,7

1998/99 240,7 435,0 25,0 525,0 5,0 170,7

-Polsko 1996/97 330,0 2 435,0 86,6 1 789,0 508,9 553,7

1997/98 553,7 2 261,0 9,0 1 824,0 450,0 549,7

1998/99 549,7 2 147,0 15,0 1 832,0 330,0 576,7

-Rumunsko 1996/97 71,8 245,9 215,5 480,0 0,9 52,3

1997/98 52,3 223,0 390,0 600,0 1,0 64,3

1998/99 64,3 198,0 350,0 563,0 1,0 48,3

-Rusko 1996/97 1 943,9 1 863,0 3 118,0 5 550,0 20,0 1 354,9

1997/98 1 354,9 1 453,0 4 650,0 5 450,0 31,0 1 976,9

1998/99 1 976,9 1 200,0 3 700,0 5 109,0 25,0 1 742,9

-Ukrajina 1996/97 914,7 2 935,0 135,0 2 196,0 1 201,7 587,0

1997/98 587,0 2 207,0 150,0 1 942,0 256,0 746,0

1998/99 746,0 1 960,0 90,0 1 860,0 250,0 686,0

-Ostatní vých. 1996/97 557,2 619,9 2 570,9 3 002,3 204,2 541,6

Evropa 1997/98 541,6 664,0 2 777,5 3 048,8 276,4 658,0

1998/99 658,0 668,0 2 518,3 3 094,0 199,9 550,4

-Alžírsko 1996/97 72,8 - 923,8 916,3 - 80,3

1997/98 80,3 - 918,8 922,5 - 76,7

1998/99 76,7 - 918,5 930,5 - 64,7

-Egypt 1996/97 820,3 1 230,0 1 128,3 1 915,9 420,0 842,7

1997/98 842,7 1 151,0 1 011,0 1 952,2 230,0 822,5

1998/99 822,5 1 253,0 933,5 1 974,2 220,0 814,9

-Maroko 1996/97 393,3 486,0 624,1 967,9 - 535,6

1997/98 535,6 460,0 452,1 992,2 - 455,4

1998/99 455,4 415,0 553,9 1 017,6 - 406,8

-Mauritius 1996/97 100,9 603,2 37,9 42,5 641,8 57,7

1997/98 57,7 209,6 33,2 43,7 591,6 170,5

1998/99 170,5 694,2 31,7 43,7 665,1 187,8

-JAR 1996/97 777,5 2 456,0 - 1 554,5 988,4 690,6

1997/98 690,6 2 654,0 22,3 1 543,7 1 030,1 793,0

1998/99 793,0 2 849,1 22,1 1 431,6 1 276,5 956,1

-Kanada 1996/97 235,8 156,0 1 054,3 1 190,0 18,8 237,3

1997/98 273,3 104,0 133,7 1 284,5 20,3 170,2

1998/99 170,2 137,0 1 168,1 1 267,9 21,1 183,6

-USA 1996/97 1 296,4 6 587,2 3 023,5 8 794,2 528,3 1 584,4

1997/98 1 584,4 7 178,4 2 261,2 8 978,2 256,9 1 788,8

1998/99 1 788,8 7 381,6 2 188,5 9 174,4 201,9 1 982,7

-Kuba 1996/97 555,7 4 320,0 - 609,1 3 621,9 644,7

1997/98 644,7 3 000,0 - 593,9 2 432,1 618,7

1998/99 618,7 3 200,0 - 654,9 2 371,0 792,8

-Dominik. rep. 1996/97 232,5 730,2 - 293,2 369,1 300,5

1997/98 300,5 561,6 8,0 303,9 313,9 252,2

1998/99 252,2 489,7 2,0 301,5 208,3 234,1

-Guatemala 1996/97 215,2 1 495,9 - 390,6 1 051,8 268,7

1997/98 268,7 1 767,0 - 405,5 1 056,9 573,2

1998/99 573,2 1 605,0 - 423,1 1 066,8 688,3

-Mexiko 1996/97 1 397,0 4 839,8 206,9 4 099,7 731,0 1 613,0

1997/98 1 613,0 5 489,3 39,0 4 150,4 836,9 2 154,0

1998/99 2 154,0 5 093,0 40,3 4 057,7 961,0 2 268,5

-Brazílie 1996/97 36 006,9 14 636,3 - 8 938,9 5 921,2 3 383,2

1997/98 3 383,2 18 041,8 - 9 171,5 8 051,1 4 202,5

1998/99 4 202,5 15 182,2 - 9 479,5 6 392,3 3 512,8

-Kolumbie 1996/97 606,1 2 132,1 32,0 1 188,6 852,4 729,2

1997/98 729,2 2 122,9 30,0 1 246,9 878,3 756,8

1998/99 756,8 2 164,1 30,0 1 294,1 792,2 864,6

-Venezuela 1996/97 305,3 588,0 295,0 761,0 95,0 332,3

1997/98 332,3 617,0 230,0 771,0 90,0 318,3

1998/99 318,3 620,0 220,0 780,0 70,0 308,3

-Cína 1996/97 1 656,8 7 338,8 1 094,3 8 043,0 432,0 1 615,0

1997/98 1 615,0 8 744,6 410,3 8 670,0 277,4 1 822,5

1998/99 1 822,5 8 967,0 390,0 8 805,0 310,0 2 064,5

-Indie 1996/97 10 318,4 14 092,6 52,8 14 991,4 705,4 8 767,0

1997/98 8 767,0 13 922,3 953,7 15 593,9 373,6 7 675,5

1998/99 7 675,5 16 561,1 449,5 16 190,1 193,4 8 302,6

-Indonésie 1996/97 1 963,4 2 158,7 1 499,2 3 316,7 4,0 2 300,6

1997/98 2 300,6 1 893,5 678,4 3 216,7 4,3 1 651,5

1998/99 1 651,5 1 783,7 1 296,8 3 166,7 4,5 1 560,9

-Írán 1996/97 476,5 731,9 1 362,3 1 791,7 - 778,9

1997/98 778,9 827,8 1 142,6 1 842,5 - 906,7

1998/99 906,7 885,0 963,7 1 896,6 - 858,8

-Írák 1996/97 34,2 2,0 537,4 513,8 - 59,7

1997/98 59,7 2,0 590,9 588,5 - 64,1

1998/99 64,1 2,0 604,3 604,2 - 66,2

-Japonsko 1996/97 238,7 767,1 1 652,3 2 492,8 10,9 154,4

1997/98 154,4 864,0 1 606,3 2 399,7 9,1 215,9

1998/99 215,9 840,0 1 516,6 2 390,3 8,6 173,6

-Jižní Korea 1996/97 228,0 - 1 435,3 1 152,9 256,0 254,4

1997/98 254,4 - 1 375,6 1 107,5 327,6 194,9

1998/99 194,9 - 1 340,3 1 091,9 252,1 191,2

-Malajsie 1996/97 87,2 107,7 1 147,8 1 105,3 99,1 138,4

1997/98 138,4 109,4 983,3 1 007,5 154,1 69,4

1998/99 69,4 103,2 1 083,4 958,3 130,2 167,6

-Pákistán 1996/97 883,5 2 601,1 438,7 3 125,3 - 1 097,9

1997/98 1 097,9 3 864,4 105,4 3 150,7 489,0 1 428,0

1998/99 1 428,0 4 070,6 2,2 3 253,7 600,0 1 647,0

-Filipíny 1996/97 756,2 1 883,3 137,3 1 887,7 194,2 694,9

1997/98 694,9 1 866,0 150,0 1 893,0 185,0 632,9

1998/99 632,9 1 759,0 320,0 1 863,0 235,0 613,9

-Saud. Arábie 1996/97 72,0 - 663,8 542,0 121,7 72,2

1997/98 72,2 - 653,8 548,3 105,0 72,6

1998/99 72,6 - 634,5 557,3 73,0 76,7

-Sýrie 1996/97 175,1 93,0 565,6 615,3 46,1 172,2

1997/98 172,2 107,0 532,9 617,0 13,5 181,7

1998/99 181,7 102,0 527,3 619,3 16,3 175,4

-Thajsko 1996/97 491,2 6 098,2 - 1 756,9 3 816,4 1 016,2

1997/98 1 016,2 4 325,1 - 1 890,2 2 622,9 828,2

1998/99 828,2 4 500,0 - 1 893,2 2 361,9 1 073,1

-Austrálie 1996/97 690,2 5 963,4 1,5 1 024,9 4 033,2 1 597,1

1997/98 1 597,1 5 433,7 1,6 999,0 4 206,3 1 827,1

1998/99 1 827,1 5 437,6 6,0 996,2 4 437,7 1 836,8

-Fidži 1996/97 51,4 406,4 2,3 46,7 381,6 31,7

1997/98 31,7 308,2 11,4 55,3 253,5 42,5

1998/99 42,5 269,4 7,3 49,6 169,3 100,3

Pramen: F. O. Licht, 130, 1998, c. 31, s. 520

PRÍLOHA 2: Ceny cukru na svetových trzích

Cukr bílý, prumerná denní cena Londýn, FOB Evropa v USD/t

Rok/mes. I. II. III. IV. V. VI. VII.

1995 413,40 400,51 384,80 359,59 375,99 422,50 446,81

1996 382,71 394,64 399,90 397,20 392,12 396,81 374,48

1997 305,75 308,17 309,67 312,78 322,09 329,12 332,31

1998 298,01 281,85 269,52 256,30 264,53 260,08 256,9

Rok/mes VIII. IX. X. XI. XII.

1995 441,16 365,57 381,11 388,95 379,43

1996 370,49 346,99 327,82 310,72 307,55

1997 345,29 319,82 299,48 304,41 300,67

1998 256,1 221,52 220,52 237,55 241,86

Cukr surový, No. 11, prumerná denní cena New York, FOBS karibský prístav, volne loženo, US centy/lb

Rok/mes. I. II. III. IV. V. VI. VII.

1995 14,87 14,43 14,58 13,66 13,49 13,99 13,47

1996 12,57 12,96 13,07 12,38 11,97 12,54 12,83

1997 11,13 11,06 11,17 11,50 11,55 12,02 12,13

1998 11,71 11,06 10,66 10,27 10,18 9,33 9,71

Rok/mes. VIII. IX. X. XI. XII.

1995 13,70 12,72 11,94 11,96 12,40

1996 12,32 11,87 11,65 11,29 11,38

1997 12,54 12,65 12,86 13,19 12,89

1998 9,50 8,21 8,24 8,73 8,59

Cukr bílý, prumerná denní cena Paríž, FOB Evropa, USD/t

Rok/mes. I. II. III. IV. V. VI. VII.

1995 415,15 401,18 384,85 360,46 375,52 422,15 445,13

1996 382,40 394,88 400,21 396,73 391,36 396,20 375,52

1997 305,91 308,21 310,12 313,09 322,55 329,56 333,70

1998 298,97 281,37 269,35 256,39 263,52 259,40 257,32

Rok/mes. VIII. IX. X. XI. XII.

1995 349,95 368,43 381,16 388,28 379,71

1996 369,94 347,45 327,44 311,31 308,12

1997 344,48 319,95 300,52 305,11 302,61

1998 254,94 221,47 220,76 238,80 242,42

Pramen: F. O. Licht, 131, 1999, c. 2, s. S - 25

Cukr bílý, prumerná denní cena Londýn, FOB Evropa v USD/t

Rok/mes. I. II. III. IV. V. VI. VII.

1995 413,40 400,51 384,80 359,59 375,99 422,50 446,81

1996 382,71 394,64 399,90 397,20 392,12 396,81 374,48

1997 305,75 308,17 309,67 312,78 322,09 329,12 332,31

1998 298,01 281,85 269,52 256,30 264,53 260,08 256,9

Rok/mes VIII. IX. X. XI. XII.

1995 441,16 365,57 381,11 388,95 379,43

1996 370,49 346,99 327,82 310,72 307,55

1997 345,29 319,82 299,48 304,41 300,67

1998 256,1 221,52 220,52 237,55 241,86

rok 1998 minimální cena: 221,52 USD/t = 6 592,21 Kc/t

maximální cena: 298,01 USD/t = 8 871,16 Kc/t

Cukr surový, No. 11, prumerná denní cena New York, FOBS karibský prístav, volne loženo, US centy/lb

Rok/mes. I. II. III. IV. V. VI. VII.

1995 14,87 14,43 14,58 13,66 13,49 13,99 13,47

1996 12,57 12,96 13,07 12,38 11,97 12,54 12,83

1997 11,13 11,06 11,17 11,50 11,55 12,02 12,13

1998 11,71 11,06 10,66 10,27 10,18 9,33 9,71

Rok/mes. VIII. IX. X. XI. XII.

1995 13,70 12,72 11,94 11,96 12,40

1996 12,32 11,87 11,65 11,29 11,38

1997 12,54 12,65 12,86 13,19 12,89

1998 9,50 8,21 8,24 8,73 8,59

rok 1998 minimální cena: 8,21US centu/lb = 5 380 Kc/t*

maximální cena: 11,71US centu/lb= 7 600 Kc/t

Cukr bílý, prumerná denní cena Paríž, FOB Evropa, USD/t

Rok/mes. I. II. III. IV. V. VI. VII.

1995 415,15 401,18 384,85 360,46 375,52 422,15 445,13

1996 382,40 394,88 400,21 396,73 391,36 396,20 375,52

1997 305,91 308,21 310,12 313,09 322,55 329,56 333,70

1998 298,97 281,37 269,35 256,39 263,52 259,40 257,32

Rok/mes. VIII. IX. X. XI. XII.

1995 349,95 368,43 381,16 388,28 379,71

1996 369,94 347,45 327,44 311,31 308,12

1997 344,48 319,95 300,52 305,11 302,61

1998 254,94 221,47 220,76 238,80 242,42

rok 1998 minimální cena: 220,76 USD/t = 6 569,60 Kc/t

maximální cena: 298,01 USD/t = 8 897,05 Kc/t

Pramen: F. O. Licht, 131, 1999, c. 2, s. S - 25

PRÍLOHA 3

Teritoriální struktura vývozu cukru z CR 1997 a 1998 v období leden - listopad

(vybrané zeme, zaokrouhleno)

CN Stát 1997 1998

t mil. Kc t mil. Kc

1701 Celkem 131 930 1 303,3 77 898 733,9

- z toho:

EU 119 614 11,6 125 594 11,7

- Rakousko 1 057 10,4 3 938 41,3

- Nemecko 2 030 23,2 1 608 19,7

- Belgie 4 0,1 3 0,3

- Španelsko 2 043 22,0 3 004 31,5

- Itálie 2 254 23,8 2 142 22,7

Belorusko 4 796 50,9 23 805 226,7

Chorvatsko 184 2,2 126 1,1

Litva 317 3,3 500 4,6

Polsko 37 901 336,6 7 528 56,0

Rusko 26 134 265,8 10 176 99,6

Ukrajina 3 281 33,3 305 3,2

Uzbekistán 28 742 286,3 2 000 21,7

Slovensko 8 052 93,8 2 723 35,1

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: Jitka Ševcíková

PRÍLOHA 4

Teritoriální struktura dovozu cukru do CR 1997 a 1998 v období leden - listopad

(vybrané zeme, zaokrouhleno)

CN Stát 1997 1998

t mil. Kc t mil. Kc

1701 Celkem 7 256 83,8 30 381 313,9

- z toho:

EU 6 467 67,9 2 576 32,5

- Nemecko 6 419 65,6 2 083 21,4

- Belgie 31 1,7 37 2,3

Slovensko 348 11,2 17 766 190,1

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: Jitka Ševcíková

ZTAK "Cukr" c. 4 1998 zpracovala Ing. Martina Šimáková